CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY Laboratorní cvičení

Rozpustnost kyslíku ve vodě v rovnováze se vzduchem při tlaku 101,3 kPa v závislostina teplotě .teplota o C 0 1 2 3 4 5 6 7c s mg.l -1 14,64 14,23 13,83 13,45 13,09 12,75 12,42 12,11teplota o C 8 9 10 11 12 13 14 15c s mg.l -1 11,81 11,53 11,25 10,99 10,75 10,51 10,28 10,06teplota o C 16 17 18 19 20 21 22 23c s mg.l -1 9,85 9,64 9,45 9,26 9,08 8,90 8,73 8,57teplota o C 24 25 26 27 28 29 30 31c s mg.l -1 8,41 8,25 8,11 7,96 87,82 7,69 7,55 7,42teplota o C 32 33 34 35 36 37 38 39c s mg.l -1 7,30 7,18 7,06 6,94 6,83 6,72 6,61 6,51Hodnoty rozpustnosti pro teploty mezi celými stupni se interpolují.12.2. Oxygenační kapacitaAby bylo možné vyjádřit výkonnost aeračního zařízení a různá zařízení vzájemněsrovnávat, byl zaveden pojem oxygenační kapacita, definovaný vztahem:OC = K 20 .c s [12.5]kde OC je oxygenační kapacita, udávající množství O 2 na objemovou jednotku aerovanénádrže za časovou jednotku (g/m 3 .h). Je to množství kyslíku, které se za hodinu rozpustí vevodě o teplotě 20 o C za atmosférického tlaku 101,3 kPa při chodu aeračního zařízení zapodmínky nulové koncentrace kyslíku ve vodě, kdy je příjem největší – viz rovnici 12.1.Nutno ovšem předpokládat, že koncentrace kyslíku zůstává v průběhu aerace nulová, což jemožné buď tím, že kyslík je průběžně nějakým dějem spotřebován, nebo že v časovém úsekud t se koncentrace kyslíku zvýší jen o malou hodnotu d c a přívod za delší časový úsek sevypočte ze směrnice d c/ dt. Nutno rozlišovat množství kyslíku dodané aeračním zařízením odjeho množství, které se rozpustí ve vodě., což bývá jen část - v procentickém vyjádřenínazývaná využitelnost kyslíku.Podklady pro stanovení oxygenační kapacityStanovení koeficientu K se provede průběžným měřením koncentrace rozpuštěnéhokyslíku v průběhu aerace vody (předem zbavené kyslíku ) s časovým záznamem doby aerace.Koncentrace kyslíku se měří pomocí kyslíkové sondy. Délka časových intervalů měření závisína účinnosti aeračního zařízení, tedy na rychlosti růstu koncentrace kyslíku. Výpočetkonstanty K se provede z rovnice [12.2] dosazením koncentrací kyslíku odpovídajícíchdvěma časovým údajům t. Přesný výpočet vyžaduje, aby koncentrační rozdíl nebyl přílišmalý. Doporučuje se provést výpočet pro řadu koncentrací c 1 , c 2 ... c n , odpovídajících časůmt 1 , t 2 ... t n a tyto vztáhnou k výchozí koncentraci c 0 v čase t o . Koeficient K je směrnicízávislosti, kterou je možno zobrazit jako lineární funkci : na osu x vynášíme čas, na osu yodpovídající hodnoty ln (c s – c o ) / (c s – c n ).Kcs− clncs− c=t − tnoon47[12.6]