Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989 Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Kapitola 4: Zpracovatelský průmyslPorovnání hrubé přidané hodnoty celého hospodářství a zpracovatelského průmyslumld. Kč% HPH3 000352 5002 00030Graf 4.3Podíl HPH zpracovatelskéhoprůmyslu na celkové HPH [%]Zpracovatelský průmysl [mld. Kč]Ekonomika celkem [mld. Kč]Zdroj: ČSÚ1 5001 00025500019951996199719981999200020012002200320042005202006Podíl kategorií průmyslu na hrubé přidané hodnotě [%]504030Graf 4.4Dobývání nerostných surovinZpracovatelský průmyslVýroba a rozvod elektřiny, plynu a vodyStavebnictvíZdroj: ČSÚ20100199519961997199819992000200120022003200420052006Porovnání hrubé přidané hodnoty v rámci EU, ceny roku 2000 [%]Graf 4.53530252015105NACE A a B: Zemědělství, myslivost,lesnictví a rybářstvíNACE C až E: PrůmyslNACE F: StavebnictvíNACE G až I: Obchod, ubytování, stravování,doprava , spojeNACE J a K: Finanční zprostředkování,nemovitosti, pronájem, podnikatelskéslužbyNACE L až P: Veřejná správa a ostatníslužbyZdroj: Eurostat0EU25EU15BelgieRakouskoPolskoPortugalskoSlovinskoSlovensko
56 | 57Produkce zpracovatelského průmysluProdukce průmyslové výroby má od roku 1995 vzestupný trend. Vývoj produkce zpracovatelskéhoprůmyslu a jejího srovnání s celkovou produkcí hospodářství je zobrazen naGrafu 4.2. S výjimkou roku 2003 průběžně stoupá i podíl produkce zpracovatelského průmysluna celkové produkci celého hospodářství.Hrubá přidaná hodnotaV relacích s vývojem produkce zpracovatelského průmyslu se vyvíjela i hrubá přidanáhodnota zpracovatelského průmyslu (ceny roku 2000), tedy ukazatel vypovídající o podíluz HPH národního hospodářství. Porovnání hrubé přidané hodnoty celého hospodářstvía zpracovatelského průmyslu podává Graf 4.3. Podíl zpracovatelského průmyslu na tvorběhrubé přidané hodnoty dosahuje cca 32 % (rok 2006). Rovněž při porovnání jednotlivýchkategorií průmyslové sféry zvyšuje zpracovatelský průmysl svůj podíl na celkové přidanéhodnotě (viz Graf 4.4) a lze předpokládat, že tento trend bude přetrvávat i v dalších letech.V popředí podílů jednotlivých odvětvína hrubé přidané hodnotě je v ČRvýroba motorových vozidel, podobnějako v Německu. Významný je i průmyslchemický a ocelářský, ale jejich srovnánís některými zeměmi ukazuje zatím nadeficit vyššího podílu výrobků s vyšší přidanouhodnotou (zejména kvalifikovanáchemie a výroba plechů pro automobilovýprůmysl), očištěný od cenových vlivů.Meziroční index průmyslové produkce jeukazatel charakterizující změnu oprotipředchozímu roku.Hrubá přidaná hodnota průmyslu v mezinárodním srovnáníV porovnání s dalšími evropskými státy je vidět, že vyšší podíl průmyslu na tvorbě přidanéhodnoty má v rámci zemí EU pouze Irsko. Vzhledem k očekávané vyšší dynamice meziročníhorůstu průmyslu před hrubou přidanou hodnotou, tedy i hrubém domácím produktu, se budetento podíl dále zvyšovat. Porovnání s evropskými průměry a dalšími státy střední Evropypředkládá Graf 4.5.4.2 Charakteristika vybraných odvětví zpracovatelskéhoprůmyslu s významným vlivem na životní prostředíJednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu se vyznačují rozdílnou mírou negativníhodopadu na životní prostředí. Vedle odvětví se silným negativním vlivem na kvalitu životníhoprostředí (chemická výroba, hutní výroba) jsou některé vyspělé technologie relativně šetrnék životnímu prostředí. Proto do následujícího souboru byla vybrána ekologicky rizikovější odvětví,i když v 90. letech prošla prakticky všechna odvětví technologickým inovačním vývojem.Vybraná odvětví jsou charakterizována v posloupné řadě s přihlédnutím k členění podle OKEČ.4.2.1 Hlavní odvětví zpracovatelského průmysluovlivňující životní prostředíRafinérské zpracování ropyTuzemské rafinerie vyrábějí standardní sortiment rafinerských výrobků v kvalitě dle platnýchevropských norem a vzhledem ke konfiguraci jejich výrobních jednotek budou konkurenceschopnéi v budoucnosti, což je podporováno zajištěním dovozů ropy z diverzifikovanýchzdrojů a výběrem její optimální kvality.Tuzemskou výhodou je zcela ojedinělá distribuční síť produktovodů a terminálů a příménapojení rafinerií na výrobní jednotky petrochemického průmyslu.V roce 2001 byl na celém území ČR ukončen prodej automobilových benzinů obsahujícícholovo, čímž ČR splnila jeden ze základních požadavků směrnice 98/70/ES o jakosti benzinua motorové nafty. Dalším splněným závažným úkolem v souladu se zákonem č. 189/1999 Sb.,o nouzových zásobách ropy, bylo v druhé polovině roku 2005 dosažení předepsaných 90denníchzásob průměrné spotřeby ropy a ropných produktů s dostatečnou rezervou.Výroba chemických látekVýrobky chemického a farmaceutického průmyslu se uplatňují prakticky ve všech oblastechnašeho hospodářství. Tři pětiny tržeb připadají na výrobu základních chemických látek(OKEČ 24.1), 17 % na výrobu léčiv, 10 % na výrobu pracích, čistících a kosmetických prostředkůa 9 % na společný obor výroby chemických specialit a chemických vláken.V oblasti chemických látek se skrývá značný potenciál vedoucí ke zlepšení zdraví obyvatelstvaa životního prostředí.Po modernizačním období rafineriív 90. letech byla investiční aktivitaČeské rafinerské, a. s. zaměřena narealizaci technologických inovací proakci „Čistá paliva“, tedy na výrobu bezsirnýchpohonných hmot od roku 2006.Ve společnosti Paramo byly dokončenypotřebné investiční úpravy pro výrobubezsirné motorové nafty. V roce 2005byla v rafineriích společnosti Českárafinerská zahájena příprava investicpro přidávání biopaliv do vyráběnýchbenzinů a nafty v rámci evropského trendunáhrady fosilních pohonných hmotalternativními palivy.
- Page 8 and 9: Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31: Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37: Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
Kapitola 4: Zpracovatelský průmyslPorovnání hrubé přidané hodnoty celého hos<strong>po</strong>dářství a zpracovatelského průmyslumld. Kč% HPH3 000352 5002 00030Graf 4.3Podíl HPH zpracovatelskéhoprůmyslu na celkové HPH [%]Zpracovatelský průmysl [mld. Kč]Ekonomika celkem [mld. Kč]Zdroj: ČSÚ1 5001 00025500019951996199719981999200020012002200320042005202006Podíl kategorií průmyslu na hrubé přidané hodnotě [%]504030Graf 4.4Dobývání nerostných surovinZpracovatelský průmyslVýroba a rozvod elektřiny, plynu a vodyStavebnictvíZdroj: ČSÚ20100199519961997199819992000200120022003200420052006Porovnání hrubé přidané hodnoty v rámci EU, ceny roku 2000 [%]Graf 4.53530252015105NACE A a B: Zemědělství, myslivost,lesnictví a rybářstvíNACE C až E: PrůmyslNACE F: StavebnictvíNACE G až I: Obchod, ubytování, stravování,doprava , s<strong>po</strong>jeNACE J a K: Finanční zprostředkování,nemovitosti, pronájem, <strong>po</strong>dnikatelskéslužbyNACE L až P: Veřejná správa a ostatníslužbyZdroj: Eurostat0EU25EU15BelgieRakouskoPolskoPortugalskoSlovinskoSlovensko