Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989 Hospodářstvàa životnàprostředàv České republice po roce 1989
Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládání s odpadyNakládání s odpady nebylo před rokem 1990 na celostátní úrovni řízeno speciální právníúpravou. Právní úprava oblasti nakládání s odpady vznikla až počátkem 90. let 20. století jakoreakce na aktuální stav životního prostředí.Na vynikající úrovni, a to i v mezinárodním srovnání, byla však tehdy organizace a efektivitasběru druhotných surovin. Pro vybrané sběrné suroviny byl před rokem 1989 zajištěn napoměrně dobré úrovni výkup a využití. V právním řádu byl zakotven pomocí vládních vyhlášeka směrnic a realizován zejména sítí provozoven státních podniků Sběrné suroviny, n. p.a Kovošrot, n. p. Zmíněná síť zajišťovala sběr a svoz tzv. druhotných surovin a takto organizovanýsystém „zpětného odběru“ pokrýval prakticky celé území tehdejšího Československa. I kdyždůvody vedoucí ke vzniku sítě sběru druhotných surovin před rokem 1989 nebyly primárně charakteruenvironmentálního, ale ekonomického a historického, jednalo se v konečném důsledkuo opatření vedoucí ke zlepšení ochrany životního prostředí v oblasti nakládání s odpady. Přestožemůžeme předpisy platné pro nakládání s těmito vybranými sběrnými surovinami/odpadypovažovat za dobře propracované, týkaly se pouze několika vybraných druhů surovin.V letech 1998–2001 byla postupně naplňována ustanovení zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech,což výrazně přispělo nejen ke zlepšení pravidel pro nakládání s odpady, ale i ke zlepšení systémusběru dat a metodiky jejich zpracování. Od roku 1998 se již trvale sleduje počet a kapacita zařízenína využívání a odstraňování odpadů, vlastní produkce odpadů a podíly využívání všech odpadůa další environmentálně důležité hospodářské a ekonomické ukazatele odpadového hospodářství.Dnes je hlavním problémem vzrůstající podíl komunálních odpadů odstraněných ukládánímna skládky (z cca 66 % v roce 2002 na 81 % v roce 2006), avšak současně se zvyšuje i podílmateriálově využitých komunálních odpadů z cca 12 % v roce 2002 na 20 % v roce 2006.Obecně lze říci, že struktura nakládání s odpady je v České republice příznivá. V souladus požadavky EU je zákonem o odpadech stanovena hierarchie nakládání s odpady. Materiálovévyužití odpadů je preferováno před využitím energetickým. Užitím ekonomických nástrojů,zejména poplatků za ukládání odpadů na skládky, vzniká tlak na omezování množstvíodstraňovaného odpadu. Tento tlak se v posledních letech znásobil integrací evropskýchpředpisů. Daří se plnit většinu stanovených cílů a existuje dostatek ekonomických nástrojůpro ovládání řízení produkce a nakládání s odpady.Věrohodné mezinárodní srovnání je problematické, neboť data v oblasti nakládání s odpadyv řadě států EU chybí. Jedná se zejména o nové členské státy, které začaly poskytovatmezinárodně srovnatelná data o svém odpadovém hospodářství až po vstupu do EU.Nakládáním s odpady (podle zákonač. 185/2001 Sb.) se rozumí jejich shromažďování,soustřeďování, sběr, výkup,třídění, přeprava a doprava, skladování,úprava, využívání a odstraňování.Národní podnik Sběrné suroviny napříkladdosáhl výtěžnost papíru 9,6 kgna obyvatele za rok, která byla cestouseparovaného sběru za podpory AOSEKO-KOM překonána až v roce 2003.Vývoj struktury způsobů nakládání s komunálními odpady [%]1008060Graf 10.6SkládkováníMateriálové využitíEnergetické využitíSpalováníOstatní odstraňováníZdroj: VÚV T.G.M., v.v.i.4020020022003200420052006Data v grafu jsou zpracována dleNařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 2150/2002, O statistice odpadů,a nezahrnují kódy „N“ nakládání s odpady,které jsou do materiálového využitíodpadů zahrnuty dle národní legislativy.
136 | 13710.2.1 SkládkováníOdhaduje se, že počátkem 90. let existovalo na území České republiky přes 6 tisíc nezabezpečenýchči černých skládek, z nichž se velká část stala tzv. starou ekologickou zátěží.Tehdy se jako nejproblematičtější jevil právě vysoký počet skládek, jejich špatné technickézabezpečení, a tím jejich možný negativní vliv na kvalitu povrchových i podzemních vod činebezpečí úniku emisí metanu.Zásadní zlom ve vývoji skládkování i nakládání s odpady obecně nastal po roce 1990 přijetímprvního zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech. Ten jednak zakázal ukládání odpadu nanezabezpečených skládkách, ale také nařídil původcům odpady odděleně třídit, skladovata využívat jako druhotné suroviny a zavedl zpoplatnění odpadů ukládaných na skládky.Skládky nezabezpečené byly zpoplatněny progresivními sazbami za ukládání odpadů a jejichexistence byla časově pevně vymezena, čímž byly vytvořeny podmínky pro vznik skládek zabezpečených,odpovídajících evropským standardům. Skládky byly nově vybaveny technickýmzabezpečením výrazně omezujícím jejich případný negativní vliv na životní prostředí,zejména na podzemní i povrchové vody či ovzduší.Podíl sládkovaného odpadu z jeho celkového množství se dlouhodobě mírně snižuje.Vezmeme-li v potaz období s porovnatelnými daty (tedy od roku 2002), snížil se o cca 3 %a v současnosti se pohybuje přibližně mezi 16–18 %. Zásadním problémem je však rostoucípodíl komunálních odpadů ukládaných na skládkách, který lze označit za klíčový v oblastinakládání s odpady v ČR. V roce 2006 dosáhl podíl sládkovaných komunálních odpadů 81 %jeho celkové produkce a meziročně narostl až o 12 %. Absolutní množství komunálních odpadůuložených na skládkách ve stejném roce mírně vzrostlo i přesto, že celková produkcekomunálních odpadů meziročně poklesla.Podíl skládkovaných odpadů z celkové produkcemil. t %8207651510Zpoplatnění ukládání komunálníchodpadů na skládky pravděpodobně posílilotrend zakládání drobných černýchskládek ve volné krajině. Nekázeň obyvatelpři nakládání s odpady je projevemnedostatečného občanského povědomí.I když se jedná o porušování zákonao odpadech, je tato činnost velice těžkopostižitelná. Viníka se téměř nikdy nepodaříidentifikovat a sankcionovat lzejen vlastníka pozemku či obec, v jejímžkatastru se černé skládky nacházejí.Podíl odpadů odstraněných skládkovánímje znázorněn v Grafu 10.7, na kterémje patrné, že od roku 2002 docházík setrvalému k poklesu množství odpaduodstraněného skládkováním, a to i přesto, že v roce 2004 vzrostla jeho produkce.To lze v oblasti omezování vlivu sektoruna životní prostředí považovat za úspěch,protože se zmenšuje zábor půdy i rizikonegativního ovlivnění životního prostředí.Graf 10.7Množství odpadů odstraněnýchskládkováním [mil. t]Podíl skládkovaných odpadůna celkové produkci odpadů [%]Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i.453200220032004200520060Podíl sládkovaných komunálních odpadů v EU, 2004 [%]100Graf 10.8Zdroj: Eurostat806040200EU25EU15EurozónaBelgieDánskoEstonskoFraniceIrskoItálieKyprLotyškoLitvaLucemburskoMaltaNizozemskoRakouskoPolskoPortugalskoSlovinskoSlovenskoFinskoŠvédskoSpojené královstvíBulharskoChorvatkoRumunskoTureckoIslandNorskoŠvýcarsko
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187: Kapitola 12: Věda, školství a in
136 | 13710.2.1 SkládkováníOdhaduje se, že <strong>po</strong>čátkem 90. let existovalo na území České republiky přes 6 tisíc nezabezpečenýchči černých skládek, z nichž se velká část stala tzv. starou ekologickou zátěží.Tehdy se jako nejproblematičtější jevil právě vysoký <strong>po</strong>čet skládek, jejich špatné technickézabezpečení, a tím jejich možný negativní vliv na kvalitu <strong>po</strong>vrchových i <strong>po</strong>dzemních vod činebezpečí úniku emisí metanu.Zásadní zlom ve vývoji skládkování i nakládání s odpady obecně nastal <strong>po</strong> <strong>roce</strong> 1990 přijetímprvního zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech. Ten jednak zakázal ukládání odpadu nanezabezpečených skládkách, ale také nařídil původcům odpady odděleně třídit, skladovata využívat jako druhotné suroviny a zavedl z<strong>po</strong>platnění odpadů ukládaných na skládky.Skládky nezabezpečené byly z<strong>po</strong>platněny progresivními sazbami za ukládání odpadů a jejichexistence byla časově pevně vymezena, čímž byly vytvořeny <strong>po</strong>dmínky pro vznik skládek zabezpečených,od<strong>po</strong>vídajících evropským standardům. Skládky byly nově vybaveny technickýmzabezpečením výrazně omezujícím jejich případný negativní vliv na životní prostředí,zejména na <strong>po</strong>dzemní i <strong>po</strong>vrchové vody či ovzduší.Podíl sládkovaného odpadu z jeho celkového množství se dlouhodobě mírně snižuje.Vezmeme-li v <strong>po</strong>taz období s <strong>po</strong>rovnatelnými daty (tedy od roku 2002), snížil se o cca 3 %a v současnosti se <strong>po</strong>hybuje přibližně mezi 16–18 %. Zásadním problémem je však rostoucí<strong>po</strong>díl komunálních odpadů ukládaných na skládkách, který lze označit za klíčový v oblastinakládání s odpady v ČR. V <strong>roce</strong> 2006 dosáhl <strong>po</strong>díl sládkovaných komunálních odpadů 81 %jeho celkové produkce a meziročně narostl až o 12 %. Absolutní množství komunálních odpadůuložených na skládkách ve stejném <strong>roce</strong> mírně vzrostlo i přesto, že celková produkcekomunálních odpadů meziročně <strong>po</strong>klesla.Podíl skládkovaných odpadů z celkové produkcemil. t %8207651510Z<strong>po</strong>platnění ukládání komunálníchodpadů na skládky pravdě<strong>po</strong>dobně <strong>po</strong>sílilotrend zakládání drobných černýchskládek ve volné krajině. Nekázeň obyvatelpři nakládání s odpady je projevemnedostatečného občanského <strong>po</strong>vědomí.I když se jedná o <strong>po</strong>rušování zákonao odpadech, je tato činnost velice těžko<strong>po</strong>stižitelná. Viníka se téměř nikdy ne<strong>po</strong>daříidentifikovat a sankcionovat lzejen vlastníka <strong>po</strong>zemku či obec, v jejímžkatastru se černé skládky nacházejí.Podíl odpadů odstraněných skládkovánímje znázorněn v Grafu 10.7, na kterémje patrné, že od roku 2002 docházík setrvalému k <strong>po</strong>klesu množství odpaduodstraněného skládkováním, a to i přesto, že v <strong>roce</strong> 2004 vzrostla jeho produkce.To lze v oblasti omezování vlivu sektoruna životní prostředí <strong>po</strong>važovat za úspěch,protože se zmenšuje zábor půdy i rizikonegativního ovlivnění životního prostředí.Graf 10.7Množství odpadů odstraněnýchskládkováním [mil. t]Podíl skládkovaných odpadůna celkové produkci odpadů [%]Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i.453200220032004200520060Podíl sládkovaných komunálních odpadů v EU, 2004 [%]100Graf 10.8Zdroj: Eurostat806040200EU25EU15EurozónaBelgieDánskoEstonskoFraniceIrskoItálieKyprLotyškoLitvaLucemburskoMaltaNizozemskoRakouskoPolskoPortugalskoSlovinskoSlovenskoFinskoŠvédskoS<strong>po</strong>jené královstvíBulharskoChorvatkoRumunskoTureckoIslandNorskoŠvýcarsko