Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

90 | 916.2.3 Vliv dopravy na kvalitu ovzdušíEmise z dopravy, zejména v dopravně exponovaných lokalitách, výrazně zhoršují kvalituovzduší. S dopravou je spojováno především znečištění oxidy dusíku (nejvyšší koncentracejsou dlouhodobě zaznamenávány v Praze v Legerově ulici, kde jiný významnější zdroj znečištěnínení) a dále tzv. fotochemický smog. Jedná se o znečištění ovzduší toxickými produktyfotochemických procesů v atmosféře (zejména přízemním ozonem) z tzv. prekurzorů, kterépocházejí zejména z dopravy (oxidy dusíku, VOC a další). Tyto procesy probíhají hlavně v létěza vyšších teplot a intenzivnějšího slunečního záření, proto je fotochemický smog nazývántéž smogem letním. Koncentrace přízemního ozonu přesahují v posledních letech téměř nacelém území ČR přípustné limity – a to nejen v blízkosti komunikací a v centrech sídel, alei na horách, kam jsou prekurzory ozonu transportovány, a účinněji zde probíhají fotochemicképrocesy – viz Obr. 6.1.Síť Státního monitoringu kvality ovzduší se skládá z 97 stanic Automatického imisníhomonitoringu (AIM) provozovaných ČHMÚ, do informačního systému jsou zahrnuty i výsledkyměření na stanicích dalších organizací (např. VÚLHM, Ekotoxa).Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměrukoncentrace ozonu v průměru za 3 roky, 2004–2006Pro vyhodnocení kvality ovzduší jedůležitá klasifikace stanic, která jeprováděna dle jednotné metodiky stanovenéevropskou legislativou. Klasifikacelokalit je tvořena 3 složkami:1. Typem lokality (dopravní, průmyslová,pozaďová)2. Typem zóny (městská, předměstská,venkovská)3. Charakteristikou zóny (obytná,obchodní, průmyslová, zemědělská,přírodní a jejich kombinace).Obr. 6.1≤ 120 μg.m -3 (11,7 %)120–130 μg.m -3 (84,8 %)≥ 130 μg.m -3 (3,5 %)Zdroj: ČHMÚ6.2.4 Hluk z dopravyNadměrný hluk je vážnou škodlivinou fyzikální povahy. Poškozuje sluchové ústrojí, zvyšujecelkovou nemocnost, vyvolává únavu a blíže nespecifikované subjektivní potíže lidí.Problémem je, že hluková zátěž obyvatelstva není dostatečně a systematicky sledována.Největší hlukovou zátěž vytváří silniční doprava. Nadměrně hlučná je i tramvajová, leteckáa část železniční dopravy. Trolejbusy, lodě a nově i autobusy na plyn mají tichý provoz, hlukmetra v podzemí vadí málo.Podle expertních odhadů bylo v roce 1990 v ČR zasaženo nadměrným dopravním hlukemnad 65 dB/A asi 1,8 mil. obyvatel, v roce 1995 asi 2,053 mil. obyvatel. V dalších letech stoupalahluková zátěž ze silniční a klesala z dopravy železniční a – s výjimkou okolí velkýchletišť – i z dopravy letecké. Údaje za rok 2004, za který jsou k dispozici nejnovější data, uvádíTab. 6.6.V železniční dopravě došlo k podstatnému snížení výkonů nejhlučnějších nákladních vlaků,k zastavení provozu nejhlučnějších lokomotiv, k instalaci pružného uložení kolejí a protihlukovýchstěn na koridorech (místy i mimo koridory) a k elektrifikaci několika dalšíchtratí, což vedlo ke snížení hlukové zátěže z železniční dopravy. V letecké dopravě došlo k zásadníobměně parku letadel za tišší.Škodlivost nadměrného dopravníhohluku pro lidské zdraví byla v minulostistanovena ve dne od úrovně 65 dB/A,vyhláška č. 258/2000 Sb. zpřísnila limitna úroveň 60 dB/A. Pro noční dopravníhluk byl limit v minulosti stanoven odúrovně 55 dB/A, v roce 2000 byl zpřísněnod úrovně 50 dB/A.Snižování hlučnosti rekonstrukcí tramvajovýchtratí na pružné uložení kolejíje v ČR teprve v začátcích. Napříkladrekonstrukce trati v Jindřišské a Vodičkověulici v Praze měla snížit hlučnostprovozu o 6 dB/A.