Denní motýli Jihomoravského kraje - 1

Fotografický přehledDENNÍCH MOTÝLŮJihomoravského krajeI1

UpozorněníPublikaci je třeba prohlíţet po celých dvoustranách.V případě většího zvětšení fotografií na obrazovcenení zajištěna jejich optimální kvalita.2

První část fotografického přehledu představujeprvních 60 druhů denních motýlů včetně vřetenušekaktuálně žijících v Jihomoravském kraji.U každého druhu je uvedena velikost (rozpětí křídel), každoroční doba letu(kdy jsou k vidění motýli) s počtem generací a charakterem přečkávání zimy,živné rostliny housenek, případně statut ochrany, charakter rozšíření v Jihomoravskémkraji, charakter obývaného prostředí a poznámky k pozorovánímotýlů v přírodě, případně k jejich určování. Publikace není atlasem rozšířenínebo určovací příručkou, ale jen informativním materiálem a na konci jeuvedena použitá a doporučená literatura pro vážnější zájemce.Foto na titulní straně obálky:Hnědásek kostkovanýFoto na čtvrté straně:Otakárek ovocnýFoto na páté straně:Nahoře samec ohniváčka celíkovéhoDole samec modráska jetelovéhoFoto na zadní straně obálky:Ostruháček březovýPublikace byla zpracována na základěSmlouvy o dílo s Jihomoravským krajemZpracovalJosef a Karla MARTIŠKOVIČeský svaz ochránců přírodyzákladní organizace 54/14 BrněnskoPustiměřské Prusy 103, 683 21 PustiměřBřezen 20123

OBSAHBabočka admirál 7 Okáč poháňkový 69Babočka bílé C 9 Okáč prosičkový 71Babočka bodláková 11 Okáč pýrový 73Babočka kopřivová 13 Okáč rosičkový 75Babočka paví oko 15 Okáč strdivkový 77Babočka síťkovaná 17 Okáč třeslicový 79Hnědásek černýšový 19 Okáč zední 81Hnědásek jitrocelový 21 Ostruháček březový 83Hnědásek kostkovaný 23 Ostruháček kapinicový 85Hnědásek květelový 25 Ostruháček ostružinový 87Modrásek černolemý 27 Ostruháček švestkový 89Modrásek hnědoskvrnný 29 Ostruháček trnkový 91Modrásek jehlicový 31 Otakárek fenyklový 93Modrásek jetelový 35 Otakárek ovocný 95Modrásek kozincový 37 Perleťovec malý 97Modrásek ligrusový 39 Perleťovec nejmenší 99Modrásek nejmenší 41 Perleťovec prostřední 101Modrásek rozchodníkový 43 Perleťovec stříbropásek 103Modrásek štírovníkový 45 Perleťovec velký 105Modrásek tmavohnědý 47 Soumračník černohnědý 107Modrásek tolicový 49 Soumračník jahodníkový 109Modrásek ušlechtilý 51 Soumračník jitrocelový 111Modrásek vikvicový 53 Soumračník máčkový 113Ohniváček celíkový 55 Soumračník rezavý 115Ohniváček černočárný 57 Vřetenuška čičorková 117Ohniváček černokřídlý 59 Vřetenuška kozincová 119Ohniváček černoskvrnný 61 Vřetenuška ligrusová 121Okáč bojínkový 63 Vřetenuška mateřídoušk. 123Okáč luční 65 Vřetenuška obecná 125Okáč ovsový 67 Vřetenuška pozdní 1276

BABOČKA ADMIRÁLRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:50-60 mmV-X, 2 generace, na jaře motýli přilétají ze Středomoří,kam se na podzim část potomků zase vrací, ojediněle unás motýli přezimujípředevším kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a kopřivažahavka (Urtica urens)Babočka admirál (Vanessa atalanta) je rozšířena po celém území Jihomoravskéhokraje a s prakticky všudypřítomným motýlem se setkáváme jak v otevřenézemědělsky využívané krajině, tak v lesnatých oblastech nebo v lidskýchsídlech.7

Velký a v terénu nápadný motýl, který běžně při posedu rozevírá křídla s nezaměnitelnýmzbarvením, jehož poznávání by nemělo činit potíže.8

BABOČKA BÍLÉ CRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:42-50 mmIII-X, 2 generace, zimují motýlikopřiva dvoudomá (Urtica dioica), chmel otáčivý (Humuluslupulus) nebo jilm (Ulmus sp.), případně vrba (Salixsp.) nebo bříza (Betula sp.).Babočka bílé C (Polygonia c-album) je rozšířena po celém území Jihomoravskéhokraje a s prakticky všudypřítomným motýlem se setkáváme jak v otevřenézemědělsky využívané krajině, tak v lesnatých oblastech nebo v lidskýchsídlech. Protože u nás motýli zimují, tak bývají k vidění za teplýchslunných dní až do samotného příchodu chladného podzimního počasí nebonaopak ještě dlouho před začátkem jara, někdy už koncem února. Zpravidlase však s nimi setkáváme od dubna do října. Babočka bílé C není zdaleka takhojná jako třeba babočka paví oko, takže se s ní setkáváme spíše jednotlivě.9

Velký av terénunápadnýmotýl,který běžněpřiposedurozevírákřídla snezaměnitelnýmzbarvením,jehožpoznáváníby neměločinit potíže.10

BABOČKA BODLÁKOVÁRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:45-60 mmV-X, 1-3 generace, na jaře motýli přilétají ze Středomoří,kam se na podzim část potomků zase vracípředevším pcháče (Cirsium sp.) a bodláky (Carduus sp.)Babočka bodláková (Vanesa cardui) je rozšířena po celém území Jihomoravskéhokraje především v otevřené zemědělsky využívané krajině. V některýchletech přilétají na jaře motýli z jihu v obrovských počtech.11

Velký av terénu nápadnýmotýl,který běžněpři posedurozevírákřídla snezaměnitelnýmzbarvením,jehožpoznáváníby neměločinit potíže.12

BABOČKA KOPŘIVOVÁRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:40-50 mmIII-X, 2 generace, zimují motýlikopřiva dvoudomá (Urtica dioica)Babočka kopřivová (Aglais urticae) je rozšířena po celém území Jihomoravskéhokraje a s prakticky všudypřítomným motýlem se setkáváme jak v otevřenézemědělsky využívané krajině, tak v lesnatých oblastech nebo v lidskýchsídlech. Protože u nás motýli zimují, tak bývají k vidění za teplýchslunných dní až do samotného příchodu chladného podzimního počasí nebonaopak ještě dlouho před začátkem jara, někdy už koncem února. Zpravidlase však s nimi setkáváme od dubna do října. Babočka kopřivová vykazujekaždým rokem velké výkyvy početnosti. Zatímco v jednom roce se s ní setkávámeneustále, tak v jiném roce jen vzácně.13

Velký av terénunápadnýmotýl, kterýběžně připosedu rozevírákřídlas nezaměnitelnýmzbarvením,jehož poznáváníbynemělo činitpotíže, alepozor, protožepodobněje vybarvenai babočkajilmová.14

BABOČKA PAVÍ OKORozpětí křídel:Let:Živné rostliny:50-60 mmIII-X, 2 generace, zimují motýlikopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a chmel otáčivý (Humuluslupulus)Babočka paví oko (Inachis io) je rozšířena po celém území Jihomoravskéhokraje a s prakticky všudypřítomným motýlem se setkáváme jak v otevřenézemědělsky využívané krajině, tak v lesnatých oblastech nebo v lidských sídlech.Protože u nás motýli zimují, tak bývají k vidění za teplých slunných dníaž do samotného příchodu chladného podzimního počasí nebo naopak ještědlouho před začátkem jara, někdy už koncem února. Zpravidla se však snimi setkáváme od dubna do října.15

Velký av terénu nápadnýmotýl,který běžněpři posedurozevírá křídlas nezaměnitelnýmzbarvením,jehož poznáváníby neměločinit potíže.16

BABOČKA SÍŤKOVANÁRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:28-40 mmIV-IX, 2 generace, zimují kuklykopřiva dvoudomá (Urtica dioica)Motýl jarní generaceBabočka síťkovaná (Araschnia levana) je rozšířena po celém území Jihomoravskéhokraje v lesnatých oblastech, kde bývá k vidění na lesních cestách asvětlinách, v lesních lemech a údolích protékaných potoky a říčkami, případněv břehových porostech stojatých i tekoucích vod v nelesní krajině. Babočkasíťkovaná se vyznačuje značně odlišným zbarvením motýlů jarní (dubenaž červen) a letní (července až září) generace. Letní generace je početnější av krajině rozšířenější. Velmi početně bývají pozorováni motýli letní generacena bahnitých cestách, které vedou lesními údolími protékanými potoky aříčkami s mozaikami luk.17

Motýl jarnía letní generacePoměrně drobný, ale v terénu díky značné pohyblivosti nápadný motýl, kterýběžně při posedu rozevírá křídla s nezaměnitelným zbarvením, jehož poznáváníby nemělo činit potíže.Motýl letní generace18

HNĚDÁSEK ČERNÝŠOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:30-34 mmVI-VII, 1 generace, zimují housenkyjitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), případně rozrazil(Veronica sp.) nebo černýš (Melampyrum sp.)kriticky ohrožený druhHnědásek černýšový (Melitaea aurelia) patří dnes k nejvzácnějším hnědáskůmJihomoravského kraje a bývá dokonce řazen mezi vymírající druhy. Jepředevším obyvatelem teplomilných trávníků. Setkat se s ním můžeme navíce lokalitách v okolí Bučovic, na Hodonínsku nebo na bělokarpatských loukách.19

Poměrně drobný, alev terénu díky značnépohyblivosti nápadnýmotýl, který běžně připosedu rozevírá křídla.Jeho poznávánípodle svrchního zbarveníkřídel je však odpodobného hnědáskajitrocelového praktickynemožné, takže jetřeba prohlédnoutkresbu křídel odspodu.20

HNĚDÁSEK JITROCELOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:36-42 mmV-VII, 1 generace, zimují housenkyčernýš luční (Melampyrum pratense), jitrocel kopinatý(Plantago lanceolata), světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana)nebo rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys)Hnědásek jitrocelový (Melitaeaathalia) je nejrozšířenějšímhnědáskem Jihomoravskéhokraje, alepočetnější populace jsoustále vzácnější. Je předevšímobyvatelem lesnatýchoblastí, kde žije vteplomilných trávnících,ve vlhčích loukách nebove světlých lesích, alenacházen bývá i v otevřenézemědělsky využívanékrajině.21

Poměrně drobný, alev terénu díky značnépohyblivosti nápadnýmotýl, který běžně připosedu rozevírá křídla.Jeho poznávání podlesvrchního zbarvení křídelje však od podobnéhohnědáska černýšovéhoprakticky nemožné,takže je třebaprohlédnout kresbukřídel odspodu.22

HNĚDÁSEK KOSTKOVANÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:33-40 mmV-VII, 1 generace, zimují housenkyjitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší(Plantago major), jitrocel prostřední (Plantago media),rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) neborozrazil ožankový (Veronica teucrium).ohrožený druhHnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia) se dnes vyskytuje jen velmi roztroušeněv teplých oblastech Jihomoravského kraje. Je především obyvatelemteplomilných trávníků, ale pravidelně bývá nacházen i na vlhčích loukách.23

Poměrnědrobný, alev terénu díkyznačné pohyblivostinápadnýmotýl, kterýběžně připosedu rozevírákřídla. Narozdíl odostatních hnědáskůmáshora na nazadních křídlechřadu tmavýchskvrnuvnitř světlýchkosteček charakterizujícíchcelkovou kresbu.24

HNĚDÁSEK KVĚTELOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:30-40 mmVI-VII, 1 generace, zimují housenkyrozrazil (Veronica sp.), divizna (Verbascum sp.), čistecpřímý (Stachys recta), černýš rolní (Melampyrum arvense),jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) nebo lnicekvětel (Linaria vulgaris)ohrožený druhHnědásek květelový (Melitaea didyma) se dnes vyskytuje jen velmi roztroušeněv teplých oblastech Jihomoravského kraje. Je téměř výhradně obyvatelemteplomilných trávníků.25

SamicePoměrně drobný,ale v terénu díkyznačné pohyblivostinápadnýmotýl, který běžněpři posedurozevírá křídla.Samci nás naprvní pohled zaujmoupronikavěčervenooranžovýmzbarvenímsvrchní stranykřídel. Na rozdílod ostatních hnědáskůjsou samicetohoto druhunápadně odlišnéod samců.26

MODRÁSEK ČERNOLEMÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:25-27 mmV-IX, 2 generace, zimují housenkybobovité rostliny: hlavně štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)a čičorka pestrá (Coronilla varia)Modrásek černolemý (Plebejus argus) je jedním z nejrozšířenějších modráskůJihomoravského kraje s těžištěm v teplých oblastech. Je obyvatelem teplomilnýchtrávníků i vlhčích luk. Na lokalitách žije pravidelně v početných koloniích.27

SamecSamiceDrobný modrásek, který běžně při posedu rozevírá křídla a na lokalitách bývápro vyšší početnost nápadným druhem. Samci mají shora na křídlech širokýtmavý lem, který však nemusí být vždy jednoznačně patrný v souvislostis podobným modráskem obecným x podobným, jehož lem bývá užší. Poznávánísamic podle svrchní strany křídel je s ohledem na několik dalších podobnýchdruhůještě složitějšía projednoznačnépoznánídruhu jev případěobou pohlavítřeba sidůkladněprohlédnoutkresbuspodní stranykřídel.Samice28

MODRÁSEK HNĚDOSKVRNNÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:30-35 mmVI-VIII, 1 generace, zimují housenkybobovité rostliny: především čičorka obecná (Coronellavaria)zranitelný druhModrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis) je dnes jen dosti roztroušeněrozšířen v teplých oblastech Jihomoravského kraje. Je téměř výhradněobyvatelem rozsáhlejších lokalit teplomilných trávníků.29

SamiceVelký modrásek, kterýčasto při posedu rozevírákřídla a jehož samci bývajína lokalitách pro svojivelikost nápadní. Jakshora, tak předevšímz boku působí nápadněsvětle – bíle. Samice jsouna rozdíl od ostatníchmodrásků vybarvenynápadně a není problémje poznávat. Předevšímsamice mají konce zadníchkřídel nápadně vykrajované.30

MODRÁSEK JEHLICOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:28-32 mmV-X, 2-3 generace, zimují housenkybobovité rostliny: tolice (Medicago sp.), jetel (Trifoliumsp.), štírovník (Lotus sp.), čičorka (Coronilla sp.) nebojehlice (Ononis sp.).Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus) je nejrozšířenějším modráskem Jihomoravskéhokraje, s kterým se můžeme setkat kdekoliv v suchých i vlhkých,případně i mokrých loukách od nížin do nejvyšších poloh včetně lesníchlouček nebo lidských sídel.31

SamecSamicePoněkud větší modrásek, který běžně při posedu rozevírá křídla a na lokalitáchbývá nápadným druhem. Samci s rozevřenými křídly jsou shora k nerozeznáníod samců modráska vičencového, který se však vyskytuje jen v místechs rostlinami vičence, který zdaleka neroste všude. Poznávání samicpodle svrchnístranykřídel jes ohledemna několikdalších podobnýchdruhů stejněsložité a projednoznačnépoznánídruhu jev případěobou pohlavítřeba si důkladněprohlédnoutkresbuspodní stranykřídel.Samice32

33Občas se setkávámes neobvykleatraktivněvybarvenýmisamicemimodráska jehlicového.

Poměrně často se setkáváme sneobvykle atraktivně vybarvenýmisamicemi modráska jetelového.34

MODRÁSEK JETELOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:30-32 mmV-X, 2 generace, zimují housenkybobovité rostliny: především čičorka obecná (Coronellavaria)zranitelný druhModrásek jetelový (Polyommatus bellargus) je roztroušeně rozšířen v teplýchoblastech Jihomoravského kraje. Je téměř výhradně obyvatelem teplomilnýchtrávníků.35

SamecSamiceVelký modrásek, který běžně při posedu rozevírá křídla a jehož samci bývajína lokalitách díky pronikavému blankytně modrému zbarvení křídel velmi nápadní.Motýli jsou charakterizováni tmavě skvrnitými bílými třásněmi po obvodukřídel, které je odlišují od ostatních modrásků s výjimkou modráska vikvicového.Problémem je rozlišování samic obou druhů, při kterém je třeba pozorněprohlížet nejen spodní, ale i svrchní stranu křídel. Oba druhy žijí častona společnýchlokalitách. Najaře se všakobjevují jenmotýli modráskajetelového.V létě se nejprvelíhnou motýlimodráska vikvicovéhoa teprvena konci jejichkrátkého životase začínají objevovatmodráscijeteloví.Samice36

MODRÁSEK KOZINCOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:23-30 mmV-VIII, 1 generace, zimují housenkybobovité rostliny: kručinka barvířská (Genista tinctoria),komonice lékařská (Melilotus officinalis), komonice bílá(Melilotus alba), tolice vojtěška (Medicago sativa), čičorkapestrá (Coronilla varia), vičenec ligrus (Onobrychisviciifolia), vikev ptačí (Vicia cracca) nebo kozinec (Astragalussp.)zranitelný druhModrásek kozincový (Glaucopsyche alexis) je dnes jen dosti roztroušeně rozšířenv teplých oblastech Jihomoravského kraje. Je téměř výhradně obyvatelemteplomilných trávníků.37

SamiceDrobnější modrásek,který připosedu ne vždyrozevírá křídla, jesnadno poznatelnýpodle druhověspecifické kresbyspodní stranykřídel. Na lokalitáchbývá nenápadnýa zpravidlase setkávámejen s jednotlivýmimotýly.38

MODRÁSEK LIGRUSOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:34-38 mmV-VII, 1 generace, zimují housenkybobovité rostliny: výhradně vičenec písečný (Onobrychisarenaria), snad i vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia).kriticky ohrožený druhModrásek ligrusový (Polyommatus damon) je dnes v Jihomoravském kraji napokraji vyhynutí a přežívá snad už jen na jediné rozsáhlé lokalitě teplomilnýchtrávníků na Břeclavsku.39

SamecSamiceVelký modrásek, který často rozevírá při posedu křídla, bývá na lokalitáchvelmi nápadným zjevem. Pro specifickou kresbu spodní strany křídel je s jinýmimodrásky nezaměnitelný.40

MODRÁSEK NEJMENŠÍRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:20-25 mmIV-VIII, 2 generace, zimují housenkybobovité rostliny: výhradně úročník bolhoj (Anthyllisvulneraria)Modrásek nejmenší (Cupido minimus) je nejmenším modráskem Jihomoravskéhokraje, kde se s ním dodnes setkáváme roztroušeně v teplých oblastech.Jde téměř výhradně o obyvatele teplomilných trávníků.41

Samice nejsou na rozdíl od samcůshora po křídlech poprášeny modrými šupinkamiDrobounkýmodrásek bývána lokalitáchnepříliš nápadnývzhledem kesvé velikosti apoletování zpravidlajen nízkonad travnatýmiporosty. Spodekkřídel podobnýjako u modráskatolicového,ale modráseknejmenší nemáostruhu vybíhajícíze zadníhokřídla.42

MODRÁSEK ROZCHODNÍKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:25-28 mmIV-VIII, 1-2 generace, zimují housenkyrozchodníky, zvláště rozchodník velký (Sedum maximum)zranitelný druhModrásek rozchodníkový (Scolitantides orion) se dnes jen dosti roztroušeněvyskytuje v teplých oblastech Jihomoravského kraje. Je obyvatelem výslunnýchsuchých skalnatých míst, jako jsou skalní stepi, kamenolomy, skály čiskalnaté nebo kamenité stráně se sporou vegetací a jen řídce roztroušenýmidřevinami.43

Drobnější modrásek, kterýpři posedu často rozevírákřídla, je snadnopoznatelný podle druhověspecifické kresby svrchníi spodní strany křídel. Nalokalitách nebývá díkymalé velikosti zvláštěnápadný a na rozdíl odjiných modrásků sedajímotýli běžně na zem, kamenynebo skály. Motýlise na jaře objevují velmibrzy, často jako prvnímodrásci vůbec.44

MODRÁSEK ŠTÍROVNÍKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:25-28 mmIV-IX, 2-3 generace, zimují housenkybobovité rostliny: tolice vojtěška (Medicago sativa), štírovníkrůžkatý (Lotus corniculatus) nebo jetel luční (Trifoliumpratense)Modrásek štírovníkový (Cupido argiades) je dnes v Jihomoravském kraji rozšířenroztroušeně po většině území s těžištěm v teplých oblastech. Je obyvatelempředevším teplomilných trávníků, ale pravidelně bývá zjišťován i vevlhčích loukách.45

SamiceZpravidla drobný modrásek(někteří jedinci všakbývají nečekaně velcí),který často rozevírá připosedu křídla, se zpravidladobře patrnými ostruhamiv zadních křídlech.Ze spodní strany druhověspecifické 1-3 oranžovéskvrny. Motýli bývají nalokalitách velmi nenápadnía bývají přehlíženi.Často se zdržují jenv plošně omezeném prostorui na rozsáhlejšíchlokalitách.46

MODRÁSEK TMAVOHNĚDÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:24-27 mmV-IX, 2 generace, zimují housenkykakost dlanitosečný (Geranium dissectum), maličký(Geranium pussilum) nebo měkký (Geranium molle),pumpava obecná (Erodium citutarium) nebo devaterníkvelkokvětý (Helianthemum grandiflorum)Modrásek tmavohnědý (Aricia agestis) je dnes v Jihomoravském kraji rozšířenroztroušeně po většině území teplých oblastí. Je obyvatelem téměř výhradněteplomilných trávníků, ale občas bývá nacházen i ve vlhčích loukách.47

SamiceDrobný modrásek, který běžně připosedu rozevírá křídla, s charakteristickyshora oranžovými skvrnamilemovanými křídly. Na lokalitáchnebývá nápadný a zpravidlapotkáváme jednotlivé motýly,kteří hájí svá teritoria. Samci přitom sedí na stéblech a prudcevyletují za každým motýlem, kterýse přiblíží, aby se na své stanovištěpo chvilce zase vrátili.48

MODRÁSEK TOLICOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:23-25 mmV-VIII, 2 generace, zimují housenkybobovité rostliny: tolice dětelová (Medicago lupulina),tolice vojtěška (Medicago sativa), vikev setá (Vicia sativa),štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), jetel luční(Trifolium pratense), komonice bílá (Melilotus alba) nebokozinec sladkolistý (Astragalus glyciphyllos).téměř ohrožený druhModrásek tolicový (Cupido decoloratus) je dnes v Jihomoravském kraji rozšířenroztroušeně po většině území. Je obyvatelem především teplomilnýchtrávníků, s oblibou v místech s vyšším zastoupením roztroušených dřevin.49

Drobounký modrásekbývá na lokalitách nepřílišnápadný vzhledem ke svévelikosti a poletovánízpravidla jen nízko nadtravnatými porosty. Nadruhé straně se nezřídkavyskytuje ve větších počtech.Spodek křídel podobnýjako u modráskanejmenšího, ale modrásektolicový má ostruhu vybíhajícíze zadního křídla,která však bývá často jennaznačena.50

MODRÁSEK UŠLECHTILÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:33-36 mmVI-VII, 1 generace, zimují housenkybobovité rostliny: výhradně vikev ptačí (Vicia cracca)Modrásek ušlechtilý (Polyommatusamandus) je v Jihomoravském krajirozšířen roztroušeně především vseverních výše položených lesnatýchoblastech, ale pravidelně bývázjišťován i v teplomilných trávnícíchv otevřené zemědělsky využívanékrajině. Jde především o obyvatelevlhkých luk a zjevně muvyhovují louky opuštěné.51

SamecSamiceVelký modrásek, který často rozevírá při posedu křídla, bývá na lokalitáchvelmi nápadným zjevem, který se navíc zdržuje především v nápadně kvetoucíchporostech vikve ptačí. Rozlišení od ostatních modrásků není pro specifickoukresbu spodní strany křídel příliš obtížné. Zadní křídla jsou charakterizovánařadou oranžových skvrn po obvodu, po obvodu předních křídel zaseskvrny nápadně chybí.Samice52

MODRÁSEK VIKVICOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:33-37 mmVII-VIII, 1 generace, zimují housenkybobovité rostliny: především čičorka pestrá (Coronillavaria)Modrásek vikvicový (Polyommatuscoridon) je dnes roztroušeněrozšířen v teplých oblastechJihomoravského kraje. Jdetéměř výhradně o obyvateleteplomilných trávníků.53

SamecSamiceVelký modrásek, který běžně při posedu rozevírá křídla a jehož samci bývajína lokalitách velmi nápadní i díky nápadnému zbarvení svrcvhní strany křídel.Motýli jsou charakterizováni tmavě skvrnitými bílými třásněmi po obvodu křídel,které je odlišují od ostatních modrásků s výjimkou modráska jetelového.Problémem je rozlišování samic obou druhů, při kterém je třeba pozorně prohlížetnejen spodní, ale i svrchní stranu křídel. Oba druhy žijí často na společnýchlokalitách.Samice54

OHNIVÁČEK CELÍKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:27-32 mmVI-VIII, 1 generace, zimují vajíčkašťovík menší (Rumex acetosella) a šťovík kyselý (Rumexacetosa)Ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae) se dnes v Jihomoravském kraji vyskytujeroztroušeně především v severních výše položených lesnatých oblastech.Setkáváme se s ním na lesních loukách a pasekách nebo v lesních údolíchprotékaných potoky. Z nížin už téměř vymizel.55

Mimořádně nápadnězbarvení samci většíhodruhu ohniváčka jsouna lokalitách velmi nápadní,jak za letu, takpři posedu. Na rozdíl odostatních druhů ohniváčkůmají motýli charakteristickézbarveníspodní strany křídels řadou bílých skvrn.Samice56

OHNIVÁČEK ČERNOČÁRNÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Ochrana:27-32 mmIV-IX, 2 generace,širokolisté šťovíky: šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius),šťovík kadeřavý (Rumex crispus) nebo šťovík koňský(Rumex hydrolapathum)silně ohrožený druhOhniváček černočárný (Lycaena dispar) se v posledních více než 50 letechrozšířil z nejjižnějších oblastí do celého území Jihomoravského kraje. Je předevšímobyvatelem podmáčených a bažinatých luk, mokřin podél stojatých atekoucích vod, polních mokřin nebo podél potoků proniká i dovnitř lesníchkomplexů, kde ho můžeme nacházet i na docela malých a hojně náletem zarůstajícíchplochách dřívějších luk.57

SamiceMimořádně nápadnězbarvení samci i samicevětšího druhu ohniváčkajsou na lokalitáchvelmi nápadní, jak zaletu, tak při posedu. Narozdíl od ostatních druhůohniváčků majímotýli charakteristickézbarvení spodní stranykřídel. Samci mají shorana předním křídlecharakteristickou černoučárku, která alenebývá vždy zceladobře patrná a kterásamcům ohniváčkacelíkového chybí.58

OHNIVÁČEK ČERNOKŘÍDLÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:25-30 mmIV-IX, 2-4 generace, zimují housenkyšťovík menší (Rumex acetosella) a šťovík kyselý (Rumexacetosa)Ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas) je jedním ze dvou nejrozšířenějšíchohniváčků Jihomoravského kraje, se kterým se můžeme setkat od nížin donejvyšších poloh v nejrůznějších suchých i vlhkých loukách a trávnících.Zvláště početně bývá zjišťován v pískovnách, podél cest, v okrajích polí nebov doprovodných plochách železnic.59

Charakteristicky zbarvenédrobné ohniváčky si nelzes jinými druhy splést. Druhověspecifické je zbarveníjak svrchní, tak spodní stranykřídel.60

OHNIVÁČEK ČERNOSKVRNNÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:23-30 mmV-IX, 2 generace, zimují housenkyšťovík menší (Rumex acetosella) a šťovík kyselý (Rumexacetosa)Ohniváček černoskvrnný (Lycaena tityrus)je jedním ze dvou nejrozšířenějšíchohniváčků Jihomoravského kraje, sekterým se můžeme setkat od nížin donejvyšších poloh v nejrůznějších suchýchi vlhkých loukách a trávnících.Zvláště početně bývá zjišťován v pískovnách,podél cest, v okrajích polí nebo vdoprovodných plochách železnic. Pravidelněse objevuje i uvnitř lesních komplexůna pasekách nebo v loukách nadnech lesních údolí protékaných potoky.61

SamecSamiceNenápadnězbarvenývětší druhohniváčkas charakteristickýmzbarvenímsvrchní ispodnístrany křídelsi nelzes jinýmidruhysplést.62

OKÁČ BOJÍNKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:37-52 mmVI-VIII, 1 generace, zimují housenkytrávyOkáč bojínkový (Melanargiagalathea) je jednímz nejrozšířenějších okáčůpo celém území Jihomoravskéhokraje od nížin donejvyšších poloh v nejrůznějšíchtravnatých plochách,od vysloveně suchýchaž po vlhké, a méněpočetně také v lesích.63

Samice jsou poněkud větší ajejich kresba je hnědaváStředně velký okáč, kterýpravidelně při posedu rozevírákřídla, je na lokalitách díkynápadně pestrému zbarvenínepřehlédnutelný. Zbarvení jetak odlišné od všech ostatníchdenních motýlů, že si ho nelzesplést.64

OKÁČ LUČNÍRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:40-52 mmVI-IX, 1 generace, zimují housenkytrávyOkáč luční (Maniola jurtina)je jednímz nejrozšířenějších okáčůpo celém území Jihomoravskéhokraje od nížindo nejvyšších poloh vnejrůznějších travnatýchplochách, od vysloveněsuchých až po vlhké, améně početně takév lesích.65

SamecSamiceSamiceStředně velký okáč, který občas při posedurozevírá křídla, je na lokalitáchdíky velikosti nápadný. Zbarvení je druhovědosti specifické, takže by neměl býtproblém s jeho rozlišováním, jak při pohledushora, tak při pohledu z boku.66

OKÁČ OVSOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:45-60 mmVII-VIII, 1 generace, zimují housenkytrávyzranitelný druhOkáč ovsový (Minois dryas) jednes v Jihomoravském krajirozšířen jen dosti roztroušeněv teplých oblastech. Je předevšímobyvatelem teplomilnýchtrávníků, ale také prosvětlenýchlistnatých či borovýchlesů.67

SamiceVelký okáč, který občaspři posedu rozevírá křídla,je na lokalitách díkyvelikosti nápadný. Zbarveníje druhově dostispecifické, takže by nemělbýt problém s jehorozlišováním, jak připohledu shora, tak připohledu z boku.68

OKÁČ POHÁŇKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:23-33 mmIV-X, 2-3 generace, zimují housenkytrávyOkáč poháňkový (Coenonympha pamphilus) je nejrozšířenějším okáčemJihomoravského kraje, se kterým se můžeme setkat prakticky kdekolivod nížin do nejvyšších poloh v nejrůznějších travnatých plochách včetně lesníchluk nebo zastavěných území.69

Drobný okáč, který při posedunikdy nerozevírá křídla,bývá na lokalitách i přessvou malou velikost často aběžně k vidění. Zbarvení jedruhově dosti specifické,takže by neměl být probléms jeho rozlišováním při pohleduz boku.70

OKÁČ PROSIČKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:35-42 mmVI-VII, 1 generace, zimují housenkytrávyOkáč prosíčkový (Aphantopushyperantus) je roztroušeněrozšířen po celém územíJihomoravského kraje.Je obyvatelem předevšímsuchých i vlhkých luk nebokřovinatých strání, ale najdemeho i v lučních mokřadechnebo v lesích. Početnépopulace jsou nacházeny iv izolovaných lokalitách vzemědělsky využívané krajině.71

Středně velkýokáč,který občaspři posedurozevírákřídla, je nalokalitáchdíky velikostinápadný.Zbarvení jedruhovědosti specifické,takžeby neměl býtprobléms jeho rozlišováním,jakpři pohledushora, takpři pohleduz boku.72

OKÁČ PÝROVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:32-42 mmIV-VIII, 2 generace, zimují larvy nebo housenkytrávyOkáč pýrový (Pararge aegeria) je rozšířen po celém území Jihomoravskéhokraje od nížin do nejvyšších poloh. Je obyvatelem listnatých a smíšenýchlesů včetně lesních ostrůvků v zemědělsky využívané krajině. Na lesníchcestách na něj pravidelně narážíme i na relativně nevelkých světlinách, kdypostačují jen poněkud více prosluněné koruny stromů se slunečním svitempronikajícím až k zemi, takže nejsou třeba žádné velké paseky nebo průsekyjako u většiny ostatních lesních druhů denních motýlů.73

Středně velký okáč, kterýčasto při posedu rozevírákřídla je v lesním prostředínápadný. Zbarvení je druhověnatolik specifické, že byneměl být problém s jehorozlišováním.74

OKÁČ ROSIČKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:32-40 mmV-VI, 1 generace, zimují housenkytrávyOkáč rosičkový (Erebia medusa) je rozšířen téměř po celém území Jihomoravskéhokraje s těžištěm v lesnatějších oblastech od nížin do nejvyšších poloh.Je obyvatelem suchý i vlhký luk, lesostepí, světlin a pasek listnatých lesůnebo křovinatých strání.75

SamiceStředně velký okáč,který občas při posedurozevírá křídla,je na lokalitáchnápadným druhempůsobícím na prvnípohled velmi tmavě.Zbarvení je druhověnatolik specifické,že by neměl býtproblém s jeho rozlišováním.76

OKÁČ STRDIVKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:28-35 mmVI-VII, 1 generace, zimují housenkytrávyOkáč strdivkový (Coenonympha arcania) je rozšířen téměř po celém územíJihomoravského kraje s těžištěm v lesnatých oblastech. Je obyvatelem lesníchokrajů, lesostepí, křovinatých strání nebo lesních pasek. Na lokalitáchvyžaduje vyšší zastoupení roztroušených dřevin, respektive mozaiku volnýcha zarostlých ploch. V izolovaných místech v zemědělsky využívané krajině žijedaleko vzácněji.77

Menší okáč, který při posedu nikdy nerozevírá křídla, bývá na lokalitách častoa běžně k vidění. Zbarvení je druhově dosti specifické, takže by neměl být probléms jeho rozlišováním při pohledu z boku.78

OKÁČ TŘESLICOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:27-32 mmV-IX, 1-2 generace, zimují housenkytrávyOkáč třeslicový (Coenonympha glycerion) je roztroušeně rozšířen po celémúzemí Jihomoravského kraje od nížin do nejvyšších poloh. Je obyvatelem jakvysloveně suchých trávníků, tak mokrých až rašelinných luk a pravidelně seobjevuje i v lesích.79

Menší okáč, který při posedu nikdy nerozevírá křídla, bývá na lokalitách častoa běžně k vidění. Zbarvení je druhově dosti specifické, takže by neměl být probléms jeho rozlišováním při pohledu z boku.80

OKÁČ ZEDNÍRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:35-45 mmIV-X, 2-3 generace, zimují housenky, případně kuklytrávyOkáč zední (Lasiommata megera) je rozšířen po celém území Jihomoravskéhokraje od nížin do nejvyšších poloh. Je typickým obyvatelem měst a obcí, alesetkat se s ním můžeme i na skalách, v lomech a pískovnách, na hradechnebo v otevřené krajině u zídek, plotů nebo nejrůznějších jiných staveb.81

SamiceStředně velkýokáč, který běžněpři posedu rozevírákřídla, je nalokalitách nápadnýmdruhem.Spíše posedává,než poletuje, takžeho velmi častoplašíme. Zbarveníje druhově natolikspecifické, že byneměl být probléms jeho rozlišováním.82

OSTRUHÁČEK BŘEZOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:32-37 mmkonec VII-X, 1 generace, zimují vajíčkatrnka obecná (Prunus spinosa), případně švestka domácí(Prunus domestica) nebo slivoň obecná (P. institia)Ostruháček březový (Thecla betulae) je rozšířen po celém území Jihomoravskéhokraje, ale díky způsobu života značně uniká pozornosti. Je obyvatelemlesních lemů a pasek, křovinatých strání nebo liniové zeleně s podmínkoupřítomnosti bohatých keřových porostů.83

Velký ostruháček,který při posedujen vzácně vícenebo méně porozevírákřídla, nebývána lokalitách nápadný.Převážně sezdržuje na dřevinách,ale poměrněčasto bývá pozorovánpři sání nektaruna kvetoucíchrostlinách. Pozorováníbývají zpravidlajen náhodná.Zbarvení je druhověnatolik specifické,že by neměl býtproblém s jeho poznáváním.84

OSTRUHÁČEK KAPINICOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:26-28 mmVI-VII, 1 generace, zimují vajíčkatrnka obecná (Prunus spinosa)zranitelný druhOstruháček kapinicový (Satyrium acaciae) je rozšířen roztroušeně v teplýchoblastech Jihomoravského kraje, kde nachází optimální podmínky k životu vostrůvcích teplomilných trávníků s roztroušenými křovinami v zemědělskyvyužívané krajině. Kolonie ale můžeme objevit i na jiných místech: v lesníchlemech nebo v keřových liniích podél cest.85

Drobný ostruháček,který při posedunerozevírákřídla, nebývá nalokalitách pro svouvelikost a rychlýtrhavý let nápadný,ale na druhéstraně zaletujeběžně na kvetoucírostliny pro nektar.Zbarvení je druhověnatolik specifické,že by nemělbýt problém s jehopoznáváním.86

OSTRUHÁČEK OSTRUŢINOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:24-28 mmV-VI, 1 generace, zimují kuklybobovité rostliny nebo ostružiníky (Rubus sp.)Ostruháček ostružinový (Callophrys rubi) je jediným ostruháčkem, se kterýmse běžně setkáváme v travnatých porostech. Rozšířen je po celém území Jihomoravskéhokraje a obývá nejrůznější biotopy – prosvětlené listnaté lesy,rašeliniště nebo naopak nejteplejší a nejsušší lokality.87

Malý ostruháček, kterýpři posedu nerozevírákřídla, nebývá nalokalitách pro svouvelikost a rychlý trhavýlet nápadný. Nezaměnitelnézelenézbarvení spodní stranykřídel ho navíc dělápři posedu v trávěpoměrně nesnadnoviditelným.88

OSTRUHÁČEK ŠVESTKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:24-28 mmkonec V-VII, 1 generace, zimují vajíčkatrnka obecná (Prunus spinosa), případně švestka domácí(Prunus domestica)Ostruháček švestkový (Satyrium pruni) je rozšířen po většině území Jihomoravskéhokraje s těžištěm v nejteplejších oblastech. Optimální podmínky kživotu nachází v ostrůvcích teplomilných trávníků s roztroušenými dřevinamiv zemědělsky využívané krajině. Kolonie ale můžeme objevit i na jinýchmístech: v lesních lemech nebo v keřových liniích podél cest.89

Malý ostruháček, který při posedunerozevírá křídla, nebývána lokalitách nápadný, protožese zdržuje téměř výhradněv korunách dřevin, ve kterýchnebo nad kterými ho můžemezahlédnout nápadně trhavě poletovat.Na první pohled působírelativně velkým a tmavým dojmem.Jen vzácně zaletuje donejbližšího okolí na kvetoucírostliny pro nektar. Zbarveníspodní strany křídel je s jinýmidruhy nezaměnitelné.90

OSTRUHÁČEK TRNKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:27-32 mmVI-VII, 1 generace, zimují vajíčkařešetlák počistivý (Rhamnus catharticus)zranitelný druhOstruháček trnkový (Satyrium spini) žije často na lokalitách společně s ostruháčkemkapinicovým a stejně jako on je roztroušeně rozšířen v teplýchoblastech Jihomoravského kraje a optimální podmínky k životu nachází vzemědělsky využívané krajině v ostrůvcích teplomilných trávníků s roztroušenýmikřovinami, ale kolonie mohou být i na jiných místech: v lesních lemechnebo v keřových liniích podél cest.91

Poměrně velký ostruháček,který připosedu nerozevírákřídla, bývá nalokalitách pro svouvelikost a relativněpestré zbarvenídosti nápadný anavíc zaletuje běžněna kvetoucí rostlinypro nektar.Zbarvení je druhověnatolik specifické,že by neměl býtproblém s jeho poznáváním.92

OTAKÁREK FENYKLOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Ochrana:50-75 mmIV-X, 2-3 generace, zimují kuklyřada pěstovaných i planě rostoucích rostlin z čeledimiříkovitých: například mrkev obecná (Daucus carota),kopr vonný (Anethum graveolens) nebo bedrníky (Pimpinellasp.)ohrožený druhOtakárek fenyklový (Papilio machaon) je rozšířen po většině území Jihomoravskéhokraje v otevřené zemědělsky využívané krajině. Je především obyvatelempolí a polních úhorů, kulturních luk, zahrad nebo nejrůznějších úhorovitýchploch s roztroušenými dřevinami.93

Nezaměnitelnývelkýnápadnýmotýl, kterýpři poseduběžně rozevírákřídla ajehož základnízbarvenípůsobína rozdíl odotakárkaovocného dožluta, se sobliboushromažďujena vyvýšenýchmístech– kopcích.94

OTAKÁREK OVOCNÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Ochrana:50-70 mmIV-VIII, 2 generace, zimují kuklyhloh (Crataegus sp.) a slivoň (Prunus sp.)ohrožený druhOtakárek ovocný (Iphiclides podalirius) je rozšířen po celém území Jihomoravskéhokraje s těžištěm v teplých oblastech. Je obyvatelem výslunných asuchých míst s křovinatou vegetací.95

Nezaměnitelný velký nápadnýmotýl, který připosedu běžně rozevírákřídla a jehož základnízbarvení působí na rozdílod otakárka fenyklovéhobíle, se s oblibou shromažďujena vyvýšenýchmístech – kopcích.96

PERLEŤOVEC MALÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:35-45 mmIV-X, 2-3 generace, zimují housenky nebo kuklyviolky: především violka rolní (Viola arvensis)Perleťovec malý (Issoria lathonia) je nejrozšířenějším perleťovcem Jihomoravskéhokraje, se kterým se můžeme setkat téměř kdekoliv v zemědělsky využívanékrajině včetně zastavěných území na nejrůznějších travnatých plochácha pravidelně proniká i dovnitř lesních komplexů, kde bývá pozorován na pasekách,podél lesních cest nebo na lesních loučkách.97

Středně velký perleťovec,který běžněrozevírá křídla, je nalokalitách nápadnýmdruhem. Druh lzepoznat poměrněsnadno i podle kresbyna svrchní straněkřídel.K jednoznačnémuurčení je však vhodnáprohlídka spodnístrany křídels nezaměnitelnýminápadnými bílýmiperleťovými skvrnami.98

PERLEŤOVEC NEJMENŠÍRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:27-35 mmIV-ÏX, 2-3 generace, zimují housenkyviolka (Viola sp.)Perleťovec nejmenší(Boloria dia) je rozšířenpo celém území Jihomoravskéhokraje stěžištěm v otevřené zemědělskyvyužívanékrajiněna nejrůznějších travnatýchmístech a pravidelněproniká i na lesnípaseky.99

Drobný perleťovec,který běžně rozevírákřídla, bývá nalokalitách sice nápadnýmdruhem,ale díky velké pohyblivostia vysoké„neposednosti“bývá jen nepříliščasto možnost si hov klidu prohlédnout.K jednoznačnémuurčení je třeba prohlídkaspodní stranykřídel.100

PERLEŤOVEC PROSTŘEDNÍRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:42-55 mmkonec VI-VIII, 1 generace, zimují vajička, příp.housenkyviolka (Viola sp.)zranitelný druhPerleťovec prostřední (Argynnis addipe) je nejvzácnějším velkým druhem perleťovcev Jihomoravském kraji žijícím téměř výhradně v lesnatých oblastech.Je obyvatelem lesních okrajů, cest, pasek, louček nebo světlin, s oblibou žijev lesních údolích s mozaikami luk. Jen ojediněle se objevuje v lesních ostrůvcíchv zemědělsky využívané krajině.101

Velký perleťovec, kterýběžně rozevírá křídla, bývána lokalitách nápadnýmdruhem.K jednoznačnému určeníje třeba prohlídka spodnístrany křídel.102

PERLEŤOVEC STŘÍBROPÁSEKRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:55-65 mmVI-VIII, 1 generace, zimují housenkyviolka (Viola sp.)Perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) je nejrozšířenějším velkým druhemperleťovce v Jihomoravském kraji žijícím především v lesnatých oblastech. Jeobyvatelem lesních okrajů, cest, pasek, louček nebo světlin, s oblibou žijev lesních údolích s mozaikami luk. Pravidelně bývá nacházen i v lesních ostrůvcíchv zemědělsky využívané krajině.103

SamiceVelkýnápadnýperleťovec,kterýběžněrozevírákřídla, jepoznatelnýi podlekresbysvrchnístranykřídel, alek jednoznačnémuurčení jepro jistotutřeba prohlídkaspodnístranykřídel.104

PERLEŤOVEC VELKÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:42-55 mmVI-VIII, 1 generace, zimují housenkyviolka (Viola sp.)Perleťovec velký (Argynnis aglaja)je v Jihomoravském krajirozšířen téměř výhradně v lesnatýchoblastech. Je obyvatelemlesních okrajů, cest, pasek, loučeknebo světlin, s oblibou žijev lesních údolích s mozaikamiluk. Jen vzácně se objevujev lesních ostrůvcíchv zemědělsky využívané krajině.105

SamiceVelký perleťovec,kterýběžně rozevírákřídla,bývá nalokalitáchnápadnýmdruhem.K jednoznačnému určeníje třeba prohlídkaspodní stranykřídel.106

SOUMRAČNÍK ČERNOHNĚDÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:30-35 mmVI-VII, 1 generace, zimují housenkyvysoké trávy, hlavně třtina (Calamagrostis sp.)Soumračník černohnědý(Heteropterus morpheus) sev posledních desetiletíchšíří k severu a dnes užpatrně obývá celé územíteplých oblastí Jihomoravskéhokraje. Je předevšímobyvatelem teplomilnýchtrávníků s četněji roztroušenýmikeři, ale můžemeho objevit i na místechvlhčích včetně rašelinišť.107

Velký soumračník,který občas při posedurozevírá křídla,s druhově specifickýmzbarvenímsvrchní i spodnístrany křídel bývána lokalitách nápadnýmdruhem,kterého snadnopoznáme i podlenenapodobitelnéhorelativně pomaléhohluboce vlnitéholetu.108

SOUMRAČNÍK JAHODNÍKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:24-26 mmIV-VIII, 2 generace, zimují kuklyrůžovité rostliny: například mochna (Potentilla sp.),jahodník (Fragaria sp.) nebo ostružiník (Rubus sp.)Soumračník jahodníkový (Pyrgusmalvae) je rozšířen po celém územíJihomoravského kraje od nížin donejvyšších poloh. Je obyvatelem jakvlhčích, tak vysloveně suchýchtravnatých ploch v otevřené zemědělskyvyužívané krajině i v lesích.109

Drobný soumračník, který při poseduběžně rozevírá křídla, nebývá na lokalitáchzvláště nápadný pro svoji drobnosta rychlý let nevysoko nad zemí.Na některých lokalitách s tzv. stepnímidruhy je jeho poznávání problematické.Je potřeba důkladně prohlížetkresbu na svrchní, případně i spodní,straně křídel.110

SOUMRAČNÍK JITROCELOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:22-28 mmV- zač. VII, 1 generace, zimují housenkytrávySoumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon) je rozšířen po celém územíJihomoravského kraje od nížin do nejvyšších poloh. Je obyvatelem předevšímvlhčí travnatých ploch podél lesních okrajů, na lesních pasekách a loukáchnebo v lučních porostech na dnech lesních údolí protékaných potoky anajdeme ho i na rašeliništích. Běžně však bývá nacházen i ve vysloveně suchýchplochách v zemědělsky využívané krajině.111

Drobný soumračník,který při poseduběžně rozevírá křídla,nebývá na lokalitáchzvláště nápadnýpro svoji drobnosta rychlý letnevysoko nad zemí.Jeho zbarvení křídelshora i zespodu jemezi ostatními soumračníkynezaměnitelné.Pravidelněhájí v posedu nastéblech teritoria. Přivyrušení odlétá a pochvilce rychlého letuse zase vrací napůvodní místo.112

SOUMRAČNÍK MÁČKOVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:23-26 mmIV-VIII, 2 generace, zimují housenkybobovité rostliny: hlavně čičorka pestrá (Coronilla varia)a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)Soumračník máčkový (Erynnistages) žije po celém územíJihomoravského kraje odnížin do nejvyšších poloh. Jeobyvatelem nejrůznějšíchsuchých bezlesých ploch, vekterých bývá nesouvislé bylinnépatro s mozaikou „holých“ploch, napříkladv lomech nebo pískovnách.113

Drobný soumračník,který při posedu běžněrozevírá křídla,nebývá na lokalitáchzvláště nápadný prosvoji drobnost a rychlýlet nevysoko nadzemí. Jeho zbarveníkřídel shora je meziostatními soumračníkynezaměnitelné.Pravidelně hájív posedu na stéblechteritoria. Při vyrušeníodlétá a po chvilcerychlého letu se zasevrací na původní místo.114

SOUMRAČNÍK REZAVÝRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:28-32 mmV-VII, 1 generace, zimují housenkytrávySoumračník rezavý (Ochlodes sylvanus) je rozšířen po celém území Jihomoravskéhokraje v nejrůznějších travnatých plochách, pravidelně i na lesníchpasekách. Je obyvatelem především bujných hustých a zapojených porostů.115

Větší druh soumračníka, který při posedu běžně specifickým způsobem rozevírákřídla, bývá díky nápadnému rezavému zbarvení na lokalitách nápadný,nejen při posedu, ale i za letu. K jednoznačnému rozlišení od ostatních rezavězbarvenýchsoumračníkůsi jetřeba prohlédnoutkresbu naspodnístraněkřídels bílýmipo obvodurozpitýmiskvrnami.116

VŘETENUŠKA ČIČORKOVÁRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:15-18 mmVII-VIII, 1 generace, zimují housenkybobovité rostliny: čičorka pestrá (Coronilla varia)Vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes) je v Jihomoravském kraji rozšířenátéměř výhradně v teplých oblastech na výslunných stráních, v lesostepíchnebo v prosvětlených listnatých lesích včetně jejich okrajů.117

Vřetenuška má typickýširoký nápadný barevnýobojek na těle. Motýleknemusí být vždy shoravybarven, jak ukazují fotografie,ale i černočervenějako většina ostatních vřetenušek.Obojek je však, svýjimkou snadno rozeznatelnévřetenušky pozdní,jedinečný.118

VŘETENUŠKA KOZINCOVÁRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:12-16 mmVI-VIII, 1 generace, zimují housenkybobovité rostliny: hlavně čičorka pestrá (Coronilla varia)Vřetenuška kozincová (Zygaena loti) je v Jihomoravském kraji rozšířenatéměř výhradně v teplých oblastech v teplomilných trávnících. Na některýchlokalitách bývá velmi hojná.119

Samice jsou charakteristickysvětle poprášenéShora na předních křídelchšest červenýchskvrn, přičemž pátá ašestá na konci křídlajsou charakteristickyledvinovitě spojeny. Nalokalitách nás zaujmoupáry světle a tmavězbarvených jedinců.120

VŘETENUŠKA LIGRUSOVÁRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:11-15 mmVII-VIII, 1 generace, zimují housenkybobovité rostliny: štírovník (Lotus sp.), vičenec (Onobrychissp.) nebo bílojetel (Dorycnium sp.)Vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica) je v Jihomoravském kraji rozšířenatéměř výhradně v teplých oblastech v teplomilných trávnících. Na některýchlokalitách bývá velmi hojná.121

Nezaměnitelnákresba svrchnístrany křídel oprotiostatním vřetenuškám.Červené skvrnyjsou většinousvětle lemované.122

VŘETENUŠKA MATEŘÍDOUŠKOVÁRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:13-16 mmVI-VIII, 1 generace, zimují housenkymateřídouška (Thymus sp.)Vřetenuška mateřídoušková (Zygaena purpuralis)je v Jihomoravském kraji rozšířenapo většině území na suchých i vlhčích loukách.Prakticky stejnou vřetenušku přehlíženou(Zygaena minos) nelze vizuálně odlišovat.123

Nezaměnitelnákresba svrchnístrany křídel oprotiostatním vřetenuškámse třemipodélnými pruhy,které má i vřetenuškatřeslicová(Zygaena brizae),která je nápadnědrobnější as jiným ukončenímpruhů.124

VŘETENUŠKA OBECNÁRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:14-18 mmVI-VIII, 1 generace, zimují housenkybobovité rostliny: čičirka pestrá (Coronilla varia) a štírovník(Lotus sp.)Vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae) je nejrozšířenější vřetenuškou Jihomoravskéhokraje od nížin do nejvyšších poloh. Je obyvatelem předevšímvlhčích a svěžích luk, ale pravidelně je zjišťována i v suchých teplomilnýchtrávnících, případně na lesních světlinách a pasekách.125

Na rozdíl od všech ostatních vřetenušek shora na předních křídlech šest červenýchskvrn.126

VŘETENUŠKA POZDNÍRozpětí křídel:Let:Živné rostliny:Červený seznam:11-14 mmVII-VIII, 1 generace, zimují housenkymáčka ladní (Eryngium campestre)ohrožený druhVřetenuška pozdní (Zygaena laeta) jednes jednou z nejvzácnějších vřetenušekJihomoravského kraje a vyskytujese jen velmi roztroušeně v teplých oblastechv lokalitách teplomilných trávníků.127

Nezaměnitelná kresba svrchní strany křídel oproti ostatním vřetenuškám.128

Vřetenuška ligrusová129

Perleťovec prostřední130

Atraktivně zbarvená samice modráska jetelového131

Použitá a doporučenáliteraturaBENEŠ J. a kol., 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana Ia II. Společnost na ochranu motýlů Praha.LAŠTŮVKA Z., 2008: Denní motýli (Rhopalocera) zemědělské krajiny.NOVÁK I., SEVERA F., 2007: Motýli. Aventinum Praha.Kompletní určovací klíč našich denních motýlů je k nahlédnutí na internetuna stránkách Společnosti na ochranu motýlů: www.lepidoptera.cz,na kterých najdeme i obsáhlé informace o rozšíření jednotlivých druhů, jejichochraně nebo biologii.132

133

134