Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový parkPočet motorových vozidel se od roku 1989 výrazně zvýšil (viz Graf 6.3). Počet osobníchautomobilů v roce 2007 přesáhl 4,3 milionu (nárůst o 84 %), počet nákladních automobilů sezvýšil o 249 % na 534 tisíc vozidel, naopak počet motocyklů a autobusů se snižoval.Nárůst počtu osobních automobilů v ČR byl výrazně vyšší, než byl průměrný nárůst v EU.Mezi lety 1990 a 2005 (období se srovnatelnými daty) se v zemích původní EU15 jednaloo průměrný nárůst o 24 %, v zemích evropské pětadvacítky o 31 % a v České republice přibyloaut o 73 %. V těchto údajích se projevuje dynamický růst motorizace v ČR po roce 1989 narozdíl od západní Evropy, kde byl trh v roce 1990 již podstatně více nasycen.V roce 2006 připadalo v ČR na 1 000 obyvatel přibližně 400 vozidel (jeden osobní automobilpřibližně na 2,5 osoby). Největší počet registrovaných automobilů na obyvatele je v Praze, kdejiž připadá jeden automobil na ani ne dva obyvatele. Česká republika tak zaujímá jedno z předníchmíst mezi přistupujícími zeměmi EU, dotahuje se na západoevropské země, a dokoncepředstihla Dánsko. Z nových členských států EU ji předstihuje Slovinsko, kde stupeň motorizacebyl podstatně vyšší již v době před rokem 1989, a tento trend pokračoval i v dalších letech.Vývoj počtu motorových vozidel [tisíce vozidel]6 0005 0004 0003 0002 0001 000Průměrné stáří registrovaných vozidelpatří mezi nejstarší v EU (17,2 letcelkem, 13,9 let u osobních automobilův roce 2007).Graf 6.3JednostopáAuta do 3,5 tNákladníAutobusyCelkemZdroj: IRTAD,CDVJednostopá vozidla zahrnují i mopedy.Nejsou uváděna speciální nákladnívozidla (autojeřáby, hasičů atd.).019891990199119921993199419951996199719981999200020012002200320042005200620076.1.3 Dopravní síťV hustotě dopravních sítí patří Česká republika historicky k předním zemím Evropy i světa.Na kilometr čtvereční plochy státu v roce 2004 připadalo 0,12 km železnic (nejvíc v EU,0,046 km v EU15), 0,7 km silnic (0,99 km v EU15) a 0,012 km dálnic (0,016 km v EU15, SRN0,034 km, Belgie 0,057 km). Délka dopravních cest v letech 1989–2006 stagnovala (vizTab. 6.1). Celková délka silnic za toto období sice o 1 % poklesla, avšak významně se zvýšiladélka dálnic a rychlostních silnic (o 71 %). V železniční přepravě je zřetelný nárůst délkyelektrifikovaných tratí o 19 % na 3 041 km v roce 2006.Vytíženost silniční sítě se při stagnaci její délky prudce zvyšuje. Intenzita dopravy nanejzatíženějších úsecích dosahuje hodnot desetitisíců vozidel denně, nejvíce je zatíženadálnice D1, na které u hranic Prahy se průměrná intenzita blíží 100 tis. vozidel denně. Kapacitanejzatíženějších komunikací se stává nedostatečnou, což přináší častý výskyt dopravníchzácp a větší riziko dopravních nehod. V průměru připadlo v roce 2006 na 1 kilometrsilniční sítě (včetně méně vytížených silnic 3. třídy) 70 osobních automobilů.V ČR stále chybí hustá kapacitní síť bezpečných cyklostezek pro denní využívání, oddělenáod automobilového provozu. V roce 2007 existovalo jen asi 1 067 km komunikací vhodnýchpro cyklisty pro denní dojíždění. Nejvhodnější jsou bezpečné cyklostezky fyzicky oddělenéod automobilového provozu s kvalitním rovným a hladkým povrchem. K 1. 1. 2008CDV eviduje 31 105 km vyznačených cyklotras dle jednotné metodiky technických předpisů.V roce 2006 však asi 60 % cyklotras vedlo po silnicích bez jakéhokoliv oddělení od silničnídopravy, kde jsou cyklisté ohrožováni auty stejně jako na běžných silnicích.Provozní délka tratí pražského metrase mezi lety 1989–2006 zvýšila o 72 %,a to na 55 km, provozní délka tramvajovýchtratí se zvýšila o 14 % na 376 km,provozní délka trolejbusových tratí sezvýšila o 38 % na 412 km. Délka vodníchcest se úředně zvýšila zahrnutím četnýchvodních cest pro rekreační plavbu na přehradníchjezerech do vodních cest. Délkaropovodů se v ČR zvýšila z 504 km na674 km dokončením ropovodu Ingolstadtv roce 1996. Délka plynovodů vysokéhoa velmi vysokého tlaku po celé obdobíčinila 3 640 km.