Mapovani KKP, svazekII_final

Památky / 1
Jako příspěvková organizace MK ČR je zřízen Národní památkový ústav (NPÚ), který
pracuje na odborné a výzkumné bázi. Zpracovává odborné metodické podklady
státní památkové péče, mapuje a hodnotí kulturní památkové dědictví a poskytuje
odbornou pomoc v péči o kulturní památky. Dalšími jeho funkcemi jsou vzdělávací
a popularizační, tzn. propojení památek a veřejnosti jak v podobě edukační, tak
i ekonomické v rámci cestovního ruchu.
Vzhledem k tomu, že stávající zákon o státní památkové péči je zastaralý, vnímá
odborná, ale i širší veřejnost potřebu nové normy dlouhodobě jako nezbytnou.
Po roce 1989 se novému zákonu věnovalo několik ministrů, nikdy se ho ovšem nepodařilo
uvést v platnost. Zatím poslední snaha o vytvoření nového zákona vychází
z rozhodnutí vlády ČR, která usnesením č. 156 ze 6. března 2013 schválila věcný
záměr zákona o památkovém fondu. Potřebu nové právní úpravy potvrdila ve svém
programovém prohlášení také nová vláda v roce 2014. V době zpracování studie je
návrh nového zákona v připomínkovém řízení.
Návrh nového zákona se snaží zohledňovat potřeby vlastníků a současně chránit
kulturní dědictví ČR zcela určitě v dosud největší možné míře, což dokládá i jeho
rozsah (154 § oproti 47 současné normy). Návrh má mezi odborníky jak své příznivce,
tak i dlouhodobé kritiky, např. tzv. dvoukolejného systému, 9 který nový návrh
zachovává. Důvodem k jeho zachování byl mimo jiné příklad Slovenska, které nemá
zcela pozitivní zkušenosti s nastavením jednokolejného systému vzhledem k původním
očekáváním.
MK realizuje v oblasti památkové péče osm programů:
1. podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností
2. program Podpora pro památky UNESCO
3. program Kulturní aktivity v památkové péči
4. havarijní program
5. program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových
zón
6. program záchrany architektonického dědictví
9. Princip dvoukolejnosti (exekutiva a odborné posudky odděleně ve zvláštních zařízeních, která spolu
korespondují a vzájemně se často nerespektují) je jediný svého druhu v Evropě. Pochopitelně je
nehospodárný, neefektivní a nečitelný pro veřejnost. Zbytečně prodlužuje úřední řízení a celkově
zdražuje českou památkovou péči. Místo aby platilo „co nejvíce peněz do památek (na jejich údržbu,
opravy, dokumentaci, výzkum, popularizaci)“, neúměrně mnoho peněz se dává do byrokratického
systému. Fyzický stav velkého množství našich kulturních památek není dobrý a o značný počet
každoročně dokonce přicházíme. Viz: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=279.
155