Mapovani KKP, svazekII_final

Výtvarné umění / 1
1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA, STAV A PODMÍNKY
Oblast výtvarného umění je v rámci konceptu kulturních a kreativních průmyslů (KKP)
často nazývána trhem s uměním, tedy jako prodej uměleckých děl a starožitností,
který je prioritním zdrojem ekonomického výkonu této oblasti. Nicméně oblast trhu
s uměním / výtvarného umění silně ovlivňují (stejně jako i v ostatních odvětvích)
všechny další činnosti neziskového charakteru. Jedná se především o činnosti výstavních
a sbírkových galerií a muzeí. V rámci studie se snažíme pojmout tuto oblast
v celém záběru a komentovat všechny její segmenty.
Výtvarné umění má v ČR silnou tradici. Už tvorba gotického či barokního slohu,
která na území českých zemí dosahovala a dosahuje evropského věhlasu, je pro ČR
značkou a tvoří základ současných sbírkových fondů, konkurenceschopných i v rámci
světového výstavnictví, potažmo cestovního ruchu. Tyto historické slohy doplňují
moderní umělecké styly, v nichž se čeští umělci prosadili na konci 19. a na začátku
20. století. Jména jako Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Jakub Schikaneder, František
Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štýrský, Toyen a další lákají nejen turisty do českých
muzeí, ale i kupce na zahraničních aukcích.
Po druhé světové válce několik umělců v imigraci uspělo a reprezentovalo zemi v zahraničí
i během normalizace (např. Magdalena Jetelová, Petr Sís nebo Jiří Dokoupil). Díla
těch, kteří zůstali a tvořili v nesvobodném režimu, jsou dnes kupována do významných
sbírek po celém světě (např. Zdeněk Sýkora, Jiří Kolář, Eva Kmentová, Mikuláš Medek,
Adriena Šimotová či Michael Rittstein).
„Výtvarné umění
Tato studie vznikla mj. na základě odborné diskuze na téma
výtvarné umění/trh s uměním, studie Jana Skřivánka Podpora trhu se
současným výtvarným uměním, interní studie Lucie Drdové Podpora
soukromých galerií na mezinárodních veletrzích a dílčí studie
zaměřené na analýzu trendů a potřeb v oblasti muzejnictví
“
(viz http://www.idu.cz/media/document/idu_potreby-muzea.pdf).
105