Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

114 | 1158.3 Zdravotní stav lesůHodnocení zdravotního stavu lesa v České republice není jednoznačné. Podle domácíchmetodik se zlepšuje rostoucí lesnatost, což dokazují zejména zvyšující se zásoby dřeva napni, zlepšující se druhová skladba lesů a zvyšující se pozitivní působení lesů na krajinu. Podlezahraničních metodik speciální ochrany přírody se však zdravotní stav lesů v ČR zhoršuje.Zhoršujícím se ukazatelem je především druhová biodiverzita lesních ekosystémů.8.3.1 Poškozování lesů imisemiNegativní vliv imisí na lesy lze určovat rozsahem imisní nahodilé těžby. Její vývoj byl příznivýa v hodnoceném období se pohyboval pod 1 % z objemu nahodilé těžby – viz Graf 8.3.Zásadní snížení emisí SO 2, tuhých látek a NO xv 90.letech výrazně snížilo poškozování lesůimisemi. Na vývoj lesních porostů, zejména v Krušných a Jizerských horách, však nadále působíokyselující složky akumulované v lesních půdách z minulých období i současné, třebaževýrazně snížené imise. V nejpostiženějších lokalitách jsou proto používány chemické melioracevápněním a hnojením lesních porostů.V současné době je ze vzdušných polutantů hlavním stresovým faktorem pro lesy přízemníozon. Jeho koncentrace výrazně překračují cílový imisní limit vyjádřený jako expozičníindex AOT40 pro ochranu ekosystémů a vegetace (podle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.,o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší) na velké části území České republiky. Přízemníozon způsobuje viditelné symptomy (příznaky) na listech a jehličí, ovlivňuje fyziologickéfunkce rostlin a vede k předčasnému odumření stromů a ke změnám ve společenstvu (potlačenícitlivějších druhů ve prospěch odolnějších).8.3.2 Defoliace (odlistění)Zahraniční metodiky posuzují zdravotní stav lesů především podle defoliace (odlistění),kterou hodnotí buď na základě družicových snímků, pořizovaných ve vegetačním období odjara do pozdního léta (takže nezachycují celoroční vývoj defoliace), nebo pozemním šetřenímna monitorovacích plochách ICP Forests (celkem 306 ploch), které se u nás provádí jižod roku 1986. Podle těchto metodik se stav defoliace jehličnatých lesů se stářím nad 60 letpo roce 1990 nejprve prudce zhoršil a od roku 1998 se zhoršoval již jen mírně (Graf 8.8).Největším podílem je zastoupená druhá třída defoliace, tedy odlistění dosahující 25–60 %.Pozitivním zjištěním je, že se nezvyšuje plocha porostů spadajících do třetí a čtvrté třídydefoliace.Zdravotní stav lesních dřevin se monitoruje každý rok i v jiných evropských zemích. V roce2006 byly shromážděny údaje o stavu defoliace z 32 zemí a výzkum se týkal téměř 130 000stromů na 6 000 plochách. U téměř 25 % všech stromů byla ztráta jehlic nebo listů více než25 %, a byly tak klasifikovány buď jako stromy poškozené nebo mrtvé. Tyto výsledky ukazujína potřebu pokračující ostražitosti ohledně stavu evropských lesů a hledání mechanismupro jejich záchranu.Jeden z aktuálních programů EU/ICP Forests je zaměřen na efektivní monitoring hmyzíchškůdců, což je současná nejvýznamnější příčina defoliace stromů. Sledují a kvantifikují setaké vlivy extrémních situací, jako bylo intenzivní sucho ve střední Evropě v roce 2003.Defoliace (odlistění) vzniká působenímrůzných negativních vlivů na lesy (fyziologickýmsuchem, biotickými škůdci, např.houbami, kůrovci a listožravým hmyzem,imisemi a mechanickými vlivy). Hodnotíse v procentech s přesností na 5 % a ječleněna podle 5 tříd. Negativně ovlivňujeplnění produkčních i mimoprodukčníchfunkcí lesa.Defoliace lesů mladších 60 let se sledujeaž od roku 1998. Listnaté porosty nad60 let věku na rozdíl od jehličnatých nezaznamenávajívýrazné trendy v defoliaci– nejvíce zastoupená je třída defoliace 1.