Mapovani KKP, svazekII_final

08.02.2016 Views

Výtvarné umění / 1 V 90. letech 20. století se česká výtvarná scéna, její provoz a trh s uměním nastavoval od nuly. Mezi úspěšné současné umělce, které vyhledávají nejen zahraniční kupci, ale i kurátoři a instituce, dnes patří např. Jiří Kovanda, Kryštof Kintera, Kateřina Šedá, Eva Koťátková, Zbyněk Baladrán, Dominik Lang, Federico Diaz nebo Ján Mančuška. Faktem nicméně zůstává i po 25 letech od revoluce, že řada umělců prodává převážně či výhradně zahraničním sběratelům, segment sběratelství a trh s uměním se u nás stále rozvíjí. Nejsilnějším hráčem na českém trhu jsou aukční síně. Odborný portál Art+ jich eviduje v ČR 21. 2 Pokud jde o zastoupení na aukcích, má české umění jistou pozici i v mezinárodním měřítku. Obecně je poptávka po umění 19. a 20. století, triumfuje umění české moderny, surrealismu nebo avantgardní fotografie, rozvoji a silnější pozici se těší poválečné umění. Vedle aukčních domů tvoří důležitý segment trhu s uměním prodejní galerie, do kterých řadíme i obchody se starožitnostmi. Za nejvážnější slabinu českého trhu lze považovat skutečnost, že na něm aktuálně působí jen pár prodejních galerií, které exkluzivně zastupují současné tvůrce (Hunt Kastner, Drdová Gallery, SVIT, Dvorak Sec Contemporary, Polansky Gallery, Nová Galerie nebo Chemistry Gallery). Vedle nich figurují prodejní galerie, které prezentují tvorbu a podporují trh s mladým uměním, ale umělce přímo nezastupují. Pokud se založí nová soukromá galerie, její provoz není snadný, v začátcích musí bojovat o svou existenci a neobejde se bez zahraniční klientely, kontaktů a grantů. Poptávka po soukromých galeristech v okruhu absolventů a profesionálních umělců převyšuje nabídku. Galeristé jsou v situaci, kdy řadu poptávek odmítají i z kapacitních důvodů. Důvodem je i fakt, že provoz soukromých galerií není v ČR na rozdíl od řady evropských zemí systémově státem podporován (podpora plyne primárně na účast na mezinárodních veletrzích). I to je důvod, proč v ČR stále převažuje přímý prodej z ateliérů bez účasti zprostředkovatelů (galeristů). Jediným veletrhem současného umění v ČR je Art Prague, kterého se každoročně účastní kolem čtyř desítek galerií. Jeho problémem je však nevyrovnaná úroveň vystavujících a nedostatečná propagace. Veřejnost vnímá veletrh spíše jako výstavu, ne jako nákupní příležitost. Nicméně jsou v poslední době slyšet hlasy, že se prodejcům umění a starožitností daří oslovovat novou generaci sběratelů. Na straně sběratelů se paralelně zvyšuje poptávka po kvalitních dílech, řádně restaurovaných, prezentovaných a teoreticky a historicky ověřených. Současně se zvýšila kvalita aukčních výstav a katalogů. Pořadatelé aukcí z řad starožitníků upozorňují na fakt, že se zvyšuje dovoz starožitností do ČR, což svědčí o posilování české ekonomiky. 3 Nováčkem na trhu je pak první investiční fond v ČR Pro Arte (od roku 2013), zaměřený na nákup a investice do výtvarného umění. 4 2. Viz pokročilé vyhledávání odborného portálu Art+, dostupné na: http://www.artplus.cz/cs. 3. Asociace starožitníků. (2015) Dubnový veletrh starožitností Antique se vypraví na cestu kolem světa, tisková zpráva. Praha. Dostupné [on-line] na: http://www.asociace.com/ke-stazeni/antique-2015- jaro/tiskova-zprava-antique-2015-jaro-cesta-kolem-sveta.pdf [cit. 17. září 2015]. 4. Více na: http://www.proarte.cz. 106

Výtvarné umění / 1 Pokud jde o typy artefaktů objevujících se na trhu s uměním, stále se nejvíce kupuje malba, pravidelnou součástí aukcí se nově stávají skleněné artefakty a rok 2014 byl rokem fotografie, kdy se jich prodalo více než za posledních pět let. Ze starožitností se velmi dobře prodávají tradičně šperky a stříbrný dekorativní design, přibývá zájemců o dobový (retro) nábytek a zajímavým trendem je odbyt mincí. 5 Vzdělávání v oblasti volné tvorby (malby, sochařství, grafiky, performance, intermédií atd.) je dnes dostupné na vysokých uměleckých školách v pěti největších městech ČR. Každý rok absolvuje kolem tří set umělců, 6 přičemž galerie zastupující aktivní profesionální tvůrce dnes mají podle odborného odhadu kapacitu pracovat asi se stem umělců všech generací. Absolventi uměleckých oborů proto nacházejí uplatnění především v návazných kulturních a kreativních průmyslech – grafickém designu, reklamě, filmu, scénografii, uměleckém vzdělávání apod. V českém kulturním prostředí je výtvarná scéna nahlížena primárně prizmatem státních muzeí a galerií, prezentujících stálé historické sbírky. Mnohem menší pozornost je věnována současné tvorbě a souvisejícím činnostem. Nejvyšší státní dotace plynou do státních paměťových institucí – stát, kraje či obce jsou dle statistik zřizovateli tří čtvrtin všech muzeí a galerií výtvarného umění. Veřejná podpora a správa v oblasti výtvarného umění je v ČR nicméně nedostatečná. Například nejvýznamnější státní instituce, Národní galerie v Praze, která má zásadní vliv na chod a reputaci celého odvětví doma i v zahraničí, se po mnoho let potýkala s kontroverzní správou a řízením a podfinancováním. Přidělované finance se nepřizpůsobují inflaci a ředitelé nestačí efektivně naplňovat ani základní poslání instituce, natož ji rozvíjet s ohledem na dobové trendy (práce s publikem 7 či digitalizace) a k tomu ještě zajišťovat vzdělávání pracovníků, marketing a správu budov. Největším a dlouhodobým problémem jsou nulové rozpočty na akvizice, bez kterých muzea nenaplňují své sbírkotvorné poslání. V nejdůležitějších sbírkách státních institucí chybí řada významných děl 20. a 21. století. Nezastupitelnou roli tu sice sehrává Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO), ale ani jeho prostředky nedostačují na ochranu národního kulturního dědictví. 8 To, že každé kulturní dědictví bylo jednou současné, není státem jednoznačně reflektováno. Neexistence akvizičních fondů oslabuje paralelně český trh s uměním. 5. Chmelařová, Marcela (ed.). (2015) Trh s uměním v roce 2014 in Ročenka Art+. Praha: Ambit Media, s. 108. 6. Počet byl sestaven na základě výročních zpráv jednotlivých vysokých škol, zahrnuje absolventy bakalářských a magisterských programů. 7. NIPOS. (2015) Návštěvnost v muzeích a galeriích v krajích ČR v roce 2014. Praha. Dostupné [on-line] na: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2013/05/MUZEA_navstevnost_2014.pdf [cit. 17. září 2015]. 8. Koncepce rozvoje muzejnictví v České republice v letech 2015 až 2020. 107

Výtvarné umění / 1<br />

Pokud jde o typy artefaktů objevujících se na trhu s uměním, stále se nejvíce kupuje<br />

malba, pravidelnou součástí aukcí se nově stávají skleněné artefakty a rok 2014<br />

byl rokem fotografie, kdy se jich prodalo více než za posledních pět let. Ze starožitností<br />

se velmi dobře prodávají tradičně šperky a stříbrný dekorativní design, přibývá<br />

zájemců o dobový (retro) nábytek a zajímavým trendem je odbyt mincí. 5<br />

Vzdělávání v oblasti volné tvorby (malby, sochařství, grafiky, performance, intermédií<br />

atd.) je dnes dostupné na vysokých uměleckých školách v pěti největších městech<br />

ČR. Každý rok absolvuje kolem tří set umělců, 6 přičemž galerie zastupující aktivní<br />

profesionální tvůrce dnes mají podle odborného odhadu kapacitu pracovat asi se<br />

stem umělců všech generací. Absolventi uměleckých oborů proto nacházejí uplatnění<br />

především v návazných kulturních a kreativních průmyslech – grafickém designu,<br />

reklamě, filmu, scénografii, uměleckém vzdělávání apod.<br />

V českém kulturním prostředí je výtvarná scéna nahlížena primárně prizmatem<br />

státních muzeí a galerií, prezentujících stálé historické sbírky. Mnohem menší<br />

pozornost je věnována současné tvorbě a souvisejícím činnostem. Nejvyšší státní<br />

dotace plynou do státních paměťových institucí – stát, kraje či obce jsou dle statistik<br />

zřizovateli tří čtvrtin všech muzeí a galerií výtvarného umění. Veřejná podpora<br />

a správa v oblasti výtvarného umění je v ČR nicméně nedostatečná.<br />

Například nejvýznamnější státní instituce, Národní galerie v Praze, která má zásadní<br />

vliv na chod a reputaci celého odvětví doma i v zahraničí, se po mnoho let potýkala<br />

s kontroverzní správou a řízením a podfinancováním. Přidělované finance se nepřizpůsobují<br />

inflaci a ředitelé nestačí efektivně naplňovat ani základní poslání instituce,<br />

natož ji rozvíjet s ohledem na dobové trendy (práce s publikem 7 či digitalizace)<br />

a k tomu ještě zajišťovat vzdělávání pracovníků, marketing a správu budov.<br />

Největším a dlouhodobým problémem jsou nulové rozpočty na akvizice, bez kterých<br />

muzea nenaplňují své sbírkotvorné poslání. V nejdůležitějších sbírkách státních<br />

institucí chybí řada významných děl 20. a 21. století. Nezastupitelnou roli tu sice<br />

sehrává Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO), ale ani jeho<br />

prostředky nedostačují na ochranu národního kulturního dědictví. 8 To, že každé kulturní<br />

dědictví bylo jednou současné, není státem jednoznačně reflektováno. Neexistence<br />

akvizičních fondů oslabuje paralelně český trh s uměním.<br />

5. Chmelařová, Marcela (ed.). (2015) Trh s uměním v roce 2014 in Ročenka Art+. Praha: Ambit Media,<br />

s. 108.<br />

6. Počet byl sestaven na základě výročních zpráv jednotlivých vysokých škol, zahrnuje absolventy<br />

bakalářských a magisterských programů.<br />

7. NIPOS. (2015) Návštěvnost v muzeích a galeriích v krajích ČR v roce 2014. Praha. Dostupné [on-line]<br />

na: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2013/05/MUZEA_navstevnost_2014.pdf [cit.<br />

17. září 2015].<br />

8. Koncepce rozvoje muzejnictví v České republice v letech 2015 až 2020.<br />

107

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!