Mapovani KKP, svazekII_final

08.02.2016 Views

Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 1 Českých vývojářských firem sice v současnosti není mnoho, ale zaznamenávají mnohé globální úspěchy a vytvářejí přirozený odvětvový klastr vzájemné spolupráce. Těží z dostupnosti technologií a autorské kreativity a pokrývají širokou škálu kategorií (od komerčních titulů přes umělecké po hry vzdělávací). Pomalu se v ČR rozvíjejí i výukové hry (game-based learning/učení pomocí her). To vše bez systémové podpory ze strany státu, což do budoucna představuje vzhledem k existenci podpůrných nástrojů a programů v zahraničí velkou hrozbu. Zatím se u nás digitální hry potýkají se špatnou pověstí a nezájmem ze strany státu. Digitální hry potřebují zlepšit oblast vzdělávání, potřebují přístup ke kapitálu, investice do technologií, vývoje a inovací, dále pak kontakty a propagaci. Se stejnou historickou zátěží v nastavení jednotlivých segmentů produkčního řetězce, které v současné době čelí dramatickým změnám spojeným s digitální revolucí, se potýkají i hudební a nakladatelský průmysl, jež se navíc stejně jako filmový průmysl potýkají s malostí českého trhu a v případě odvětví knih a tisku i s handicapem menšinového jazyka. Procesem digitalizace prošlo odvětví knih a tisku stejně jako na celém světě i v ČR, celý produkční řetězec od autora přes redaktora, grafika, tiskárnu až po distribuci a prodej (např. emancipace autora od nakladatele a přímá komunikace se čtenářem, marketing na sociálních sítích atd.). Pokud jde o e-knihy, reaguje české prostředí na tento fenomén oproti zahraničí s jistým zpožděním, nicméně se čtenost a prodej e-knih postupně zvyšují. Jejich nástup v ČR umožnila nižší cena elektronických čteček, postupná adaptace na českou diakritiku, zvyšování počtu textů v českém jazyce a působení veřejných knihoven, z nichž některé začaly svým čtenářům zapůjčovat jak samotné čtečky, tak poskytovat texty již nepodléhající autorskoprávní ochraně. Problémy v případě e-knih stále představují formáty, pirátské kopírování a chybějící legislativa týkající se např. povinného výtisku a s tím související možnosti archivace celé produkce. Vedle dílčích problémů spojených s digitalizací, nutností zachování nižší sazby DPH u knih a nedostatečným odměňováním autorů a překladatelů je aktuálně ze strany literární obce nejvíce kritizována nepropojenost proexportních aktivit. Ty by měly být koordinovány prostřednictvím založení literárního centra, které by mělo sdružit aktivity týkající se provozování literárního portálu, účasti na zahraničních veletrzích, zahraniční rezidence, mezinárodní výměny, podpory bohemistů atd. 14

Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 1 V českém hudebním průmyslu došlo k boomu snadného přístupu uživatelů k hudebnímu obsahu prostřednictvím digitálních služeb v letech 2011−2013. I český repertoár se dostává k posluchačům především prostřednictvím katalogů hlavních globálních vydavatelů (majors) působících na českém trhu − a to i díky zefektivnění jednání Ochranného svazu autorského o licenčních podmínkách jejich provozu v ČR. Vedle majors si stále udržuje dobré postavení tradiční české vydavatelství Supraphon, které zaujímá zhruba 16% podíl českého trhu, a poměrně úspěšné jsou i další české firmy Česká muzika, Popron Music a agentury BrainZone a Indies. Slabinou českých vydavatelů zůstává zahraniční prezentace a distribuce. Kromě toho působí v ČR řada dalších českých drobných vydavatelství, která obstarávají spíše jednotlivé umělce a skupiny, a to v určitých segmentech na dobré úrovni. V souvislosti s rostoucí zálibou vinylů se stala fenoménem česká firma GZ Digital Media, která je od roku 2009 největším světovým výrobcem desek, CD, DVD − a především vinylů. Podobně expanduje také další výrobce desek a obalové techniky Fermata. 3 V ČR existuje také množství agentur zaměřených především na dovoz zahraničních popových hvězd a pořádání open air festivalů. Největší slabinou české populární hudební scény je neexistence strategické podpory, nedostatečná profesionalita českých hudebníků, souborů a kapel a jejich nízká připravenost expandovat na zahraniční trhy. Proto se i představitelé hudebního průmyslu shodují na potřebě založení české hudební exportní kanceláře, která by koordinovala dosavadní a iniciovala nové projekty v oblasti exportu včetně posilování profesionalizace české hudební scény. Televize a rozhlas v ČR fungují v tzv. duálním modelu vysílání − komerčního a veřejnoprávního. Českému trhu TV vysílání dominuje v současné době tzv. silná trojka stanic, resp. společností (TV Nova, resp. CET 21, Prima, resp. FTV Prima, a veřejnoprávní ČT). Pět stanic nejsilnější společnosti CET 21 se na sledovanosti v roce 2015 podílelo 32,44 %, tržby dosáhly v roce 2013 výše 5 miliard Kč a počet zaměstnanců činil 1040. Největším zaměstnavatelem v oblasti TV i všech KKP však zůstává veřejnoprávní Česká televize (ČT), která v roce 2014 měla téměř tři tisíce zaměstnanců a se svými šesti stanicemi i druhou nejvyšší sledovanost. ČT je rovněž nejvýznamnějším koproducentem české kinematografie, což s sebou kromě výhod nese i jisté problémy – postavení externích/nezávislých producentů, role kreativních producentů ČT ve vztahu k nim a obecně nízká míra nezávislé/externí produkce ve veřejnoprávním vysílání (a vlastně i soukromém). Podíl obsahů nezávislých produkcí na celkovém vysílaném obsahu je ve srovnání s vyspělými evropskými státy nízký. I po pětadvaceti letech zůstává v ČR zachován pouze tzv. duální systém televizního a rozhlasového vysílání, zatímco řada evropských zemí jej dokázala doplnit třetím sektorem tzv. komunitních médií. 3. Je spíše paradox, že úspěch těchto dvou firem je zapříčiněn zpožděním českého nahrávacího průmyslu, kdy v zahraničí díky očekávanému konci fyzických nosičů firmy ukončily provoz, ale u nás se tyto provozy modernizovaly, a tak nyní profitují ze zachované poptávky. 15

Východiska a strategie podpory <strong>KKP</strong> v ČR / 1<br />

V českém hudebním průmyslu došlo k boomu snadného přístupu uživatelů k hudebnímu<br />

obsahu prostřednictvím digitálních služeb v letech 2011−2013. I český repertoár<br />

se dostává k posluchačům především prostřednictvím katalogů hlavních globálních<br />

vydavatelů (majors) působících na českém trhu − a to i díky zefektivnění jednání<br />

Ochranného svazu autorského o licenčních podmínkách jejich provozu v ČR. Vedle<br />

majors si stále udržuje dobré postavení tradiční české vydavatelství Supraphon, které<br />

zaujímá zhruba 16% podíl českého trhu, a poměrně úspěšné jsou i další české firmy<br />

Česká muzika, Popron Music a agentury BrainZone a Indies. Slabinou českých vydavatelů<br />

zůstává zahraniční prezentace a distribuce. Kromě toho působí v ČR řada dalších<br />

českých drobných vydavatelství, která obstarávají spíše jednotlivé umělce a skupiny,<br />

a to v určitých segmentech na dobré úrovni. V souvislosti s rostoucí zálibou vinylů<br />

se stala fenoménem česká firma GZ Digital Media, která je od roku 2009 největším<br />

světovým výrobcem desek, CD, DVD − a především vinylů. Podobně expanduje také<br />

další výrobce desek a obalové techniky Fermata. 3 V ČR existuje také množství agentur<br />

zaměřených především na dovoz zahraničních popových hvězd a pořádání open air<br />

festivalů. Největší slabinou české populární hudební scény je neexistence strategické<br />

podpory, nedostatečná profesionalita českých hudebníků, souborů a kapel a jejich<br />

nízká připravenost expandovat na zahraniční trhy. Proto se i představitelé hudebního<br />

průmyslu shodují na potřebě založení české hudební exportní kanceláře, která by koordinovala<br />

dosavadní a iniciovala nové projekty v oblasti exportu včetně posilování<br />

profesionalizace české hudební scény.<br />

Televize a rozhlas v ČR fungují v tzv. duálním modelu vysílání − komerčního a veřejnoprávního.<br />

Českému trhu TV vysílání dominuje v současné době tzv. silná trojka<br />

stanic, resp. společností (TV Nova, resp. CET 21, Prima, resp. FTV Prima, a veřejnoprávní<br />

ČT). Pět stanic nejsilnější společnosti CET 21 se na sledovanosti v roce 2015<br />

podílelo 32,44 %, tržby dosáhly v roce 2013 výše 5 miliard Kč a počet zaměstnanců<br />

činil 1040. Největším zaměstnavatelem v oblasti TV i všech <strong>KKP</strong> však zůstává veřejnoprávní<br />

Česká televize (ČT), která v roce 2014 měla téměř tři tisíce zaměstnanců a se<br />

svými šesti stanicemi i druhou nejvyšší sledovanost. ČT je rovněž nejvýznamnějším<br />

koproducentem české kinematografie, což s sebou kromě výhod nese i jisté problémy<br />

– postavení externích/nezávislých producentů, role kreativních producentů ČT<br />

ve vztahu k nim a obecně nízká míra nezávislé/externí produkce ve veřejnoprávním<br />

vysílání (a vlastně i soukromém). Podíl obsahů nezávislých produkcí na celkovém<br />

vysílaném obsahu je ve srovnání s vyspělými evropskými státy nízký.<br />

I po pětadvaceti letech zůstává v ČR zachován pouze tzv. duální systém televizního<br />

a rozhlasového vysílání, zatímco řada evropských zemí jej dokázala doplnit třetím<br />

sektorem tzv. komunitních médií.<br />

3. Je spíše paradox, že úspěch těchto dvou firem je zapříčiněn zpožděním českého nahrávacího<br />

průmyslu, kdy v zahraničí díky očekávanému konci fyzických nosičů firmy ukončily provoz, ale u nás se<br />

tyto provozy modernizovaly, a tak nyní profitují ze zachované poptávky.<br />

15

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!