duben 2012_korektura.indd - Město Pardubice
duben 2012_korektura.indd - Město Pardubice duben 2012_korektura.indd - Město Pardubice
Radniční zpravodaj města Pardubic | 2012/4 O čem se mluví... … o černé stavbě v parku Na Špici s primátorkou Štěpánkou Fraňkovou Vila Miloše Holečka „vyrostla“ na okraji parku Na Špici bez potřebných povolení a v rozporu s územním plánem. Úředníci marně usilovali o zastavení černé stavby. Dnes je na vilu vystaven demoliční výměr. Rozhodnutí o odstranění černé stavby už potvrdil i soud. Stavebník se snaží verdikt zvrátit a plní svými vyjádřeními snad všechna média. Má naději na úspěch? Z mého pohledu i z pohledu stavebního zákona ne. Pan Holeček se již na samém počátku rozhodl riskovat. Porušil snad všechny zákonné normy, které porušit mohl. Staví totiž na vlastním pozemku, ale v místě, které není podle územního plánu určeno k zástavbě, ale k rekreaci. Od počátku věděl, že na tuto stavbu nemůže stavební povolení získat, neboť staví v rozporu se zákonem. Dnes si stěžuje, že trváme na jeho dodržení. Já si pořád myslím, že zákon platí pro všechny. Pokud budeme hledat cestu, jak jej kvůli panu Holečkovi obejít, dáme navenek jasný signál, že v Pardubicích si mohou alespoň někteří lidé dělat, co chtějí. A to není dobře, takové město snad nechceme. Miloš Holeček ale argumentuje i tím, že v jiných případech město vyšlo černým stavebníkům vstříc a v jeho případě náhle trvá na dodržení zákona. Ty případy byly zcela odlišné. Právě v tom, že tyto černé stavby nebyly v rozporu s územním plánem. Například kauza společnosti D+D Park, která začala bez povolení se stavbou logistického centra, byla odlišná tím, že pozemky, na nichž je stavba umístěna, jsou podle územního plánu vhodné pro logistiku, lehkou průmyslovou výrobu a podobně. Investoři tehdy po zásahu stavebního úřadu černou stavbu zastavili, dodali všechny potřebné podklady, na jejichž základě jim stavební úřad musel vydat dodatečné stavební povolení. Tak to stanoví zákon, ať se nám to líbí, nebo ne. U pana Holečka ale toto řešení nepřipadá v úvahu, protože okamžitě narazí právě na rozpor s územním plánem. Vaši předchůdci mu prý slíbili, že za vstřícnost vůči městu územní plán změní, ale své sliby nesplnili. Tak to musíme trochu do historie pozemků i vstřícnosti pana Holečka. Na počátku 90. let nějakým způsobem získal od restituentů pozemky přímo v parku Na Špici. Například od nějakého pana Frankensteina z Chile vchod do parku. Městu pak dal na vybranou. Buď s ním pozemky smění za ty, které si sám vybere, nebo on zavře vchod do parku. Se společníky si pak vybrali část pozemků na okraji parku s příslibem změny územního plánu. Tehdejší náměstek Šnajdr slib splnil a inicioval změnu územního plánu. Odhaduji, že tak 80 procent pozemků (původně parku) tehdy město změnilo na plochu určenou pro bydlení. A noví majitelé pozemky rozdělili na lukrativní stavební parcely a rozprodali. Pan Holeček si nechal pozemek, z něhož je ke stavbě určena pouze část, zatímco druhá zůstala rekreační plochou. A právě na té si postavil své sídlo. Kdyby stavěl o 14 metrů dál, nedostal by se do rozporu s územním plánem, získal by stavební povolení a vše by bylo v pořádku. On se ale rozhodl riskovat. Začal stavět a domáhal se další změny územního plánu, zastupitelstvo ji však odmítlo. Nešlo mu už v začátcích ve stavbě vily zabránit? Tehdy jeho případ řešil stavební úřad městského obvodu Pardubice I. Pokud vím, byl několikrát vyzýván k zastavení stavby a pokutován, ale vesele stavěl dál. Je-li někomu dnes pana Holečka líto, musím konstatovat, že si celou situaci zavinil sám. A my můžeme být rádi, že se tehdy v 90. letech on nebo někdo jemu podobný nedostal k nějakému pozemku třeba na Pernštýnském náměstí. Kdoví co dnes mohlo stát vedle morového sloupu. Černá stavba Na Ležánkách navíc není prvním prohřeškem pana Holečka proti stavebnímu zákonu. Dnes se v médiích staví do role nešťastného naivy. Skutečností je, že před lety nedostal kvůli chybějícímu přístupu stavební povolení na výstavbu parkoviště za pasáží, a přesto začal stavět. O pár metrů dál, v Jindřišské ulici se zase rozhodl vybudovat pasáž. Bez povolení proboural secesní dům, nevratně poškodil ráz ulice. V obou případech tehdy získal dodatečně stavební povolení. I v případě své vily zřejmě počítal s benevolencí. Když viděl, že nepochodí, nerozpakoval se ani sáhnout k nátlaku například konstatováním, že „nebude vstřícný při jednání o pozemcích na stavbu obchvatu Pardubic“. Dnes novinářům bezostyšně tvrdí, že obě stavby byly v pořádku, že on městu vždy vycházel maximálně vstříc, že naletěl slibům politiků. Názor nechť si udělá každý sám. Jako vlastník pozemků sousedících s pasáží nebo pozemků, kde má vést obchvat města, však opravdu může městu komplikovat život. Už se stalo. Před nedávnem jednostranně odstoupil od smlouvy s Městským rozvojovým fondem, podle níž může stavební firma rekonstruující pasáž a stavějící u ní parkovací dům jezdit přes Holečkův pozemek na staveniště. Firma proto nemůže dokončit stavbu parkovacího domu, bez něhož nebude možné, kvůli nedostatečné kapacitě parkovacích míst, pasáž zkolaudovat. Náhradní řešení přijde na miliony, neboť bude třeba zcela změnit dispozici staveniště založeného právě na základě této smlouvy. red Radniční zpravodaj vychází 11x ročně, vydává Statutární město Pardubice se sídlem úřadu Magistrát města, Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice, IČO 274046, a VLTAVA-LABE-PRESS, a. s., divize VÝCHOD, o. z., Kladská 17, 500 03 Hradec Králové, IČO 61860981. Evidenční číslo MK ČR E 11512. Redakce: Nataša Hradní, Ondřej Tušl, Miroslav Janovský, Alexandra Tušlová. Fotografie: Tomáš Kubelka. Adresa redakce: Radniční zpravodaj, Magistrát města Pardubic, Pernštýnské náměstí 1, 530 21 Pardubice. Internet: www.pardubice.eu. Elektronická adresa: alexandra.tuslova@mmp.cz. V Pardubicích 3. dubna 2012. Výtisk doručila Česká pošta. Redakce si vyhrazuje právo redigovat jednotlivé příspěvky, resp. vybírat z obdržených materiálů. Otiskovány nebudou anonymní příspěvky, ani texty obsahující urážlivé, vulgární, rasistické nebo jinak hanlivé výrazy. Uzávěrka RZ 5/2012: 19. dubna 2012. strana 2
Radniční zpravodaj města Pardubic | 2012/4 Obnova Tyršových sadů: odpovědi na nejčastější otázky Už řadu měsíců vzbuzuje velké emoce plánovaná obnova parku v centru Pardubic – Tyršových sadů. Projekt společnosti New Visit, který byl ve veřejné soutěži vybrán dvěma odbornými komisemi a už dvakrát posvěcen zastupiteli města, je dlouhodobě podrobován kritice především ze strany občanských sdružení deklarujících snahu o záchranu stromů. V minulých dnech byly na stromech a keřích v parku provedeny pěstební zásahy a média či internetové stránky se znovu zaplnily diskuzemi na toto téma. Některá tvrzení předkládaná veřejnosti přitom nebyla zcela přesná, nebo byla přímo lživá. Zde jsou proto odpovědi na ty nejčastěji kladené otázky. Jsou provedené zásahy zahájením projektu revitalizace parku? Pěstební zásahy, které byly v Tyršových sadech v nedávných dnech provedeny, vycházely z odborně zpracované inventarizace dřevin, která je součástí projektu na revitalizaci parku. V rámci tohoto zásahu bylo vykáceno celkem 197 stromů a keřů, přičemž v naprosté většině se jednalo o náletové či nemocné dřeviny, které by musely být odstraněny v každém případě. Pouhých přibližně deset procent stromů a keřů z celkového počtu bylo odstraněno z pěstebních důvodů s výhledem na realizaci projektu na obnovu sadů. Bylo kácení stromů a keřů protiprávní? Kácení bylo provedeno zcela v souladu s platnou legislativou. Jednalo se totiž výhradně o tzv. podlimitní dřeviny, k jejichž kácení není podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny potřeba povolení ke kácení a toto kácení není ani předmětem oznámení orgánu ochrany přírody. Soulad prováděných zásahů se zákonem ostatně potvrdila i Česká inspekce životního prostředí, která v parku 16. března provedla místní šetření. Žádné protiprávní jednání neodhalila ani Policie České republiky. Poškodí provedené zásahy park, pokud nebude plánovaný projekt realizován? Ve stávající podobě by park nezůstal ani v případě, že by k jeho revitalizaci podle schváleného projektu z jakéhokoliv důvodu nedošlo. V nějaké minimalistické variantě, která by se týkala vegetačních i stavebních součástí parku, by musela být obnova Tyršových sadů stejně provedena. Dosavadní zásahy by se pak staly východiskem této obnovy. Navíc je na místě znovu připomenout, že dílčí pěstební zásahy měly být v parku prováděny průběžně v průběhu předchozích let. Pokud jsou pak provedeny po 40 letech najednou, je jasné, že takový zásah může působit velice rozsáhlým dojmem. Ignorovalo město připomínky občanů k projektu? Zástupci města s občany i občanskými sdruženími o podobě projektu jednali několik měsíců. Výsledkem těchto jednání byla výrazná redukce počtů stromů, které mají být v rámci revitalizace parku pokáceny. Na posledním místním projednání přímo v Tyršových sadech bylo dojednáno, že se tento počet sníží přibližně o 70 stromů, další změny se ještě dají očekávat v rámci řízení vedoucího k zisku povolení na kácení stromů. Celý projekt byl ostatně upraven tak, aby mohl být realizován za minimálního nebo dokonce žádného kácení vzrostlých zdravých stromů. Byla upravena i skladba plánované výsadby tak, aby se nové stromy staly páteřními dřevinami parku s výhledem na jeho dlouhodobou životnost. Představitelé města proto zásadně nesouhlasí s tvrzením, že nebyli ochotní ke kompromisu. O tom lze naopak polemizovat v případě občanských sdružení, která se nechala slyšet, že plánovaný projekt hodlají zastavit za každou cenu. Hodlá město i nadále zrealizovat projekt společnosti New Visit na revitalizaci parku? Projekt ateliéru New Visit je jediným konkrétním plánem na obnovu sadů, který má město k dispozici a který má reálnou šanci ucházet se o podporu z prostředků Evropské unie. Jedná se o projekt, který z řady dalších vybraly nezávisle na sobě hned dvě komise složené z odborníků na danou oblast. Ti na projektu upřednostňovali zejména to, že v maximální míře zachovává stávající dispozice parku a ze stavebního hlediska je měněn pouze povrch páteřní komunikace vedoucí parkem. Po připomínkách občanů si navíc město nechalo vypracovat dva odborné posudky tohoto projektu, od Botanického ústavu Akademie věd ČR a Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Oba se shodují v tom, že projekt společnosti New Visit je v pořádku jako celek i z hlediska plánovaných úprav vegetace v parku. Jsou snad tyto instituce společenstvími ničitelů přírody nebo jejich podporovateli? Ti, kteří se zaklínají pouze zájmem o záchranu stromů, jasně ukázali, že jim nejde o dosažení kompromisu ani o záchranu parku. Naopak mohou budoucnost parku vážně ohrozit, když vyhrožují kroky vedoucími ke zmaření příležitosti získat desítky milionů korun na rozvoj Pardubic, která se už nemusí nikdy opakovat. Je třeba si uvědomit, že i když to na první pohled tak nevypadá, Tyršovy sady se pomalu rozpadají, což potvrdil i posudek Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. Na otázku, zda lze park dlouhodobě udržet pomocí údržbových kroků, odpověděl, že je nutno jednoznačně přikročit k celkové revitalizaci prostoru. Řada lidí, kteří většinou necítí potřebu zviditelňovat se v médiích či na demonstracích, podporuje takové úpravy parku, díky nimž jej bude možné navštěvovat po celý rok bez ohledu na počasí nebo denní hodinu. S příležitostmi k dětským hrám i k odpočinku na trávníku bez obav o vlastní bezpečnost. Kvůli těmto občanům města i vzhledem ke všem výše zmíněným skutečnostem tak hodlá město pokračovat v realizaci projektu na obnovu Tyršových sadů s přesvědčením, že budou i nadále zelenou oázou v centru města vyhledávanou lidmi všech věkových kategorií i zájmů. red strana 3
- Page 1: duben 2012 | číslo 4 zpravodaj Ra
- Page 5 and 6: Radniční zpravodaj města Pardubi
- Page 7 and 8: Radniční zpravodaj města Pardubi
- Page 9 and 10: Radniční zpravodaj města Pardubi
- Page 11 and 12: Radniční zpravodaj města Pardubi
- Page 13 and 14: Radniční zpravodaj města Pardubi
- Page 15 and 16: Radniční zpravodaj města Pardubi
- Page 17 and 18: Radniční zpravodaj města Pardubi
- Page 19 and 20: Radniční zpravodaj města Pardubi
Radniční zpravodaj města Pardubic | <strong>2012</strong>/4<br />
O čem se mluví...<br />
… o černé stavbě v parku Na Špici s primátorkou Štěpánkou Fraňkovou<br />
Vila Miloše Holečka „vyrostla“ na okraji parku Na Špici bez potřebných povolení a v rozporu s územním plánem. Úředníci<br />
marně usilovali o zastavení černé stavby. Dnes je na vilu vystaven demoliční výměr. Rozhodnutí o odstranění černé stavby už potvrdil<br />
i soud. Stavebník se snaží verdikt zvrátit a plní svými vyjádřeními snad všechna média. Má naději na úspěch?<br />
Z mého pohledu i z pohledu stavebního zákona ne. Pan Holeček se již na samém počátku rozhodl riskovat. Porušil snad všechny zákonné<br />
normy, které porušit mohl. Staví totiž na vlastním pozemku, ale v místě, které není podle územního plánu určeno k zástavbě, ale<br />
k rekreaci. Od počátku věděl, že na tuto stavbu nemůže stavební povolení získat, neboť staví v rozporu se zákonem. Dnes si stěžuje, že<br />
trváme na jeho dodržení. Já si pořád myslím, že zákon platí pro všechny. Pokud budeme hledat cestu, jak jej kvůli panu Holečkovi obejít,<br />
dáme navenek jasný signál, že v Pardubicích si mohou alespoň někteří lidé dělat, co chtějí. A to není dobře, takové město snad nechceme.<br />
Miloš Holeček ale argumentuje i tím, že v jiných případech město vyšlo černým stavebníkům vstříc a v jeho případě náhle trvá<br />
na dodržení zákona.<br />
Ty případy byly zcela odlišné. Právě v tom, že tyto černé stavby nebyly v rozporu s územním plánem. Například kauza společnosti D+D<br />
Park, která začala bez povolení se stavbou logistického centra, byla odlišná tím, že pozemky, na nichž je stavba umístěna, jsou podle územního<br />
plánu vhodné pro logistiku, lehkou průmyslovou výrobu a podobně. Investoři tehdy po zásahu stavebního úřadu černou stavbu zastavili,<br />
dodali všechny potřebné podklady, na jejichž základě jim stavební úřad musel vydat dodatečné stavební povolení. Tak to stanoví zákon, ať<br />
se nám to líbí, nebo ne. U pana Holečka ale toto řešení nepřipadá v úvahu, protože okamžitě narazí právě na rozpor s územním plánem.<br />
Vaši předchůdci mu prý slíbili, že za vstřícnost vůči městu územní plán změní, ale své sliby nesplnili.<br />
Tak to musíme trochu do historie pozemků i vstřícnosti pana Holečka. Na počátku 90. let nějakým způsobem získal od restituentů<br />
pozemky přímo v parku Na Špici. Například od nějakého pana Frankensteina z Chile vchod do parku. Městu pak dal na vybranou. Buď<br />
s ním pozemky smění za ty, které si sám vybere, nebo on zavře vchod do parku. Se společníky si pak vybrali část pozemků na okraji parku<br />
s příslibem změny územního plánu. Tehdejší náměstek Šnajdr slib splnil a inicioval změnu územního plánu. Odhaduji, že tak 80 procent<br />
pozemků (původně parku) tehdy město změnilo na plochu určenou pro bydlení. A noví majitelé pozemky rozdělili na lukrativní stavební<br />
parcely a rozprodali. Pan Holeček si nechal pozemek, z něhož je ke stavbě určena pouze část, zatímco druhá zůstala rekreační plochou.<br />
A právě na té si postavil své sídlo. Kdyby stavěl o 14 metrů dál, nedostal by se do rozporu s územním plánem, získal by stavební povolení<br />
a vše by bylo v pořádku. On se ale rozhodl riskovat. Začal stavět a domáhal se další změny územního plánu, zastupitelstvo ji však odmítlo.<br />
Nešlo mu už v začátcích ve stavbě vily zabránit?<br />
Tehdy jeho případ řešil stavební úřad městského obvodu <strong>Pardubice</strong> I. Pokud vím, byl několikrát vyzýván k zastavení stavby a pokutován,<br />
ale vesele stavěl dál. Je-li někomu dnes pana Holečka líto, musím konstatovat, že si celou situaci zavinil sám. A my můžeme být<br />
rádi, že se tehdy v 90. letech on nebo někdo jemu podobný nedostal k nějakému pozemku třeba na Pernštýnském náměstí. Kdoví co dnes<br />
mohlo stát vedle morového sloupu.<br />
Černá stavba Na Ležánkách navíc není prvním prohřeškem pana Holečka proti stavebnímu zákonu.<br />
Dnes se v médiích staví do role nešťastného naivy. Skutečností je, že před lety nedostal kvůli chybějícímu přístupu stavební povolení<br />
na výstavbu parkoviště za pasáží, a přesto začal stavět. O pár metrů dál, v Jindřišské ulici se zase rozhodl vybudovat pasáž. Bez povolení<br />
proboural secesní dům, nevratně poškodil ráz ulice. V obou případech tehdy získal dodatečně stavební povolení. I v případě své vily zřejmě<br />
počítal s benevolencí. Když viděl, že nepochodí, nerozpakoval se ani sáhnout k nátlaku například konstatováním, že „nebude vstřícný<br />
při jednání o pozemcích na stavbu obchvatu Pardubic“. Dnes novinářům bezostyšně tvrdí, že obě stavby byly v pořádku, že on městu vždy<br />
vycházel maximálně vstříc, že naletěl slibům politiků. Názor nechť si udělá každý sám.<br />
Jako vlastník pozemků sousedících s pasáží nebo pozemků, kde má vést obchvat města, však opravdu může městu komplikovat život.<br />
Už se stalo. Před nedávnem jednostranně odstoupil od smlouvy s Městským rozvojovým fondem, podle níž může stavební firma rekonstruující<br />
pasáž a stavějící u ní parkovací dům jezdit přes Holečkův pozemek na staveniště. Firma proto nemůže dokončit stavbu parkovacího<br />
domu, bez něhož nebude možné, kvůli nedostatečné kapacitě parkovacích míst, pasáž zkolaudovat. Náhradní řešení přijde<br />
na miliony, neboť bude třeba zcela změnit dispozici staveniště založeného právě na základě této smlouvy. red<br />
Radniční zpravodaj vychází 11x ročně, vydává Statutární město <strong>Pardubice</strong> se sídlem úřadu Magistrát města, Pernštýnské nám. 1, 530 21 <strong>Pardubice</strong>, IČO<br />
274046, a VLTAVA-LABE-PRESS, a. s., divize VÝCHOD, o. z., Kladská 17, 500 03 Hradec Králové, IČO 61860981. Evidenční číslo MK ČR E 11512.<br />
Redakce: Nataša Hradní, Ondřej Tušl, Miroslav Janovský, Alexandra Tušlová. Fotografie: Tomáš Kubelka. Adresa redakce: Radniční zpravodaj, Magistrát<br />
města Pardubic, Pernštýnské náměstí 1, 530 21 <strong>Pardubice</strong>. Internet: www.pardubice.eu. Elektronická adresa: alexandra.tuslova@mmp.cz.<br />
V Pardubicích 3. dubna <strong>2012</strong>. Výtisk doručila Česká pošta.<br />
Redakce si vyhrazuje právo redigovat jednotlivé příspěvky, resp. vybírat z obdržených materiálů. Otiskovány nebudou anonymní příspěvky, ani texty<br />
obsahující urážlivé, vulgární, rasistické nebo jinak hanlivé výrazy. Uzávěrka RZ 5/<strong>2012</strong>: 19. dubna <strong>2012</strong>.<br />
strana 2
Change language