Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989 Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotřeby prvotních energetických zdrojů a jejich vývoz a dovoz [PJ]Graf 2.2100080060040020002004006008001000VývozDovoz1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Tuhá palivaKapalná palivaPlynná palivaZdroj: ČSÚ, MPO2.1.1 Elektrická energieČeská republika byla na rozdíl od některých evropských zemí před rokem 1989 ve výroběelektrické energie soběstačná. Většina instalovaného výkonu byla soustředěna v Českýchenergetických závodech, které zahrnovaly jak velké elektrárny, tak městské teplárny. Kromětoho existovaly tzv. „závodní“ elektrárny – energetické zdroje postavené ve velkých průmyslovýchpodnicích, které zásobovaly teplem a elektřinou vlastní průmyslové areály. I tytoareály dodávaly část vyrobené elektřiny do veřejné sítě. Pouze malé procento elektřiny sevyrábělo v elektrárnách vodních, zejména v elektrárnách Vltavské kaskády. Počátkem 90. letminulého století došlo k rozdělení Českých energetických závodů na několik samostatnýchjednotek, a v květnu 1992 tak vznikla elektrárenská akciová společnost ČEZ. Přenosová soustavabyla v roce 1998 vyčleněna do samostatného právního subjektu ČEPS, a.s. V současnédobě jsou ČEZ a 5 distribučních společností znovu integrovány a jednotlivé společnostirozčleněny podle evropské směrnice 1996/92/ES a 2003/54/ES a energetického zákonač. 458/2000 Sb., který stanovuje povinnost oddělení (tzv. unbundling) nadále regulovanéoblasti distribuce elektřiny a neregulované oblasti obchodu s elektřinou.Operátor trhu s elektřinou(OTE, a.s.) byl zřízen 1. 7. 2001 zákonemč. 458/2000 Sb. Jeho hlavními úkolyna trhu s elektřinou je organizacekrátkodobého denního, vnitrodenníhoa vyrovnávacího trhu s elektřinou,vypořádávání plateb ve vztahu k účastníkůmtrhu a vyhodnocení a zúčtováníodchylek. OTE, a.s. spravuje veřejněpřístupný rejstřík obchodování s povolenkamina emise skleníkových plynů.Výroba elektrické energieNa počátku 90. let 20. století pocházela část vyrobené elektřiny z černouhelných zdrojů(především závodní zdroje a teplárny) a z jaderné elektrárny Dukovany, většina pak z hnědouhelnýchelektráren. Zákon o ovzduší z roku 1991 ovlivnil rozhodnutí ČEZ, a.s. odstavit do1. 1. 1999 část výkonu v hnědouhelných elektrárnách a v roce 1993 vláda (usnesením č. 109)rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny Temelín. V průběhu 90. let pak byl instalovaný výkonelektroenergetické soustavy doplněn o přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně(650 MW), paroplynovou elektrárnu ve Vřesové (370 MW), ECK Generating Kladno (rovněž370 MW) a o řadu dalších menších zdrojů. V roce 2002 došlo k uvedení do provozu prvního1 000 MW bloku v jaderné elektrárně v Temelíně a v roce 2003 byl spuštěn druhý 1 000 MWblok. Roste výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů (OZE). V roce 2006 bylo z OZEvyrobeno 3,5 TWh elektrické energie, což odpovídá 4,9 % hrubé domácí spotřeby. Po prvníneúspěšné vlně výstavby větrných elektráren v letech 1990–1996 roste od roku 2004 opětzájem o výstavbu větrných elektráren, dosud však je u nás instalováno pouze 41 MW (stav kekonci roku 2006). Instalovaný výkon elektráren se od roku 2003 prakticky nemění.
30 | 31Struktura výroby a spotřeba elektrické energie [TWh]100806040Graf 2.3Parní včetně spalovacíchVodníJadernéČistá spotřebaSaldo zahr. obchoduZdroj: ČSÚSaldo = vývoz minus dovoz elektrickéenergie2001990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Instalovaný výkon elektráren [MW]20 00015 00010 000Graf 2.4ParníParoplynové + plynové, spalovacíVodníJadernéJiná alternativníZdroj: Energetický regulační úřad5 00001989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Spotřeba elektrické energieSpotřeba elektrické energie na počátku 90. let minulého století zaznamenala propad, odroku 1995 však (pouze s mírným propadem v letech 1997–1999) opět roste, přestože je využitíelektřiny efektivnější. Vývoj výroby a spotřeby je znázorněn ve výše uvedeném Grafu 2.3.V současné době téměř dvě třetiny elektřiny vyrobené v ČR pocházejí z tepelných elektrárenspalujících fosilní paliva. Vzrostl podíl elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnáchna cca 26 %. Otevření evropského elektroenergetického trhu po roce 2000 umožnilo ČR vevětší míře vyvážet přebytky elektrické energie, a proto k poklesu výroby energie v uhelnýchelektrárnách nedochází.Po roce 2000 došlo k nárůstu spotřeby elektrické energie (Graf 2.4). Důvodem je předevšímrůst české ekonomiky a výstavba nových průmyslových kapacit. V domácnostech rostepoptávka po elektrické energii díky vyšší vybavenosti elektrickými spotřebiči (i když moderníelektrické spotřebiče mají lepší energetickou účinnost), rozšířenému využití elektrickéhovytápění, případně klimatizačních jednotek.Podíl spotřeby zpracovatelského průmyslu na celkové spotřebě je stále vysoký a dosahujepřibližně 41 %. Nejvyšší spotřebu elektrické energie vykazuje v rámci zpracovatelského průmysluchemický a petrochemický průmysl, výroba kovů, včetně hutního zpracování a výrobanekovových minerálních výrobků.S růstem vybavenosti domácností elektrickými spotřebiči a celkového komfortu je přirozeněspjat i růst spotřeby elektrické energie v domácnostech, která se v ČR od roku 2000zvýšila o cca 10 %. Předchozí výrazný nárůst spotřeby elektrické energie v domácnostech doroku 1996 byl významně ovlivněn využíváním elektrických přímotopů k vytápění. V mezinárodnímsrovnání je spotřeba elektrické energie mírně pod evropským průměrem, dosahujecca 1,44 MWh/obyv. Porovnání spotřeby elektrické energie v domácnostech v ČR a EU je patrnéz Grafu 2.5.Energetický regulační úřad (ERÚ)byl zřízen 1. 1. 2001 zákonemč. 458/2000 Sb. jako nezávislý regulátorenergetického trhu. ERÚ reguluje cenyza služby, ceny tepla a elektrické energiez OZE. Jeho úkolem je podpora hospodářskésoutěže a ochrana zájmů spotřebitelův těch oblastech energetických odvětví,kde není možná konkurence. Úřad taképodporuje využívání obnovitelnýcha druhotných zdrojů energie.
- Page 1: ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5: Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7: Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9: Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31: Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 34 and 35: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37: Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
30 | 31Struktura výroby a s<strong>po</strong>třeba elektrické energie [TWh]100806040Graf 2.3Parní včetně spalovacíchVodníJadernéČistá s<strong>po</strong>třebaSaldo zahr. obchoduZdroj: ČSÚSaldo = vývoz minus dovoz elektrickéenergie2001990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Instalovaný výkon elektráren [MW]20 00015 00010 000Graf 2.4ParníParoplynové + plynové, spalovacíVodníJadernéJiná alternativníZdroj: Energetický regulační úřad5 0000<strong>1989</strong> 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005S<strong>po</strong>třeba elektrické energieS<strong>po</strong>třeba elektrické energie na <strong>po</strong>čátku 90. let minulého století zaznamenala propad, odroku 1995 však (<strong>po</strong>uze s mírným propadem v letech 1997–1999) opět roste, přestože je využitíelektřiny efektivnější. Vývoj výroby a s<strong>po</strong>třeby je znázorněn ve výše uvedeném Grafu 2.3.V současné době téměř dvě třetiny elektřiny vyrobené v ČR <strong>po</strong>cházejí z tepelných elektrárenspalujících fosilní paliva. Vzrostl <strong>po</strong>díl elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnáchna cca 26 %. Otevření evropského elektroenergetického trhu <strong>po</strong> <strong>roce</strong> 2000 umožnilo ČR vevětší míře vyvážet přebytky elektrické energie, a proto k <strong>po</strong>klesu výroby energie v uhelnýchelektrárnách nedochází.Po <strong>roce</strong> 2000 došlo k nárůstu s<strong>po</strong>třeby elektrické energie (Graf 2.4). Důvodem je předevšímrůst české ekonomiky a výstavba nových průmyslových kapacit. V domácnostech roste<strong>po</strong>ptávka <strong>po</strong> elektrické energii díky vyšší vybavenosti elektrickými s<strong>po</strong>třebiči (i když moderníelektrické s<strong>po</strong>třebiče mají lepší energetickou účinnost), rozšířenému využití elektrickéhovytápění, případně klimatizačních jednotek.Podíl s<strong>po</strong>třeby zpracovatelského průmyslu na celkové s<strong>po</strong>třebě je stále vysoký a dosahujepřibližně 41 %. Nejvyšší s<strong>po</strong>třebu elektrické energie vykazuje v rámci zpracovatelského průmysluchemický a petrochemický průmysl, výroba kovů, včetně hutního zpracování a výrobanekovových minerálních výrobků.S růstem vybavenosti domácností elektrickými s<strong>po</strong>třebiči a celkového komfortu je přirozeněspjat i růst s<strong>po</strong>třeby elektrické energie v domácnostech, která se v ČR od roku 2000zvýšila o cca 10 %. Předchozí výrazný nárůst s<strong>po</strong>třeby elektrické energie v domácnostech doroku 1996 byl významně ovlivněn využíváním elektrických přímotopů k vytápění. V mezinárodnímsrovnání je s<strong>po</strong>třeba elektrické energie mírně <strong>po</strong>d evropským průměrem, dosahujecca 1,44 MWh/obyv. Porovnání s<strong>po</strong>třeby elektrické energie v domácnostech v ČR a EU je patrnéz Grafu 2.5.Energetický regulační úřad (ERÚ)byl zřízen 1. 1. 2001 zákonemč. 458/2000 Sb. jako nezávislý regulátorenergetického trhu. ERÚ reguluje cenyza služby, ceny tepla a elektrické energiez OZE. Jeho úkolem je <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ra hos<strong>po</strong>dářskésoutěže a ochrana zájmů s<strong>po</strong>třebitelův těch oblastech energetických odvětví,kde není možná konkurence. Úřad také<strong>po</strong>d<strong>po</strong>ruje využívání obnovitelnýcha druhotných zdrojů energie.