Mapovani KKP, svazekII_final
Umělecká řemesla / 1 Národní soustava povolání (NSP) 8 prostřednictvím sektorových rad monitoruje a eviduje požadavky na výkon jednotlivých povolání na trhu práce. Vzniká tak otevřená, všeobecně dostupná databáze povolání, která reálně odráží situaci na trhu práce. Vytváření sektorových rad v ČR bylo inspirováno modelem z Velké Británie. Přesné vymezení uměleckých řemesel a analýza jejich současného stavu v ČR by byla velmi žádoucí, ale jelikož se jedná o velkou a poměrně nezmapovanou oblast, je takový úkol poměrně náročný. Práce profesních společenstev je dobrovolná, takže mnoho tvůrců v nich registrovaných není organizováno ani nemá vlastní webové stránky, aby je bylo možno vyhledat jednotlivě. V souvislosti s vymezením tradičních uměleckých řemesel je nutné si též uvědomit, že tato oblast má velmi blízko a mnohdy se překrývá s oblastí designu, přesněji řečeno s oblastí současných řemesel. Do roku 1989 existovala v oblasti uměleckých řemesel řada podniků a družstev, které zaměstnávaly umělecké řemeslníky − ať už přímo ve svých dílnách a ateliérech nebo jako domácí zaměstnance. K nejvýznamnějším patřilo Ústředí uměleckých řemesel (ÚUŘ) a Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), organizace zřízené zákonem č. 56/1957 Sb., o umělecké řemeslné práci a o lidové umělecké výrobě, které spadaly pod Ministerstvo kultury. Dále existovala např. Divadelní technika, Výstavnictví, Štuko – družstvo umělecké výroby pro obnovu památek v Praze a mnoho dalších. V těchto podnicích se řemeslníci mohli věnovat pouze výrobě a osobnímu profesnímu růstu, který podniky velmi podporovaly. Mistři lidové umělecké výroby a mistři uměleckého řemesla navrhovali a vyráběli i vlastní výrobky, které byly součástí produkce ÚLUV a ÚUŘ, a působili jako mistři odborné výchovy učňů. Titul prověřený pracovník lidové umělecké výroby nebo uměleckého řemesla a mistr lidové umělecké výroby nebo uměleckého řemesla získávali umělečtí řemeslníci na základě předepsaných kritérií. O titul mohli požádat až po předepsané délce odpracovaných let v ÚLUV nebo v ÚUŘ a pro získání titulu museli předložit určený počet výrobků stanovené náročnosti zpracování. ÚUŘ a ÚLUV kladly velký důraz na systematickou propagaci uměleckého řemesla a lidové umělecké výroby formou souborných i tematických výstav, propagačních materiálů a publikací v češtině i mnoha cizojazyčných verzích a zejména osobním předváděním řemesel na mnoha prestižních akcích a místech v ČR i zahraničí. 8. Národní soustava povolání je soustavně rozvíjený a na internetu všem dostupný katalog, zachycující reálnou situaci na českém trhu práce. 9. Zatím nejsou řešena povolání, která se většinou dědí z generace na generaci, jako např. zvonař, houslař, varhanář či smyčcař. 192
Umělecká řemesla / 1 V roce 1992 došlo na základě zrušení zákona 56/1957 Sb. k likvidaci ÚUŘ a ÚLUV a tím i k likvidaci sedmdesátileté činnosti v oblasti záchrany, obnovy, zachování a zejména rozvoje většiny oborů uměleckého řemesla. 10 V současné době nemá umělecké řemeslo téměř žádnou systémovou podporu ze strany státu a není předmětem strategické podpory ani na regionální úrovni. V současnosti pracuje naprostá většina uměleckých řemeslníků samostatně jako OSVČ, maximálně s několika zaměstnanci. A mnoho osob, většinou v důchodovém věku, se věnuje řemeslné činnosti pouze jako koníčku ve svém volném čase. Spousta řemeslníků rovněž využívá jako svých spolupracovníků členy vlastních domácností. Řemeslníci proto musí být ve své práci velmi soběstační. Vyrábí a vytváří nové vývojové vzory, zajišťují si výrobní materiály a suroviny, hledají odbytové možnosti, prodávají výrobky, zajišťují si propagaci a rovněž se starají o vlastní profesní rozvoj. Pro některé profese je nezbytná kooperace s jinými profesemi, tudíž i tu je třeba zajistit a organizačně i časově přizpůsobit. V tomto prostředí, kde z principu existuje pouze málo firem o více zaměstnancích, je jen málo prostoru zabývat se předáváním dovedností a odbornou přípravou mladé generace. Nově stanovené legislativní podmínky pro rozvoj lidských zdrojů jsou navíc pro mnoho oborů uměleckého řemesla z ekonomických a provozních důvodů a z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce neakceptovatelné a jsou stanoveny s naprostou neznalostí souvislostí. Po zrušení státní podpory uměleckých řemesel v ČR (ÚLUV a ÚUŘ) dochází k degradaci uměleckého řemesla a ruční práce obecně, a to i u řemesel neuměleckých. Významně k tomu přispěla i novela živnostenského zákona, v jejímž rámci byla umělecká řemesla zařazena do tzv. volných živností. To v praxi znamená, že pro jejich provozování není vyžadována odborná ani jiná způsobilost. Dopady se projevují úbytkem zájemců o studium uměleckořemeslných oborů i snižováním vkusu zákazníků, kteří se spokojují s nekvalitními výrobky (většinou dováženými ze zahraničí, např. z Číny za dumpingové ceny). 10. ÚLUV totiž navazoval na organizaci Družstevní práce, která působila v letech 1922–1957 jako sdružení návrhářů, výrobců a distributorů užitého umění a moderního designu. Zpočátku teoretické snahy vyústily v roce 1927 v otevření obchodní firmy Krásná jizba s prodejnou v Praze na Národní třídě a brzy s desítkou dalších poboček. V roce 1957 ÚLUV převzal okruh spolupracovníků i síť prodejen. 193
- Page 141 and 142: Výtvarné umění / 7 Smith, Chris
- Page 143 and 144: Výtvarné umění / Příloha 2 TA
- Page 145 and 146: Výtvarné umění / Příloha 3 TA
- Page 147 and 148: Výtvarné umění / Příloha 4 P
- Page 149 and 150: Výtvarné umění / Příloha 5 Ji
- Page 151 and 152: Památky Aleš Kozák, Andrea Štol
- Page 153 and 154: Památky / 1 1/ ZÁKLADNÍ STRUKTUR
- Page 155 and 156: Památky / 1 Jako příspěvková o
- Page 157 and 158: Památky / 1 V období 2014−2020
- Page 159 and 160: Památky / 1 K získání neveřejn
- Page 161 and 162: Památky / 2 2/ EKONOMICKÁ DATA A
- Page 163 and 164: Památky / 2 Následující tabulky
- Page 165 and 166: Památky / 2 Tabulka 3: Zpřístupn
- Page 167 and 168: Památky / 2 Do zmíněných více
- Page 169 and 170: Památky / 2 Tabulka 7: Zdroje fina
- Page 171 and 172: Památky / 3 3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY
- Page 173 and 174: Památky / 3 Graf 5: Vývoj počtu
- Page 175 and 176: Památky / 4 4/ SILNÉ A SLABÉ STR
- Page 177 and 178: Památky / 4 - Chybí dlouhodobý a
- Page 179 and 180: Památky / 5 - Prostor je také v r
- Page 181 and 182: Památky / 7 7/ ZDROJE A LITERATURA
- Page 183 and 184: Památky / 7 Patočka, Jiří, Heř
- Page 185 and 186: Památky / Příloha 2 STATISTIKA K
- Page 187 and 188: Design / 1 umělEcká řEmESla Dana
- Page 189 and 190: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 191: Umělecká řemesla / 1 Ze státní
- Page 195 and 196: Umělecká řemesla / 1 Díky aktiv
- Page 197 and 198: Umělecká řemesla / 2 2/ EKONOMIC
- Page 199 and 200: Umělecká řemesla / 3 3/ ZAHRANI
- Page 201 and 202: Umělecká řemesla / 3 Budoucnost
- Page 203 and 204: Umělecká řemesla / 3 Narůstají
- Page 205 and 206: Umělecká řemesla / 3 Díky tomu
- Page 207 and 208: Umělecká řemesla / 4 4/ SILNÉ A
- Page 209 and 210: Umělecká řemesla / 4 - Určitá
- Page 211 and 212: Umělecká řemesla / 5 Podpora vzd
- Page 213 and 214: Umělecká řemesla / 6 Název proj
- Page 215 and 216: Umělecká řemesla / 7 7/ ZDROJE A
- Page 217 and 218: Umělecká řemesla / Příloha 1
- Page 219 and 220: Umělecká řemesla / Příloha 2 K
- Page 221 and 222: Umělecká řemesla / Příloha 2 7
- Page 223 and 224: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 225 and 226: Knihy a tisk / 1 Současná tvorba
- Page 227 and 228: Knihy a tisk / 1 Elektronické knih
- Page 229 and 230: Knihy a tisk / 1 Pro fungování kn
- Page 231 and 232: Knihy a tisk / 2 Počet vydaných t
- Page 233 and 234: Knihy a tisk / 2 Knihkupecká síť
- Page 235 and 236: Knihy a tisk / 2 Statistika kultury
- Page 237 and 238: Knihy a tisk / 2 Tabulka 2: Data za
- Page 239 and 240: Knihy a tisk / 3 Dlouhodobějším
- Page 241 and 242: Knihy a tisk / 3 DPH na knihy Stabi
Umělecká řemesla / 1<br />
V roce 1992 došlo na základě zrušení zákona 56/1957 Sb. k likvidaci ÚUŘ a ÚLUV<br />
a tím i k likvidaci sedmdesátileté činnosti v oblasti záchrany, obnovy, zachování<br />
a zejména rozvoje většiny oborů uměleckého řemesla. 10 V současné době nemá umělecké<br />
řemeslo téměř žádnou systémovou podporu ze strany státu a není předmětem<br />
strategické podpory ani na regionální úrovni.<br />
V současnosti pracuje naprostá většina uměleckých řemeslníků samostatně jako<br />
OSVČ, maximálně s několika zaměstnanci. A mnoho osob, většinou v důchodovém<br />
věku, se věnuje řemeslné činnosti pouze jako koníčku ve svém volném čase. Spousta<br />
řemeslníků rovněž využívá jako svých spolupracovníků členy vlastních domácností.<br />
Řemeslníci proto musí být ve své práci velmi soběstační. Vyrábí a vytváří nové vývojové<br />
vzory, zajišťují si výrobní materiály a suroviny, hledají odbytové možnosti, prodávají<br />
výrobky, zajišťují si propagaci a rovněž se starají o vlastní profesní rozvoj. Pro<br />
některé profese je nezbytná kooperace s jinými profesemi, tudíž i tu je třeba zajistit<br />
a organizačně i časově přizpůsobit. V tomto prostředí, kde z principu existuje pouze<br />
málo firem o více zaměstnancích, je jen málo prostoru zabývat se předáváním dovedností<br />
a odbornou přípravou mladé generace. Nově stanovené legislativní podmínky<br />
pro rozvoj lidských zdrojů jsou navíc pro mnoho oborů uměleckého řemesla z ekonomických<br />
a provozních důvodů a z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny<br />
práce neakceptovatelné a jsou stanoveny s naprostou neznalostí souvislostí.<br />
Po zrušení státní podpory uměleckých řemesel v ČR (ÚLUV a ÚUŘ) dochází k degradaci<br />
uměleckého řemesla a ruční práce obecně, a to i u řemesel neuměleckých.<br />
Významně k tomu přispěla i novela živnostenského zákona, v jejímž rámci byla umělecká<br />
řemesla zařazena do tzv. volných živností. To v praxi znamená, že pro jejich<br />
provozování není vyžadována odborná ani jiná způsobilost. Dopady se projevují úbytkem<br />
zájemců o studium uměleckořemeslných oborů i snižováním vkusu zákazníků,<br />
kteří se spokojují s nekvalitními výrobky (většinou dováženými ze zahraničí, např.<br />
z Číny za dumpingové ceny).<br />
10. ÚLUV totiž navazoval na organizaci Družstevní práce, která působila v letech 1922–1957 jako sdružení<br />
návrhářů, výrobců a distributorů užitého umění a moderního designu. Zpočátku teoretické snahy<br />
vyústily v roce 1927 v otevření obchodní firmy Krásná jizba s prodejnou v Praze na Národní třídě a brzy<br />
s desítkou dalších poboček. V roce 1957 ÚLUV převzal okruh spolupracovníků i síť prodejen.<br />
193