Mapovani KKP, svazekII_final

Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 1
V ČR televize stále zůstává nejužívanějším médiem a nástup nových technologií stále
více umožňuje široké zapojení veřejnosti prostřednictvím nových zařízení (chytrých
telefonů) a nových způsobů šíření signálu (především internetové vysílání). Regulační
orgán (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) registruje řadu poskytovatelů
audiovizuálních služeb na vyžádání. Měřeno stráveným časem příjemců by k tzv. silné
trojce TV stanic patřil i portál YouTube.
Za odvětví architektury nese velkou odpovědnost Česká komora architektů (ČKA), stavovská
profesní organizace, která dohlíží na profesionální, odborný a etický výkon
profese architektů v ČR. Produkci kvalitních architektonických staveb do vysoké míry
ovlivňují podmínky, které vytváří veřejná správa. Veřejní investoři v ČR však bohužel
dlouhodobě zanedbávají poptávku po kvalitní architektuře a udržitelném prostředí.
Nedostatečná kontrola veřejných investic i současný stav zadávání veřejných zakázek,
kdy je jediným kritériem nejnižší cena, způsobily, že ceny za stavby v ČR jsou srovnatelné
s vyspělejšími státy EU, ale jejich kvalita je několikrát nižší. Počet veřejných staveb,
které vzešly z architektonických soutěží v porevoluční době, nepřesáhl dvacítku,
a přitom ročně veřejné investice představují okolo 50 % celkové stavební produkce ČR.
V dubnu 2015 byl po dlouholetém úsilí ČKA schválen nelegislativní strategický dokument
s celostátní působností Politika architektury a stavební kultury ČR, jehož cílem
je zlepšit život lidí zvyšováním kvality prostředí, ve kterém žijí. Nyní půjde o to, jak
bude tato strategie naplňována. Její realizace však bude vždy poznamenána existující
anomálií spočívající v duplikování architektury a stavebně inženýrského projektování
(možnost provozovat povolání architekta mají i autorizovaní inženýři), které v důsledku
oslabuje českou architekturu, protože veřejné orgány musí vyjednávat nejen s ČKA,
ale i s Českou komorou autorizovaných inženýrů (ČKAIT), která je logicky − vzhledem
k počtu členů − silnější a hájí odlišné zájmy.
Odvětví reklamy se významně podílí na příjmech médií, hlavně v oblasti televizního
vysílání a tisku. Staví na kreativitě a úzce spolupracuje s kreativními obory, jako jsou
grafický design, interaktivní média a audiovizuální výroba. V ČR působí několik tisíc
agentur (kreativních, mediálních, aktivačních, výzkumných, digitálních a produkčních)
a fyzických osob s tím, že nejvýznamnější agentury jsou pobočkami nadnárodních firemních
konsorcií. Desítky větších firem mají tisícovky zaměstnanců a desítky miliard
korun celkového ročního obratu. Nové technologie významně mění i reklamu, v ČR
nicméně prozatím internet pouze efektivně doplňuje klasické typy médií. V marketingu
postupně mnohé značky začínají uplatňovat tzv. třistašedesátistupňový přístup, spočívající
ve snaze nepřetržitě působit a komunikovat se zákazníky. Pokud jde o strategickou
podporu, reklama jako z podstaty komerční odvětví ocení ze strany státu především
jasná pravidla (např. v otázce veřejných tendrů) a nízkou míru zásahů. K základní péči
o obor by dále mělo patřit zajištění jeho kontinuity a řádně připravených pracovních
sil. V ČR nemá reklama dobrou pověst, především s ohledem na posilování její pozice
v oblastech, kde by měla spíše působit jako podpůrný nástroj, tedy v politice či obsahu
médií, nicméně v souvislosti s nástupem nových technologií může toto odvětví přispět
k rozvoji inovací prostřednictvím marketingových a komunikačních nástrojů.
16