Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Křivky. Evolventy, evoluty 1 2 1 a k a k cos sin Lineární rovnice mezi první a druhou křivostí dané křivky k lze tedy napsat ve tvaru = 0. 1 2 a k sin a k cos sin , (8.4) kde a a jsou konstanty. Pro = 0 ( = ) buď a = 0, nebo 2 k = 0 ... jde o rovinnou křivku. Případ a = 0 lze vyloučit (šlo by zde o totoţné - splývající křivky). Potom tedy pro 0( ) z rovnice (8.4) dostaneme 1 2 a k a k cotg 1. Jestliţe dosadíme b = a cotg , dostaneme výraz a 1 k + b 2 k = 1. (8.5) Tato podmínka musí být splněna pro kaţdou křivku Bertrandova páru. Dále lze dokázat: Nutná a postačující podmínka pro to, aby křivka p = p(s) mohla být jednou z křivek Bertrandova páru, je splnění rovnice 2 k = 0 (pro rovinné křivky), nebo a 1 k + b 2 k = 1, kde a a b jsou konstanty. Druhá křivka Bertrandova typu je potom dána rovnicí (8.1). Z obrázku 8.2 je patrné, ţe rovinná křivka k ekvidistantní ke křivce k je vyjádřena parametricky x = x ± a cos , y = y ± a cos , kde , jsou směrové úhly normály n křivky k. Ze vztahu cos 2 + sin 2 = 1 pro směrové kosiny přímky dostaneme cos , cos - , 2 2 2 2 kde f= f(t) = x a Ѱ= Ѱ(t)= y , Z těchto rovnic a z rovnic pro x a y potom dostaneme x ( t) a , y ( t) a (8.6) 2 2 2 2 coţ jsou parametrické rovnice ekvidistantní křivky k ke křivce k. Ke křivce zadané F( x, y ) = 0 rovnici ekvidistanty získáme eliminací x, y z rovnic F( x, y ) = 0, y y kde a je libovolná reálná konstanta. dx dy ( x x) a ( x x) ( y y) a 2 2 2 , 78
Křivky. Evolventy, evoluty 8.2 Evolventy a evoluty Křivka k , která protíná kolmo všechny tečny dané křivky p = p(s) (a leţí tedy na tzv. ploše tečen této křivky), se nazývá evolventou dané křivky k. Křivku p = p(s) potom nazýváme evolutou křivky k . Dle tohoto lze odvodit rovnici evolventy. (Obrázek 8.3.) Mějme rovnici evoluty p = p(s), potom rovnici evolventy můţeme napsat ve tvaru p = p - ut, kde u = s + c (8.7) (c je libovolná reálná konstanta.) Obr. 8.3 Ke kaţdé evolutě existuje nekonečně mnoho evolvent (záleţí právě na konstantě c). Budeme řešit opačnou úlohu. A to hledáme k dané křivce evolutu. Můţeme evolutu hledat jako geometrické místo středů křivosti dané křivky (v rovině). Lze ukázat, ţe obecná rovnice evoluty k dané křivce má tvar: p = p(s) => p p( s) 1 r n b cotg 2 k d s c , (8.8) kde c je libovolná integrační konstanta; a p = p(s) je rovnice dané křivky. Pro křivky v rovině platí: p = p + 1 rn. (8.9) 79
- Page 28 and 29: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.9 S
- Page 30 and 31: Vlastnosti kuţeloseček Příklad
- Page 32 and 33: Vlastnosti kuţeloseček vrcholem a
- Page 34 and 35: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.17
- Page 36 and 37: Prostor, axiomy, pojmy 4. PROSTOR,
- Page 38 and 39: Prostor, axiomy, pojmy Kolmost Obr
- Page 40 and 41: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.6 Jeh
- Page 42 and 43: Prostor, axiomy, pojmy Průmětna -
- Page 44 and 45: Prostor, axiomy, pojmy Komplanárno
- Page 46 and 47: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.14 Ob
- Page 48 and 49: Křivky Přiřadíme kaţdému tako
- Page 50 and 51: Křivky Jestliţe křivku nelze vţ
- Page 52 and 53: Křivky Z poslední rovnice vypočt
- Page 54 and 55: Křivky Funkce s(t) je definována
- Page 56 and 57: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 58 and 59: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 60 and 61: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 62 and 63: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 64 and 65: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 66 and 67: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 68 and 69: Oskulační kruţnice p s 1 2 3 1 1
- Page 70 and 71: Oskulační kruţnice 1 1 k r , 2 k
- Page 72 and 73: Oskulační kruţnice dostatečně
- Page 74 and 75: Oskulační kruţnice r 1 y y 2 3
- Page 76 and 77: Křivky. Evolventy, evoluty 8. KŘI
- Page 80 and 81: Křivky. Evolventy, evoluty Evolven
- Page 82 and 83: Křivky. Evolventy, evoluty Od toho
- Page 84 and 85: Plochy 9. PLOCHY Cíl Po prostudov
- Page 86 and 87: Plochy takto Do bodu X( c, d ) umí
- Page 88 and 89: Plochy x = m + u a + v b . (9.9) Te
- Page 90 and 91: Plochy x v cos u , y v sin u , (9.1
- Page 92 and 93: Plochy Kovariantní souřadnice vek
- Page 94 and 95: Plochy r = r (u, v) (10.1) a u = u(
- Page 96 and 97: Plochy kde X, Y, Z jsou souřadnice
- Page 98 and 99: Plochy a je definována na interval
- Page 100 and 101: Plochy Příklad 2. Mějme rovnici
- Page 102 and 103: Plochy 3. Pro kaţdé je determinan
- Page 104 and 105: Plochy 10. PRVNÍ A DRUHÁ FORMA PL
- Page 106 and 107: Plochy Poznámka 3. Pro plochu z =
- Page 108 and 109: Plochy Na obrázcích 10.3, 10.4, 1
Křivky. Evolventy, evoluty<br />
1 2<br />
1 a k a k<br />
cos<br />
sin<br />
Lineární rovnice mezi první a druhou křivostí dané křivky k lze tedy napsat ve tvaru<br />
= 0.<br />
1 2<br />
a k sin a k cos sin , (8.4)<br />
kde a a jsou konstanty. Pro = 0 ( = ) buď a = 0, nebo 2 k = 0 ... jde o rovinnou křivku.<br />
Případ a = 0 lze vyloučit (šlo by zde o totoţné - splývající křivky). Potom tedy pro 0( )<br />
z rovnice (8.4) dostaneme<br />
1 2<br />
a k a k cotg 1.<br />
Jestliţe dosadíme b = a cotg , dostaneme výraz<br />
a 1 k + b 2 k = 1. (8.5)<br />
Tato podmínka musí být splněna pro kaţdou křivku Bertrandova páru. Dále lze dokázat:<br />
Nutná a postačující podmínka pro to, aby křivka p = p(s) mohla být jednou z křivek<br />
Bertrandova páru, je splnění rovnice<br />
2 k = 0 (pro rovinné křivky), nebo a 1 k + b 2 k = 1, kde a a b jsou konstanty.<br />
Druhá křivka Bertrandova typu je potom dána rovnicí (8.1).<br />
Z obrázku 8.2 je patrné, ţe rovinná křivka k ekvidistantní ke křivce k je vyjádřena<br />
parametricky<br />
x = x ± a cos , y = y ± a cos ,<br />
kde , jsou směrové úhly normály n křivky k.<br />
Ze vztahu cos 2 + sin 2 = 1 pro směrové kosiny přímky dostaneme<br />
<br />
<br />
cos<br />
, cos - ,<br />
2 2<br />
2 2<br />
<br />
<br />
kde f= f(t) = x a Ѱ= Ѱ(t)= y ,<br />
Z těchto rovnic a z rovnic pro x a y potom dostaneme<br />
<br />
<br />
x ( t)<br />
a , y ( t)<br />
a<br />
(8.6)<br />
2 2<br />
2 2<br />
<br />
<br />
coţ jsou parametrické rovnice ekvidistantní křivky k ke křivce k.<br />
Ke křivce zadané F( x, y ) = 0 rovnici ekvidistanty získáme eliminací x, y z rovnic<br />
F( x, y ) = 0, y y<br />
kde a je libovolná reálná konstanta.<br />
dx<br />
dy<br />
( x x) a ( x x) ( y y)<br />
a<br />
2 2 2 ,<br />
78