Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

8 | 9Kumulovaná inflace v transformujících se ekonomikách [%]Země Období Kumulovaná inflace HDPUkrajina 1991–1999 46 000 000 -61Estonsko 1991–1994 9 086 -33Rusko 1992–1996 289 000 -35Tab. 1.1Zdroj: Klaus V. a Tomšík V., Makroekonomickáfakta české transformace, NC Publishing, 2007Kumulovaná inflace odpovídá součinuhodnot ročních inflačních koeficientůza uvedené období.Litva 1992–1994 9 040 -41Bulharsko 1990–1993 1 702 -27Polsko 1990–1991 1 066 -18Rumunsko 1991–1992 737 -21Maďarsko 1990–1993 165 -18Slovensko 1991–1993 118 -24ČR 1991–1993 110 -121.1.1 PrivatizacePrivatizační proces po roce 1989 probíhal postupně několika směry. Takzvaná „malá privatizace“zahrnovala převážně restaurace, hotely, drobný obchod a v menší míře i výrobníprovozovny. Probíhala do roku 1993 a vydražený objem na konci tohoto období představovalcca 31 mld. Kč. Takzvaná „velká privatizace“ proběhla ve dvou etapách (1992, 1995–1997).Byla prováděna různými formami přímých prodejů nebo kuponovou privatizací. Celkově bylprivatizován majetek státních podniků v odhadované účetní hodnotě 1 780 mld. Kč. Výrobnía spotřební družstva byla rovněž transformována na tržně orientované podniky.Část státního majetku byla vrácena obcím a městům (tzv. historický majetek) v odhadovanéhodnotě 350 mld. Kč. Část majetku byla restituována viz Graf 1.1.Z hlediska ochrany životního prostředí je třeba upozornit na § 6a tzv. zákona o velképrivatizaci (zákon č. 92/1991 Sb.), který v návrzích privatizačních projektů (podaných po29. 2. 1992) vyžaduje vyhodnocení závazků podniku z hlediska ochrany životního prostředípotvrzené Ministerstvem životního prostředí, včetně vyčíslení škod na životním prostředízpůsobených dosavadní činností podniku. Přestože odpovědnost za ekologické závazky mělpředchozí vlastník – stát, byla problematika odpovědnosti za minulé ekologické závazky nazačátku privatizace do značné míry podceněna. Byla řešena jen formou několika usnesenívlády ČR (hlavně č. 123/1993 a č. 393/1994), podle kterých úhrady nákladů na odstraněníekologických škod vzniklých před privatizací, ovšem ne zcela přesně definovaných, přebíralFond národního majetku ČR. Původní parametry ekologických škod byly určeny Metodickýmpokynem MSNMaP a MŽP ze dne 18. 5. 1992.K privatizaci bank se přistoupilo s velkým zpožděním. Ze státních bank se staly státnípeněžní ústavy, poté akciové společnosti vlastněné státem nejprve stoprocentně a potémajoritně (minoritní podíl byl součástí kuponové privatizace). Po zavedení standardnějšíchúčetních postupů a bankovního dohledu se ukázalo, že banky jsou zatíženy obrovskýmmnožstvím úvěrů po lhůtě splatnosti. Aby bylo možné je vůbec privatizovat, bylo nutno tytobanky kapitálově posílit a očistit od špatných úvěrů. Později byly za výhodných podmíneknabízeny zahraničním investorům. Podle ČNB ztráty z transformace bankovního sektoru činily350–400 mld. Kč.Nejúspěšněji privatizace proběhla většinou v podnicích privatizovaných zahraničnímivlastníky. Poměrně dobře dopadly i velké polostátní firmy. Hůře dopadly podniky drobnýchčeských podnikatelů. Nejednoznačně skončily podniky privatizované tzv. kuponovou metodou.(viz Privatizace a restituce, Zpráva vlády o stavu české společnosti)Kuponové privatizace se mohl zúčastnitkaždý občan ČR starší osmnácti let. Za1 000 Kčs/Kč si mohl pořídit kuponovouknížku, která představovala 1 000investičních bodů. Za tyto body si pakkaždý „držitel investičních kuponů“mohl „nakoupit“ akcie privatizovanýchpodniků. Vedlejším důsledkem byl vznik„privatizačních fondů“ s významnouvahou v národním hospodářství.Zákony, které měnily vlastnickoustrukturu:Zákon č. 427/1990 Sb., o převodechvlastnictví státu na právnické a fyzickéosoby, tzv. „zákon o malé privatizaci“,umožnil dražit malé, zvláště obchodníprovozovny, a zákon č. 92/1991 Sb.,o podmínkách převodu majetku státu najiné osoby, tzv. „zákon o velké privatizaci“.Transformace družstev bylaprováděna podle zákona č. 42/1992 Sb.,o úpravě majetkových vztahů ve družstvech.Další cestou, kterou došlo kezměně vlastnických vztahů, byla tzv.„restituce“ prováděná podle zákonůč. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci,č. 403/1990 Sb., o zmírnění následkůněkterých majetkových křivd,č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,a č. 229/1991 Sb., o úpravěvlastnických vztahů k půdě. Státnípodniky se řídily zákony č. 111/1990 Sb.,92/1991 Sb. a 119/1995 Sb. Tyto zákonybyly mnohokrát novelizovány.Hrubá přidaná hodnotaje dána rozdílem mezi produkcí statkůa služeb a mezi spotřebou. Souhrn HPHza všechna odvětví v národním hospodářstvíplus čisté daně z produktů představujehrubý domácí produkt.