Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989 Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

13.07.2015 Views

Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšší podíl růstu v posledních deseti letech vykazuje zejména výstavba inženýrských staveb(dálniční stavby, modernizace železničních koridorů, obchvaty měst), dále nebytových budova staveb pro bydlení. Naopak nejnižší podíl zaujímá výstavba a údržba vodohospodářských děl.Vývoj objemu stavebních prací je možno sledovat také podle počtu stavebních povolenívydaných stavebními úřady v letech 1995–2005, který je uveden v Grafu 5.2. Počet vydanýchpovolení má sice klesající trend, ale cena povolených staveb se zvyšuje. Významně tedy rostehodnota stavebních prací připadajících na jedno stavební povolení, a to nejčastěji na změnudokončených bytových a nebytových budov. V letech 1992–2005 bylo vydáno největší množstvístavebních povolení v kraji Středočeském (247 452), dále v Jihomoravském (207 067)a Moravskoslezském (159 557). Naopak nejméně v kraji Karlovarském (44 032). Podle počtustavebních povolení na obyvatele byla nejvyšší intenzita v kraji Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském,nejnižší pak v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a hlavním městě Praze.V 2. polovině 90. let došlo k mírnému snižování počtu pracovníků ve stavebnictví, a tovlivem změn v technologických postupech, restrukturalizace firem a růstu produktivitypráce i ekonomické recese. V posledních letech se počet opět zvýšil a v roce 2006 dosáhl436 tis. osob (9 % celkové zaměstnanosti České republiky), z čehož bylo 162 tis. osob ve firmáchs více než 20 zaměstnanci. Nejvíce pracovníků bylo zaměstnáno v pozemním a inženýrskémstavitelství (132 061 zaměstnanců, tj. 82 %) ve středně velkých podnicích (s 50–299zaměstnanci). Ve stavebnictví je situace v České republice z hlediska zaměstnanosti srovnatelnánapř. s Itálií, Portugalskem, Německem nebo Rakouskem.Produktivita práce se ve stavebnictví v letech 1992 až 2006 zvyšovala velmi nerovnoměrně.V roce 1992 se v různě velkých stavebních podnicích téměř nelišila, do roku 2006se ve skupině podniků s více než 1 000 zaměstnanci zvýšila více než 12násobně, zatímcou nejmenších podniků to bylo jen o 191 %. Vzhledem k rozdílnému kapitálovému vybavení jezaměstnanec v největších firmách 3,5 x produktivnější než ve firmě malé.Zakázky stavebních prací [mld. Kč, běžné ceny]Ke stavebním podnikům se sídlem v ČRnáleží od roku 1997 podnikatelské subjektys převažující stavební činností:a) stavební podniky s 20 a více zaměstnanci(údaje se zjišťují výkazy ČSÚ);b) stavební podniky s méně než 20 zaměstnancia fyzické osoby podnikajícís živnostenským oprávněním (provádíse měsíční odhad stavebních prací).Tempo růstu stavební produkce obecněkopíruje vývoj (Graf 5.1), propad v letech1997–1999 byl způsoben celkovým vývojemekonomiky.Stavební povolení je dokument o stanovenízávazných podmínek pro provedenía užívání stavby, s dobou platnosti 2 rokyode dne nabytí právní moci.Graf 5.4300250200150Bytové budovyNebytové budovy nevýrobníNebytové budovy výrobníInženýrské stavbyVodohospodářské stavbyOpravy a údržbaOstatní práce100Zdroj: ČSÚ500199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007Klasifikace vychází z mezinárodníhostandardu Klasifikace stavebních děl(Classification of Types of Constructions).Vydaná stavební povolení [tis. ks]200Graf 5.5Zdroj: ČSÚ180160140120100199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007

72 | 73Zaměstnanost ve stavebnictvítis. os. %49048010,09,84709,64609,44509,24409,04308,84208,64108,44008,23901993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 20068,0Graf 5.6Počet osob zaměstnanýchve stavebnictví [tis. os.]Podíl zaměstanců ve stavebnictvína celkové zaměstananosti [%]Zdroj: ČSÚProduktivita práce ve stavebnictví podle velikostních skupin podniků[mil. Kč/zaměstnanec]543Graf 5.720–99 zaměstnanců100–299 zaměstnanců300–499 zaměstnanců500–999 zaměstnanců1 000 a více zaměstnancůZdroj: ČSÚ, MPO2101992199319941995199619971998199920002001200220032004200520065.2 Vliv stavebnictví na životní prostředíZásadními environmentálními aspekty stavebnictví je zábor půdy, těžba stavebníchsurovin, stavební odpady a provoz budov (spotřeba energie). Provoz budov je energetickynáročný a negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší emisemi znečišťujících látek vznikajících přispalování fosilních paliv. Z tohoto důvodu jsou úspory energie při provozu budov (např. snižováníenergetických ztrát jejich zateplováním, zkvalitněním oken, účinnou regulací provozuotopné soustavy, přípravy a rozvodu teplé vody) jednou z cest snižování emisí škodlivindo ovzduší, která je definována ve Státním programu snižování emisí v České republice.Výstavba a rekonstrukce dopravních staveb vede ke změnám krajinného rázu, estetickékvality území, narušuje ekologickou stabilitu území a hodnotné přírodní prvky (ÚSES, CHKO,přírodní parky). Samotný provoz pak ovlivňuje faunu a flóru a dochází k nevratné fragmentacikrajiny a tím i k přerušení migračních cest. Nejvíce negativní vliv má v tomto směrusilniční doprava, především produkcí emisí znečišťujících ovzduší, záborem půdy (podílí secca 86 % na celkovém záboru půdy dopravní infrastrukturou) a vysokou hladinou hluku.Výrazným nepřímým vlivem stavební výroby na životní prostředí je těžba nerostných surovin,která ve sledovaném období kopíruje vývoj stavebního sektoru. Podrobněji se jí zabývákapitola věnovaná těžbě surovin.Jednou z možností, jak ovlivnit negativní dopad výstavby na životní prostředí, je zvolitjiž ve fázi návrhu vhodné materiály, použité technologie, technické vybavení a konstrukčnísystémy. Vhodné projektové řešení stavby a její začlenění do krajiny, citlivá volba materiálůa barevného ladění, použitá stavební technologie a další faktory mohou omezit narušeníkrajinného rázu, fragmentaci území, ovlivnění vodního režimu, rozptylových podmínekv ovzduší a související imisní situace i hladiny akustického tlaku. Při závěrečném hodnoceníživotního cyklu stavby lze při splnění všech náležitostí dosáhnout certifikace stavby z hlediskajejí šetrnosti k životnímu prostředí.Vlivem snižování energetické náročnostibudov na životní prostředí se takézabývá evropská Směrnice 2002/91/ESo energetické náročnosti budov, kterábyla transponována do novely zákonač. 406/2000 Sb., o hospodaření energiís účinností od 1. 7. 2006, a do souvisejícíchprováděcích vyhlášek.Environmentální aspekty obsahujei Směrnice 89/106/EHS o sbližováníprávních a správních předpisů členskýchstátů týkajících se stavebníchvýrobků.

Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšší <strong>po</strong>díl růstu v <strong>po</strong>sledních deseti letech vykazuje zejména výstavba inženýrských staveb(dálniční stavby, modernizace železničních koridorů, obchvaty měst), dále nebytových budova staveb pro bydlení. Naopak nejnižší <strong>po</strong>díl zaujímá výstavba a údržba vodohos<strong>po</strong>dářských děl.Vývoj objemu stavebních prací je možno sledovat také <strong>po</strong>dle <strong>po</strong>čtu stavebních <strong>po</strong>volenívydaných stavebními úřady v letech 1995–2005, který je uveden v Grafu 5.2. Počet vydaných<strong>po</strong>volení má sice klesající trend, ale cena <strong>po</strong>volených staveb se zvyšuje. Významně tedy rostehodnota stavebních prací připadajících na jedno stavební <strong>po</strong>volení, a to nejčastěji na změnudokončených bytových a nebytových budov. V letech 1992–2005 bylo vydáno největší množstvístavebních <strong>po</strong>volení v kraji Středočeském (247 452), dále v Jihomoravském (207 067)a Moravskoslezském (159 557). Naopak nejméně v kraji Karlovarském (44 032). Podle <strong>po</strong>čtustavebních <strong>po</strong>volení na obyvatele byla nejvyšší intenzita v kraji Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském,nejnižší pak v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a hlavním městě Praze.V 2. <strong>po</strong>lovině 90. let došlo k mírnému snižování <strong>po</strong>čtu pracovníků ve stavebnictví, a tovlivem změn v technologických <strong>po</strong>stupech, restrukturalizace firem a růstu produktivitypráce i ekonomické recese. V <strong>po</strong>sledních letech se <strong>po</strong>čet opět zvýšil a v <strong>roce</strong> 2006 dosáhl436 tis. osob (9 % celkové zaměstnanosti České republiky), z čehož bylo 162 tis. osob ve firmáchs více než 20 zaměstnanci. Nejvíce pracovníků bylo zaměstnáno v <strong>po</strong>zemním a inženýrskémstavitelství (132 061 zaměstnanců, tj. 82 %) ve středně velkých <strong>po</strong>dnicích (s 50–299zaměstnanci). Ve stavebnictví je situace v České <strong>republice</strong> z hlediska zaměstnanosti srovnatelnánapř. s Itálií, Portugalskem, Německem nebo Rakouskem.Produktivita práce se ve stavebnictví v letech 1992 až 2006 zvyšovala velmi nerovnoměrně.V <strong>roce</strong> 1992 se v různě velkých stavebních <strong>po</strong>dnicích téměř nelišila, do roku 2006se ve skupině <strong>po</strong>dniků s více než 1 000 zaměstnanci zvýšila více než 12násobně, zatímcou nejmenších <strong>po</strong>dniků to bylo jen o 191 %. Vzhledem k rozdílnému kapitálovému vybavení jezaměstnanec v největších firmách 3,5 x produktivnější než ve firmě malé.Zakázky stavebních prací [mld. Kč, běžné ceny]Ke stavebním <strong>po</strong>dnikům se sídlem v ČRnáleží od roku 1997 <strong>po</strong>dnikatelské subjektys převažující stavební činností:a) stavební <strong>po</strong>dniky s 20 a více zaměstnanci(údaje se zjišťují výkazy ČSÚ);b) stavební <strong>po</strong>dniky s méně než 20 zaměstnancia fyzické osoby <strong>po</strong>dnikajícís živnostenským oprávněním (provádíse měsíční odhad stavebních prací).Tem<strong>po</strong> růstu stavební produkce obecněkopíruje vývoj (Graf 5.1), propad v letech1997–1999 byl způsoben celkovým vývojemekonomiky.Stavební <strong>po</strong>volení je dokument o stanovenízávazných <strong>po</strong>dmínek pro provedenía užívání stavby, s dobou platnosti 2 rokyode dne nabytí právní moci.Graf 5.4300250200150Bytové budovyNebytové budovy nevýrobníNebytové budovy výrobníInženýrské stavbyVodohos<strong>po</strong>dářské stavbyOpravy a údržbaOstatní práce100Zdroj: ČSÚ500199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007Klasifikace vychází z mezinárodníhostandardu Klasifikace stavebních děl(Classification of Types of Constructions).Vydaná stavební <strong>po</strong>volení [tis. ks]200Graf 5.5Zdroj: ČSÚ180160140120100199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!