Mapovani KKP, svazekII_final

Památky / 1
1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA, STAV A PODMÍNKY
Pro potřeby této kapitoly, která je věnována prioritně památkové péči (nemovitým
kulturním památkám, jež jsou součástí hmotného kulturního dědictví), 1 je důležité
nejprve vymezit a kategorizovat nadřazenou oblast kulturního dědictví.
Univerzální definice pro kulturní dědictví neexistuje. Jednou z možných definic
může být ta od Soukupa: „souhrn hmotných a nehmotných hodnot, děl a kulturních
vztahů, které vznikly v minulosti, ale svým vznikem a významem přispívají k vytváření
soudobých kulturních a společenských hodnot“ 2 či Patočky a Heřmanové, kteří jej vymezují
jako „konfiguraci kulturních prvků, tj. artefaktů, sociokulturních regulativů (zejména
hodnot, norem a kulturních vzorců) a idejí, jež jsou jako trvalé kolektivní vlastnictví
a všeobecně sdílený výsledek materiální a duchovní činnosti členů určité kultury
předávány následujícím pokolením jako specifický typ dědictví“. 3 Podstatou zmíněných
definic je jednak časové hledisko, které propojuje historii se současností a tendencí
ochrany do budoucností. Historický odkaz je v přítomnosti využíván pro sociální
i ekonomický rozvoj se snahou ochrany a uchování v původní podobě pro další budoucí
generace. Dále je zmíněno hledisko hodnotové − materiální a nemateriální.
Z pohledu konceptu KKP spadá kulturní dědictví pod kulturu tradiční, tedy neprůmyslovou
oblast, která není určena k masové spotřebě a hromadnému šíření, ale je
spotřebovávána v místě, což posiluje tvorbu hodnot, lokální uvědomění a uchování
tradic. 4 Kulturní dědictví se dále dělí na hmotné a nehmotné.
Úmluva UNESCO O ochraně světového kulturního a přírodního dědictví vymezuje pod
pojmem kulturní hmotné dědictví památníky, skupiny budov a lokality. 5 Z pohledu ČR
si pod uvedenými pojmy můžeme vybavit sakrální, technické i drobné uměleckořemeslné
památky či kulturní krajinu. Nicméně zcela striktní vymezení hmotného a nehmotného
kulturního dědictví je lehce zavádějící. Složky hmotného kulturního dědictví
(architektonické celky, památky…) nelze zcela oddělit od dědictví nehmotného
(tradice, rituály, znalosti, zkušenosti apod.). Samotná hmotná materiální kultura bez
souvislostí kultury nemateriální postrádá svůj hlavní význam a smysl. 6
1. V rámci této publikace jsou ostatní segmenty kulturního dědictví částečným předmětem následujících
studií: knihovny jsou součástí studie Knihy a tisk, muzea jsou součástí studie Výtvarné umění,
umělecká řemesla jsou předmětem samostatné studie.
2. Viz Soukup. (1993) In: Patočka, Heřmanová, 2008, s. 50.
3. Viz Artslexikon. (2012)
4. Viz Ekonomika kultury v Evropě. (2006)
5. Viz Heřmanová. (2012)
6. Viz Patočka, Heřmanová. (2008), s. 66.
153