Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989 Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Kapitola 4: Zpracovatelský průmysl4.3 Energetická náročnost zpracovatelského průmysluVe vývoji po roce 1990 lze sledovat snižování energetické náročnosti zpracovatelskéhoprůmyslu. To je důsledkem jednak změny struktury zpracovatelského průmyslu, a tudíž změnypodílu jednotlivých odvětví na výrobě, stejně jako růstu produkce výrobků s vyšší přidanouhodnotou (např. počítačová technika).Významné podíly na zpracovatelském průmyslu však stále mají ocelářský, chemický a rafinersko-petrochemickýprůmysl. Tato skutečnost ovlivňuje ukazatele energetické náročnosti,který se však díky technologickým modernizacím, ale i dynamice vývoje ostatních odvětvízpracovatelského průmyslu postupně snižuje, a tento trend bude pokračovat. Ukazatelenergetické náročnosti je již srovnatelný s ocelářským, chemickým a rafinersko-petrochemickýmprůmyslem vyspělých zemí.Vzhledem ke skutečnosti, že v českém zpracovatelském průmyslu mají stále velkou váhuodvětví energeticky náročnější, je přínos růstu výrobků s vyšší přidanou hodnotou o to významnější.Vývoj energetické náročnosti charakterizuje Graf 4.6.Nejvyšší konečnou spotřebu elektrické energie vykazuje v roce 2006 chemický průmysl –4 868 GWh , výroba kovů 3 600 GWh a sklářský a keramický průmysl 2 520 GWh.Potvrzením strukturálních změn zpracovatelského průmyslu je i postupné snižování jehotepelné náročnosti (viz Graf 4.7). Snižování měrných spotřeb paliv, tepla a elektrické energiena výrobu výrobků ukazuje na změny ve prospěch energeticky méně náročných technologií.Výjimečné je postavení papírenského průmyslu svým více než 50% podílem spotřebyenergií z obnovitelných energetických zdrojů.Nejvyšší konečnou spotřebu tepelné energie vykazuje opět průmysl chemický (31 329 TJ),výroba kovů (5 599 TJ) a potravinářský (13 258 TJ).Energetická náročnost průmyslu najednotku produkce se snižuje předevšímzaváděním nejlepších dostupnýchtechnik (BAT), změnami ve skladbězpracovatelského průmyslu, směrovánímvýrobní produkce na sofistikovanévýrobky a změnami v palivové základněprůmyslu.Spotřeba tepelné energie ve zpracovatelskémprůmyslu z důvodu metodickýchzměn ve vykazování spotřeb tepelnéenergie má v grafu počáteční bod až rok2003. Technologická spotřeba tepelnéenergie rovněž zaznamenala od roku1995 obdobně významný pokles jakospotřeba energie elektrické.Spotřeba elektrické energie a vývoj energ. náročnosti ve zpracovatelském průmysluGWh %60 00010050 0008040 00060Graf 4.6Spotřeba celkem [GWh]Spotřeba ve zprac. prům. celkem [GWh]Podíl spotřeby zprac. prům.na celkové spotřebě [%]Vývoj elektrické náročnosti [%]Zdroj: ČSÚ, MPO30 0004020 0002010 00019952001200220032004200520060
60 | 61Spotřeba tepelné energie ve zpracovatelském průmysluGWh %200 000100180 00080Graf 4.7Konečná spotřeba celkem [TJ]Spotřeba ve zprac. prům. celkem [TJ]Podíl spotřeby zprac. prům.na celkové spotřebě [%]160 00060Zdroj: MPO140 00040120 00020100 000200320042005200604.4 Vliv zpracovatelského průmyslu na životní prostředíZpracovatelský průmysl jako nositel ekonomické aktivity a hospodářského růstu je producentemširokého spektra odpadních produktů, od toxických látek až po inertní odpady,spotřebitelem neobnovitelných zdrojů a má dopad na životní prostředí. Charakteristikuvztahu průmyslu a životního prostředí nejlépe vystihuje porovnání vývoje průmyslové produkces vývojem emisí, odpadů, spotřeby vody i nákladů na ekologizaci výrob.V oblasti znečišťování životního prostředí je zřetelná spojitost mezi strukturálními změnamiv průmyslu, změnami výrobních technologií a ochranou životního prostředí vyplývajícíz legislativy i dobrovolných dohod. Jestliže v minulosti rozvoj průmyslové výroby znamenali nárůst znehodnocování všech složek životního prostředí, pak po roce 1990 zpracovatelskýprůmysl zaznamenával sice diferenciovaně, ale zřetelně poklesy škodlivých složek uvolňovanýchdo životního prostředí. Některá rychle se rozvíjející odvětví však v současné doběnaznačila opětný vzestup vypouštěného znečištění.Ze současného stavu vyplývá, že zlepšovánístavu životního prostředí z konceminulého století po roce 2000 již dále nepokračuje,a naopak dochází v některýchukazatelích k jeho mírnému zhoršování.Je to spojeno se silným hospodářskýmrůstem založeným na růstu průmyslovévýroby.4.4.1 Emise hlavních znečišťujících látek z průmysluZdroje znečišťování ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší předznečišťujícími látkami (zákon o ovzduší) dělí na stacionární (zvláště velké, velké, střednía malé) a mobilní. Zvláště velké, velké a střední zdroje, jejichž zásadní podíl tvoří veřejnáa průmyslová energetika, jsou sledovány jako bodové zdroje jednotlivě. Veřejná a průmyslováenergetika produkuje více než 75 % z celkových emisí SO 2a 40 % NO x. Ocelářský průmyslse podílí téměř 50 % na emisích CO. Vývoj množství emisí vybraných znečišťujících látek zezpracovatelského průmyslu zobrazuje Graf 4.8.Vývoj množství emisí znečišťujících látek do ovzduší v jednotlivých odvětvích zpracovatelskéhoprůmyslu je ovlivňován několika faktory. Mezi hlavní patří vývoj produkce odvětví,míra zavádění moderních nízkoemisních technologií, změny v palivové základně, výše investicedo instalace zařízení ke snižování emisí (především TZL a SO 2) aj. Aplikace nejlepších dostupnýchtechnik (BAT) a významné investice do ekotechnických zařízení mají hlavní podílna trendu snižování emisí ve zpracovatelském průmyslu.K mírnému vzestupu charakteristických emisí v sektoru průmyslu došlo mezi roky 2000a 2006 např. v chemickém, elektrotechnickém, restrukturalizovaném ocelářském průmyslua ve výrobě minerálních nekovových produktů. V chemickém průmyslu stouply emise vevšech čtyřech hlavních vybraných ukazatelích, u elektrotechnického průmyslu a u výrobyminerálních nekovových výrobků v ukazatelích NO xa CO a u hutního průmyslu v emisích CO.
- Page 12 and 13: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31: Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37: Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
Kapitola 4: Zpracovatelský průmysl4.3 Energetická náročnost zpracovatelského průmysluVe vývoji <strong>po</strong> <strong>roce</strong> 1990 lze sledovat snižování energetické náročnosti zpracovatelskéhoprůmyslu. To je důsledkem jednak změny struktury zpracovatelského průmyslu, a tudíž změny<strong>po</strong>dílu jednotlivých odvětví na výrobě, stejně jako růstu produkce výrobků s vyšší přidanouhodnotou (např. <strong>po</strong>čítačová technika).Významné <strong>po</strong>díly na zpracovatelském průmyslu však stále mají ocelářský, chemický a rafinersko-petrochemickýprůmysl. Tato skutečnost ovlivňuje ukazatele energetické náročnosti,který se však díky technologickým modernizacím, ale i dynamice vývoje ostatních odvětvízpracovatelského průmyslu <strong>po</strong>stupně snižuje, a tento trend bude <strong>po</strong>kračovat. Ukazatelenergetické náročnosti je již srovnatelný s ocelářským, chemickým a rafinersko-petrochemickýmprůmyslem vyspělých zemí.Vzhledem ke skutečnosti, že v českém zpracovatelském průmyslu mají stále velkou váhuodvětví energeticky náročnější, je přínos růstu výrobků s vyšší přidanou hodnotou o to významnější.Vývoj energetické náročnosti charakterizuje Graf 4.6.Nejvyšší konečnou s<strong>po</strong>třebu elektrické energie vykazuje v <strong>roce</strong> 2006 chemický průmysl –4 868 GWh , výroba kovů 3 600 GWh a sklářský a keramický průmysl 2 520 GWh.Potvrzením strukturálních změn zpracovatelského průmyslu je i <strong>po</strong>stupné snižování jehotepelné náročnosti (viz Graf 4.7). Snižování měrných s<strong>po</strong>třeb paliv, tepla a elektrické energiena výrobu výrobků ukazuje na změny ve prospěch energeticky méně náročných technologií.Výjimečné je <strong>po</strong>stavení papírenského průmyslu svým více než 50% <strong>po</strong>dílem s<strong>po</strong>třebyenergií z obnovitelných energetických zdrojů.Nejvyšší konečnou s<strong>po</strong>třebu tepelné energie vykazuje opět průmysl chemický (31 329 TJ),výroba kovů (5 599 TJ) a <strong>po</strong>travinářský (13 258 TJ).Energetická náročnost průmyslu najednotku produkce se snižuje předevšímzaváděním nejlepších dostupnýchtechnik (BAT), změnami ve skladbězpracovatelského průmyslu, směrovánímvýrobní produkce na sofistikovanévýrobky a změnami v palivové základněprůmyslu.S<strong>po</strong>třeba tepelné energie ve zpracovatelskémprůmyslu z důvodu metodickýchzměn ve vykazování s<strong>po</strong>třeb tepelnéenergie má v grafu <strong>po</strong>čáteční bod až rok2003. Technologická s<strong>po</strong>třeba tepelnéenergie rovněž zaznamenala od roku1995 obdobně významný <strong>po</strong>kles jakos<strong>po</strong>třeba energie elektrické.S<strong>po</strong>třeba elektrické energie a vývoj energ. náročnosti ve zpracovatelském průmysluGWh %60 00010050 0008040 00060Graf 4.6S<strong>po</strong>třeba celkem [GWh]S<strong>po</strong>třeba ve zprac. prům. celkem [GWh]Podíl s<strong>po</strong>třeby zprac. prům.na celkové s<strong>po</strong>třebě [%]Vývoj elektrické náročnosti [%]Zdroj: ČSÚ, MPO30 0004020 0002010 00019952001200220032004200520060