Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989 Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Kapitola 10: OdpadyRozmístění skládek nebezpečných a ostatních odpadů, 2007Skupina skládky/Landfill group Obr. 10.1Skupina S – OOSkupina S – NOVíceskupinové skládkyZdroj: CENIADle hodnocení Eurostatu je ČR se svými cca 80 % skládkovanými komunálními odpady(2004) nad průměrem jak Eurozóny (38 %), tak nad průměrem EU před jejím rozšířením (42 %)i v současné době (46 %). V porovnání se zeměmi označovanými jako „vyspělé“ sládkujememnohonásobně vyšší podíl komunálních odpadů. Například Německo, Švýcarsko, Nizozemí,Dánsko a Belgie ukládají na skládkách do 10 % komunálních odpadů. V těchto zemích převažujespíše materiálové a energetické využití.Jako alternativa skládkování komunálních odpadů je nyní Plánem odpadového hospodářstvíČR a politikou Ministerstva životního prostředí obecně prosazováno jeho materiálovéa energetické využití nebo odstranění spalováním s využitím energie. V České republice je vícekomunálních odpadů zatím využito materiálově (12 % v roce 2004, resp. 20 % v roce 2006)než energeticky (9 % v roce 2004, resp. 9,5 % v roce 2006). Tento stav je znázorněn v Grafu10.15, který srovnává podíl energeticky využitých komunálních odpadů včetně odstraněnýchspalováním ve vybraných zemích Evropské unie.10.2.2 Materiálové využití odpadů a recyklacePod vlivem uplatňování zákonem stanovené hierarchie nakládání s odpady začala ve většímíře vznikat zařízení k využívání odpadu, jako jsou kompostárny, recyklační zařízení, linkyna separaci a sběr plastu. Evidence zařízení na využívání odpadů však začala být povinná ažpoté, co vstoupil v platnost zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech. Ucelená data o zařízeníchk nakládání s odpady jsou proto k dispozici až od roku 1998. Počet a kapacita recyklačních zařízenívzrostly po roce 2001, kdy byl přijat zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, a o změně některýchdalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o odpadech), upřednostňujícívyužití odpadů před jeho odstraněním. Od doby platnosti současného zákona o odpadechvzrostl počet recyklačních zařízení ze 42 na 233 (vztaženo k roku 2006) a jejich kapacita z 1,5na 5,7 mil. tun. Počet kompostáren vzrostl ve stejném období z 18 na 99 a kapacita z 245 na886 tis. tun za rok. Dlouhodobý vývoj počtu a kapacity spaloven uvádí Graf 10.14 a vývoj počtua kapacity kompostáren za celé sledované období uvádí Graf 10.10. U kompostáren můžev budoucnu způsobit komplikace implementace některých nových veterinárních směrnic EU,omezujících využívání odpadů z restaurací, živočišné a potravinářské výroby.Mezinárodní srovnání nakládání s odpady je možné např. u odpadů z obalů. Rozdíl mezimateriálovým a energetickým (resp. celkovým) využitím odpadů z obalů nejlépe demonstrujeGraf 10.11, ze kterého je jasně patrné, že v materiálovém využití odpadů zaujímá ČR šestoupozici mezi zeměmi EU27, avšak v celkovém využití odpadů je osmá. V grafu je také dobřeznázorněn rozdíl ve využití odpadů mezi původními a novým členskými zeměmi EU.
138 | 139Vývoj počtu a kapacity recyklačních zařízenítis. t/rok6 0005 0004 0003 0002 0001 000ks30025020015010050Graf 10.9Kapacita recyklačních zařízení[mil.t/rok]Počet recyklačních zařízení [ks]Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i.01998199920002001200220032004200520060Vývoj počtu a kapacity kompostárentis. t/rok1 000800ks10080Graf 10.10Kapacita kompostáren [tis.t/rok]Počet kompostáren [ks]Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i.600604004020020019971998199920002001200220032004200520060Rozdíly ve využití odpadů z obalů v EU27 [%]10080Graf 10.11Materiálové využitíVyužití celkemZdroj: Evropská komise6040200BelgieNizozemskoDánskoLucemburskoRakouskoFinskoEUItálieFrancieSpojené královstvíLotyšskoIrskoŠvédskoPortugalskoSlovinskoEstonskoPolskoLitvaBulharskoKyprRumunsko
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188: Hospodářství a životní prostř
Kapitola 10: OdpadyRozmístění skládek nebezpečných a ostatních odpadů, 2007Skupina skládky/Landfill group Obr. 10.1Skupina S – OOSkupina S – NOVíceskupinové skládkyZdroj: CENIADle hodnocení Eurostatu je ČR se svými cca 80 % skládkovanými komunálními odpady(2004) nad průměrem jak Eurozóny (38 %), tak nad průměrem EU před jejím rozšířením (42 %)i v současné době (46 %). V <strong>po</strong>rovnání se zeměmi označovanými jako „vyspělé“ sládkujememnohonásobně vyšší <strong>po</strong>díl komunálních odpadů. Například Německo, Švýcarsko, Nizozemí,Dánsko a Belgie ukládají na skládkách do 10 % komunálních odpadů. V těchto zemích převažujespíše materiálové a energetické využití.Jako alternativa skládkování komunálních odpadů je nyní Plánem odpadového hos<strong>po</strong>dářstvíČR a <strong>po</strong>litikou Ministerstva životního prostředí obecně prosazováno jeho materiálovéa energetické využití nebo odstranění spalováním s využitím energie. V České <strong>republice</strong> je vícekomunálních odpadů zatím využito materiálově (12 % v <strong>roce</strong> 2004, resp. 20 % v <strong>roce</strong> 2006)než energeticky (9 % v <strong>roce</strong> 2004, resp. 9,5 % v <strong>roce</strong> 2006). Tento stav je znázorněn v Grafu10.15, který srovnává <strong>po</strong>díl energeticky využitých komunálních odpadů včetně odstraněnýchspalováním ve vybraných zemích Evropské unie.10.2.2 Materiálové využití odpadů a recyklacePod vlivem uplatňování zákonem stanovené hierarchie nakládání s odpady začala ve většímíře vznikat zařízení k využívání odpadu, jako jsou kom<strong>po</strong>stárny, recyklační zařízení, linkyna separaci a sběr plastu. Evidence zařízení na využívání odpadů však začala být <strong>po</strong>vinná až<strong>po</strong>té, co vstoupil v platnost zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech. Ucelená data o zařízeníchk nakládání s odpady jsou proto k dis<strong>po</strong>zici až od roku 1998. Počet a kapacita recyklačních zařízenívzrostly <strong>po</strong> <strong>roce</strong> 2001, kdy byl přijat zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, a o změně některýchdalších zákonů, ve znění <strong>po</strong>zdějších předpisů (dále zákon o odpadech), upřednostňujícívyužití odpadů před jeho odstraněním. Od doby platnosti současného zákona o odpadechvzrostl <strong>po</strong>čet recyklačních zařízení ze 42 na 233 (vztaženo k roku 2006) a jejich kapacita z 1,5na 5,7 mil. tun. Počet kom<strong>po</strong>stáren vzrostl ve stejném období z 18 na 99 a kapacita z 245 na886 tis. tun za rok. Dlouhodobý vývoj <strong>po</strong>čtu a kapacity spaloven uvádí Graf 10.14 a vývoj <strong>po</strong>čtua kapacity kom<strong>po</strong>stáren za celé sledované období uvádí Graf 10.10. U kom<strong>po</strong>stáren můžev budoucnu způsobit komplikace implementace některých nových veterinárních směrnic EU,omezujících využívání odpadů z restaurací, živočišné a <strong>po</strong>travinářské výroby.Mezinárodní srovnání nakládání s odpady je možné např. u odpadů z obalů. Rozdíl mezimateriálovým a energetickým (resp. celkovým) využitím odpadů z obalů nejlépe demonstrujeGraf 10.11, ze kterého je jasně patrné, že v materiálovém využití odpadů zaujímá ČR šestou<strong>po</strong>zici mezi zeměmi EU27, avšak v celkovém využití odpadů je osmá. V grafu je také dobřeznázorněn rozdíl ve využití odpadů mezi původními a novým členskými zeměmi EU.