Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989
Share Embed Flag
Download ePaper

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989 Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

cenia.cz
13.07.2015 Views

Kapitola 9: Vodní hospodářstvíDlouhodobý pokles odběrů v souvislosti se snižováním průmyslové výroby v důsledku restrukturalizacenárodního hospodářství i její náročnosti na vodu vlivem změn technologiíbyl od počátku 21. století nahrazen stagnací. Podobný trend vykazují odběry vod pro veřejnýsektor, kterému se podrobněji věnuje kap. 9.3. Podíl odběru vod pro průmyslový a veřejnýsektor je v mezinárodním srovnání stále vyšší než ve většině západoevropských zemích, kdeje většina vody odebírána především pro chlazení při výrobě elektrické energie. Příklademjsou Nizozemsko, Německo, Spojené království, Belgie, ale i Polsko. Severské země ale i Slovenskonaopak vykazují větší podíl odběrů vod pro průmysl na úkor energetiky. Využívánívod v zemědělství v ČR je tradičně nízké. Od počátku 90. let se závlahy dále snížily a následnékolísání je ovlivněno závlahami a tudíž i variabilitou v množství srážkového úhrnu. Významnýpodíl závlah vykazuje v Evropě Španělsko, Dánsko a Francie.Celkové odběry vod přepočtené na jednoho obyvatele ČR dosahují 200 m 3 /obyv., což je vesrovnání s průměrem EU15 cca 2,5krát méně. Problematická situace je především v Portugalskua Španělsku, a to nejen díky extrémním odběrům přes 800 m 3 /obyv./rok, ale zároveň i nedostatkuvodních zdrojů. S tím souvisí také využití odebíraných vod zejména pro zavlažování.Zdroj odebíraných vod se liší v závislosti na potřebné kvalitě i dostupnosti vodních zdrojů.Většina odběrů podzemních vod je realizována pro distribuci ve veřejných vodovodech.Povrchové vody mají své využití z poloviny v energetice a dále ve veřejném sektoru a průmyslu.Celkově je většina vod (dlouhodobě 75–80 %) u nás odebírána z povrchových zdrojů, cožodpovídá průměrným evropským podmínkám.Mezinárodní srovnání odběru vod, dostupná data [m 3 /obyvatele]1000Ve většině zemí EU převažují zdrojepovrchových vod nad podzemními.Vyrovnaná je situace v Lucembursku(52 % odběrů ze zdrojů podzemních).Zajímavostí je Dánsko a Island, kde97 % odběrů je z podzemních vod.Graf 9.3Zdroj: OECD8006004002000Dánsko (2002)Lucembursko (1999)Slovensko (2004)Spojené království (2003)Polsko (2003)Švédsko (2002)Švýcarsko (2002)Finsko (2001)Rakousko (2002)EU15Francie (2002)Nizozemsko (2001)Island (2003)Turecko (2001)Belgie (2002)Itálie (1998)Norsko (2002)Portugalsko (2000)Struktura odběrů povrchových a podzemních vod, 2006 [%]Graf 9.422,0Povrchové vody0,125,00,32,69,63,7Podzemní vodyVodovodyZemědělstvíEnergetikaPrůmyslOstatní uživatelé0,9Zdroj: VÚV TGM, v. v. i52,083,8

122 | 1239.3 Zásobování pitnou vodouVýznamným odběratelem vod, kde je vysoká náročnost na kvalitu dodávané vody, je veřejnýsektor. Vzhledem ke znečištění vody v přírodě musí být pitná voda vyráběna. Jímánívody, její úpravu na vodu pitnou, distribuci spotřebitelům a rovněž odvádění a čištění odpadníchvod zajišťují společnosti vodovodů a kanalizací.Většina měst a obcí uplatňuje ve vodárenství provozní model. Majitelem vodárenské infrastrukturyjsou obce, ale aktivity spojené s výrobou pitné vody a jejím odkanalizováníma čištěním zajišťují soukromé společnosti především zahraničních investorů. Vedoucí pozicimá Veolia Voda, která provozuje vodohospodářskou infrastrukturu 1200 měst a obcí ČR, cožje 45 % zásobovaných obyvatel. V případě uplatnění smíšeného modelu jsou majitelem a zároveňprovozovatelem vodárenské infrastruktury obce, resp. soukromé společnosti.Ve srovnání s rokem 1990 se nyní vyrábí ve vodovodech pro veřejnou potřebu přibližněpoloviční množství vody (699 mil. m 3 vyrobené vody v roce 2006 znamená 53 % objemu výrobyv roce 1990). Skutečné množství fakturované vody v současnosti (rok 2006) činí 528 mil. m 3 ,z čehož 64 % (337 mil. m 3 ) je dodáváno do domácností. Vzhledem k vysoké náročnosti nakvalitu pitné vody je vodárenství největším odběratelem podzemních vod. V roce 2006 se318 mil. m 3 podílelo 84 % na jejich celkovém odběru a pokrylo tak 45 % celkové výroby vodyve veřejném sektoru.Celkový objem vyrobené pitné vody klesal se změnou specifické spotřeby vody na obyvatelev domácnostech z 171 l/os./den v roce 1990 na 98 l/os./den v roce 2006, a to předevšímvlivem omezování spotřeby důsledkem zvyšování cen vodného. Další významnější změnyv oblasti chování spotřebitelů nejsou očekávány. Do spotřeby vody nejsou zahrnuty dodávkyvody čerpáním z vlastních studní ani balené vody. Vývoj celkové spotřeby pitné vody budenásledně ovlivněn také počtem připojených obyvatel a ztrátami v rozvodní síti vodovodů.Ceny vodného a stočného patřily v uplynulých letech k nejrychleji rostoucím. Do konceroku 1990 byly dodávky vody státem dotovány s celostátně jednotnou cenou – pro domácnostibylo vodné 0,6 Kčs/m 3 a stočné 0,2 Kčs/m 3 , pro průmyslové podniky bylo vodné 3,7 Kčs/m 3a stočné 2,4 Kčs/m 3 . Od roku 1991 byly ceny diferencovány podle regionů, ale regulovány,postupně pouze usměrňovány. Náklady vodného a stočného nejsou dotovány ze státníhorozpočtu od roku 1994. Nárůst cen odráží rovněž zkvalitnění vodohospodářských služeba čištění odpadních vod, na které jsou kladeny vyšší nároky z hlediska stupně jejich čištění.V roce 2006 činilo průměrné vodné 23,5 Kč/m 3 a stočné 20 Kč/m 3 pro podniky i domácnosti.Zvýšení cen pitné vody i stočného v průměru 56 x (reálně 13 x) pro domácnosti zvýšilo tlak nasnižování spotřeby pitné vody. Motivaci k úsporám pitné vody zvýšilo i zavedení vodoměrův každém bytě a placení podle skutečné spotřeby.Vývoj vodného a stočného v Praze [Kč vč. DPH]504030Původně státní či komunální podnikyvodovodů a kanalizací byly po roce 1989privatizovány.Vodné je úhrada za odběr z veřejné vodovodnísítě. Zahrnuje především platbu zaodebranou pitnou nebo užitkovou vodu,za její dodání a nájem měřícího zařízení.Stočné je cena za službu spojenous odváděním a čištěním odpadních vod.Právo na stočné vzniká okamžikemvtoku odpadních a srážkových vod dokanalizace.Graf 9.5Stočné celkemVodné celkemZdroj: Pražské vodovody a kanalizace, a. s.Cena vodného a stočného je uvedenak 1. červnu daného roku.201001990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Kapitola 9: Vodní hos<strong>po</strong>dářstvíDlouhodobý <strong>po</strong>kles odběrů v souvislosti se snižováním průmyslové výroby v důsledku restrukturalizacenárodního hos<strong>po</strong>dářství i její náročnosti na vodu vlivem změn technologiíbyl od <strong>po</strong>čátku 21. století nahrazen stagnací. Podobný trend vykazují odběry vod pro veřejnýsektor, kterému se <strong>po</strong>drobněji věnuje kap. 9.3. Podíl odběru vod pro průmyslový a veřejnýsektor je v mezinárodním srovnání stále vyšší než ve většině západoevropských zemích, kdeje většina vody odebírána především pro chlazení při výrobě elektrické energie. Příklademjsou Nizozemsko, Německo, S<strong>po</strong>jené království, Belgie, ale i Polsko. Severské země ale i Slovenskonaopak vykazují větší <strong>po</strong>díl odběrů vod pro průmysl na úkor energetiky. Využívánívod v zemědělství v ČR je tradičně nízké. Od <strong>po</strong>čátku 90. let se závlahy dále snížily a následnékolísání je ovlivněno závlahami a tudíž i variabilitou v množství srážkového úhrnu. Významný<strong>po</strong>díl závlah vykazuje v Evropě Španělsko, Dánsko a Francie.Celkové odběry vod pře<strong>po</strong>čtené na jednoho obyvatele ČR dosahují 200 m 3 /obyv., což je vesrovnání s průměrem EU15 cca 2,5krát méně. Problematická situace je především v Portugalskua Španělsku, a to nejen díky extrémním odběrům přes 800 m 3 /obyv./rok, ale zároveň i nedostatkuvodních zdrojů. S tím souvisí také využití odebíraných vod zejména pro zavlažování.Zdroj odebíraných vod se liší v závislosti na <strong>po</strong>třebné kvalitě i dostupnosti vodních zdrojů.Většina odběrů <strong>po</strong>dzemních vod je realizována pro distribuci ve veřejných vodovodech.Povrchové vody mají své využití z <strong>po</strong>loviny v energetice a dále ve veřejném sektoru a průmyslu.Celkově je většina vod (dlouhodobě 75–80 %) u nás odebírána z <strong>po</strong>vrchových zdrojů, cožod<strong>po</strong>vídá průměrným evropským <strong>po</strong>dmínkám.Mezinárodní srovnání odběru vod, dostupná data [m 3 /obyvatele]1000Ve většině zemí EU převažují zdroje<strong>po</strong>vrchových vod nad <strong>po</strong>dzemními.Vyrovnaná je situace v Lucembursku(52 % odběrů ze zdrojů <strong>po</strong>dzemních).Zajímavostí je Dánsko a Island, kde97 % odběrů je z <strong>po</strong>dzemních vod.Graf 9.3Zdroj: OECD8006004002000Dánsko (2002)Lucembursko (1999)Slovensko (2004)S<strong>po</strong>jené království (2003)Polsko (2003)Švédsko (2002)Švýcarsko (2002)Finsko (2001)Rakousko (2002)EU15Francie (2002)Nizozemsko (2001)Island (2003)Turecko (2001)Belgie (2002)Itálie (1998)Norsko (2002)Portugalsko (2000)Struktura odběrů <strong>po</strong>vrchových a <strong>po</strong>dzemních vod, 2006 [%]Graf 9.422,0Povrchové vody0,125,00,32,69,63,7Podzemní vodyVodovodyZemědělstvíEnergetikaPrůmyslOstatní uživatelé0,9Zdroj: VÚV TGM, v. v. i52,083,8

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!