Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

48 | 493.2 Ochrana horninového prostředíCílem ochrany horninového prostředí v ČR je postupnými kroky zcela nebo částečně odstranitstaré zátěže, vzniklé především těžbou nerostných surovin a další průmyslovou činností, a zapoužití všech dostupných prostředků dále udržovat míru jeho poškozování na únosné úrovni.Závazná legislativa týkající se hornictví vznikla až na konci 80. let na základě starých obecníchhorních zákonů. Právní rámec je tvořen třemi zákony. Zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraněa využití nerostného bohatství (horní zákon), zákonem ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,výbušninách a o státní báňské správě a zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích.Změna horního zákona provedená zákonem č. 386/2005 Sb. mimo jiné řeší diferenciacisystému a výše plateb úhrad z dobývacích prostor. V současné době lze za ekonomické nástrojepovažovat jen horním zákonem a jeho prováděcími předpisy stanovené úhrady z dobývacíhoprostoru, úhrady z vydobytých nerostů a do jisté míry i tvorbu finančních rezerv na sanace. Odroku 2005 je výše úhrady z dobývacího prostoru stanovena za každý i započatý hektar 100–1 000 Kč. Před rokem 2005 činila výše úhrady paušálně 10 000 Kč/km 2 . Úhrada je odstupňovanás ohledem na míru ochrany životního prostředí na území dotčeném těžbou, charakteremprováděné činnosti v dobývacím prostoru a jejím dopadem na životní prostředí. Její konkrétnívýši stanoví vláda nařízením. Z vydobytých nerostů na vyhrazených ložiskách se platí úhradave výši maximálně 10 % tržní ceny. Objem vybraných úhrad uvádí Tab. 3.1. Stanovenou výšiúhrady je v některých případech možno z důvodu podpory hornické činnosti nebo v zájmuvyužívání nerostného bohatství snížit nebo povolit plné osvobození od ní. Příjemcem úhradje z 25 % státní rozpočet, který je využívá k nápravě škod na životním prostředí způsobenýchdobýváním výhradních ložisek, a zbývajících 75 % náleží do rozpočtu obcí, na jejichž území senachází dobývací prostor.Ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horního zákona),ve znění pozdějších předpisů jsou organizace povinny zajistit sanaci a rekultivaci územídotčeného hornickou činností. V souvislosti s probíhajícím útlumem hornictví a sanačnímipracemi vyčleňuje pro tento účel každoročně finanční prostředky i vláda. Výdaje za minuléroky uvádí Tab. 3.2. Od začátku 90. let vláda ovlivňovala sektor dobývání nerostných surovinrozhodnutími o útlumu těžby, o rozdělení původních těžebních společností do nových, privatizacísektoru nebo stanovením limitů těžby. Až do roku 1999, kdy byla schválena Surovinovápolitika, neexistoval v oblasti nerostných surovin koncepční dokument. Přestože je Surovinovápolitika poměrně starou sektorovou politikou, odpovídá většině požadavků na ochranuživotního prostředí vyplývajících ze Státní politiky životního prostředí. Surovinová politika narozdíl od Státní energetické koncepce nepočítá s prolomením územních ekologických limitůtěžby hnědého uhlí.Úhrady z dobývacího prostoru a vydobytých vyhrazených nerostů [mil. Kč]horního zákonaZákladem horního práva se stal tzv.horní regál. Králi patřilo veškeré nerostnébohatství a právo na jeho využití. K prvnímprávním předpisům patří články o hornímprávu z 13. století. Na ně navázalo tzv.„Královské právo horničie neboli Iusregale Montanorum“ Václava II. (počátek14. století), které je nejdokonalejšímřádem v Evropě na principu horního regáluzeměpána horní svobody. V 16. století bylohorní právo ovlivněno „Narovnáním o horya kovy“. Až v 19. století (1854) byl vydánsjednocující obecný horní zákon, kterýplatil s drobnými změnami až do roku1957, kdy byl vydán nový horní zákon.Příkladem opatření na ochranu životníhoprostředí v oblasti těžby nerostnýchsurovin je uzavření hnědouhelného lomuChabařovice u Ústí nad Labem. Bylozde těženo jedno z nejméně sirnatýchuhlí v severočeském regionu, které semnožstvím síry blížilo uhlí černému.Ani uhelné sloje nebyly umístěny přílišhluboko pod povrchem země a těžbabyla vysoce ekonomická. Ale stotisícovéměsto ležící ve směru převládajícíchvětrů bylo sužováno zejména značnýmúletem prachových částic z těžby, skrýveki pásových dopravníků, spadem popílkuz teplárny a v zimním období pro svéumístění v hluboké inverzní kotlině silnoukoncentrací oxidů síry a dusíku. Protobylo v roce 1992 rozhodnuto o ukončenítěžby a imisní situace se v centruměsta rychle a prokazatelně zlepšila.Tab. 3.1Za záborplochyZ objemutěžby1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 200622,75 24,11 24,03 23,45 22,89 23,63 23,78 23,73 22,90 21,74 21,51 21,98 16,18497,0 458,0 460,6 473,4 442,6 427,1 463,7 472,5 475,6 495,2 532,8 602,5 608,6Zdroj: ČBÚPřímé dotace České republiky [mld. Kč]1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005HistorieÚtlum2,793 3,348 3,287 3,600 2,700 2,905 2,682 2,728 0,982 1,935 1,989těžby uhlí4,287 3,779Útlum0,993 1,908 1,303 1,400 1,200 1,319 1,230 1,187 0,940 1,295 1,962těžby uranuTab. 3.2Zdroj: MPO, MF, CDVOd roku 2004 se dotace na útlum těžbynerozdělují