Mapovani KKP, svazekII_final

Výtvarné umění / 3
Soukromá muzea
Ne zásadně negativním, ale souvisejícím jevem této problematiky je sílící infrastruktura
soukromých muzeí a nadací budovaných podnikateli a sběrateli, které
jsou a musí být vnímány v celém kontextu jako veřejně prospěšné společnosti. Trend
soukromých muzeí se v menším měřítku projevil i v ČR, kde jsou soukromí sběratelé
ochotni zpřístupňovat své sbírky a prezentovat je ve vlastních kamenných galeriích
(např. Adam Gallery, Fait Gallery, White Gallery nebo Museum Kampa). Jsou to právě
tyto sbírky, ve kterých nacházíme díla chybějící ve státních muzejních sbírkách.
Soukromá muzea jsou typická především pro Spojené státy americké, ale objevují
se i na jiných kontinentech. V roce 2016 bude například slavnostně otevřeno Zeitz
Museum of Contemporary Art Africa (Zeitz MOCAA). Tento velkolepý projekt muzea
afrického současného umění bude tvořit panorama Kapského města a zabírat přes
devět tisíc metrů čtverečních. Za projektem stojí investoři kapského pobřeží V&A Waterfront
| Partners a soukromník Jochen Zeitz (nadace Zeitz). Vize vznikla ze silného
zájmu o africké umělce napříč kurátorskými a sběratelskými týmy z Evropy i Ameriky.
Muzejnictví a výstavnictví samo o sobě je delší dobu vnímáno jako globální trend,
úzce propojený s cestovním ruchem a hledáním nových trhů s uměním. Velká světová
muzea zakládají vedlejší pobočky a rozšiřují svou celosvětovou působnost, příkladem
jsou Guggenheim Museum (Benátky, Bilbao, Berlín a Las Vegas), Centre Pompidou
(Paříž nebo Metz), Louvre (Lens či Abu Dhabi).
Digitalizace
Již několik let je trendem a potřebou digitalizace sbírkových předmětům, kterou
se všechny významnější instituce snaží financovat. V tomto ohledu je český stav
daleko za světovým a evropským průměrem. Lokální instituce nemají jednak finance,
kapacitu a adekvátní legislativní podporu k pokroku v této věci. V ČR zatím digitalizace
probíhá velmi pomalu. Svědčí o tom i výše procent digitalizovaných muzejních
sbírkových předmětů (pouze 3,2 % evidenčních čísel). 63
Jako kontroverzní se v rámci digitalizace jeví projekt společnosti Google – Google Art
Project, 64 vytvořený jako vize sdílení všech možných sbírkových předmětů nejrůznějších
muzeí po celém světě. Hlavní otázkou je, zda je správné takto poskytovat široké
veřejnosti autorské dílo snadno zneužitelné v dalším nakládání s ním, bez ošetření
licenčních poplatků. Obava teoretická a kunsthistorická je, že: „Nekonečnost internetového
prostoru tak může mít podobné následky, jaké měla třeba u zpravodajských
informací: bez rozlišení tu bok po boku stojí věci podstatné a zcela banální,“ říká
Karel Císař. „Může se tak smazat hranice mezi tím, co je důležité, a co méně.“ 65
63. Viz kapitola 2.
64. Více na: https://www.google.com/culturalinstitute/project/art-project?hl=cs.
65. Laude, Silvie. (2015) Chagall v obýváku in Respekt 20/2015. Dostupné [on-line] na: http://www.
respekt.cz/tydenik/2015/20/chagall-v-obyvaku?issueId=62003 [cit. 17. září 2015].
124