Mapovani KKP, svazekII_final

Výtvarné umění / 1
Objevují se však i trendy, které částečně práci s publikem ovlivňují, ale odborná veřejnost
je přijímá s velkou opatrností a nedůvěrou. Patří mezi ně tzv. blockbusterové
výstavy postavené na velkých uměleckých jménech a silné mediální kampani. 15 V ČR
se takové výstavy konají na půdě významné veřejné instituce (např. Jízdárna Pražského
hradu, Obecní dům) a budí dojem výstavních projektů státní instituce, přitom jsou
pořádány soukromou agenturou či sběratelem. Na tyto soukromé komerční výstavy lze
pohlížet jako na výzvu k revizi vlastní dramaturgie a propagace pro státní galerie,
které jsou nuceny nezavrhovat spolupráci se soukromým sektorem.
Rozruch vzbudilo v roce 2014 sestavení tzv. Art Indexu na objednávku J&T Banky.
Jednalo se o první žebříček stovky kariérně nejúspěšnějších českých umělců narozených
po roce 1950. 16 Mnozí kritizovali především nemožnost objektivně bodovat
význam děl na základě kariérní úspěšnosti. Přes neochotu části umělecké obce vážit
si spolupráce komerční a neziskové organizace je však evidentní, že je i u nás několik
subjektů, které staví na partnerství se soukromým sektorem a sponzorství postupně
přibývá (Národní galerie v Praze, Cena Jindřicha Chalupeckého, Centrum současného
umění DOX, veletrh Art Prague). V ČR už fungují i soukromá muzea prezentující sbírky
sběratelů-podnikatelů, jsou dalším hráčem jak ve výstavnictví, tak na trhu s uměním.
Negativní vnímání komercionalizace ze strany mnohých kurátorů, kritiků a umělců
souvisí zřejmě i se skutečností, že současné umění je u nás živeno rozvinutou sítí
menších neziskových výstavních prostor. Tato síť výstavních prostor se významně
rozvinula v první dekádě 21. století, kdy převládla frustrace z nízké veřejné podpory
výtvarného umění a začala se vytvářet nezávislá infrastruktura. To je velmi pozitivní
stav, pokud jde o rozvoj původní tvorby, nicméně nemá-li umělec možnost se
v budoucnu uplatnit i mimo nekomerční galerie (kvůli nedostatku soukromých galerií,
akvizičních fondů, stipendií, daňového zvýhodnění, nízkonákladových ateliérů
apod.), je nucen opustit trh s uměním hned v počátcích kariéry.
15. Jako blockbusterové výstavy byly v posledních letech diskutovány především: Ivan Lendl − Alfons
Mucha, Chagall/Reynek a projekt Bible Reynek, retrospektiva Karla Malicha. V zahraničí se jako
hlavní taháky počítají výstavy impresionistů, Leonarda da Vinciho, Andyho Warhola a dalších
slavných jmen, u kterých je návštěvnost předem zaručena.
16. J&T Banka ve spolupráci s portálem Art+ připravuje tento žebříček jako popis vývoje na současné
výtvarné scéně. Jedná se o pořadí českých výtvarníků narozených po roce 1950, sestavené
na základě jejich aktivní účasti ve výtvarném provozu. Index vychází z předpokladu, že vlastní
hodnotu umění nelze objektivně změřit, lze však posuzovat úspěšnost kariéry. Seznam zohledňuje
mimo jiné účasti na výstavách a bienále, výtvarná ocenění, zastoupení galeriemi, vydané knižní
monografie či realizace ve veřejném prostoru. Více na: http://jtbankartindex.com/jak-cist-tentozebricek-moderniho-umeni.
109