duben 2012_korektura.indd - Město Pardubice

More documents

Recommendations

Info

Radniční zpravodaj města Pardubic | 2012/4 Toulky historií Pardubic ... ptáme se pardubického historika Františka Šebka V minulých „Toulkách“ jsme vyprávěli, jak pan Vilém z Pernštejna v r. 1490 získal rozlehlé kunětickohorské panství a že se mu v r. 1491 naskytla příležitost přikoupit k němu malé pardubické panství. Konstatovali jsme, že si pan Vilém rychle uvědomil výhody Pardubic a rozhodl se z malého městečka vytvořit aristokratickou rezidenci pánů z Pernštejna. Několik známých se mě po přečtení článku dotazovalo, proč si tedy zvolil právě Pardubice a v čem byly ony výhody. Pokusme se tedy na to odpovědět. Žádný soudobý záznam nebo nějaký dokument o tom, proč se pan Vilém z Pernštejna rozhodl vytvořit z malého a nepříliš rozvinutého poddanského městečka rezidenci pánů z Pernštejna v Čechách, nemáme. Můžeme vyjít jenom z logiky věci. Pan Vilém vzal patrně v úvahu především skutečnost, že se v případě Pardubic jednalo o alodní (svobodný) statek, byť malý. Nehrozilo tu nějaké nebezpečí pro jakékoliv investice, jako v případě zápisného kunětickohorského panství (bývalý majetek opatovického a sezemického kláštera). Tam musel Vilém z Pernštejna čelit riziku, že by při nějaké zásadní změně poměrů, např. změně na královském trůnu, mohl někdo získat oprávnění toto panství vyplatit a tím by mohly být jeho zamýšlené investice ohroženy. Vilém proto také vynaložil nemalé úsilí, aby s využitím svého vlivu na krále Vladislava Jagellonského získal záruky, že k tomu nedojde. V případě Pardubic hned od počátku Voda tekla před Zelenou bránou a kolem města až do r. 1910 nic takového nehrozilo. Při rozhodování o volbě místa budoucí (Fotoarchiv VČM). rezidence asi v úvahách pana Viléma hrála roli i poloha Pardubic. Ležely u důležitého brodu přes Labe střeženého hradem, nacházejícího se u soutoku Labe s Chrudimkou a na pomyslné spojnici mezi královskými městy Chrudimí a Hradcem Králové. Překonání Labe v místech, kde měnilo směr svého toku ze severu na západ a řečiště tam mělo mnoho zátočin a slepých ramen, bylo velice důležité. Hrad střežící tento brod představoval sám o sobě spolu s Kunětickou horou pro Viléma jistě vítanou akvizici. Snad padalo na váhu i to, že z Pardubic to bylo do Prahy tak dva dny cesty a dva až tři dny do moravských center Olomouce a Brna. Tam všude pan Vilém často zajížděl. Konečně snad také padala na váhu skutečnost, že do té doby málo rozvinuté poddanské městečko nebránilo v ničem, aby je mohl důkladně přetvořit podle svých představ. Takový ambiciózní podnik si on mohl dovolit. Ať už to ve skutečnosti bylo jakkoliv, když Vilém z Pernštejna zavítal do Čech na své východočeské panství, už od r. 1492 pobýval ponejvíce právě v Pardubicích místo Kunětické hory. V Pardubicích také sídlil jeho „úředník“ (hejtman panství), který jej po dobu nepřítomnosti zastupoval, spolu s dalšími nižšími úředníky vznikajícího správního aparátu dynamicky se rozvíjejícího panství. Ti většinou pocházeli z řad nižší šlechty a objevovali se mezi nimi jak zkušení správci šlechtických statků, rybnikářští odborníci, finančníci aj., ale také začínající mladíci, z nichž leckteří se službou u pernštejnského dvora spojili svou životní kariéru. Věrnost, poctivost a vytrvalost při plnění povinností dokázal pan Vilém ocenit. V samotných Pardubicích se začalo intenzivně stavět, upravoval se terén i vodní toky. Všechno šlo ruku v ruce s výstavbou rybníků a souvisejících vodních staveb na panství. Celý kraj a zvláště Pardubice ožily do té doby nebývalým ruchem. Námezdní pracovní síly, řemeslníci i vesničané v rámci svých poddanských povinností přepravili s tehdejšími skromnými dopravními prostředky za nějakých 15let, avšak nejvíc asi v prvních pěti až deseti letech, nepředstavitelný objem zeminy a množství stavebního materiálu. Stavební kámen se do Pardubic vozil hlavně z Kunětické hory, když už byl blízký lom u Hůrek (Spojilská žíla) víceméně vytěžen. Písku bylo kolem dost, stejně jako dřeva. Pískovec se vozil ponejvíce z lomů na Chrudimsku a odtud asi i vápno. Nároky na přepravu několikanásobně vzrostly. Pardubice přitom obklopovala ze všech stran voda, a tak jednou z prvních a naléhavých potřeb se staly solidní mosty na hlavních přístupových cestách. Šlo jistě o důkladný most přes Chrudimku na konci dnešního Bělobranského náměstí, kudy vedla cesta na Sezemice i Dašice a potom ve směru na Vysoké Mýto. Jiný důkladný most musel stát před městskou bránou (později tu vyrostla Zelená brána) a překlenout vodní tok (rameno Chrudimky), který od jihu a západu obepínal hradby a zesiloval obranu města. Od tohoto mostu vedla cesta přes „předměstí dlouhé“ (dnešní třídu Míru) ve směru na Přelouč a Kutnou Horu do Prahy, ale také do Chrudimě, když na konci předměstí odbočovala přibližně ve směru dnešní třídy 17. listopadu. Vilém z Pernštejna nechal ovšem postavit především důkladný dřevěný most přes Labe místo dosavadního brodu za hradem (zámkem). Protože u brodu se odedávna vybíralo clo za plavení dřeva, na což měli někdejší majitelé Pardubic privilegium od krále, nechal si Vilém z Pernštejna v r. 1494 stavbu mostu povolit králem Vladislavem Jagellonským a zároveň s tím si nechal legalizovat právo vybírat tu mýtné, které se vedle původních poplatků od vorařů začalo u brodu vybírat z povozů a koní asi již za Vilémových předchůdců, aniž jim to kdy panovník povolil. Labský most spojoval Pardubice s Bohdančí a četnými vesnicemi panství na pravém břehu, zvláště také s Kunětickou horou a Hradcem Králové. Město se rok od roku rozrůstalo, ale o tom zas příště. František Šebek strana 8
Radniční zpravodaj města Pardubic | 2012/4 Město si v dubnu oblékne pernštejnské šály Pardubická část Pernštejnského roku 2012 už zná svůj jízdní řád. Podílet se na něm bude téměř dvacítka místních institucí. Celý program je součástí celorepublikového projektu, který má za úkol propagovat význam jednotlivých šlechtických rodů v české historii. Vliv a význam rodu Pernštejnů je v Pardubicích doslova nepřehlédnutelný. Město se proto k Pernštejnskému roku 2012 hrdě hlásí. Už na začátku roku vydalo kalendář „Pardubice a Pernštejnové 2012“, který si v březnu odnesl zvláštní cenu v soutěži Kalendář roku za příkladnou propagaci a podporu pamětihodností města. Začátek samotných akcí Pernštejnského roku už brzy nepřehlédne nikdo. Od poloviny dubna bude totiž město slavnostně vyzdobené „pernštejnskými šálami“, které ponesou logo tohoto projektu. První akcí bude na začátku dubna přednáška na téma Pernštejnové na Pardubicku, kterou organizuje Klub přátel Pardubicka. Další akce spojené s Pernštejny budou následovat a provázet nás budou po celý rok. „Musím přiznat, že nasazení a zájem pardubických organizátorů kulturních akcí zařazených do tohoto projektu mě velmi mile překvapil. Je to opravdu výjimečný projekt, a proto jsem ráda, že spousta institucí, jednotlivců, skupin a sdružení má chuť podpořit projekt svou činností,“ řekla Lucie Břízová z oddělení kultury pardubického magistrátu. Jejich celkový přehled, který bude v průběhu roku neustále aktualizován, najdete už teď na oficiálních webových stránkách projektu www.pernstejnskyrok.cz. „Co nejdříve bychom také rádi zprovoznili pardubický mikroweb pro tento projekt, který najdete přímo na stránkách města www.pardubice.eu,“ dodává Břízová. Mediálními partnery pardubické části Pernštejnského roku 2012 jsou Český rozhlas Pardubice a Pardubický deník. A právě Pardubický deník, ve spolupráci s městem Pardubice, pro Vás připravil soutěž o zajímavou cenu. Výhercem čtvrtletního předplatného Pardubického deníku bude ten, kdo správně odpoví na otázku – Kde se nachází nejstarší ženský akt českého výtvarného umění a kdo je autorem novodobého reliéfu tohoto aktu. Odpovědi zasílejte do 23. dubna. Adresu i email naleznete v tiráži na straně 2. Akce v rámci Pernštejnského roku v Pardubicích: red 3.5. Slavnostní otevření expozice Zubra na Zelené bráně 20.9. Slavnostní koncert v rámci Pernštejnského roku 8.5. Dostihy pánů z Pernštejna 6.10. Městské slavnosti věnované pernštejnské tématice 1.6. Co vy na to, pane Viléme? aneb Dětský pernštýnský jarmark září-říjen Vzdělávací kurz pro učitele ZŠ na téma „Pernštejnské 1.6. Pernštýnská noc Pardubice“ 2.6. Dětský super den s pernštejnskou tématikou září-listopad Literárně výtvarná soutěž Pardubické střípky na téma: 8.-9.6. Pernštejnská noc na pardubickém zámku Na návštěvě u Pernštejnů 8.6. Soutěže žáků ZŠ Pard. kraje - Pernštejnové a jejich svět jarní a podzimní cyklus Populární přednášky pro veřejnost s pernštejn- 14.6.-31.10. Výstava Pernštejnské Pardubice 1491-1560 skou tématikou 18.6. Slavnostní mše v kostele sv. Bartoloměje říjen Přednáška o výsledcích antropol. průzkumu pozůstatků Pernštejnů 8.7. Sokolnictví na Kunětické hoře říjen Přednáška „Pernštejnské památky na Pardubicku“ 21.7. Oslavy výročí 500 let městského zřízení města Pardubice podzim Výstava Pernštejnské mincovnictví 22.7. Král na hradě - připomínka návštěvy Vl. Jagellonského podzim Komponovaný večer ve VČD na téma pernštejnského rodu 16.-19.8. Pernštýnská Fortuna – hudební festival podzim Pohádka o historii Pernštejnů 1.-2.9. Hradozámecká noc 1.11. Celostátní slosování vstupenek z pernštejnských objektů 1.9. Pernštejnské pivní slavnosti 12.12. Slavnostní zakončení Pernštejnského roku 2012 Pardubice si připomenou sedmdesáté výročí Heydrichiády Pardubice si letos připomenou významnou událost dějin naší země – 27. května 1942 totiž uplyne sedmdesát let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě na Pardubicku operovali výsadkáři skupiny Silver A, kteří měli společně s dalšími skupinami Silver B a Anthropoid za úkol obnovit spojení mezi domácím a zahraničním odbojem a zároveň provést útok na Heydricha. „Protivníkem Silver A a postrachem odbojářů bylo pardubické gestapo. Parašutistům se přesto podařilo vytvořit nové identity, ke kterým patřila i nová zaměstnání. Alfréd Bartoš se stal zaměstnancem pojišťovny Securitas a Josef Valčík číšníkem ve známém hotelu Veselka. Radiotelegrafista Jiří Potůček pak našel pracovní místo v Ležákách,“ vysvětluje historik Vojtěch Kyncl. Jedním z cílů letošních akcí bude připomenout činnost této odbojové skupiny na Pardubicku. „Myslíme si, že tato významná část pardubických i českých dějin nebyla zatím dostatečně propagována. Proto bychom u příležitosti tohoto výročí chtěli upravit obraz o těchto tragických, ale zároveň hrdinských událostech. Od května do listopadu jsme proto připravili téměř dvacet vzpomínkových akcí,“ připomíná Miloslava Matějková z úseku vnějších vztahů pardubického magistrátu. Vyvrcholení vzpomínkových akcí bude probíhat od pátku 15. do neděle 17. června, kdy bude slavnostně otevřena naučná stezka po stopách Silver A. Pardubáci i návštěvníci města na ní najdou osm zastavení na místech spojených s působením této výsadkové skupiny. „Připravujeme vydání malého tištěného průvodce k této stezce a zároveň rozšíření současného audioguidu, který zatím obsahuje informace ke Stezce Viléma z Pernštejna,“ dodává Matějková. Na osmi zastaveních najdete například místo, kde se zastřelil prchající kapitán Bartoš nebo kde stával hotel Veselka. Na Památníku Zámeček by měl být zároveň umístěn nový externí dotykový infokiosek s informacemi o Heydrichiádě i o samotném bývalém popravišti. Od 18. do 30. června bude pak na pardubickém zámku ke zhlédnutí výstava zapůjčená z Památníku Lidice věnovaná právě Heydrichiádě. Oficiální vzpomínkové akce budou ukončeny 25. června tradičním pietním aktem na Zámečku. Na podzim ještě plánuje Státní okresní archiv výstavu k výročí transportu židovského obyvatelstva z Pardubic do Terezína. V květnu bude také na adrese www.heydrichiada.pardubice.eu zpřístupněný mikroweb se seznamem akcí a událostí a medailonky osobností spojených s Heydrichiádou, stejně tak i nahrávky z audioguidu. red strana 9
Page 1 and 2: duben 2012 | číslo 4 zpravodaj Ra
Page 3 and 4: Radniční zpravodaj města Pardubi
Page 7: Radniční zpravodaj města Pardubi

duben 2012_korektura.indd - Město Pardubice

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?