Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989 Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Kapitola 4: Zpracovatelský průmyslZpracovatelský průmysl je nositelem ekonomické aktivity a hospodářského růstu, ale i faktorem ovlivňujícímživotní prostředí. Vliv průmyslu na stav životního prostředí byl dlouhodobě znám a od počátku 70. let20. století o něm existoval i přehled, avšak bez rozhodných opatření k nápravě. Informace byly pro veřejnostdo velké míry utajovány.Na začátku 90. let 20. století byl stav životního prostředí ovlivněn poklesem průmyslové výroby, především„těžkého“ průmyslu. V následujících letech probíhající strukturální změny byly realizovány ve prospěch výrobs nižší energetickou a emisní náročností. Energetická a emisní náročnost průmyslu na jednotku produkce má takve zpracovatelském průmyslu klesající tendenci.Z odvětvového hlediska je průmysl jedním z významných znečišťovatelů životního prostředí. Ze současnéhostavu vyplývá, že zlepšování stavu životního prostředí z konce minulého století pokračuje po roce 2000 jen pozvolnějšímtempem, a dokonce dochází v určitých ukazatelích k jeho mírnému zhoršování. V některých rozvíjejícíchse odvětvích (chemický průmysl, restrukturalizovaný hutní průmysl) došlo k mírnému vzestupu vybranýchemisí znečišťujících látek (NO x, VOC, PM 10), stejně jako emisí skleníkového plynu CO 2.Jako nadějně se profilující odvětví zpracovatelského průmyslu se jeví recyklace druhotných surovin. Tato významnáčást ekoprůmyslu umožňuje za spoluúčasti vazby „obyvatel – spotřebitel“ parciální uzavírání materiálovýchcyklů a přispívá tak ke zvyšování materiálové produktivity celého hospodářství ČR.Další možné přínosy ke zlepšení stavu životního prostředí záleží v aktivitách z oblasti dobrovolných nástrojů (např.environmentální systémy řízení podniků), které umožňují naplňovat strategii ekonomického i ekologického zisku,kdy ekonomická úspora má i environmentální přínos s následným příznivým dopadem na zdraví obyvatelstva.4.1 Charakteristika vývoje zpracovatelského průmyslu v ČRNa rozmístění výrob jednotlivých oborů průmyslu na území České republiky je možné dokumentovatzávislost rozvoje průmyslu na zdrojích surovin a energií.Historicky hlavními centry průmyslu bylo Ostravsko a okolí Prahy navázané na černouhelnédoly a Ústecko s hnědouhelnými doly. Na těžbu surovin navazovala výroba základníchkomodit, zejména koksu, surového železa a oceli (ocelárny v Ostravě, Třinci a Kladně) a produkcezákladních chemických látek (Ústí nad Labem, Litvínov, Lovosice, Ostrava). „Těžká“strojírenská výroba vznikala jednak vedle oceláren, ale spolu se všeobecným strojírenstvímse rozvíjela významná centra strojírenské výroby také v Praze, Plzni, Brně, Mladé Boleslavi,Zlíně, Vsetíně a v dalších lokalitách.Lokality textilního a sklářského průmyslu vznikaly zejména v závislosti na možnosti využitívodní energie, tedy v podhůří Krkonoš, Jizerských a Krušných hor, Šumavy apod. Rozvojprůmyslu znamenal jeho „rozpínání“ do krajiny se všemi příznivými i nepříznivými vlivy. Orientacenárodního hospodářství na „těžký“ průmysl s výraznou spotřebou uhlí po roce 1948znamenala pro území České republiky mimořádné zatížení znečišťujícími látkami.Historicky zděděný, světově konkurenceschopný průmysl v dobách plánovitého hospodářstvípostupně zaostával. Propad konkurenceschopnosti českého průmyslu byl dán systémemřízení národního hospodářství, avšak přesto byla vyvinuta řada pozoruhodnýchtechnologií. Výsledky výzkumu a vývoje v textilním strojírenství jsou aplikovány do strojůa zařízení tkalcoven a přádelen po celém světě.Po společenských změnách v roce 1989 byla jedním z prioritních úkolů změna vlastnictví průmyslovýchpodniků. „Velká privatizace“ se uskutečnila na základě zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkáchpřevodu majetku státu na jiné osoby, kdy byly privatizovány střední a velké podniky všech odvětvímimo majetku, který byl z privatizace vyřazen (přírodní zdroje, pošta, vodní díla apod.).K privatizaci došlo na základě zpracovanýchprivatizačních projektů. Asi třičtvrtiny všech akcií byly privatizoványkuponovou metodou, čtvrtina privatizovanýchpodniků byla prodána přímo.Tímto způsobem získala nového vlastníkavětšina průmyslových provozů.
54 | 554.1.2 Vývojové změny v průmyslové výroběPočátkem 90. let 20. století, kdy byla zahájena transformace ekonomiky, se vyznačovalčeský průmysl vysokou vahou v ekonomice. Dominovala však monopolistická a centralizovanáorganizační struktura s minimálním počtem malých a středních podniků, při absencikonkurence a soukromého sektoru. Zastaralé a ekologicky nešetrné technologie byly využíványnejen v lehkém a spotřebním průmyslu, který nepatřil mezi podporovaná odvětví,ale i v preferovaných odvětvích „těžkého“ průmyslu. S tím souviselo nízké zhodnocovánímateriálových, surovinových a energetických vstupů, vysoká pracnost výroby a nízká produktivitapráce. Obchodní orientace směřovala převážně na východní trh.Při adaptaci ekonomiky na nové podmínky došlo k pozitivním strukturálním změnám v podílunárodohospodářských odvětví na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP). Původnívelký podíl průmyslu, stavebnictví, ale i extenzivního zemědělství se snížil ve prospěchrychle se rozvíjejícího sektoru tržních a netržních služeb. Pokles snižování podílu průmysluna tvorbě HDP se v roce 1995 zastavil.4.1.3 Vývoj zpracovatelského průmyslu po roce 1995Zpracovatelský průmysl zůstává jedním z rozhodujících zdrojů tvorby HDP, od roku 1995má přes mírné výkyvy vzestupný trend. V roce 2006 dosáhla průmyslová produkce meziročníhorůstu 9,7 %, což je nejvyšší nárůst od roku 2000 a je srovnatelný pouze s rokem 2004.Český průmysl přitom roste daleko výraznějším, až dvojnásobným tempem ve srovnání s průměremEU25, resp. EU27. V mezinárodním porovnání průmyslová produkce v zemích EU25vzrostla v roce 2006 o 3,6 %, z toho v zemích Eurozóny o 3,8 %. Vývoj indexu průmyslovéprodukce v ČR ukazuje Graf 4.1.Index průmyslové produkceměří vlastní výstup průmyslových odvětvíočištěný od cenových vlivů. Meziročníindex je ukazatel charakterizující změnuoproti předchozímu roku, bazický indexpak vyjadřuje vývoj produkce oproti zvolenémuzákladnímu (výchozímu) roku.Meziroční index průmyslové produkceMeziroční index112110108106104102Bazický index160150140130120110Graf 4.1Meziroční index průmyslové produkceBazický index průmyslové produkce(průměr roku 2000 = 100)Zdroj: ČSÚ, MPO100200120022003200420052006100Porovnání produkce zpracovatelského průmyslu a celkové produkcemld. Kč %8 000506 00045Graf 4.2Podíl produkce zpracovatelskéhoprůmyslu na celkové produkci [%]Zpracovatelský průmysl [mld. Kč]Ekonomika celkem [mld. Kč]Zdroj: ČSÚ4 000402 000350 301995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
- Page 6 and 7: Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9: Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31: Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37: Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 58 and 59: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
54 | 554.1.2 Vývojové změny v průmyslové výroběPočátkem 90. let 20. století, kdy byla zahájena transformace ekonomiky, se vyznačovalčeský průmysl vysokou vahou v ekonomice. Dominovala však mono<strong>po</strong>listická a centralizovanáorganizační struktura s minimálním <strong>po</strong>čtem malých a středních <strong>po</strong>dniků, při absencikonkurence a soukromého sektoru. Zastaralé a ekologicky nešetrné technologie byly využíványnejen v lehkém a s<strong>po</strong>třebním průmyslu, který nepatřil mezi <strong>po</strong>d<strong>po</strong>rovaná odvětví,ale i v preferovaných odvětvích „těžkého“ průmyslu. S tím souviselo nízké zhodnocovánímateriálových, surovinových a energetických vstupů, vysoká pracnost výroby a nízká produktivitapráce. Obchodní orientace směřovala převážně na východní trh.Při adaptaci ekonomiky na nové <strong>po</strong>dmínky došlo k <strong>po</strong>zitivním strukturálním změnám v <strong>po</strong>dílunárodohos<strong>po</strong>dářských odvětví na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP). Původnívelký <strong>po</strong>díl průmyslu, stavebnictví, ale i extenzivního zemědělství se snížil ve prospěchrychle se rozvíjejícího sektoru tržních a netržních služeb. Pokles snižování <strong>po</strong>dílu průmysluna tvorbě HDP se v <strong>roce</strong> 1995 zastavil.4.1.3 Vývoj zpracovatelského průmyslu <strong>po</strong> <strong>roce</strong> 1995Zpracovatelský průmysl zůstává jedním z rozhodujících zdrojů tvorby HDP, od roku 1995má přes mírné výkyvy vzestupný trend. V <strong>roce</strong> 2006 dosáhla průmyslová produkce meziročníhorůstu 9,7 %, což je nejvyšší nárůst od roku 2000 a je srovnatelný <strong>po</strong>uze s rokem 2004.Český průmysl přitom roste daleko výraznějším, až dvojnásobným tempem ve srovnání s průměremEU25, resp. EU27. V mezinárodním <strong>po</strong>rovnání průmyslová produkce v zemích EU25vzrostla v <strong>roce</strong> 2006 o 3,6 %, z toho v zemích Eurozóny o 3,8 %. Vývoj indexu průmyslovéprodukce v ČR ukazuje Graf 4.1.Index průmyslové produkceměří vlastní výstup průmyslových odvětvíočištěný od cenových vlivů. Meziročníindex je ukazatel charakterizující změnuoproti předchozímu roku, bazický indexpak vyjadřuje vývoj produkce oproti zvolenémuzákladnímu (výchozímu) roku.Meziroční index průmyslové produkceMeziroční index112110108106104102Bazický index160150140130120110Graf 4.1Meziroční index průmyslové produkceBazický index průmyslové produkce(průměr roku 2000 = 100)Zdroj: ČSÚ, MPO100200120022003200420052006100Porovnání produkce zpracovatelského průmyslu a celkové produkcemld. Kč %8 000506 00045Graf 4.2Podíl produkce zpracovatelskéhoprůmyslu na celkové produkci [%]Zpracovatelský průmysl [mld. Kč]Ekonomika celkem [mld. Kč]Zdroj: ČSÚ4 000402 000350 301995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Change language