Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
24 | 25Hrubá přidaná hodnota (HPH) na 1 obyvatele, 2005 [tis. Kč v běžných cenách]Obr. 1.3Liberecký krajÚstecký krajRozdíl HPH mezi roky 2005–199577,8325,8107,1107,2–112,5112,6–116,4116,5–124,2124,3–219,5Karlovarský krajKrálovéhradecký krajZdroj: ČSÚ, vý<strong>po</strong>čty CENIAPlzeňský krajHlavní město PrahaStředočeský krajPardubický krajHPH je kalkulována tzv. metodoupracovního místa. Údaje za <strong>po</strong>dnik jsoupřidělovány regionům <strong>po</strong>dle sídla jejichmístních jednotek.Olomoucký krajMoravskoslezskýkrajVysočinaJihočeský krajZlínský krajJihomoravský krajPodíl krajů na tvorbě HPH na 1 obyvatele [tis. Kč]Moravskoslezský krajZlínský krajOlomoucký krajHl. m. Praha600500400300200100Graf 1.26199620012006Zdroj: ČSÚ, vý<strong>po</strong>čty CENIAJihomoravský krajKarlovarský krajÚstecký krajPardubický krajLiberecký krajKrálovéhradecký krajNerovnoměrný vývoj krajů ilustruje příklad tvorby hrubé přidané hodnoty na obyvateleGraf 1.26. Postavení Prahy je trvale výjimečné, není však založeno na pražských sídlechcentrál <strong>po</strong>dniků (viz <strong>po</strong>známka <strong>po</strong>d výše uvedenou tabulkou), ale spíše na vysokém <strong>po</strong>díluterciálního sektoru na tvorbě HPH a na koncentraci vysoce kvalifikovaných pracovních míst– v <strong>roce</strong> 2006 mělo 20,2 % pražské <strong>po</strong>pulace vysokoškolské vzdělání, zatímco ve zbytku republiky,to bylo 7,9 %. Dále však roste významným tempem kraj Jihomoravský a jeho centrumBrno s nadregionálními centry akademického a univerzitního výzkumu, vysokého školství,strojírenství a centrální státní správy, Plzeňský kraj s centrem v Plzni, který významně využívásvé geografické <strong>po</strong>zice s vazbou na Bavorsko a dobrou dopravní infrastrukturou a jezřejmé, že má rovněž nadregionální <strong>po</strong>tenciál. Na druhém pólu nacházíme kraje Karlovarskýa Olomoucký, které v rozvojovém regionálním <strong>po</strong>tenciálu ztrácejí hlavně z důvodů špatné(dopravní) infrastruktury (např. region Slavkovský les a okres Jeseník), struktury pracovnísíly a nesourodosti území Olomoucka.Diferenciaci regionů <strong>po</strong>dle HPH na obyvatele od<strong>po</strong>vídá i diferenciace <strong>po</strong>dle sektorovéstruktury tvorby HPH. Vedle Prahy s nejvyšším <strong>po</strong>dílem terciálního sektoru a nejmenším <strong>po</strong>dílemsekundárního a primárního sektoru se <strong>po</strong>tvrzuje druhé místo Jihomoravského kraje.Výjimečnost Prahy je zřetelná i ve srovnánív rámci Evropské unie. Území EU jerozděleno na 254 regionů NUTS2, z nich42 má hrubý domácí produkt (<strong>po</strong>dle PPP)na osobu větší než 125 % průměru EU, 143má HDP na osobu v rozmezí 125–75 % průměrua 69 nejchudších má HDP na osobunižší než 75 % průměru. Praha je se 160 %průměru EU12 statisticky nejbohatšímregionem Evropské unie (pro srovnání jeto <strong>po</strong>zice mezi dánským regionem Hovedstaden,který se skládá z Kodaně se širšímokolím a Bornnholmem a nizozemskýmUtrechtem). V této skupině je jedinýmregionem z nových členských zemí EU.Ovšem mezi 69 nejchudšími regiony s HDPna osobu nižším než 75 % průměru EU je49 regionů z nových zemí včetně všechostatních regionů NUTS2 České republiky.
Change language