Mapovani KKP, svazekII_final
Share Embed Flag
Download ePaper

Mapovani KKP, svazekII_final

lucies
08.02.2016 Views

Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 1 Důležitými aktéry na české scéně jsou firmy, jejichž obchodní strategie je na designu postavena. Jde o tradiční (TON, Škoda, Prim, Preciosa, Baťa, Botas nebo Fatra) i po roce 1989 založené firmy (např. výrobce městského mobiliáře mmcité, nemocničního vybavení Linet, luxusních svítidel Lasvit nebo předmětů každodenní potřeby v domácnosti Tescoma a Plastia). Nicméně firem, které design efektivně uplatňují ve výrobě, je v ČR jen velmi málo a úspěchy českých designérů a firem doma i ve světě jsou spíše ojedinělé. Spolupráce firem a designérů jsou navazovány náhodně díky síti firemních kontaktů nebo setkáním na veletrzích či při jiných akcích. Potenciál propojování podnikatelského sektoru a designu se v ČR nerozvíjí dostatečně. Po zrušení Design centra je ČR jedinou zemí EU, kde design není rozvíjen státem podporovanou zastřešující organizací, která by vytvářela příznivé podmínky pro jeho rozvoj. Na státní úrovni existuje pouze jeden, nepříliš dobře financovaný program realizovaný agenturou CzechTrade, který je mírně obměňován v návaznosti na financování z Evropských strukturálních a investičních fondů. Pro období let 2016–2018 by měl být realizován program s názvem Design 2 navazující na program Design pro konkurenceschopnost (2013–2014). Těžiště programu spočívá v podpoře českých výrobců a jejich spolupráce s designéry. V období let 2016−2018 se počítá se zhruba 195 konkrétními projekty. Rozpočet programu je asi 10 mil. Kč 4 a umožní mimo jiné i prezentaci designérů na zahraničních veletrzích. Oblast designu je mnohdy vnímána též jako odvětví současných uměleckých řemesel, a proto úzce souvisí s odvětvím tradičních uměleckých řemesel. Umělecká řemesla mají v ČR dlouhou a bohatou tradici a stále si i v zahraniční konkurenci zachovávají dobrou pověst. V poslední době je patrný vyšší zájem o lidové motivy a ruční práci ze strany zákazníků a odborné veřejnosti. V ČR je však tomuto odvětví věnována malá pozornost, o čemž svědčí i neexistence jednotné definice, označení a vymezení. Asi nejvýznamnější státní podporou je udělování titulu a ochranné známky Nositel tradice lidových řemesel a podpora státní organizace Národní ústav lidové kultury, která spravuje i portál Lidová řemesla. Ucelená podpora ze strany státu de facto přestala fungovat s ukončením činnosti Ústředí uměleckých řemesel a Ústředí lidové umělecké výroby v roce 1992. Národní soustava kvalifikací uvádí zhruba 35 nejrůznějších povolání uměleckých řemeslníků, kteří dnes v naprosté většině fungují jako OSVČ či malé firmy s maximálně několika zaměstnanci. Lze odhadovat, že na českém trhu působí několik tisíc profesionálních uměleckých řemeslníků. Mnoho osob se však věnuje řemeslné činnosti pouze jako koníčku ve svém volném čase. Amatérská záliba se však často může vyvinout v profesionální formu přivýdělku či druhé kariéry. V tomto ohledu nabízí odvětví velkou flexibilitu a šanci pro podnikání. 4. Na podzim 2015 byla podána žádost agentury CzechTrade v rámci OP PIK, programu MARKETING, na financování programu Design 2, viz: http://www.czechtrade.cz/programy-eu/oppik. 18

Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 1 O nabídce a zájmu veřejnosti i prolínání odvětví uměleckých řemesel a designu nejlépe vypovídá nejpopulárnější portál a e-shop domácích kreativních výrobků Fler.cz. Aktuálně je na něm registrováno přes 73 tisíc prodejců a téměř 340 tisíc nakupujících a jeho prostřednictvím je ročně prodán téměř milion výrobků. Fler do jisté míry supluje i osvětovou činnosti tím, že nabízí dokumenty, články a příkladové projekty o tom, jak je možné podnikat v uměleckých řemeslech. V ČR se začíná rovněž pomalu prosazovat i trend otevřených dílen, které jsou na rozdíl od tradičních českých domácích dílen sdílené. První český hackerspace (Brmlab) sídlí v Praze ve Vltavské ulici a nejnovější Paralelní polis v Holešovicích. Na podzim 2015 byl rovněž otevřen provoz první otevřené dílny makerspace v plzeňském DEPO2015 v rámci projektu Evropské hlavní město kultury. Záměry zprovoznit podobné prostory se objevují i v dalších městech ČR. Rovněž výtvarné umění má v ČR silnou tradici, ale trh s uměním byl silně ovlivněn obdobím socialismu a po roce 1989 se musel nastavovat od nuly. Nejsilnějším hráčem na českém trhu jsou aukční síně, kterých je v současné době 21. Dalším důležitým segmentem trhu jsou prodejní galerie (včetně obchodů se starožitnostmi), které však v ČR představují vážnou slabinu, protože pouze několik z nich exkluzivně zastupuje současné tvůrce. Zakládání nových galerií je spojeno se značnými obtížemi v podobě potřebného kapitálu a vzhledem k nerozvinutému sběratelství a malému českému trhu i nutnosti existence zahraniční klientely. Poptávka po zastupování galeristy ze strany profesionálních výtvarníků přitom převyšuje nabídku. V ČR tak stále převažuje přímý prodej z ateliérů bez účasti zprostředkovatelů (galeristů), což vážně narušuje trh s uměním. Jednou z příčin tohoto stavu je i fakt, že provoz soukromých galerií není na rozdíl od zahraniční praxe systémově státem podporován (především prostřednictvím účasti na mezinárodních veletrzích). Výtvarná scéna je v ČR stále ještě nahlížena především prizmatem státních muzeí a galerií, prezentujících stálé historické sbírky, podpoře současné tvorby a souvisejícím činnostem je věnována mnohem menší pozornost. Veřejné dotace plynou hlavně do státních paměťových institucí, stát a samosprávné orány jsou zřizovateli tří čtvrtin všech muzeí a galerií výtvarného umění. Nicméně i tato podpora je nedostatečná a finance chybí především v oblasti akvizic, kde se kumuluje dlouholetý dluh, a ve sbírkách např. chybí díla současných českých autorů posledních desetiletí. 19

Východiska a strategie podpory <strong>KKP</strong> v ČR / 1<br />

Důležitými aktéry na české scéně jsou firmy, jejichž obchodní strategie je na designu<br />

postavena. Jde o tradiční (TON, Škoda, Prim, Preciosa, Baťa, Botas nebo Fatra)<br />

i po roce 1989 založené firmy (např. výrobce městského mobiliáře mmcité, nemocničního<br />

vybavení Linet, luxusních svítidel Lasvit nebo předmětů každodenní potřeby<br />

v domácnosti Tescoma a Plastia). Nicméně firem, které design efektivně uplatňují<br />

ve výrobě, je v ČR jen velmi málo a úspěchy českých designérů a firem doma i ve světě<br />

jsou spíše ojedinělé. Spolupráce firem a designérů jsou navazovány náhodně díky<br />

síti firemních kontaktů nebo setkáním na veletrzích či při jiných akcích. Potenciál<br />

propojování podnikatelského sektoru a designu se v ČR nerozvíjí dostatečně. Po zrušení<br />

Design centra je ČR jedinou zemí EU, kde design není rozvíjen státem podporovanou<br />

zastřešující organizací, která by vytvářela příznivé podmínky pro jeho<br />

rozvoj. Na státní úrovni existuje pouze jeden, nepříliš dobře financovaný program<br />

realizovaný agenturou CzechTrade, který je mírně obměňován v návaznosti na financování<br />

z Evropských strukturálních a investičních fondů. Pro období let 2016–2018<br />

by měl být realizován program s názvem Design 2 navazující na program Design pro<br />

konkurenceschopnost (2013–2014). Těžiště programu spočívá v podpoře českých výrobců<br />

a jejich spolupráce s designéry. V období let 2016−2018 se počítá se zhruba<br />

195 konkrétními projekty. Rozpočet programu je asi 10 mil. Kč 4 a umožní mimo jiné<br />

i prezentaci designérů na zahraničních veletrzích.<br />

Oblast designu je mnohdy vnímána též jako odvětví současných uměleckých řemesel,<br />

a proto úzce souvisí s odvětvím tradičních uměleckých řemesel. Umělecká řemesla<br />

mají v ČR dlouhou a bohatou tradici a stále si i v zahraniční konkurenci zachovávají<br />

dobrou pověst. V poslední době je patrný vyšší zájem o lidové motivy a ruční práci ze<br />

strany zákazníků a odborné veřejnosti. V ČR je však tomuto odvětví věnována malá<br />

pozornost, o čemž svědčí i neexistence jednotné definice, označení a vymezení. Asi<br />

nejvýznamnější státní podporou je udělování titulu a ochranné známky Nositel tradice<br />

lidových řemesel a podpora státní organizace Národní ústav lidové kultury, která<br />

spravuje i portál Lidová řemesla. Ucelená podpora ze strany státu de facto přestala<br />

fungovat s ukončením činnosti Ústředí uměleckých řemesel a Ústředí lidové umělecké<br />

výroby v roce 1992.<br />

Národní soustava kvalifikací uvádí zhruba 35 nejrůznějších povolání uměleckých řemeslníků,<br />

kteří dnes v naprosté většině fungují jako OSVČ či malé firmy s maximálně<br />

několika zaměstnanci. Lze odhadovat, že na českém trhu působí několik tisíc profesionálních<br />

uměleckých řemeslníků. Mnoho osob se však věnuje řemeslné činnosti<br />

pouze jako koníčku ve svém volném čase. Amatérská záliba se však často může vyvinout<br />

v profesionální formu přivýdělku či druhé kariéry. V tomto ohledu nabízí odvětví<br />

velkou flexibilitu a šanci pro podnikání.<br />

4. Na podzim 2015 byla podána žádost agentury CzechTrade v rámci OP PIK, programu MARKETING, na<br />

financování programu Design 2, viz: http://www.czechtrade.cz/programy-eu/oppik.<br />

18

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!