139501

ČOS 1395011. vydáníPříloha 3 Urychlení příčin vzniku poruch1 Tepelné (chemické) druhy poruch1.1 U chemických reakcí je závislost na teplotě určena aktivační energií. Nepatrně upravenáArrheniova rychlostní rovnice uvádí vztah mezi rychlostmi reakce při různých teplotách:E ⎛ 1 1 ⎞−⎜ −⎟k1 R ⎝ T1T2⎠= = eF (1)k2kde F = koeficient urychlení reakce (1),k 1 , k 2 = rychlostní konstanty při teplotách T 1 a T 2 (m 3 . mol -1 . s -1 ),T 1 = teplota zkoušky (K),T 2 = referenční teplota (K),E = aktivační energie (J . mol -1 ),R = univerzální plynová konstanta (8,314 J . mol -1 . K -1 ).1.2 Předpokládá se, že průběhu stárnutí munice dochází k více než jednomu tepelnému(chemickému) degradačnímu procesu. Při hodnocení konstrukce se stanoví, které druhyporuch mohou nastat. Proces vedoucí ke každé příčině vzniku poruchy je obecněreprezentován sledem chemických reakcíA + BC + DE⎯⎯→1E⎯⎯→2CEEE + F ⎯⎯→3 G,kde E n představuje aktivační energii pro n-tý krok posloupnosti reakcí. Každá posloupnostbude mít jeden krok, který řídí její celkovou rychlost. Aktivační energie pro tento krok semusí změřit nebo předběžně vypočítat u každého potenciálního druhu poruchy. Nejnižšíaktivační energie se pak použije v Arrheniově rychlostní rovnici ke stanovení koeficientu F,jenž představuje minimální poměr (rovnající se celkovému koeficientu urychlení) mezidélkou urychlených denních teplotních cyklů a dobou životnosti.1.3 Zřejmý je postup při porovnání dvou konstantních teplot. Je-li však munice vystavenaměnícím se teplotám, jako je tomu při denních klimatických teplotních cyklech uvedených veSTANAG 2895, výpočty se stávají komplikovanějšími a je nezbytné vypočítat vážený průměrteplot pro cyklus a konkrétní aktivační energii pro kritický krok. Každý krok představujenejnáročnější podmínky skladování, které se pravděpodobně vyskytnou v daném klimatickémpásmu. Maximální teplotou teplotního cyklu skladování je teplota vzduchu, která budepravděpodobně překročena v krátkodobě nevětraném polním skladu vystaveném přímémuslunečnímu záření v nejteplejší části oblasti po dobu v průměru asi sedmi až osmi hodinročně. Protože tento cyklus zjevně nereprezentuje průměrné skladovací podmínky existujícív průběhu roku, může být použit k urychlení normálních procesů chemické degradacepůsobením vyšších teplot při porovnání s cyklem, kterému je munice vystavena v provozuběhem většiny roku. Studená prostředí zpravidla významně neovlivňují chemické druhyporuch, protože snížení teploty obvykle zmenšuje rychlosti fyzikálně-chemických procesů.Výjimkou jsou fázové změny a krystalizace amorfních materiálů (např. pryže).20