Mapovani KKP, svazekII_final
Výtvarné umění / 3 Role soukromých kamenných galerií je však široká a stále nezastupitelná. Je vnímána nejen jako komerční, ale i jako veřejná, vzdělávací či laboratorní, protože poskytuje prostor pro experiment a inovaci. 45 Komerční galerie a muzea jsou tak stále častěji považovány za partnery a součást jednoho „ekosystému“. Umělecká scéna vyžaduje větší otevřenost a větší variabilitu forem vystavování. Cení si významu mezinárodních veletrhů především jako míst setkání, ale zároveň klade důraz na tradici kamenných galerií, které staví na budování dlouhodobých vztahů a rozvoji potenciálu jimi zastupovaných umělců. 46 Pokud jde o veletrhy umění, kde se soukromé galerie prezentují, jejich boom stále pokračuje. Uskutečňuje se na nich 36 % prodejů s výtvarným uměním. Každoročně toto číslo stoupá zhruba o 5 %. Za posledních deset let se počet veletrhů se současným uměním zvýšil z deseti na šedesát. 47 I tento fakt vypovídá o dramatické změně v prodeji a prezentaci současné tvorby. Trend posilování role veletrhů je však v poslední době diskutován jako neudržitelný. Veletrhy se sice stávají hlavním místem uzavírání obchodu, navazování kontaktů a sledování tvůrčích trendů, nicméně kvůli zkratkovitosti prezentace umění v omezeném čase a prostoru nemohou zcela nahradit galerijní prostředí, jehož přidaná hodnota spočívá v péči o tvůrčí rozvoj umělce a budování vztahu umělec – sběratel – galerista. Řada profesionálů upozorňuje i na další negativa veletrhů. Na to, že jsou značně výběrové (na veletrhy jsou přijímány jen zavedené a ověřené galerie, které prodávají dražší díla) a účast na nich je nákladná. Tento stav vede k tomu, že zatímco se pořádá stále více veletrhů, trh se uzavírá pro menší skupinu kupců i umělců s ohledem na kupní cenu děl. Začínající umělci a galeristé tak mají méně příležitostí představit se sběratelské obci, a proto hledají nové modely proniknutí na trh s uměním. Čeští galeristé se na světové veletrhy dostávají jen obtížně, pokud jsou vybráni, jde o prestižní záležitost a velkou šanci prosadit nejen své umělce, ale posunout i pozici celé české výtvarné scény nemají. V Evropě je běžná i státní podpora soukromých galeristů. V příloze 5 jsou uvedeny nejvýznamnější veletrhy a příklady modelů podpory zemí, kde vláda investuje do účasti soukromých galeristů na mezinárodních veletrzích s uměním. 45. Uribe, Conrado (ed.). (2014) Talking Galleries Publication. Notebook # 02. The International Symposium for Galleries. Barcelona, Španělsko: Talking Galleries. Dostupné [on-line] na: http://www. talkinggalleries.com/?p=3404 [cit. 17. září 2015]. 46. Uribe, Conrado (ed.). (2013) Talking Galleries Publication. Notebook # 01. The International Symposium for Galleries. Barcelona, Španělsko: Talking Galleries. Dostupné [on-line] na: http://www. talkinggalleries.com/2013/?p=23 [cit. 17. září 2015]. 47. Art Media Agency (2015) AMA Newsletter 190, 19. února 2015. 120
Výtvarné umění / 3 V návaznosti na kritiku veletrhů vznikají nové typy akcí zaměřené na prezentaci méně známých galerií, jednotlivých zemí, regionů, měst i městských čtvrtí. Oblíbenou formou prezentace se staly tzv. Art Weeks, které se pojí s městským prostředím a spojují místní soukromé i veřejné galerie, oživují veřejný prostor a lákají společně širší veřejnost na vernisáže, výstavy a doprovodné programy. Tento trend vznikl jako reakce na přesycenost trhu mezinárodními veletrhy. (I zde je však otázkou času, kdy se z malé akce stane větší a prestižní, tedy selektivní záležitost.) V současné době Art Week pořádá např. Berlín, Vídeň, Dubaj nebo Stockholm. Na Slovensku je úspěšnou akcí Bratislava Art Festival, 48 který je zároveň platformou pro aktivní spolupráci a síťování státních a soukromých galerií. U nás se o podobný model částečně snaží akce Máme otevřeno, která vznikla jako komunitní projekt pro městkou část Praha 7, nebo v roce 2015 uspořádaná „venkovní kulturní událost“ Neighbourhood Boogie-Woogie!, při níž se spojilo pět pražských žižkovských galerií. Aby galerie zapojily návštěvníky a místní obyvatele, rozhodly se využít nejrůznějších míst, včetně veřejného prostoru a obchodů v okolí. 49 Kromě podobných živých akcí v ulici se více využívá internet a stoupá význam sociálních sítí. Galerie i muzea dbají na on-line komunikaci, intenzivně referují o novinkách, natáčí trailery k výstavám apod. Nicméně nastala krize teoretické reflexe a tím i hodnocení uměleckých děl. Ubývá kritiků umění i prostoru pro obsáhlejší kritiku a recenze v médiích. Kritéria hodnoty uměleckých děl jsou určována spíše na akcích typu Biennale a jiných mezinárodních přehlídkách či veletrzích. Muzejnictví a výstavnictví Již déle trvajícím důležitým trendem v oblasti muzeí je pozornost věnovaná práci s návštěvníky. Dnes již řada příkladů ze zahraničí potvrzuje pozitivní efekty různých modelů práce s publikem. Např. v rámci konference RE:PUBLIKUM 50 zaměřené na nové modely práce s publikem v různých odvětvích byl české odborné veřejnosti představen příklad britského Ashmolean Musea. 51 To dokázalo revoluční změnou celé architektury přilákat davy a všechny věkové kategorie návštěvníků. V prostorách vznikl nový obchod, občerstvovací služby a mnoho rozmanitých aktivit pro mladší návštěvníky. Všechny změny zde podporují zejména činnost vzdělávacího oddělení. Lepší způsob prezentace tak učinil přístupnějšími některá díla, která veřejnost dříve přehlížela. 48. Více na: http://www.blaf.sk. 49. Více na: https://www.facebook.com/events/996652970367272. 50. Budování nových modelů komunikace s publikem, podpora práce s diváky, hledání nových diváckých skupin, netradiční způsoby prezentace uměleckých děl, práce s dětmi jako budoucím publikem − to jsou některá z témat, kterým se věnovala konference s názvem RE:PUBLIKUM – Možnosti spolupráce s publikem ve 21. století. Zprávu z konference a zmapované příklady lze najít na: http://www. programculture.cz/cs/mezinarodni-konference-republikum. 51. Více na: http://www.ashmolean.org. 121
- Page 69 and 70: Scénická umění / 2 Statistika k
- Page 71 and 72: Scénická umění / 2 Činnost kul
- Page 73 and 74: Scénická umění / 3 3/ ZAHRANIČ
- Page 75 and 76: Scénická umění / 3 Zachytit a p
- Page 77 and 78: Scénická umění / 3 Projektové
- Page 79 and 80: Scénická umění / 4 4/ SILNÉ A
- Page 81 and 82: Scénická umění / 4 Slabé strá
- Page 83 and 84: Scénická umění / 5 5/ POTŘEBY
- Page 85 and 86: Scénická umění / 5 - Zajištěn
- Page 87 and 88: Scénická umění / 6 6/ NÁVRHY T
- Page 89 and 90: Scénická umění / 6 Hlavní cíl
- Page 91 and 92: Scénická umění / 7 Javůrek, Ja
- Page 93 and 94: Scénická umění / Příloha 1 Č
- Page 95 and 96: Scénická umění / Příloha 2 V
- Page 97 and 98: Scénická umění / Příloha 3 V
- Page 99 and 100: Scénická umění / Příloha 4 V
- Page 101 and 102: Scénická umění / Příloha 5 TA
- Page 103 and 104: VýtVarNé uměNí Lucie Ševčíko
- Page 105 and 106: Výtvarné umění / 1 1/ ZÁKLADN
- Page 107 and 108: Výtvarné umění / 1 Pokud jde o
- Page 109 and 110: Výtvarné umění / 1 Objevují se
- Page 111 and 112: Výtvarné umění / 2 2/ EKONOMICK
- Page 113 and 114: Výtvarné umění / 2 Graf 2: Inde
- Page 115 and 116: Výtvarné umění / 2 Zveřejněn
- Page 117 and 118: Výtvarné umění / 2 Tabulka 1: D
- Page 119: Výtvarné umění / 3 - Do primár
- Page 123 and 124: Výtvarné umění / 3 - Art Fund V
- Page 125 and 126: Výtvarné umění / 3 Na druhou st
- Page 127 and 128: Výtvarné umění / 4 Slabé strá
- Page 129 and 130: Výtvarné umění / 5 5/ POTŘEBY
- Page 131 and 132: Výtvarné umění / 5 - Výrazné
- Page 133 and 134: Výtvarné umění / 5 - Novelizace
- Page 135 and 136: Výtvarné umění / 6 6/ NÁVRHY T
- Page 137 and 138: Výtvarné umění / 6 Název proje
- Page 139 and 140: Výtvarné umění / 7 Drdová, Luc
- Page 141 and 142: Výtvarné umění / 7 Smith, Chris
- Page 143 and 144: Výtvarné umění / Příloha 2 TA
- Page 145 and 146: Výtvarné umění / Příloha 3 TA
- Page 147 and 148: Výtvarné umění / Příloha 4 P
- Page 149 and 150: Výtvarné umění / Příloha 5 Ji
- Page 151 and 152: Památky Aleš Kozák, Andrea Štol
- Page 153 and 154: Památky / 1 1/ ZÁKLADNÍ STRUKTUR
- Page 155 and 156: Památky / 1 Jako příspěvková o
- Page 157 and 158: Památky / 1 V období 2014−2020
- Page 159 and 160: Památky / 1 K získání neveřejn
- Page 161 and 162: Památky / 2 2/ EKONOMICKÁ DATA A
- Page 163 and 164: Památky / 2 Následující tabulky
- Page 165 and 166: Památky / 2 Tabulka 3: Zpřístupn
- Page 167 and 168: Památky / 2 Do zmíněných více
- Page 169 and 170: Památky / 2 Tabulka 7: Zdroje fina
Výtvarné umění / 3<br />
V návaznosti na kritiku veletrhů vznikají nové typy akcí zaměřené na prezentaci<br />
méně známých galerií, jednotlivých zemí, regionů, měst i městských čtvrtí. Oblíbenou<br />
formou prezentace se staly tzv. Art Weeks, které se pojí s městským prostředím<br />
a spojují místní soukromé i veřejné galerie, oživují veřejný prostor a lákají společně<br />
širší veřejnost na vernisáže, výstavy a doprovodné programy. Tento trend vznikl jako<br />
reakce na přesycenost trhu mezinárodními veletrhy. (I zde je však otázkou času, kdy<br />
se z malé akce stane větší a prestižní, tedy selektivní záležitost.)<br />
V současné době Art Week pořádá např. Berlín, Vídeň, Dubaj nebo Stockholm. Na Slovensku<br />
je úspěšnou akcí Bratislava Art Festival, 48 který je zároveň platformou pro<br />
aktivní spolupráci a síťování státních a soukromých galerií.<br />
U nás se o podobný model částečně snaží akce Máme otevřeno, která vznikla jako<br />
komunitní projekt pro městkou část Praha 7, nebo v roce 2015 uspořádaná „venkovní<br />
kulturní událost“ Neighbourhood Boogie-Woogie!, při níž se spojilo pět pražských<br />
žižkovských galerií. Aby galerie zapojily návštěvníky a místní obyvatele, rozhodly<br />
se využít nejrůznějších míst, včetně veřejného prostoru a obchodů v okolí. 49 Kromě<br />
podobných živých akcí v ulici se více využívá internet a stoupá význam sociálních<br />
sítí. Galerie i muzea dbají na on-line komunikaci, intenzivně referují o novinkách,<br />
natáčí trailery k výstavám apod.<br />
Nicméně nastala krize teoretické reflexe a tím i hodnocení uměleckých děl. Ubývá<br />
kritiků umění i prostoru pro obsáhlejší kritiku a recenze v médiích. Kritéria hodnoty<br />
uměleckých děl jsou určována spíše na akcích typu Biennale a jiných mezinárodních<br />
přehlídkách či veletrzích.<br />
Muzejnictví a výstavnictví<br />
Již déle trvajícím důležitým trendem v oblasti muzeí je pozornost věnovaná práci s návštěvníky.<br />
Dnes již řada příkladů ze zahraničí potvrzuje pozitivní efekty různých modelů<br />
práce s publikem. Např. v rámci konference RE:PUBLIKUM 50 zaměřené na nové modely<br />
práce s publikem v různých odvětvích byl české odborné veřejnosti představen příklad<br />
britského Ashmolean Musea. 51 To dokázalo revoluční změnou celé architektury přilákat<br />
davy a všechny věkové kategorie návštěvníků. V prostorách vznikl nový obchod, občerstvovací<br />
služby a mnoho rozmanitých aktivit pro mladší návštěvníky. Všechny změny zde<br />
podporují zejména činnost vzdělávacího oddělení. Lepší způsob prezentace tak učinil<br />
přístupnějšími některá díla, která veřejnost dříve přehlížela.<br />
48. Více na: http://www.blaf.sk.<br />
49. Více na: https://www.facebook.com/events/996652970367272.<br />
50. Budování nových modelů komunikace s publikem, podpora práce s diváky, hledání nových diváckých<br />
skupin, netradiční způsoby prezentace uměleckých děl, práce s dětmi jako budoucím publikem − to<br />
jsou některá z témat, kterým se věnovala konference s názvem RE:PUBLIKUM – Možnosti spolupráce<br />
s publikem ve 21. století. Zprávu z konference a zmapované příklady lze najít na: http://www.<br />
programculture.cz/cs/mezinarodni-konference-republikum.<br />
51. Více na: http://www.ashmolean.org.<br />
121