HospodÃƒÂ¡Ã…Â™stvÃƒÂ a Ã…Â¾ivotnÃƒÂ prostÃ…Â™edÃƒÂ v Ã„ÂŒeskÃƒÂ© republice po roce 1989

More documents

Recommendations

Info

Kapitola 3: Těžba nerostných surovinTěžba nerostných surovin je sektorem hospodářství, který poskytuje tuzemské nerostné zdroje k využitív navazujících odvětvích, zejména zpracovatelském průmyslu, energetice a stavebnictví. V důsledkustrukturálních změn po roce 1989 poklesla těžba většiny nerostných surovin o 20–50 %. Tržní ekonomikavedla k ukončení těžby ložisek s nepříznivými podmínkami dobývaní, která byla dříve těžena jen za cenuvysokých státních dotací a ložisek s nízkým obsahem užitkových složek.Vzhledem k negativnímu vlivu těžebního průmyslu na životní prostředí má omezování těžeb řady ložisek pozitivnídopad na krajinu a přírodu. V souvislosti s transformací a restrukturalizací hospodářství státu a s postupnýmútlumem některých výrobních odvětví byla v období 1990–1996 ukončena těžba všech rud, fluoritu a barytu, výrazněbyla utlumena těžba uranu a poklesla i těžba ostatních těžených surovin.Útlum hornictví je v současné době ve fázi sanačních a rekultivačních prací a vypořádání důlních škod. Stáloupozornost si vyžadují toxické kovy a kyselé důlní vody uvolňované ze starých rudních důlních děl do prostředí.Nárůst naopak zaznamenala po roce 1989 těžba ropy a zemního plynu, na celkové spotřebě těchto surovin v Českérepublice se však podílí zanedbatelnou měrou. ČR nemá prakticky využitelné zásoby rud a má omezené zásobyminerálních paliv. Zásoby nerudních a stavebních surovin jsou však dostatečné a jejich životnost dosahuje řádovědesítek až stovek let.3.1 Charakteristika odvětvíNerostné suroviny a látky nerostného původu jsou základem pro výrobu v průmyslovýchodvětvích, jako jsou energetika, hutnictví a těžké strojírenství, těžká chemie, keramikaa sklářství, výroba stavebních hmot apod. Zatímco pro většinu odvětví zpracovatelskéhoprůmyslu disponuje ČR vlastními zdroji nerudních surovin, v oblasti kapalných a plynnýchpaliv je závislá na dovozu významných energetických a chemických surovin, zejména ropya zemního plynu. Dovážejí se také veškeré rudy kovů, síra, soli a fosfáty. V důsledku dovoznízávislosti především na ropě a zemním plynu je bilance zahraničního obchodu s nerostnýmisurovinami trvale pasivní.Před rokem 1989 bylo hospodářství založeno na extenzivním čerpání tuzemských nerostnýchzdrojů. Vlivem nepřetržitého osídlení našeho území, a díky dlouhodobému vynakládánínemalých finančních prostředků na extenzivní zkoumání a zajištění nerostného potenciálustátu, jsou nerostné zdroje Česka ve srovnání s ostatními zeměmi velmi dobře prozkoumané.3.1.1 Těžba uhlíZtráta sounáležitosti s krajinouNa území bývalých Sudet – v pánevníchoblastech bývalého Severočeského krajea na Sokolovsku v dřívějším Západočeskémkraji – byla i přes rozvoj hornictvíještě v první polovině 20. století téměřnenarušená krajina. Po Mnichovskédohodě odešly desetitisíce Čechů dovnitrozemí. Po válce došlo k odsunusudetských Němců. Severozápadní Čechyosidlovali lidé bez vazby na krajinua tradice. I v tomto lze spatřovat důvod,proč byla devastace krajiny těžbou uhlíběhem druhé poloviny 20. století takrozsáhlá. Velkoplošné těžbě hnědéhouhlí muselo ustoupit 106 vesnic.Zdroj: M. Vaněk: Nedalo se tady dýchat, 1996Těžba uhlí je nejrozšířenější a nejintenzivnější těžební činností v ČR narušující krajinu.Pro řadu států, včetně ČR, mají velký význam ložiska energetických surovin, na kterých jedosud z velké části závislá výroba elektrické a tepelné energie.Těžba černého uhlí je v ČR v současnosti vázána v podstatě pouze na hornoslezskou pánev,kde se těží vysoce kvalitní černé uhlí. Od roku 1990 došlo k poklesu těžby černého uhlíz 23 200 tis. tun (v roce 1990) na 13 240 tis. tun (v roce 2005), což je pokles o cca 43 % oprotiroku 1990 – viz Graf 3.1. Podle vývoje odbytu černého uhlí lze konstatovat, že situace v oblastitěžby černého uhlí je již stabilizovaná.Ostravské doly byly postupně uzavřeny z důvodů složitých báňsko-geologických podmínek,které zvyšovaly náklady na dobývání. V současnosti se těží pouze v dole Paskov. Většinatěžby je nyní soustředěna v karvinské části revíru. Zásoby černého uhlí postačí při současnémtempu těžby ještě v průměru na 20 let – viz Graf 3.2.
42 | 43Odbytová těžba černého uhlí [mil. t]30Graf 3.1Zdroj: Geofond25201510501876188018901900191019201930194019501960197019801990199119921993199419951996199719981999200020012002200320042005Životnost zásob černouhelných dolů k 1. lednu 2005(dle vytěžitelných zásob a skutečných těžeb v roce 2004)DarkovGraf 3.2Zdroj: MPO, Vupek-Economy, EnvirosLazyPaskovGemec2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040Odbytová těžba hnědého uhlí [mil. t]100Graf 3.3Zdroj: Geofond8060402001876188018901900191019201930194019501960197019801990199119921993199419951996199719981999200020012002200320042005
Page 1: ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
Page 4 and 5: Hospodářství a životní prostř
Page 10 and 11: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
Page 30 and 31: Kapitola 2: EnergetikaStav životn
Page 32 and 33: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
Page 34 and 35: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
Page 36 and 37: Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
Page 46 and 47: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
Page 94 and 95:
Kapitola 6: DopravaZatížení osob
Page 96 and 97:
Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
Page 98 and 99:
Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
Page 100 and 101:
Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
Page 102 and 103:
Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
Page 104 and 105:
Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
Page 106 and 107:
Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
Page 108 and 109:
Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
Page 110 and 111:
Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
Page 112 and 113:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
Page 124 and 125:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
Page 126 and 127:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
Page 128 and 129:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
Page 130 and 131:
Kapitola 9: Vodní hospodářství9
Page 132 and 133:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
Page 134 and 135:
Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
Page 136 and 137:
Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
Page 138 and 139:
Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
Page 140 and 141:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
Page 142 and 143:
Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
Page 144 and 145:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
Page 146 and 147:
Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
Page 148 and 149:
Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
Page 150 and 151:
Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
Page 152 and 153:
Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
Page 154 and 155:
Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
Page 156 and 157:
Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
Page 158 and 159:
Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
Page 160 and 161:
Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
Page 162 and 163:
Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
Page 164 and 165:
Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
Page 166 and 167:
Kapitola 12: Věda, školství a in
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Page 188:
Hospodářství a životní prostř
show all

HospodÃƒÂ¡Ã…Â™stvÃƒÂ­ a Ã…Â¾ivotnÃƒÂ­ prostÃ…Â™edÃƒÂ­ v Ã„ÂŒeskÃƒÂ© republice po roce 1989

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

HospodÃƒÂ¡Ã…Â™stvÃƒÂ a Ã…Â¾ivotnÃƒÂ prostÃ…Â™edÃƒÂ v Ã„ÂŒeskÃƒÂ© republice po roce 1989