Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj zemědělského půdního fondu [tis. ha]Tab. 7.1OrnáTrvalétravníZahradyOvocnésadyViniceChmelniceZPFcelkem%zorněníZdroj: ČÚZK1991* 3 219 833 158 51 16 11 4 287 751995* 3 158 887 158 50 16 11 4 281 732000** 3 082 961 161 49 16 11 4 280 72* stav k 1. 1.** stav k 31. 12.2006** 3 040 976 162 47 19 11 4 254 712006/91 0,94 1,17 1,03 0,92 1,19 1,00 0,99 0,95Vývoj cen produktů, vstupů do zemědělství a inflace (index 1989 = 100)500400Graf 7.3Vývoj cen vstupů do zemědělstvíVývoj cen zemědělských produktůVývoj inflaceZdroj: ČSÚ, VÚZE300200100198919901991199219931994199519961997199819992000200120022003200420052006I po roce 1990 pokračovaly zábory zemědělské půdy pro nezemědělské užití, především provýstavbu silnic a dálnic, obchodních center, průmyslových zón, satelitních městeček a bytů,zejména v regionech velkých měst, což je z hlediska životního prostředí nežádoucí. Tyto změnyjsou jen částečně evidovány. Nové průmyslové podniky se stavěly vesměs na zelené louce,využívání opuštěných průmyslových areálů (brownfields) bylo zjevně nedostatečné.Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se uplatňovaly již od 60. let s cílemsnížit zábory zemědělské půdy, zvláště pak té nejkvalitnější. Stávající výše odvodů zaodnětí zemědělské půdy byla stanovena v roce 1992 na základě ekonomického ocenění půdněekologických jednotek jako stonásobek čisté zemědělské produkce v ekonomických podmínkáchroku 1989, neboť jiné podklady nebyly k disposici.Po roce 1990 se v důsledku transformace zemědělství zvýšila rozloha nevyužívané zemědělsképůdy. Důvodem byl výrazný pokles zemědělské výroby a v lokalitách zajímavých provýstavbu i spekulace s pozemky. Nevyužívaná zemědělská půda podléhá rychle zaplevelení(plevel je i jedním ze zdrojů alergického pylu) a dalším z hlediska životního prostředí negativnímvlivům. V letech 1995–2003 rozsah nevyužívané zemědělské půdy uváděl ČSÚ asi300 000 ha, tj. asi 7 % její celkové rozlohy. Pak se tento ukazatel přestal vykazovat.Otázkou je zajištění kvality potravin z hlediska přípustného obsahu škodlivin. Velmi přísné,byť ne vždy plně dodržované normy se přestaly po roce 1989 vyžadovat u dovážených potravin,ke škodě spotřebitelů. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcícha o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a jeho prováděcí předpisy zavedly normypřípustného obsahu škodlivin v potravinách platné v zemích EU. Podle Ministerstva zdravotnictvík ohrožování zdraví našich občanů konzumací prodávaných potravin nedochází.Příznivě lze hodnotit stále se rozšiřující nabídku biopotravin. V současné době se již problémbiopotravin nenalézá ve sféře výrobní (produkční), ale distribuční. Souvisí např. sesvozovými a dalšími dopravními ekonomicky únosnými náklady.Podíl hrubého národního produktu (HNP) vytvořeného v zemědělství (včetně myslivostia rybářství) na celkovém HNP se v letech 1989–2004 snížil z 9,33 % na 2,13 %. Význam zemědělstvípro společnost je ale mnohem vyšší, než odpovídá tomuto ukazateli.Vývoj cen zemědělských produktů v letech 1989–2006 neodpovídal vývoji cen vstupůa míře inflace – viz Graf 7.3. Při nárůstu cen vstupů o 324 % a celkové inflaci o 339 % se zvýšilyceny zemědělských produktů pouze o 55 %, což ovlivnilo ekonomickou situaci zemědělcůa výši nominálních i reálných mezd.Struktura ZPF v roce 2006 [%]Orná půda 71,5 %Trvalé travní porosty 22,9 %Zahrady 3,8 %Ovocné sady 1,1 %Vinice 0,4 %Chmelnice 0,3 %Zdroj: ČÚZKOd nevyužívané zemědělské půdy jetřeba odlišit pro zemědělství efektivněnevyužitelnou půdu, která je vhodnák zalesnění. Zjišťovala se před rokem1989 a krátce po něm (v roce 1989 šloo 88 759 ha a v roce 1992 o 78 302 ha).