Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Křivky. Tečná a oskulační rovina 1 k = První křivost šroubovice je konstantní. r r c 2 2 V následujícím se budeme zabývat křivkou, která bude vyjádřena obecně rovnicí . p = p(t), t J, (6.15) kde parametr t je obecným parametrem. Tuto rovnici (6.15) přepíšeme do tvaru p = p[s(t)], t J. (6.16) Pravá strana rovnice (6.16) vznikla sloţením funkcí p = p(s) a s = s(t). Derivováním obou stran rovnice (6.16) dostaneme další rovnici p = p' ds dt . (6.17) Vynásobením skalárně levou i pravou stranu samo sebou odvodíme vztah ds p .p . (6.18) dt Úprava rovnice (6.17) pomocí (6.18) vede k nové rovnici p' = p p . p 2 . (6.19) Obě strany této rovnice derivujeme podle parametru t. Po úpravě dostaneme: p" = ds dt = p p . p p p . p 3 p . p 2 ( 1 k) 2 p . p . p . p p . p . p . p = 3 p . p Po zavedení tzv. Lagrangeovy identity dostáváme konečný výsledek ( 1 k) 2 p p = . (6.20) 3 p.p Jestliţe je křivka dána parametrickými rovnicemi potom z (6.20) plyne, platí x = x(t), y = y(t), z = z(t), y z 2 x ( 1 k) 2 y z x z x y = 2 2 2 3 . (6.21) x y z V případě, ţe křivka leţí v rovině z = 0 a je dána rovnicemi rovnice (6.21) se zjednodušší a mají tvar 2 z 2 x x = x(t), y = y(t), z = 0, y 2 62
Křivky. Tečná a oskulační rovina 2 ( 1 k) 2 xy xy = . (6.21) 2 2 3 x y Má-li rovinná křivka speciální popis x = t, y = y(t), z = 0, leţí tato křivka v rovině z = 0 a je grafem funkce y = y(x). V tomto případě se rovnice (6.21) se zjednoduší, a to do následujícího vzorce 2 ( 1 k) 2 y = . (6.22) 2 3 1 y Druhá křivost křivky Druhou křivost 2 k v bodě P(s) křivky k odvodíme zkoumáním binormály. Vyjdeme z rovnice (obdobně jako u 1. křivosti) s parametrem s a derivujeme obě strany rovnice b . b = 1. Dostaneme tak vztah 2.b'. b = 0, z čehoţ plyne, ţe vektor b' je v kaţdém bodě křivky k kolmý k vektoru b, nebo je nulovým vektorem. Vyjádříme tedy vektor b' jako lineární kombinaci vektorů t a n takto: b' = At - 2 kn, (6.23) kde A, - 2 k jsou neznámé konstanty v lineární kombinaci. Vynásobíme skalárně obě strany rovnice vektorem t. Dostaneme tak b'. t = A. Ukáţeme, ţe A = 0. Z rovnice b . t = 0 plyne dalším derivováním, ţe b' . t + b . t' = 0. Odtud a ze vzorce t' = kn si snadno ověříme, ţe b . t' = 0, čili b' . t = 0 a A = 0. Rovnice (6.23) má tedy tvar b' = - k . n. (6.24) Nazývá se třetím Frenetovým vzorcem. Umoţňuje vyslovit definici: Buď k regulární křivka, popsaná vektorovou rovnicí (6.11). Potom číslo 2 k vypočtené pro daný bod P(s) křivky k z rovnice (6.24) nazýváme druhou křivostí (torzí) křivky v jejím bodě P(s). Výpočet a geometrická interpretace druhé křivosti. 63
- Page 12 and 13: Dělící poměr, dvojpoměr b) k n
- Page 14 and 15: Kuţelosečky 2. KUŢELOSEČKY Cíl
- Page 16 and 17: Kuţelosečky Protoţe nás nezají
- Page 18 and 19: Kuţelosečky Ať bod A {[12],[56]}
- Page 20 and 21: Kuţelosečky Postup od předešlé
- Page 22 and 23: Vlastnosti kuţeloseček 3. VLASTNO
- Page 24 and 25: Vlastnosti kuţeloseček Klasifikac
- Page 26 and 27: Vlastnosti kuţeloseček Řešení:
- Page 28 and 29: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.9 S
- Page 30 and 31: Vlastnosti kuţeloseček Příklad
- Page 32 and 33: Vlastnosti kuţeloseček vrcholem a
- Page 34 and 35: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.17
- Page 36 and 37: Prostor, axiomy, pojmy 4. PROSTOR,
- Page 38 and 39: Prostor, axiomy, pojmy Kolmost Obr
- Page 40 and 41: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.6 Jeh
- Page 42 and 43: Prostor, axiomy, pojmy Průmětna -
- Page 44 and 45: Prostor, axiomy, pojmy Komplanárno
- Page 46 and 47: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.14 Ob
- Page 48 and 49: Křivky Přiřadíme kaţdému tako
- Page 50 and 51: Křivky Jestliţe křivku nelze vţ
- Page 52 and 53: Křivky Z poslední rovnice vypočt
- Page 54 and 55: Křivky Funkce s(t) je definována
- Page 56 and 57: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 58 and 59: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 60 and 61: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 64 and 65: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 66 and 67: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 68 and 69: Oskulační kruţnice p s 1 2 3 1 1
- Page 70 and 71: Oskulační kruţnice 1 1 k r , 2 k
- Page 72 and 73: Oskulační kruţnice dostatečně
- Page 74 and 75: Oskulační kruţnice r 1 y y 2 3
- Page 76 and 77: Křivky. Evolventy, evoluty 8. KŘI
- Page 78 and 79: Křivky. Evolventy, evoluty 1 2 1 a
- Page 80 and 81: Křivky. Evolventy, evoluty Evolven
- Page 82 and 83: Křivky. Evolventy, evoluty Od toho
- Page 84 and 85: Plochy 9. PLOCHY Cíl Po prostudov
- Page 86 and 87: Plochy takto Do bodu X( c, d ) umí
- Page 88 and 89: Plochy x = m + u a + v b . (9.9) Te
- Page 90 and 91: Plochy x v cos u , y v sin u , (9.1
- Page 92 and 93: Plochy Kovariantní souřadnice vek
- Page 94 and 95: Plochy r = r (u, v) (10.1) a u = u(
- Page 96 and 97: Plochy kde X, Y, Z jsou souřadnice
- Page 98 and 99: Plochy a je definována na interval
- Page 100 and 101: Plochy Příklad 2. Mějme rovnici
- Page 102 and 103: Plochy 3. Pro kaţdé je determinan
- Page 104 and 105: Plochy 10. PRVNÍ A DRUHÁ FORMA PL
- Page 106 and 107: Plochy Poznámka 3. Pro plochu z =
- Page 108 and 109: Plochy Na obrázcích 10.3, 10.4, 1
Křivky. Tečná a oskulační rovina<br />
1 k =<br />
První křivost šroubovice je konstantní.<br />
r<br />
r<br />
c<br />
2 2<br />
V následujícím se budeme zabývat křivkou, která bude vyjádřena obecně rovnicí<br />
.<br />
p = p(t), t J, (6.15)<br />
kde parametr t je obecným parametrem. Tuto rovnici (6.15) přepíšeme do tvaru<br />
p = p[s(t)], t J. (6.16)<br />
Pravá strana rovnice (6.16) vznikla sloţením funkcí p = p(s) a s = s(t).<br />
Derivováním obou stran rovnice (6.16) dostaneme další rovnici<br />
p = p' ds<br />
dt . (6.17)<br />
Vynásobením skalárně levou i pravou stranu samo sebou odvodíme vztah<br />
ds<br />
p .p<br />
. (6.18)<br />
dt<br />
Úprava rovnice (6.17) pomocí (6.18) vede k nové rovnici<br />
p' =<br />
p<br />
p<br />
. p<br />
2<br />
. (6.19)<br />
Obě strany této rovnice derivujeme podle parametru t. Po úpravě dostaneme:<br />
p" = ds<br />
dt = p<br />
p<br />
. p<br />
p<br />
p<br />
. p<br />
3<br />
p<br />
. p<br />
2<br />
( 1 k) 2 p<br />
. p<br />
. p . p<br />
p<br />
. p<br />
. p<br />
. p<br />
=<br />
3<br />
p<br />
. p<br />
Po zavedení tzv. Lagrangeovy identity dostáváme konečný výsledek<br />
( 1 k) 2 p<br />
p<br />
= . (6.20)<br />
3<br />
p.p <br />
Jestliţe je křivka dána parametrickými rovnicemi<br />
potom z (6.20) plyne, platí<br />
x = x(t), y = y(t), z = z(t),<br />
y<br />
z<br />
2<br />
x<br />
( 1 k) 2 y z x z x y<br />
=<br />
2 2 2 3<br />
. (6.21)<br />
x<br />
y<br />
z<br />
V případě, ţe křivka leţí v rovině z = 0 a je dána rovnicemi<br />
rovnice (6.21) se zjednodušší a mají tvar<br />
2<br />
z<br />
2<br />
x<br />
x = x(t), y = y(t), z = 0,<br />
y<br />
2<br />
62