Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 1: Transformace ekonomiky a makroekonomický vývoj1.5 Regionální aspekty makroekonomického vývojeRegionální problematika nebyla až do konce 90. let 20. století v centru pozornosti. V tétooblasti byly vymezeny pouze tři základní problémy (zanedbaná infrastruktura, devastovanéživotní prostředí a nutnost strukturálních změn). Protože zděděné regionální rozdíly sezdály být relativně malými (např. nízká míra nezaměstnanosti se regionálně příliš nelišila),převládal názor o nepotřebnosti regionálně zaměřených zásahů do tržních procesů. V tomtoobdobí se však započaly regiony ekonomicky diferencovat.Reakcí na diferencovaný vývoj regionů bylo vymezení tzv. Regionů se soustředěnou podporoustátu (viz Obr. 1.2). Tyto regiony zahrnují celkem 3,3 mil. obyvatel (32 % obyvatel ČR)a plochu 23,3 tis. km 2 (30 % území státu), z toho strukturálně postižené regiony zahrnují1,4 mil. obyvatel, hospodářsky slabé regiony 1,2 mil. obyvatel, regiony s vysoce nadprůměrnounezaměstnaností na úrovni okresů 0,4 mil. obyvatel a regiony s vysoce nadprůměrnounezaměstnaností na úrovni obcí s rozšířenou působností také 0,3 mil. obyvatel. Mezi prvnískupinu patří převážně urbanizované oblasti s horší kvalitou životního prostředí, zatímcodruhá skupina obsahuje většinou venkovské oblasti s méně postiženým životním prostředím(více viz Strategie regionálního rozvoje České republiky, MMR, 2006).Vedle rozdílné dynamiky růstu se mezikrajová disparita zvětšuje i absolutně. V roce 1993byl absolutní rozdíl v HDP na obyvatele mezi nejvyspělejším a nejméně vyspělým regionempřes 85 tis. Kč, v roce 2006 to bylo už 429 tis. Kč, tedy 5x více. Tempo růstu meziregionálníchekonomických disparit je velmi vysoké i z pohledu Evropské unie, kde se míra ekonomickédisparity mezi NUTS 3 (kraji) měří pomocí ukazatele HDP na obyvatele v běžných cenách váženéhopočtem obyvatel v regionu. Podle tohoto ukazatele se mezi lety 1995 a 2005 v Českérepublice zvýšila ekonomická disparita 1,5x, což nás staví na čtvrté místo v EU po Rumunsku,Litvě a Lotyšsku. Přestože míra ekonomické disparity roste ve většině zemí EU, v Rakousku,Španělsku, Belgii a Itálii se ve stejném období regionální disparity snížily. Na druhéstraně, v absolutní velikosti regionálních disparit je ČR až na 16. místě, 14 procentních bodůpod průměrem EU.Regiony se soustředěnou podporou státu Obr. 1.2Ostatní okresyOkresy s vysoce nadprůměrnounezaměstnanostíHospodářsky slabé okresyStrukturálně postižené okresyZdroj: Strategie regionálního rozvoje ČR, 2006,MMR