Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

18 | 19Členění investic na ochranu životního prostředí podle programového zaměření umožňujesledovat, jak jsou naplňovány cíle Státní politiky životního prostředí, respektive jak účinnájsou environmentální legislativní opatření.Z finančního hlediska je důležité sledování výdajů na ochranu životního prostředí podlezdrojů financování. Tyto údaje odrážejí vývoj ve struktuře zdrojů financování a na jejich základěje možné provádět analýzy do budoucna.Klesající tendence se projevuje především u investic z veřejných rozpočtů, naopak vlastnízdroje tvoří stále nejsilnější zdroj financování. Jejich podíl představuje cca 2/3 investičníchnákladů, které jsou k tomuto účelu vynakládány. Jedním ze stěžejních problémů v ochraněživotního prostředí bylo zajištění finančních prostředků na stanovená opatření na úrovnijednotlivých investorů.Naopak k poklesu docházelo u finančních prostředků poskytovaných ze zahraničí, tatosituace se však začala měnit a došlo k pozvolnému nárůstu objemu těchto investic, po vstupuČR do EU tento trend nadále pokračoval. Pro finanční období 2007–2013 bude možné proOperační program Životní prostředí využít ze zdrojů Evropské unie téměř 5 mld. EUR. Zvláštěvýznamné to bude pro potřebné čištění odpadních vod.Dle Grafu 1.19 vykazují výdaje na životní prostředí trvalý růst, jehož zvýšení je zřetelnépředevším v období po vstupu České republiky do EU. Nárůst se, podle očekávání, nejvíceprojevil v oblasti ochrany vod (požadavky na čistírny odpadních vod dle již zmiňované směrnice91/271/EHS). Významné byly rovněž výdaje v kategoriích nakládání s odpady a ochranapřírody (soustava Natura 2000).Získávání potřebných finančních prostředků pro splnění jmenovaných evropských závazků(zejména v ochraně vod) je v současnosti nejvážnějším problémem financování ochranyživotního prostředí. Shodná klasifikace výdajů na životní prostředí podle evropské klasifikaceCEPA 2000 umožňuje srovnávání veřejných výdajů na životní prostředí v ČR se státy EU.ČR vynakládala v porovnání se státy EU na životní prostředí mnohem více finančních prostředků.Problémem je, že koncepce výdajů na životní prostředí zahrnuje kromě investičnícha neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí i část nákladů kompenzace environmentálníchškod.Přechodná období:Na časovou strukturu výdajů na ochranuživotního prostředí mají vliv i tři přechodnáobdobí pro aplikaci evropských norem,které ČR vyjednala při vstupu do EU,• 94/62/ES o obalech a obalových odpadechpro dosažení míry recyklace obalůz plastů a znovuvyužití všech druhůobalů s termínem do 31. 12. 2005.• 91/271/EHS o čištění městskýchodpadních vod pro zajištění odpovídajícíhosběru odpadních vod a jejichčištění v obcích nad 2 000 ekvivalentníchobyvatel do 31. 12. 2010, s tím,že v obcích nad 10 000 ekvivalentníchobyvatel bude zajištěn odpovídajícísběr a čištění odpadních vod.• 2001/80/ES o omezení emisí znečišťujícíchlátek do ovzduší z velkých spalovacíchzařízení do 31. 12. 2007 proplnění limitů pro SO 2pro dva podniky– teplárnu Přerov a Novou huť, a.s.1.3.2 Veřejné podporyZajištění finančních zdrojů na akce k ochraně životního prostředí je jednou z nejdůležitějšíchpodmínek pro jejich realizaci. Finanční podpora tak představuje podnět, kterým jsouinvestoři vedeni k uskutečňování akcí vedoucích k udržení nebo zlepšení stavu životního prostředí.Za tímto účelem dnes existuje v ČR celá řada resortních i mimoresortních programů.Nejvíce programů přirozeně spadá pod Ministerstvo životního prostředí, které rovněžřídí Státní fond životního prostředí (SFŽP). Některé environmentální programy spravují takéMinisterstvo zemědělství nebo Ministerstvo pro místní rozvoj, některé dílčí programy jsourealizovány v resortu Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy a dalších.Kromě jednoznačně pozitivních podpor ve vztahu k životnímu prostředí však existují taképodpory, jejichž vliv na životní prostředí je negativní, například daňové úlevy pro leteckáa námořní paliva, nižší daňové zatížení motorové nafty proti benzinu a úleva pro spalováníkomunálního odpadu. Identifikace takových podpor však není snadnou záležitostí a ještěmnohem více komplikovanější jsou procesy vedoucí k jejich omezení, respektive odstranění.Některé podpory navíc přesahují národní rámce jednotlivých zemí a jejich reforma by muselabýt prováděna na základě mezinárodní spolupráce.Kromě ministerstev vyhlašují programyk ochraně životního prostředí i některédalší instituce, např. Státní ústav jadernébezpečnosti nebo Českomoravská záručnía rozvojová banka. Podstatnou roliv podpoře ochrany životního prostředíhrají zahraniční zdroje, s jejichž pomocímohou být naplňovány závazky plynoucíz členství ČR v EU.Veřejné výdaje z centrálních zdrojů ČR do životního prostředí [mld. Kč]Zdroj výdajů do životního prostředí 1990–1994 1995–2000 2001–2005Tab. 1.3Zdroj: ČSÚ, MF, SFŽPStátní rozpočet 40,5 37,2 30,1Státní fondy 11,4 20,6 19,4Fond národního majetku 0,1 9,2 17,5Celkem výdajů 52,0 67,1 67,2Státní rozpočet – výdaje celkem 1 529,1 2 550,1 3 804,2Podíl výdajů do životního prostředíz celkových výdajů státního rozpočtu3,4 % 2,6 % 1,8 %