Mapovani KKP, svazekII_final

Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 1
Českých vývojářských firem sice v současnosti není mnoho, ale zaznamenávají mnohé
globální úspěchy a vytvářejí přirozený odvětvový klastr vzájemné spolupráce. Těží
z dostupnosti technologií a autorské kreativity a pokrývají širokou škálu kategorií
(od komerčních titulů přes umělecké po hry vzdělávací). Pomalu se v ČR rozvíjejí
i výukové hry (game-based learning/učení pomocí her). To vše bez systémové podpory
ze strany státu, což do budoucna představuje vzhledem k existenci podpůrných
nástrojů a programů v zahraničí velkou hrozbu. Zatím se u nás digitální hry potýkají
se špatnou pověstí a nezájmem ze strany státu. Digitální hry potřebují zlepšit oblast
vzdělávání, potřebují přístup ke kapitálu, investice do technologií, vývoje a inovací,
dále pak kontakty a propagaci.
Se stejnou historickou zátěží v nastavení jednotlivých segmentů produkčního řetězce,
které v současné době čelí dramatickým změnám spojeným s digitální revolucí, se
potýkají i hudební a nakladatelský průmysl, jež se navíc stejně jako filmový průmysl
potýkají s malostí českého trhu a v případě odvětví knih a tisku i s handicapem
menšinového jazyka.
Procesem digitalizace prošlo odvětví knih a tisku stejně jako na celém světě i v ČR,
celý produkční řetězec od autora přes redaktora, grafika, tiskárnu až po distribuci
a prodej (např. emancipace autora od nakladatele a přímá komunikace se čtenářem,
marketing na sociálních sítích atd.). Pokud jde o e-knihy, reaguje české prostředí
na tento fenomén oproti zahraničí s jistým zpožděním, nicméně se čtenost a prodej
e-knih postupně zvyšují. Jejich nástup v ČR umožnila nižší cena elektronických čteček,
postupná adaptace na českou diakritiku, zvyšování počtu textů v českém jazyce
a působení veřejných knihoven, z nichž některé začaly svým čtenářům zapůjčovat
jak samotné čtečky, tak poskytovat texty již nepodléhající autorskoprávní ochraně.
Problémy v případě e-knih stále představují formáty, pirátské kopírování a chybějící
legislativa týkající se např. povinného výtisku a s tím související možnosti archivace
celé produkce. Vedle dílčích problémů spojených s digitalizací, nutností zachování
nižší sazby DPH u knih a nedostatečným odměňováním autorů a překladatelů je aktuálně
ze strany literární obce nejvíce kritizována nepropojenost proexportních aktivit.
Ty by měly být koordinovány prostřednictvím založení literárního centra, které by
mělo sdružit aktivity týkající se provozování literárního portálu, účasti na zahraničních
veletrzích, zahraniční rezidence, mezinárodní výměny, podpory bohemistů atd.
14