Mapovani KKP, svazekII_final

08.02.2016 Views

Umělecká řemesla / 1 Národní soustava povolání (NSP) 8 prostřednictvím sektorových rad monitoruje a eviduje požadavky na výkon jednotlivých povolání na trhu práce. Vzniká tak otevřená, všeobecně dostupná databáze povolání, která reálně odráží situaci na trhu práce. Vytváření sektorových rad v ČR bylo inspirováno modelem z Velké Británie. Přesné vymezení uměleckých řemesel a analýza jejich současného stavu v ČR by byla velmi žádoucí, ale jelikož se jedná o velkou a poměrně nezmapovanou oblast, je takový úkol poměrně náročný. Práce profesních společenstev je dobrovolná, takže mnoho tvůrců v nich registrovaných není organizováno ani nemá vlastní webové stránky, aby je bylo možno vyhledat jednotlivě. V souvislosti s vymezením tradičních uměleckých řemesel je nutné si též uvědomit, že tato oblast má velmi blízko a mnohdy se překrývá s oblastí designu, přesněji řečeno s oblastí současných řemesel. Do roku 1989 existovala v oblasti uměleckých řemesel řada podniků a družstev, které zaměstnávaly umělecké řemeslníky − ať už přímo ve svých dílnách a ateliérech nebo jako domácí zaměstnance. K nejvýznamnějším patřilo Ústředí uměleckých řemesel (ÚUŘ) a Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), organizace zřízené zákonem č. 56/1957 Sb., o umělecké řemeslné práci a o lidové umělecké výrobě, které spadaly pod Ministerstvo kultury. Dále existovala např. Divadelní technika, Výstavnictví, Štuko – družstvo umělecké výroby pro obnovu památek v Praze a mnoho dalších. V těchto podnicích se řemeslníci mohli věnovat pouze výrobě a osobnímu profesnímu růstu, který podniky velmi podporovaly. Mistři lidové umělecké výroby a mistři uměleckého řemesla navrhovali a vyráběli i vlastní výrobky, které byly součástí produkce ÚLUV a ÚUŘ, a působili jako mistři odborné výchovy učňů. Titul prověřený pracovník lidové umělecké výroby nebo uměleckého řemesla a mistr lidové umělecké výroby nebo uměleckého řemesla získávali umělečtí řemeslníci na základě předepsaných kritérií. O titul mohli požádat až po předepsané délce odpracovaných let v ÚLUV nebo v ÚUŘ a pro získání titulu museli předložit určený počet výrobků stanovené náročnosti zpracování. ÚUŘ a ÚLUV kladly velký důraz na systematickou propagaci uměleckého řemesla a lidové umělecké výroby formou souborných i tematických výstav, propagačních materiálů a publikací v češtině i mnoha cizojazyčných verzích a zejména osobním předváděním řemesel na mnoha prestižních akcích a místech v ČR i zahraničí. 8. Národní soustava povolání je soustavně rozvíjený a na internetu všem dostupný katalog, zachycující reálnou situaci na českém trhu práce. 9. Zatím nejsou řešena povolání, která se většinou dědí z generace na generaci, jako např. zvonař, houslař, varhanář či smyčcař. 192

Umělecká řemesla / 1 V roce 1992 došlo na základě zrušení zákona 56/1957 Sb. k likvidaci ÚUŘ a ÚLUV a tím i k likvidaci sedmdesátileté činnosti v oblasti záchrany, obnovy, zachování a zejména rozvoje většiny oborů uměleckého řemesla. 10 V současné době nemá umělecké řemeslo téměř žádnou systémovou podporu ze strany státu a není předmětem strategické podpory ani na regionální úrovni. V současnosti pracuje naprostá většina uměleckých řemeslníků samostatně jako OSVČ, maximálně s několika zaměstnanci. A mnoho osob, většinou v důchodovém věku, se věnuje řemeslné činnosti pouze jako koníčku ve svém volném čase. Spousta řemeslníků rovněž využívá jako svých spolupracovníků členy vlastních domácností. Řemeslníci proto musí být ve své práci velmi soběstační. Vyrábí a vytváří nové vývojové vzory, zajišťují si výrobní materiály a suroviny, hledají odbytové možnosti, prodávají výrobky, zajišťují si propagaci a rovněž se starají o vlastní profesní rozvoj. Pro některé profese je nezbytná kooperace s jinými profesemi, tudíž i tu je třeba zajistit a organizačně i časově přizpůsobit. V tomto prostředí, kde z principu existuje pouze málo firem o více zaměstnancích, je jen málo prostoru zabývat se předáváním dovedností a odbornou přípravou mladé generace. Nově stanovené legislativní podmínky pro rozvoj lidských zdrojů jsou navíc pro mnoho oborů uměleckého řemesla z ekonomických a provozních důvodů a z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce neakceptovatelné a jsou stanoveny s naprostou neznalostí souvislostí. Po zrušení státní podpory uměleckých řemesel v ČR (ÚLUV a ÚUŘ) dochází k degradaci uměleckého řemesla a ruční práce obecně, a to i u řemesel neuměleckých. Významně k tomu přispěla i novela živnostenského zákona, v jejímž rámci byla umělecká řemesla zařazena do tzv. volných živností. To v praxi znamená, že pro jejich provozování není vyžadována odborná ani jiná způsobilost. Dopady se projevují úbytkem zájemců o studium uměleckořemeslných oborů i snižováním vkusu zákazníků, kteří se spokojují s nekvalitními výrobky (většinou dováženými ze zahraničí, např. z Číny za dumpingové ceny). 10. ÚLUV totiž navazoval na organizaci Družstevní práce, která působila v letech 1922–1957 jako sdružení návrhářů, výrobců a distributorů užitého umění a moderního designu. Zpočátku teoretické snahy vyústily v roce 1927 v otevření obchodní firmy Krásná jizba s prodejnou v Praze na Národní třídě a brzy s desítkou dalších poboček. V roce 1957 ÚLUV převzal okruh spolupracovníků i síť prodejen. 193

Umělecká řemesla / 1<br />

V roce 1992 došlo na základě zrušení zákona 56/1957 Sb. k likvidaci ÚUŘ a ÚLUV<br />

a tím i k likvidaci sedmdesátileté činnosti v oblasti záchrany, obnovy, zachování<br />

a zejména rozvoje většiny oborů uměleckého řemesla. 10 V současné době nemá umělecké<br />

řemeslo téměř žádnou systémovou podporu ze strany státu a není předmětem<br />

strategické podpory ani na regionální úrovni.<br />

V současnosti pracuje naprostá většina uměleckých řemeslníků samostatně jako<br />

OSVČ, maximálně s několika zaměstnanci. A mnoho osob, většinou v důchodovém<br />

věku, se věnuje řemeslné činnosti pouze jako koníčku ve svém volném čase. Spousta<br />

řemeslníků rovněž využívá jako svých spolupracovníků členy vlastních domácností.<br />

Řemeslníci proto musí být ve své práci velmi soběstační. Vyrábí a vytváří nové vývojové<br />

vzory, zajišťují si výrobní materiály a suroviny, hledají odbytové možnosti, prodávají<br />

výrobky, zajišťují si propagaci a rovněž se starají o vlastní profesní rozvoj. Pro<br />

některé profese je nezbytná kooperace s jinými profesemi, tudíž i tu je třeba zajistit<br />

a organizačně i časově přizpůsobit. V tomto prostředí, kde z principu existuje pouze<br />

málo firem o více zaměstnancích, je jen málo prostoru zabývat se předáváním dovedností<br />

a odbornou přípravou mladé generace. Nově stanovené legislativní podmínky<br />

pro rozvoj lidských zdrojů jsou navíc pro mnoho oborů uměleckého řemesla z ekonomických<br />

a provozních důvodů a z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny<br />

práce neakceptovatelné a jsou stanoveny s naprostou neznalostí souvislostí.<br />

Po zrušení státní podpory uměleckých řemesel v ČR (ÚLUV a ÚUŘ) dochází k degradaci<br />

uměleckého řemesla a ruční práce obecně, a to i u řemesel neuměleckých.<br />

Významně k tomu přispěla i novela živnostenského zákona, v jejímž rámci byla umělecká<br />

řemesla zařazena do tzv. volných živností. To v praxi znamená, že pro jejich<br />

provozování není vyžadována odborná ani jiná způsobilost. Dopady se projevují úbytkem<br />

zájemců o studium uměleckořemeslných oborů i snižováním vkusu zákazníků,<br />

kteří se spokojují s nekvalitními výrobky (většinou dováženými ze zahraničí, např.<br />

z Číny za dumpingové ceny).<br />

10. ÚLUV totiž navazoval na organizaci Družstevní práce, která působila v letech 1922–1957 jako sdružení<br />

návrhářů, výrobců a distributorů užitého umění a moderního designu. Zpočátku teoretické snahy<br />

vyústily v roce 1927 v otevření obchodní firmy Krásná jizba s prodejnou v Praze na Národní třídě a brzy<br />

s desítkou dalších poboček. V roce 1957 ÚLUV převzal okruh spolupracovníků i síť prodejen.<br />

193

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!