21 - Univerzita Palackého v Olomouci

u d á l o s t i • u d á l o s t i • u d á l o s t iMezinárodní sympozium Umění a kultura střední Evropy• Katedra bohemistiky FF UP ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., uspořádalave dnech 15.–17. března první ročník mezinárodního interdisciplinárního sympozia Umění a kulturastřední Evropy na téma Cizinec – vyhnanec – přistěhovalec. Sympozium navázalo na obdobná, jiždříve realizovaná mezinárodní sympozia zaměřená na českou kulturu a umění 20. století, konající sev letech 2005–2010 na půdě Uměleckého centra a Filozofické fakulty UP.Vzrůstající zájem o danou problematiku vedl pořadatelek rozšíření badatelského spektra a odbornéhozacílení příspěvků, bylo tak možné vyslechnout referátynejen literárních vědců, ale i lingvistů, filozofů, historiků,sociologů, kunsthistoriků či muzikologů, a to jak z domácích,tak zahraničních pracovišť. Vzhledem k vysokéúčasti – letošního sympozia se zúčastnilo na sedmdesátz původních takřka devadesáti přihlášených účastníků –probíhaly jednotlivé přednáškové bloky současně v aulei v zasedacím sále Děkanátu FF.První den otevřeli exulantskétéma v bloku hlavních referátůliterár ní badatelka HelenaKosková (na horním snímku), rekapitulující20. století v literatuřejakožto století exilu, či TomášKubíček z Ústavu pro českou literaturuAV ČR v Praze, uvažujícío estetickém projektu StředníEvropy v díle Milana Kundery. Povstupních referátech pokračovalodpolední program již paralelněna dvou místech, kde zaznívalypříspěvky zabývající se dobrovolnoui nedobrovolnou migracíautorů i národnostních menšinpo středoevropském prostoru čireferáty na téma cizinec jakožtopostava literárních děl a jeho pojímánía charakterizace v literatuřejednotlivých středoevropskýchnárodů. Na závěr prvního dne bylpro účastníky sympozia připravenslavnostní večer u sklenky vína,během něhož byli hosté provedenipo střední Evropě, tentokrát té hudební, valašskýmfolklorním souborem MUZYGA HARAFICA.Druhý den pokračovali účastníci sympozia v mapovánívytyčené problematiky, přičemž stále zřetelnějiodhalovali šíři a badatelský potenciál jednotlivých kulturstřední Evropy. Dopolední referáty v aule se zabývalymotivem „cizinectví“ v konkrétních dílech či v oblastiavantgardního, zejména výtvarného, umění. Poté sepozornost účastníků obrátila na česko-německé čičesko-rakouské souvislosti exilu a současnou českouprózu. V zasedacím sále se referující věnovali významnýmliterátům středoevropského prostoru (Rilke, Svevo, Zweigči Kukučín) či méně známým autorům, kteří v důsledkuvlastního exulantství zůstávali po celý život rozkročenimezi dvě země. Později přišla na řadu problematika poválečnéhoexilu konce čtyřicátých let. Připomenut byl takémotiv hledání třídního nepřítele za hranicemi naší zeměv letech padesátých v podání pražského bohemisty VítaSchmarce. Závěrečný blok druhého dne tematizoval osudypedagogických pracovníků a literárních kritiků v exilu. Řečbyla o českých profesorech, kteří se podíleli na založeníFilosofické fakulty UK v Bratislavě,či o Františku Peroutkovi neboIgoru Hájkovi, který byl jednímz tvůrců kánonu české literaturyv západním kontextu.Třetí den se někteří účastnícívrátili k tématu exilovéhovýtvarnictví, vedle toho zazněli příspěvek o motivu exulantstvív americk ých f ilmech HugoHaase. Následně se pražský literárníteoretik Jakub Češka pokusilformulovat vztah domova a cizinyz hlediska narativních postupů,zatímco slovenská teatroložkaDagmar Podmaková pohovořilao vzájemných vlivech a inspiracíchstředoevropských divadelníků.V zasedacím sále se představilliterární historik a překladatelTomáš Vašut ze Segedínskéuniverzity, který, stejně jakojeho kolegyně z Pardubickéuniverzity Marta Pató, promluvilo znovuobjeveném maďarskémliterátu Sándoru Maráiovi. S fundovanýmireferáty vystoupili také Roman Kanda působícína Opolské univerzitě, hovořil o Witoldu Gombrowiczi, čiolomoucký bohemista Radek Malý (na dolním snímku),který rekonstruoval složitý vztah Paula Celana k českýmzemím. Na závěr sympozia zhodnotil Lubomír Machalaz Katedry bohemistiky FF jeho průběh, poděkoval zahojnou účast a vyhlásil téma dalšího ročníku sympozia,který se uskuteční na jaře příštího roku.Sympozium Umění a kultury střední Evropy bylo organizačněa finančně zaštítěno grantem ESF Bohemistika:obor pro III. tisíciletí.M. Lukáš, Katedra bohemistiky FF, foto archiv autoraOlomoučtí plavci si v Českém poháru doplavali pro čtyři medaile• V prvním kole Českého poháru v plavání 2011, kterése konalo 19. a 20. března v Českých Budějovicích, dosáhliplavci SK UP výborných výsledků. Petra Formánková siv závodě 200 m prsa doplavala pro stříbro v čase 2:41,82a na stovce a padesátce získala bronzové medaile. Stejněúspěšný byl Jiří Daněk mezi muži – na 200 m prsa semu podařilo získat rovněž stříbrnou medaili, a to v čase2:29,83. V první osmičce se umístili i další čtyři plavcioddílu plavání SK UP: Tereza Daňková, Karel Mikota,Ondřej Němec a Markéta Vydrová.Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 240 plavců ze40 oddílů České republiky, Chorvatska, Maďarska a Slovinska.Byl tak početně lépe obsazen než loňský ročník.Z olomouckého oddílu se zúčastnilo závodů celkem osmplavců pod vedením trenéra Dušana Viktorjeníka.Český pohár má celkem 8 kol. To další se uskuteční v Ostravě14.–15. května, kam se chystají i plavci z SK UP Olomouc.Literární badatelka Helena Kosková se věnovalaexulantskému tématuOlomoucký bohemista Radek Malý rekonstruovalvztah Paula Celana k českým zemímMladí plavci se snažili získat medaile o víkend pozdějiv Hradci Králové. Nejlepších výsledků dosáhla HelenaJahodová, která osadila páté místo na 100 m prsa ve svémosobním maximu na dlouhém padesátimetrovém bazéněa Adriana Klimková obsadila 7. místo ve stejné disciplíně.-jf-, foto archiv OKOznámení PozvánkyOddělení zahraničních vztahů RUPzve všechny zájemce z řad studentů UP na přednáškuMerrillův program – jednoroční studijnípobyt v USAve čtvrtek 14. dubna v 15. 00 hodinve filmovém sále v Křížkovského ul. 8Vedle obecných informací o programu se účastníci mohoutěšit na vystoupení a prezentace nedávných absolventůMerrillova programu.Konfuciova akademie UP zve na přednáškyO specifické skupině indonéských Číňanů, menšině, kterámusela čelit po dlouhou dobu rasové diskriminaci, bude6. dubna ve velké učebně FF UP hovořit lektorkaindonéštiny na Katedře asijských studií FF UP MartinaRysová. Přednáška Čínská komunita v Indonésii začínáv 18. 30 hodin. Na stejném místě a ve stejném čase se4. května uskuteční přednáška Východní a severní Tibet.Životní styl buddhistických mnichů a kočovných nomádův historických oblastech Tibetu Kham a Amdo přiblížízkušená cestovatelka „backpackingu“ Andy Qin.Nový přístup do The Times Digital ArchivUniverzita Palackého má do 24. 4. znovu přístup do digitálníhoarchivu nejznámějšího deníku na světě The Times. Tentodeník začal vycházet v Anglii v roce 1785 pod názvem TheDaily Universal Register. The Times Digital Archive obsahujevšechna čísla The Times včetně obrázků za období let1785–1985. Přímý vstup: http://infotrac.galegroup.com/itweb/palacky?db=TTDA. Bližší informace: http://ezdroje.upol.cz.Přednáškový večer Spolku lékařů v OlomouciSpolek lékařů v Olomouci a III. interní klinika FNOL a LFUP pořádají další z přednáškových večerů, tentokrát natéma Endokrinologie (koordinátoři prof. V. Ščudla, CSc.,doc. Z. Fryšák, CSc.). Koná se ve středu 13. dubna od16 hodin v prostorách Teoretických ústavů LF UP.Přírodovědecká fakulta UP zve na přednášku v rámci kurzuManagement vědy a výzkumuBýt předmětem touhy, nikoli pouze volbyaneb Inovace jako cesta k přežitíO zkušenostech, jak rozjet úspěšnou firmu založenou navýzkumu a inovacích, bude hovořit Ing. Zbyněk Frolík,generální ředitel společnosti Linet a manažer roku 2009.Koná se v úterý 5. dubna v 16 hod. v nové budově PřF natř. 17. listopadu 12, učebna LP 1037.Katedra botaniky PřF ve spolupráci s Moravskoslezskoupobočkou ČBS pořádá exkurzi pro studenty i veřejnostBotanická vycházka do okolí Olomouce9. dubna – údolí Bystřice mezi Domašovem n. B.a Jívovou u OlomouceOdjezd vlakem v 7.36 z Olomouce hl. n. do Domašova nadBystřicí, odsud pěšky údolím Bystřice do železniční staniceJívová. Předpokládaný odjezd vlakem z Jívové v 15.49 zpětdo Olomouce (16.26). Exkurze poběží za každého počasí.Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., zapřispění statutárního města Olomouc, Olomouckého krajea Státního fondu životního prostředí ČR pořádáve dnech 12. dubna–2. květnaEkologické dny Olomouc 2011Besed na téma O Zemi v čase tří krizí se zúčastní takédoc. Pavel Nováček a doc. Lubor Kysučan z UniverzityPalackého. Více o dvacátém prvním ročníku ekologickéhofestivalu plného kultury, výletů, výstav a informací o příroděa jejím bohatství, o vztahu člověka a krajiny, kterouobývá na www.slunakov.cz.•3 •

Uzlový bod ve vývoji Lékařské fakultyPrvním uzlovým bodem ve vývoji Lékařské fakulty UPbylo zbudování Teoretických ústavů v šedesátých letechminulého století. Druhým je nynější událost. Já bylu obou, a tak mi dovolte malé ohlédnutí. V pátek 18. 3.byl položen základní kámen ke dvěma budovám Lékařskéfakulty UP: budovy Ústavu molekulární a translačnímedicíny a budovy Dostavby Teoretických ústavů. Zaznělyproslovy a ovzduší Velké posluchárny TÚ bylo přívětivěslavnostní. Z verandy bylo vidět bagry, jak hloubí jámypro základy staveb.Před jednadvaceti lety, krátce po revoluci, jsme ses tehdejším děkanem LF prof. Lubomírem Neoralem radilio tom, co udělat, aby fakultě a univerzitě „neujel vlak“v oborech, které byly v západních státech silně rozvinuté,jejich vývoj mimořádně rychlý a význam v medicíněnaprosto zásadní a evidentní. Šlo o imunologii, genetikua molekulární biologii. Byl zrušen vědecky neproduktivníÚstav vyšší nervové činnosti a v jeho zaprášených prostoráchvzniklo během necelého jednoho roku modernězařízené a vybavené pracoviště pro imunologii a biotechnologii.Tento malý „zázrak“ v tehdejší rozkolísanédobě plné nejistot a hledání dokázal s velkým osobnímnasazením tehdejší docent Evžen Weigl. Podpořilijsme rovněž iniciativu docenta Jiřího Šantavého, a takz genetického oddělení, které vedl, postupně vzniklv prostorách Dětské kliniky dnešní dobře prosperujícíÚstav lékařské genetiky. První molekulárně biologickéMedicína v Olomouci…lidských onemocnění, zejména nádoru mozku, prostaty,prsu a zažívacího traktu.„Stavba Ústavu představuje investici ve výši okolo200 miliónů korun. Dvakrát tolik prostředků, téměř půlmiliardy, půjde na přístrojové vybavení našich laboratoří.V Olomouci vzniká špičkové vědecké centrum vybavenétěmi nejmodernějšími technologiemi. Je potěšitelné, žejiž v prvním roce formální existence ústavu jeho vědečtípracovníci vyprodukovali řadu špičkových publikací a několikpatentů,“ uvádí ředitel Ústavu molekulární a translačnímedicíny doc. Marián Hajdúch. Současně dodává,že velkým rizikem pro realizaci projektu je momentálnínávrh změny DPH, který prodraží nákupy přístrojovéhovybavení i běžného materiálu; toto navýšení bude zřejměvyšší, než úspory vzniklé ve veřejných soutěžích.Projekt Rozvoj infrastruktury pro výzkum a výukuna Lékařské fakultě UP, jehož hlavní částí je DostavbaTeoretických ústavů Lékařské fakulty UP, si vyžádalkapacitně i technologicky nevyhovující stav historickébudovy, kde probíhá jak výzkum, tak i výuka. Záměr naZákladní kameny budoucích staveb LF UPo h l é d n u t íaktivity na Lékařské fakultě, a možná celéuniverzitě, začal rozvíjet prof. Karel Indrák,a to tím nejefektivnějším způsobem: stážemia přímou spoluprací s pracovišti světovéhojména v USA. Pod jeho vedením se Hematoonkologickáklinika záhy stala špičkovýma vyhledávaným pracovištěm. Byla to dobavpravdě rušná a přála smělým, nadšenýma cílevědomým pracovníkům fakulty.Uplynuly dvě desítk y let a stalo senevídané. S pomocí fondů EU začala stavbazmíněných dvou budov. A děje se to v doběvšeobecného šetření, úspor a nejrůznějších omezení. Beruto za jasný důkaz schopností a koncepční cílevědomostiděkana LF prof. Zdeňka Koláře s týmem spolupracovníkůobstát a prosadit své záměry v konkurenčním prostředínašeho státu a zemí EU. Inu svět se hne, kam se síla napře...Dodejme ještě, že Zdeněk Kolář v duchu světových trendůzaložil a se spolupracovníky rozvinul vědecky produktivnípracoviště molekulární patologie, které znamenalo novouetapu vývoje Ústavu patologie LF. Přitom své první krůčkyna poli vědeckého výzkumu ještě jako student medicínyvykonal v laboratoři našeho Ústavu biologie LF.Za generaci nás odcházejících bych chtěl vyslovit díka uznání vedení Lékařské fakulty a Univerzity Palackéhoze tento velevýznamný výsledek jejich soustavnéhoa určitě vyčerpávajícího úsilí. Umožní zvýšit kvalitu prácerozšíření Teoretických ústavů byl v minulosti několikrátodložen, a až díky evropským prostředkům se jej nynídaří realizovat. Během dvou let vznikne vedle starébudovy nový objekt o celkové ploše 16 443 m 2 , který budekonstrukčně propojen s historickou budovou TÚ LF.„Dostavba Teoretických ústavů nám přinese významnérozšíření laboratorních a výukových prostor. V těchtolaboratořích budou moci zejména studenti doktorskýchstudijních programů rozvíjet své vědecko-výzkumné aktivity.Kromě laboratoří dojde k významnému navýšenípočtu učeben, přednáškových sálů, počítačových pracoven,či vybudování velké studovny v rámci knihovny,“říká doc. Martin Modrianský, proděkan LF, který vedeprojekt Dostavby.Zahájení výstavby obou budov je významnýmimpulsem v dalším zvyšování úrovně studia medicínyv Olomouci, které má už dnes vysoký standard. Podlenedávného hodnocení Rady pro výzkum, vývoj a inovacetotiž olomoucká lékařská fakulta obsadila čtvrté místoz osmi českých lékařských fakult a z téměř pěti stovekhodnocených výzkumných organizací v Českérepublice obsadila 26. místo.„Naše fakulta byla do značné míry handicapovanáve srovnání s jinými velkými městy, kde jevysoká koncentrace biomedicínsky orientovanýchústavů Akademie věd. V Olomouci nic takovéhoneexistovalo, a i přesto jsme dokázali udržet přednípříčky. Nyní naši učitelé a studenti získávají díkyoběma projektům daleko větší možnost pracovatna výzkumných projektech, což je klíčové pro dalšína poli výzkumu i výuky a výrazně zlepší pracovní podmínkymladým a nově přicházejícím. Před dvaceti lety byljedním z nich i tehdejší student Marián Hajdúch, kterýuž jako gymnazista začal pracovat v laboratoři Ústavuimunologie u prof. Evžena Weigla, absolvoval Lékařskoufakultu UP, stal se vedoucím pracoviště experimentálnímedicíny na Dětské klinice FN u prof. Vladimíra Mihála,docentem a nyní řídí Ústav molekulární a translačnímedicíny LF UP. Stojí za ním znamenité výsledky experimentálníhovýzkumu, molekulární diagnostiky nádorů,několik patentů a mnoho publikací v mezinárodníchčasopisech.Nejdůležitější devizou do budoucna ovšem je, ževeškeré úspěchy v pozitivním rozvoji fakulty a celéuniverzity jsou, a vždy zůstanou, založeny na výzkumnýchvýsledcích jednotlivců a skupin, které jsou doloženypublikacemi v mezinárodních vědeckých časopisech. Nanaší Lékařské fakultě a ve Fakultní nemocnici takoví lidéjsou, a poznáme je snadno. Mají kolem sebe doktorandy,tráví většinu času a myšlení na pracovišti a jejich jménoje v mezinárodní databázi WOS. Jsou nadějní a zárukouvědecky progresivního vývoje, osvědčeným prostředkemproti zjevným i skrytým tendencím k odbornému a vědeckémuprovincialismu.Prof. M. Hejtmánek, emeritní přednosta Ústavubiologie LF a bývalý prorektor UP pro vědu a výzkumfoto archiv ŽUPDokončení ze str. 1rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu. Nejlepší učitel,ale i student, je totiž ten, který sám aktivně vědeckypracuje,“ zdůrazňuje děkan LF prof. Zdeněk Kolář.Zhotovitelem obou staveb je olomoucká stavebníspolečnost GEMO. Architektonický záměr vypracovalostudio atelier–r.Projekt Biomedicína pro regionální rozvoj a lidskézdroje – BIOMEDREG, v jehož rámci vzniká Ústav molekulárnía translační medicíny, běží od 29. března 2010,kdy tehdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovyMiroslava Kopcová podepsala rozhodnutí o jeho financování.Partnery projektu jsou Fakultní nemocniceOlomouc, Ústav organické chemie a biochemie AV ČRa Vysoká škola chemickotechnologická v Praze. Celkovávýše dotace dosahuje 883 877 406 Kč, kdy příspěvek EUčiní 751 295 795 Kč a příspěvek státního rozpočtu ČRčiní 132 581 611 Kč.Projekt Rozvoj infrastruktury pro výzkum a výukuna Lékařské fakultě UP – Dostavba Teoretickýchústavů Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomoucibyl potvrzen 31. ledna 2011, kdy ministr školství,mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš podepsal rozhodnutío poskytnutí dotace. Její celková výše dosahuje798 430 054 Kč, kdy příspěvek EU činí 678 665 545,9 Kča příspěvek státního rozpočtu ČR činí 119 764 508,1 Kč.Oba projekty jsou součástí integrovaného plánu rozvojeměsta „Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc“.Více informací o obou projektech na www.biomedreg.eu.Mgr. V. Mišauer marketing managerBIOMEDREG – ÚMTM LF, foto M. Otava•7 •