Mapovani KKP, svazekII_final

Památky / 1
Další formou pro financování projektů je crowdfunding, tedy způsob získávání prostředků
díky využívání on-line metod na speciálních portálech. Tento způsob financování
se stává oblíbeným zejména v oblasti umění, mezi památkami není zatím
příliš rozvinutý, nicméně lze již uvést konkrétní úspěšné projekty: například sdružení
Za Opavu s pomocí portálu Hithit.com dokázalo spolufinancovat projektovou dokumentaci
na záchranu hradu Vikštejn a spolku Ještěd 73 se podařilo prostřednictvím
portálu Katalyzator.cz spolufinancovat obnovu interiéru baru Avion v hotelu
Ještěd, který patří mezi NKP.
Zajímavý je pohled financování památkové péče očima obyvatel ČR. Podle respondentů
dotazníkového šetření Kultura v krajích ČR by finanční podpora památek měla
zejména plynout z krajské a státní úrovně, až poté z obecní a EU. Soukromý sektor
není vnímán jako vhodný pro finanční podporu, což je možná způsobeno představou
spojení památky s privatizací. Až třetina respondentů nesouhlasí s tím, aby památka
byla opravena za cenu jejího komerčního využívání. Neziskové organizace nejsou vnímány
jako ty, které by měly památky finančně podporovat. Více než 44 % respondentů
nesouhlasilo s tím, aby si památky na sebe musely vydělat samy (Patočková, Čermák,
Vojtíšková a kol., 2012, s. 310).
Důležitou roli v památkové péči hrají dobrovolníci, díky kterým bylo zachráněno nemalé
množství objektů. Známou organizací s nejdelší dobou působení je Klub českých
turistů, který se zasadil již v první polovině 20. století o záchranu několika desítek
hradů, druhým příkladem je pak Hnutí Brontosaurus, které se spolupráci s dobrovolníky
při záchraně památek věnuje aktivně již 40 let. V současné době se kromě fyzické
práce jako formy pomoci rozvíjí také odborné dobrovolnictví, kdy profesionálové
věnují svůj čas a zejména pak znalosti ve prospěch nejrůznějších projektů. Jednou
z takových platforem je projekt Um sem um tam, který pomáhá potřeby zejména občanských
aktivit s profesionály úspěšně propojovat.
O motivování aktérů v oblasti památkové péče se snaží NPÚ, který v roce 2014 vyhlásil
první ročník udílení cen Patrimonium pro futuro za největší počiny v roce 2013.
V jednotlivých kategoriích byly oceňovány obnova památky, restaurování; objev, nález
roku; prezentace hodnot; záchrana a obnova památky a osobnost památkové péče. Z 27
nominovaných byli odbornou komisí vybráni pro jednotlivé kategorie vítězové, kteří
obdrželi diplom a pamětní plaketu (obnova kostela sv. Kateřiny v Křižovatce v Karlovarském
kraji, objev systému výpustí rybníka Jordán v Táboře, činnost Občanského sdružení
Omnium, záchrana části dvojvily bratří Čapků v Praze na Vinohradech, osobnost
památkové péče pro prof. PhDr. Tomáše Durdíka, DrSc., in memoriam), (NPÚ, 2014).
O motivaci aktérů a organizací pohybujících se v oblasti památek taktéž stará internetový
portál PROPAMÁTKY. Díky aktuálním informacím − ať již z oblasti dotačních
titulů, veřejných sbírek či prezentací úspěšných projektů − dochází ke sdílení příkladů
dobré praxe. Pro své čtenáře připravuje také ve stejnojmenném časopisu rozhovory,
představuje úspěšné rekonstrukce a také pozvánky na aktivity související s péčí
o památky (Čtvrtletník PROPAMÁTKY, evidenční číslo: MK ČR E 208 18).
160