Mapovani KKP, svazekII_final

08.02.2016 Views

Památky / 1 Jak rozumí pojmu kultura a kulturní dědictví obyvatelé ČR, zaznamenalo rozsáhlé dotazníkové šetření Kultura v regionech ČR 2011 provedené Sociologickým ústavem AV ČR. Výsledky průzkumu, kterého se zúčastnilo 2710 respondentů, ukázaly, že pojem „kultura“ nejčastěji respondenti spojovali s výrazy jako památky, hrady a zámky. Až jako další v pořadí bylo umístěno divadlo, výtvarné umění či koncerty vážné hudby. Pojem „národní kulturní dědictví“ spojovali respondenti s památkami a památnými místy, konkrétně s historickými budovami, hrady a zámky. 7 Kulturní politika ČR v oblasti kulturního dědictví je formována Ministerstvem kultury (MK) a vychází z (často nezávazných) doporučení mezinárodních institucí (UNESCO, ICOMOS, EU) definujících společné rámce. Tato doporučení jsou implementována do strategických dokumentů s jasnými výstupy a harmonogramem jejich plnění. Hmotné kulturní dědictví spadá na státní úrovni do správy Ministerstva kultury, nicméně svou šíří zasahuje i do dalších ministerstev (především Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství) a dále do nižších územních úrovní, krajů a obcí. Financování kultury je v ČR velmi ožehavým tématem. V rámci státní kulturní politiky 2015–2020 je kulturnímu dědictví věnován velký prostor. Úkol 3.4 např. ochraně a péči o movité kulturní dědictví především v souvislosti s rozvojem programu integrovaného systému ochrany. MK též věnuje velké úsilí prosazení možnosti podpory péče a revitalizace památkového fondu z prostředků EU (viz dále). Cíle strategických dokumentů kulturního dědictví nejen na státní, ale i regionální úrovni jsou spojené zejména s oblastí cestovního ruchu. Podle studie Kultura v krajích ČR je ve strategických dokumentech velmi časté rovnítko mezi kulturou, památkami a turismem, což způsobuje nebezpečí, že při nenaplnění cílů v oblasti turismu bude první na vině kultura a nebudou brány v potaz jiné možné příčiny neudržitelnosti (infrastruktura, ekonomická krize, konkurence). 8 Odbor památkové péče MK plní povinnosti dané zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, rozhoduje například o prohlášení národních kulturních památek a zón a řídí se aktuálními koncepcemi, v současné době je platná Koncepce památkové péče v ČR na léta 2011–2016 navazující na Státní kulturní politiku. Jejími hlavními cíli jsou legislativní změny zákona o státní památkové péči, digitalizace Ústředního seznamu kulturních památek, správa a evidence památkového fondu včetně elektronické verze, péče, ochrana a zpřístupnění památek veřejnosti a udržitelný cestovní ruch. 7. Viz Patočková, Čermák, Vojtíšková a kol. (2012), s. 217−222. 8. Viz Patočková, Čermák, Vojtíšková a kol. (2012), s. 115. 154

Památky / 1 Jako příspěvková organizace MK ČR je zřízen Národní památkový ústav (NPÚ), který pracuje na odborné a výzkumné bázi. Zpracovává odborné metodické podklady státní památkové péče, mapuje a hodnotí kulturní památkové dědictví a poskytuje odbornou pomoc v péči o kulturní památky. Dalšími jeho funkcemi jsou vzdělávací a popularizační, tzn. propojení památek a veřejnosti jak v podobě edukační, tak i ekonomické v rámci cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že stávající zákon o státní památkové péči je zastaralý, vnímá odborná, ale i širší veřejnost potřebu nové normy dlouhodobě jako nezbytnou. Po roce 1989 se novému zákonu věnovalo několik ministrů, nikdy se ho ovšem nepodařilo uvést v platnost. Zatím poslední snaha o vytvoření nového zákona vychází z rozhodnutí vlády ČR, která usnesením č. 156 ze 6. března 2013 schválila věcný záměr zákona o památkovém fondu. Potřebu nové právní úpravy potvrdila ve svém programovém prohlášení také nová vláda v roce 2014. V době zpracování studie je návrh nového zákona v připomínkovém řízení. Návrh nového zákona se snaží zohledňovat potřeby vlastníků a současně chránit kulturní dědictví ČR zcela určitě v dosud největší možné míře, což dokládá i jeho rozsah (154 § oproti 47 současné normy). Návrh má mezi odborníky jak své příznivce, tak i dlouhodobé kritiky, např. tzv. dvoukolejného systému, 9 který nový návrh zachovává. Důvodem k jeho zachování byl mimo jiné příklad Slovenska, které nemá zcela pozitivní zkušenosti s nastavením jednokolejného systému vzhledem k původním očekáváním. MK realizuje v oblasti památkové péče osm programů: 1. podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností 2. program Podpora pro památky UNESCO 3. program Kulturní aktivity v památkové péči 4. havarijní program 5. program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón 6. program záchrany architektonického dědictví 9. Princip dvoukolejnosti (exekutiva a odborné posudky odděleně ve zvláštních zařízeních, která spolu korespondují a vzájemně se často nerespektují) je jediný svého druhu v Evropě. Pochopitelně je nehospodárný, neefektivní a nečitelný pro veřejnost. Zbytečně prodlužuje úřední řízení a celkově zdražuje českou památkovou péči. Místo aby platilo „co nejvíce peněz do památek (na jejich údržbu, opravy, dokumentaci, výzkum, popularizaci)“, neúměrně mnoho peněz se dává do byrokratického systému. Fyzický stav velkého množství našich kulturních památek není dobrý a o značný počet každoročně dokonce přicházíme. Viz: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=279. 155

Památky / 1<br />

Jak rozumí pojmu kultura a kulturní dědictví obyvatelé ČR, zaznamenalo rozsáhlé<br />

dotazníkové šetření Kultura v regionech ČR 2011 provedené Sociologickým ústavem<br />

AV ČR. Výsledky průzkumu, kterého se zúčastnilo 2710 respondentů, ukázaly, že pojem<br />

„kultura“ nejčastěji respondenti spojovali s výrazy jako památky, hrady a zámky.<br />

Až jako další v pořadí bylo umístěno divadlo, výtvarné umění či koncerty vážné hudby.<br />

Pojem „národní kulturní dědictví“ spojovali respondenti s památkami a památnými<br />

místy, konkrétně s historickými budovami, hrady a zámky. 7<br />

Kulturní politika ČR v oblasti kulturního dědictví je formována Ministerstvem<br />

kultury (MK) a vychází z (často nezávazných) doporučení mezinárodních institucí<br />

(UNESCO, ICOMOS, EU) definujících společné rámce. Tato doporučení jsou implementována<br />

do strategických dokumentů s jasnými výstupy a harmonogramem jejich plnění.<br />

Hmotné kulturní dědictví spadá na státní úrovni do správy Ministerstva kultury,<br />

nicméně svou šíří zasahuje i do dalších ministerstev (především Ministerstvo pro<br />

místní rozvoj, Ministerstvo školství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo<br />

zemědělství) a dále do nižších územních úrovní, krajů a obcí. Financování kultury je<br />

v ČR velmi ožehavým tématem.<br />

V rámci státní kulturní politiky 2015–2020 je kulturnímu dědictví věnován velký<br />

prostor. Úkol 3.4 např. ochraně a péči o movité kulturní dědictví především v souvislosti<br />

s rozvojem programu integrovaného systému ochrany. MK též věnuje velké úsilí<br />

prosazení možnosti podpory péče a revitalizace památkového fondu z prostředků EU<br />

(viz dále).<br />

Cíle strategických dokumentů kulturního dědictví nejen na státní, ale i regionální<br />

úrovni jsou spojené zejména s oblastí cestovního ruchu. Podle studie Kultura v krajích<br />

ČR je ve strategických dokumentech velmi časté rovnítko mezi kulturou, památkami<br />

a turismem, což způsobuje nebezpečí, že při nenaplnění cílů v oblasti turismu bude<br />

první na vině kultura a nebudou brány v potaz jiné možné příčiny neudržitelnosti<br />

(infrastruktura, ekonomická krize, konkurence). 8<br />

Odbor památkové péče MK plní povinnosti dané zákonem č. 20/1987 Sb., o státní<br />

památkové péči, rozhoduje například o prohlášení národních kulturních památek a zón<br />

a řídí se aktuálními koncepcemi, v současné době je platná Koncepce památkové péče<br />

v ČR na léta 2011–2016 navazující na Státní kulturní politiku. Jejími hlavními cíli jsou<br />

legislativní změny zákona o státní památkové péči, digitalizace Ústředního seznamu<br />

kulturních památek, správa a evidence památkového fondu včetně elektronické verze,<br />

péče, ochrana a zpřístupnění památek veřejnosti a udržitelný cestovní ruch.<br />

7. Viz Patočková, Čermák, Vojtíšková a kol. (2012), s. 217−222.<br />

8. Viz Patočková, Čermák, Vojtíšková a kol. (2012), s. 115.<br />

154

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!