13.07.2015 Views

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

50 | 51Těžba výhradních ložisek vybraných nerostných surovin v CHKO [tis. t]800600Graf 3.13Černé uhlíZemní plynJílyCihlářské surovinyZdroj: Geofond40020001990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Těžba výhradních ložisek vápenců a stavebních surovin v CHKO [tis. t]1086Graf 3.14VápenceStavební kámenŠtěrkopískyZdroj: Geofond42019901991199219931994199519961997199819992000 2001 2002 2003 2004 2005Velkým problémem, který vzniká zejména při těžbě černého uhlí, jsou <strong>po</strong>ddolovaná územíohrožená propady půdy, kontaminace horninového prostředí z odkališť úpravárenskýchkalů, kontaminace horninového prostředí důlními vodami. V souladu s plánem rekultivačníchprací probíhá <strong>po</strong>stupná náprava škod v horninovém prostředí, především rekultivací<strong>po</strong>ddolovaných ploch a odkališť.Při hlubinné těžbě černého uhlí dochází také k výronům důlního plynu – metanu, a tozejména v ostravsko-karvinské oblasti. Za určitých <strong>po</strong>dmínek hrozí nebezpečí vznícení nebovýbuchu směsi metanu se vzduchem. Důlní plyn je z dolů odčerpáván a dodáván jako energetickásurovina do teplárenských provozů a dále do technologických p<strong>roce</strong>sů v průmyslovévýrobě. Likvidační a sanační práce <strong>po</strong> těžbě černého uhlí a lignitu představují zejména rekultivaciodvalů a čerpání a vy<strong>po</strong>uštění důlních vod, které však významnou zátěž životníhoprostředí nepředstavují.Z palivoenergetických surovin se v CHKO těží <strong>po</strong>uze ropa a zemní plyn. Jsou těženy v CHKOBeskydy a Bílé Karpaty. Vzhledem ke své celkové těžbě, ropa v objemu cca 0,4 % a zemní plyn9,3 %, jsou dopady na životní prostředí méně významné.Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje zajišťování nebo likvidaci starých důlníchděl, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, a to v nezbytně nutném rozsahu. Hlavnímifinančními zdroji využívanými na zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejichnásledků jsou úhrady za vyhrazené vydobyté nerosty <strong>po</strong>skytované MŽP na základě usnesenívlády č. 906 ze dne 12. září 2001. Výši vynaložených nákladů uvádí Tab. 3.3.S <strong>po</strong>stupným útlumem těžby a úpravy uranu se <strong>po</strong>stupně zvyšuje <strong>po</strong>díl sanací a likvidacíbývalých dolů a úpraven uranu, které zajišťuje státní <strong>po</strong>dnik DIAMO. Po těžbě uranu je okolníprostředí, zejména voda, kontaminováno přirozenými radionuklidy, které se odstraňují v dekontaminačníchstanicích speciálními technologiemi. Součástí likvidačních prací je i čerpánía čištění kontaminovaných vod ze sanačních dolů a úpraven, které se následně vy<strong>po</strong>uštějído vodotečí. V p<strong>roce</strong>su asanace <strong>po</strong>dzemních důlních prostorů se určitý <strong>po</strong>díl čerpaných kontaminovanýchvod využívá jako sekundární surovinový zdroj k výrobě cenného chemickéhoproduktu. Usnesení vlády č. 687 ze dne 12. 6. 2000 před<strong>po</strong>kládá odstranění veškerých následkůtěžby a zpracování uranu do roku 2040.Staré důlní dílo je buď opuštěné <strong>po</strong>dzemnídílo nebo opuštěný lom. Původníprovozovatel ani jeho právní zástupceneexistuje nebo není znám. MŽP zajišťujestará důlní díla a vede jejich registr.Těžba uranu ve Stráži <strong>po</strong>d Ralskembyla zastavena v <strong>roce</strong> 1996. Těžbaprobíhala metodou chemickéholoužení ložiska uranu a při těžbě bylodo <strong>po</strong>dzemí vtlačeno více jak 5 mil. tunkyseliny sírové, která kontaminovala cca260 mil. m 3 <strong>po</strong>dzemních vod.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!