Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989 Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Kapitola 1: Transformace ekonomiky a makroekonomický vývojMezinárodní srovnání indexů spotřebitelských cen (index 2005/2004)543Graf 1.10Zdroj: OECDPro evropské státy se vypočítává tzv.harmonizovaný index spotřebitelskýchcen (HICP).* 2004/2003210Česká republikaSlovenskoPolskoMaďarskoSlovinskoRakouskoNěmeckoBelgiePortugalskoŠpanělskoŠvédskoŘeckoSpojené královstvíUSA*Japonsko*EU15*OECD*1.2.3 Směnný kursPřechod koruny k plné konvertibilitě byl jedním z cílů, ale i předpokladů úspěšné ekonomickétransformace. Cesta vedla od jednotného vnitřního kursu (1990) k vnitřní směnitelnosti(1991), kdy se s korunou mohlo obchodovat jen v tuzemsku. Od fixace kursu na měnovýkoš se v roce 1992 přešlo k fluktuačnímu pásmu. Od roku 1995 se koruna stala plně konvertibilní,obchodovatelná doma i v zahraničí. Od roku 1997 je koruna v režimu volného kursuplně směnitelné měny. Po vstupu do EU k 1. 5. 2004 je v chodu i příprava na zavedení eurajako národní měny.Exchange Rate Deviation Index543Exchange Rate Deviation Index (ERDI)je poměr mezi směnným kurzem korunya paritou kupní síly koruny (tzv. PPP). Čímje ekonomika chudší, tedy její cenová hladinavzdálenější od světové a poptávka pojejí národní měně nižší, tím je ERDI vyšší.Graf 1.11Zdroj: OECD,ČNBZ grafu zobrazujícího poměr parity kupnísíly koruny ke tržnímu kursu americkéhodolaru je zřejmé, že i přes zakolísánív druhé polovině 90. let 20. století senaše měna vyvíjela úspěšně, a i v tétooblasti se potvrdilo zařazení české ekonomikymezi vyspělé země.211991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
14 | 151.2.4 NezaměstnanostTransformační změny se projevily také vznikem a nárůstem nezaměstnanosti. Nezaměstnanostlze sledovat z pohledu regionálního a strukturálního. Existují výrazné rozdíly v nezaměstnanostimezi jednotlivými oblastmi, kdy na jedné straně stojí Praha a její okolí s velminízkou nezaměstnaností a na druhé straně kraje Moravskoslezský a Ústecký s vysokou nezaměstnaností.Strukturálně se na nezaměstnanosti nejvýrazněji projevil útlum těžby hnědéhoa černého uhlí a restrukturalizace těžkého průmyslu. Objevila se rovněž dlouhodobá nezaměstnanost,která postihuje převážně lidi se zdravotním postižením, mládež, seniory, příslušníkyetnických menšin, nekvalifikované občany a ženy s více malými dětmi (cf. Spěváček, str. 252).V první polovině 90. let 20. století se díky nedokončené transformaci nezaměstnanostudržovala uměle na nízké úrovni. Podniky nebyly plně vystaveny tržním podmínkám, mimojiné snadnou dostupností bankovních úvěrů, což umožnilo přežívat řadě neefektivních podnikůa výrob. Od roku 1996 se začal počet nezaměstnaných dynamicky zvyšovat a ještě rychlejinež nezaměstnanost rostl také počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. V letech2003 a 2004 se míra registrované nezaměstnanosti udržovala na úrovni cca 10 %. Nezaměstnanostse začala snižovat až od roku 2004 a nová pracovní místa začal hospodářský růstv malé míře generovat až po roce 2005.V porovnání s ostatními státy Evropy se v současné době pohybuje míra nezaměstnanostina průměru zemí EU, což lze hodnotit jako jeden z úspěchů transformace ekonomiky.Obecná míra nezaměstnanosti [%]10Ministerstvo práce a sociálních věcívychází ze statistik úřadů práce a jakonezaměstnané uvádí ty, kteří jsou naúřadech práce registrováni jako nezaměstnaní.Míra registrované nezaměstnanostiodpovídá podílu registrovanýchnezaměstnaných na celkové pracovnísíle. Obecná míra nezaměstnanosti jepodíl počtu všech nezaměstnanýchna celkové pracovní síle. Ukazatel jezjišťován výběrovými šetřeními podlemetodiky Eurostatu. Tento ukazatel sezačal využívat až od roku 1998. Podlečtvrtletních šetření počtu nezaměstnanýchprováděných ČSÚ bývá početnezaměstnaných o 200 000–300 000 osobvyšší, než je jejich evidovaný počet.Graf 1.12Zdroj: MPSV, ČSÚ86420199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007Mezinárodní srovnání obecné míry nezaměstnanosti v roce 2006 [%]15Graf 1.13Zdroj: Eurostat129630Česká republikaSlovenskoPolskoMaďarskoNěmeckoRakouskoFrancieSpojené královstvíEU15EU25OECD
- Page 1: ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5: Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7: Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9: Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31: Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37: Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
14 | 151.2.4 NezaměstnanostTransformační změny se projevily také vznikem a nárůstem nezaměstnanosti. Nezaměstnanostlze sledovat z <strong>po</strong>hledu regionálního a strukturálního. Existují výrazné rozdíly v nezaměstnanostimezi jednotlivými oblastmi, kdy na jedné straně stojí Praha a její okolí s velminízkou nezaměstnaností a na druhé straně kraje Moravskoslezský a Ústecký s vysokou nezaměstnaností.Strukturálně se na nezaměstnanosti nejvýrazněji projevil útlum těžby hnědéhoa černého uhlí a restrukturalizace těžkého průmyslu. Objevila se rovněž dlouhodobá nezaměstnanost,která <strong>po</strong>stihuje převážně lidi se zdravotním <strong>po</strong>stižením, mládež, seniory, příslušníkyetnických menšin, nekvalifikované občany a ženy s více malými dětmi (cf. Spěváček, str. 252).V první <strong>po</strong>lovině 90. let 20. století se díky nedokončené transformaci nezaměstnanostudržovala uměle na nízké úrovni. Podniky nebyly plně vystaveny tržním <strong>po</strong>dmínkám, mimojiné snadnou dostupností bankovních úvěrů, což umožnilo přežívat řadě neefektivních <strong>po</strong>dnikůa výrob. Od roku 1996 se začal <strong>po</strong>čet nezaměstnaných dynamicky zvyšovat a ještě rychlejinež nezaměstnanost rostl také <strong>po</strong>čet uchazečů na jedno volné pracovní místo. V letech2003 a 2004 se míra registrované nezaměstnanosti udržovala na úrovni cca 10 %. Nezaměstnanostse začala snižovat až od roku 2004 a nová pracovní místa začal hos<strong>po</strong>dářský růstv malé míře generovat až <strong>po</strong> <strong>roce</strong> 2005.V <strong>po</strong>rovnání s ostatními státy Evropy se v současné době <strong>po</strong>hybuje míra nezaměstnanostina průměru zemí EU, což lze hodnotit jako jeden z úspěchů transformace ekonomiky.Obecná míra nezaměstnanosti [%]10Ministerstvo práce a sociálních věcívychází ze statistik úřadů práce a jakonezaměstnané uvádí ty, kteří jsou naúřadech práce registrováni jako nezaměstnaní.Míra registrované nezaměstnanostiod<strong>po</strong>vídá <strong>po</strong>dílu registrovanýchnezaměstnaných na celkové pracovnísíle. Obecná míra nezaměstnanosti je<strong>po</strong>díl <strong>po</strong>čtu všech nezaměstnanýchna celkové pracovní síle. Ukazatel jezjišťován výběrovými šetřeními <strong>po</strong>dlemetodiky Eurostatu. Tento ukazatel sezačal využívat až od roku 1998. Podlečtvrtletních šetření <strong>po</strong>čtu nezaměstnanýchprováděných ČSÚ bývá <strong>po</strong>četnezaměstnaných o 200 000–300 000 osobvyšší, než je jejich evidovaný <strong>po</strong>čet.Graf 1.12Zdroj: MPSV, ČSÚ86420199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007Mezinárodní srovnání obecné míry nezaměstnanosti v <strong>roce</strong> 2006 [%]15Graf 1.13Zdroj: Eurostat129630Česká republikaSlovenskoPolskoMaďarskoNěmeckoRakouskoFrancieS<strong>po</strong>jené královstvíEU15EU25OECD