Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989 Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Kapitola 6: DopravaKonečná spotřeba energie v ČR a trakční spotřeba energie v motorové dopravě [TJ]15001200900600Graf 6.7Konečná spotřeba energie v ČRTrakční spotřeba energie v dopravěZdroj: ČSÚ, CDVRoky 2000–2006 jsou ovlivněny změnoumetodiky odhadu spotřeby pohonnýchhmot motorovou dopravou.300019901991199219931994199519961997199819992000200120022003200420052006Energetická efektivnost vozidel osobní [1 000 oskm/TJ]a nákladní [1 000 tkm/TJ] dopravy, 2005Tab. 6.3MotorováželezniceElektrickáželezniceVodní Letecká IAD/NSD Autobus Metro Tramvaj TrolejbusZdroj: výpočty CENIA na základě dat Ročenkydopravy, CDV, ČD, ČEZ a ČSÚ.Osobní 746 2 459 – 673 545 624 8 625 5 420 3 004Nákladní 1 032 7 681 3 880 – 665 – – – –6.1.7 Prodej pohonných hmotProdej pohonných hmot se v letech 1990–2006 zvýšil téměř na dvojnásobek (viz Tab. 6.4).Růst prodeje benzínů činil 69 %, motorové nafty 70 % a leteckého petroleje 32 %. Nově seobjevily ekologicky šetrnější pohonné hmoty – bionafta, zkapalněný ropný plyn (Linquid PetroloeumGas, LPG) a stlačený zemní plyn (Compressed Natural Gas, CNG). Olovnaté benzínybyly vyřazeny z prodeje k 1. 1. 2001.Růst prodeje pohonných hmot je možné spojovat s růstem přepravních výkonů energetickynáročné silniční a letecké dopravy. K růstu spotřeby dochází i přes zvyšování cen pohonnýchhmot.Prodej pohonných hmot [tis. t]Tab. 6.4RokBenzínnaturalBenzínPbBenzínleteckýBenzíncelkemPetrolejleteckýNaftamotorováBiopaliva LPG CNGZdroj: ČAPPO1990 10 1 175 8 1 192 256 2 275 0 0 01995 782 893 9 1 684 177 1 983 25 1,6 3,22000 1 562 356 2,8 1 921 192 2 393 228 62,1 4,92005 2 055 – 2,0 2 057 335 3 704 10 70 3,52006 1 999 – 2,0 2 001 339 3 396 19 72 4,0
86 | 876.2 Environmentální souvislosti vývoje dopravyDoprava patří k sektorům s významným vlivem na životní prostředí. Ovlivňuje kvalituovzduší, způsobuje značné zábory půdy a fragmentaci krajiny, a tím i narušení její struktury,a je zdrojem nadměrného hluku. S rostoucí intenzitou dopravy se tyto zátěže životníhoprostředí zvyšují, a to i přes významný technologický rozvoj a důslednější uplatňování environmentálníchaspektů dopravní politiky.6.2.1 Emise z dopravyEmise z motorových druhů dopravy (dále jen dopravy) představují značnou zátěž životníhoprostředí a rovněž i ožehavý problém současnosti. Podíl dopravy na celkovém znečišťováníovzduší stoupá, a to i přesto, že měrné emise (na jednotku přepravního výkonu jednotlivýchdruhů dopravy), zejména u individuální automobilové dopravy, zřetelně klesají.Hlavním znečišťovatelem ovzduší v oblasti mobilních zdrojů je silniční doprava (nákladníi osobní), která v roce 2006 uvolňovala, s výjimkou emisí SO 2, 92,6–98,7 % všech sledovanýchškodlivin z motorové dopravy. Emisně nejškodlivější se v rámci silniční dopravy postupněstala nákladní silniční doprava, jejíž absolutní emise i podíly na celkových emisích většinyškodlivin z dopravy ve sledovaném období stoupaly. U individuální automobilové dopravyje situace přes dynamický růst počtu vozidel i přepravních výkonů podle většiny ukazatelůpříznivější. Vývoj emisí z dopravy v letech 1990–2006 ukazuje Tab. 6.5.V letech 1990–2006 se zvýšily emise CO 2z motorové dopravy o 87 % a emise tuhých znečišťujícíchlátek o 45 %, nepočítaje otěry z pneumatik a brzdového obložení ve výši cca17 000 t za rok a sekundární prašnost. Naopak se snížily o 25 % emise oxidu uhelnatého (CO),o 24 % emise těkavých organických látek (VOC), o 9 % emise oxidů dusíku (NOx) a emiseolova o 99,5 % roku 1990 v důsledku snižování přípustného obsahu olova v benzínu až pojeho úplný zákaz od roku 2001. Emise SO 2je obtížné hodnotit vzhledem k zásadní změněmetodiky jejich sledování po roce 2000. Až do roku 2004 při srovnatelné metodice zřejměrostly, v roce 2005 se zásadně snížily v návaznosti na legislativní snížení přípustného obsahusíry v motorové naftě. Emise vysoce škodlivých polycyklických aromatických uhlovodíků(PAU) z dopravy se v letech 1990–2003 zvýšily z 8 690 na 20 860 kg, tj. 2,4x a jejich podíl nacelkových emisích PAU dosáhl v roce 2003 podle hrubých odhadů CDV asi 85 %. Vývoj emisíz motorové dopravy ukazuje Graf 6.8.Jak ukazuje Graf 6.9, podíl dopravy na celkovém znečišťování ovzduší v ČR se v období1990–2005 u většiny sledovaných látek zvyšoval. Závažným aspektem pro zdravotní rizikaznečištění je, že doprava znečišťuje přízemní vrstvu atmosféry, a to zejména v hustě obydlenýchoblastech, na rozdíl např. od energetického průmyslu, pro který je typický dálkovýpřenos znečištění a zasažení vzdálenějších, často méně obydlených lokalit.Emise z motorové dopravy a relativní změna emisí vůči roku 1990CORok2CO NO xVOC SO 2Pb tuhékt % kt % kt % kt % kt % t % kt %1990 9 987 100 285 100 106 100 57 100 3,3 100 193 100 4,4 1001995 10 660 107 348 122 106 100 70 123 3,4 103 160 83 3,6 822000 12 252 123 278 98 97 92 57 100 1,7 52 67 35 4,9 1112005 18 191 182 233 82 102 96 47 83 0,62 18 1 0,5 6,4 1452006 18 560 187 213 75 97 91 42 74 0,63 19 1 0,5 6,4 145Sekundární prašnost je pevné znečištěníusazené na komunikacích, kteréje vozidly zvířeno a dostává se zpět doatmosféry. Může jít o emise z dopravy,otěry pneumatik a brzdových destičeki o znečištění z jiných zdrojů, např. z vytápění,stavební činnosti apod. Nebezpečímprašného znečištění (primárníhoi sekundárního) je zejména to, že prašnéčástice na sebe nabalují další toxickélátky, např. karcinogenní benzo (a)pyren, který se pak snadněji na mikroskopickýchčásticích dostává do dýchacísoustavy lidí a ohrožuje jejich zdraví.Tab. 6.5Zdroj: CDVÚdaje od roku 2000 jsou ovlivněnynovou metodikou kalkulace emisí.U tuhých emisí není zahrnuto 17 000 tz otěrů z pneumatik, brzdového obloženíatd.
- Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
86 | 876.2 Environmentální souvislosti vývoje dopravyDoprava patří k sektorům s významným vlivem na životní prostředí. Ovlivňuje kvalituovzduší, způsobuje značné zábory půdy a fragmentaci krajiny, a tím i narušení její struktury,a je zdrojem nadměrného hluku. S rostoucí intenzitou dopravy se tyto zátěže životníhoprostředí zvyšují, a to i přes významný technologický rozvoj a důslednější uplatňování environmentálníchaspektů dopravní <strong>po</strong>litiky.6.2.1 Emise z dopravyEmise z motorových druhů dopravy (dále jen dopravy) představují značnou zátěž životníhoprostředí a rovněž i ožehavý problém současnosti. Podíl dopravy na celkovém znečišťováníovzduší stoupá, a to i přesto, že měrné emise (na jednotku přepravního výkonu jednotlivýchdruhů dopravy), zejména u individuální automobilové dopravy, zřetelně klesají.Hlavním znečišťovatelem ovzduší v oblasti mobilních zdrojů je silniční doprava (nákladníi osobní), která v <strong>roce</strong> 2006 uvolňovala, s výjimkou emisí SO 2, 92,6–98,7 % všech sledovanýchškodlivin z motorové dopravy. Emisně nejškodlivější se v rámci silniční dopravy <strong>po</strong>stupněstala nákladní silniční doprava, jejíž absolutní emise i <strong>po</strong>díly na celkových emisích většinyškodlivin z dopravy ve sledovaném období stoupaly. U individuální automobilové dopravyje situace přes dynamický růst <strong>po</strong>čtu vozidel i přepravních výkonů <strong>po</strong>dle většiny ukazatelůpříznivější. Vývoj emisí z dopravy v letech 1990–2006 ukazuje Tab. 6.5.V letech 1990–2006 se zvýšily emise CO 2z motorové dopravy o 87 % a emise tuhých znečišťujícíchlátek o 45 %, ne<strong>po</strong>čítaje otěry z pneumatik a brzdového obložení ve výši cca17 000 t za rok a sekundární prašnost. Naopak se snížily o 25 % emise oxidu uhelnatého (CO),o 24 % emise těkavých organických látek (VOC), o 9 % emise oxidů dusíku (NOx) a emiseolova o 99,5 % roku 1990 v důsledku snižování přípustného obsahu olova v benzínu až <strong>po</strong>jeho úplný zákaz od roku 2001. Emise SO 2je obtížné hodnotit vzhledem k zásadní změněmetodiky jejich sledování <strong>po</strong> <strong>roce</strong> 2000. Až do roku 2004 při srovnatelné metodice zřejměrostly, v <strong>roce</strong> 2005 se zásadně snížily v návaznosti na legislativní snížení přípustného obsahusíry v motorové naftě. Emise vysoce škodlivých <strong>po</strong>lycyklických aromatických uhlovodíků(PAU) z dopravy se v letech 1990–2003 zvýšily z 8 690 na 20 860 kg, tj. 2,4x a jejich <strong>po</strong>díl nacelkových emisích PAU dosáhl v <strong>roce</strong> 2003 <strong>po</strong>dle hrubých odhadů CDV asi 85 %. Vývoj emisíz motorové dopravy ukazuje Graf 6.8.Jak ukazuje Graf 6.9, <strong>po</strong>díl dopravy na celkovém znečišťování ovzduší v ČR se v období1990–2005 u většiny sledovaných látek zvyšoval. Závažným aspektem pro zdravotní rizikaznečištění je, že doprava znečišťuje přízemní vrstvu atmosféry, a to zejména v hustě obydlenýchoblastech, na rozdíl např. od energetického průmyslu, pro který je typický dálkovýpřenos znečištění a zasažení vzdálenějších, často méně obydlených lokalit.Emise z motorové dopravy a relativní změna emisí vůči roku 1990CORok2CO NO xVOC SO 2Pb tuhékt % kt % kt % kt % kt % t % kt %1990 9 987 100 285 100 106 100 57 100 3,3 100 193 100 4,4 1001995 10 660 107 348 122 106 100 70 123 3,4 103 160 83 3,6 822000 12 252 123 278 98 97 92 57 100 1,7 52 67 35 4,9 1112005 18 191 182 233 82 102 96 47 83 0,62 18 1 0,5 6,4 1452006 18 560 187 213 75 97 91 42 74 0,63 19 1 0,5 6,4 145Sekundární prašnost je pevné znečištěníusazené na komunikacích, kteréje vozidly zvířeno a dostává se zpět doatmosféry. Může jít o emise z dopravy,otěry pneumatik a brzdových destičeki o znečištění z jiných zdrojů, např. z vytápění,stavební činnosti a<strong>po</strong>d. Nebezpečímprašného znečištění (primárníhoi sekundárního) je zejména to, že prašnéčástice na sebe nabalují další toxickélátky, např. karcinogenní benzo (a)pyren, který se pak snadněji na mikroskopickýchčásticích dostává do dýchacísoustavy lidí a ohrožuje jejich zdraví.Tab. 6.5Zdroj: CDVÚdaje od roku 2000 jsou ovlivněnynovou metodikou kalkulace emisí.U tuhých emisí není zahrnuto 17 000 tz otěrů z pneumatik, brzdového obloženíatd.