Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Křivky Jestliţe křivku nelze vţdy vyjádřit explicitně (na př. kruţnice), lze ukázat, ţe toto explicitní vyjádření lze provést v dostatečně malém okolí kteréhokoliv bodu regulární křivky. Implicitní vyjádření křivky zavedeme pomocí této definice: Mějme dány dvě funkce w = h(x 1 ,x 2 ,x 3 ), a w = g(x 1 ,x 2 ,x 3 ), které jsou definovány v nějaké společné trojrozměrné oblasti h x1 g x 1 h x2 g x 2 h x3 g x 3 E 3 a které jsou zde spojité i se všemi prvními parciálními derivacemi. Nechť mnoţina bodů [x 1 ,x 2 ,x 3 ], které jsou v oblasti určeny rovnicemi h(x 1 , x 2 , x 3 ) = 0 a g(x 1 , x 2 , x 3 ) = 0 (5.7) je neprázdná a v kaţdém bodě této mnoţiny nechť má matice hodnost rovnou dvěma. Mnoţina, která splňuje tyto definovanou implicitně. Rovnice (5.7) jsou implicitní rovnice této křivky. (5.8) poţadavky nazýváme regulární křivkou Křivka takto definovaná je vlastně průnikem ploch, které jsou dány rovnicemi (5.7). Na obrázku 5.3 je dána prostorová křivka jako "průnik" kulové plochy danou rovnicí x 2 + y 2 + z 2 - R 2 = 0 (5.8) a válcové plochy dané rovnicí x 2 + y 2 - r 2 = 0. (5.9) Obr. 5.3 Výsledná křivka takového průniku se rozpadne na dvě kruţnice, které vlastně leţí v rovinách a ' o rovnicích 2 2 z = + R r 2 a ‘ z = - R r 2 . 50
Křivky Křivku, která je dána implicitně nelze vţdy vyjádřit explicitně. Lze však ukázat, ţe pro dostatečně malé okolí křivky lze provést úpravu a vyjádřit křivku explicitně. Na obrázku 5.4 je zobrazen průnik kulové a rotační válcové plochy, kdy osa válcové plochy prochází středem kulové plochy a průměr válcové plochy je roven poloměru plochy kulové. Průniková křivka těchto ploch se nazývá Vivianiho křivka. Obr. 5.4 Příklad 3. Vektorovou rovnicí p = ( a .cos t, b. sin t, 0 ), kde t < 0, 2 ), a > 0, b > 0 je vyjádřena elipsa. Rozepsáním do parametrických rovnic dostaneme: x = a. cos t, y = b. sin t, z = 0. Po úpravě (Vyloučíme parametr t: jednu rovnici vydělíme a resp. b, obě rovnice umocníme 2 2 x a sečteme) dostaneme 2 a + y b 2 2 - 1 = 0, coţ jsou implicitní rovnice dané křivky. Vypočteme-li z prvé rovnice proměnnou y, dostaneme explicitní rovnice elipsy: y = b a 2 2 2 2 b .x , z = 0 resp. y = - b 2 b a 2 2 2 . x , z = 0. Tyto rovnice vyjadřují tu část elipsy pro níţ platí: y > 0 resp. y < 0. Příklad 4. Mějme parametrické rovnice (Viz. př.1) x = r.cos t, y = r.sin t, z = c. t, kde t (- , + ) a r, c jsou dané nenulové konstanty. Jde o šroubovici. 51
- Page 1 and 2: Vysoká škola báňská - Technick
- Page 3: OBSAH 1. Dělící poměr, dvojpom
- Page 6 and 7: Dělící poměr, dvojpoměr Pro x
- Page 8 and 9: Dělící poměr, dvojpoměr Harmon
- Page 10 and 11: Dělící poměr, dvojpoměr Involu
- Page 12 and 13: Dělící poměr, dvojpoměr b) k n
- Page 14 and 15: Kuţelosečky 2. KUŢELOSEČKY Cíl
- Page 16 and 17: Kuţelosečky Protoţe nás nezají
- Page 18 and 19: Kuţelosečky Ať bod A {[12],[56]}
- Page 20 and 21: Kuţelosečky Postup od předešlé
- Page 22 and 23: Vlastnosti kuţeloseček 3. VLASTNO
- Page 24 and 25: Vlastnosti kuţeloseček Klasifikac
- Page 26 and 27: Vlastnosti kuţeloseček Řešení:
- Page 28 and 29: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.9 S
- Page 30 and 31: Vlastnosti kuţeloseček Příklad
- Page 32 and 33: Vlastnosti kuţeloseček vrcholem a
- Page 34 and 35: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.17
- Page 36 and 37: Prostor, axiomy, pojmy 4. PROSTOR,
- Page 38 and 39: Prostor, axiomy, pojmy Kolmost Obr
- Page 40 and 41: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.6 Jeh
- Page 42 and 43: Prostor, axiomy, pojmy Průmětna -
- Page 44 and 45: Prostor, axiomy, pojmy Komplanárno
- Page 46 and 47: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.14 Ob
- Page 48 and 49: Křivky Přiřadíme kaţdému tako
- Page 52 and 53: Křivky Z poslední rovnice vypočt
- Page 54 and 55: Křivky Funkce s(t) je definována
- Page 56 and 57: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 58 and 59: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 60 and 61: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 62 and 63: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 64 and 65: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 66 and 67: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 68 and 69: Oskulační kruţnice p s 1 2 3 1 1
- Page 70 and 71: Oskulační kruţnice 1 1 k r , 2 k
- Page 72 and 73: Oskulační kruţnice dostatečně
- Page 74 and 75: Oskulační kruţnice r 1 y y 2 3
- Page 76 and 77: Křivky. Evolventy, evoluty 8. KŘI
- Page 78 and 79: Křivky. Evolventy, evoluty 1 2 1 a
- Page 80 and 81: Křivky. Evolventy, evoluty Evolven
- Page 82 and 83: Křivky. Evolventy, evoluty Od toho
- Page 84 and 85: Plochy 9. PLOCHY Cíl Po prostudov
- Page 86 and 87: Plochy takto Do bodu X( c, d ) umí
- Page 88 and 89: Plochy x = m + u a + v b . (9.9) Te
- Page 90 and 91: Plochy x v cos u , y v sin u , (9.1
- Page 92 and 93: Plochy Kovariantní souřadnice vek
- Page 94 and 95: Plochy r = r (u, v) (10.1) a u = u(
- Page 96 and 97: Plochy kde X, Y, Z jsou souřadnice
- Page 98 and 99: Plochy a je definována na interval
Křivky<br />
Jestliţe křivku nelze vţdy vyjádřit explicitně (na př. kruţnice), lze ukázat, ţe toto explicitní<br />
vyjádření lze provést v dostatečně malém okolí kteréhokoliv bodu regulární křivky.<br />
Implicitní vyjádření křivky zavedeme pomocí této definice:<br />
Mějme dány dvě funkce<br />
w = h(x 1 ,x 2 ,x 3 ), a w = g(x 1 ,x 2 ,x 3 ),<br />
které jsou definovány v nějaké společné trojrozměrné oblasti<br />
h<br />
x1<br />
g<br />
x<br />
1<br />
h<br />
x2<br />
g<br />
x<br />
2<br />
h<br />
x3<br />
g<br />
x<br />
3<br />
E 3 a které jsou zde spojité i<br />
se všemi prvními parciálními derivacemi. Nechť mnoţina bodů [x 1 ,x 2 ,x 3 ], které jsou v<br />
oblasti<br />
určeny rovnicemi<br />
h(x 1 , x 2 , x 3 ) = 0 a g(x 1 , x 2 , x 3 ) = 0 (5.7)<br />
je neprázdná a v kaţdém bodě této mnoţiny nechť má matice hodnost rovnou dvěma.<br />
Mnoţina, která splňuje tyto<br />
definovanou implicitně.<br />
Rovnice (5.7) jsou implicitní rovnice této křivky.<br />
(5.8)<br />
poţadavky nazýváme regulární křivkou<br />
Křivka takto definovaná je vlastně průnikem ploch, které jsou dány rovnicemi (5.7).<br />
Na obrázku 5.3 je dána prostorová křivka jako "průnik" kulové plochy<br />
danou rovnicí<br />
x 2 + y 2 + z 2 - R 2 = 0 (5.8)<br />
a válcové plochy dané rovnicí x 2 + y 2 - r 2 = 0. (5.9)<br />
Obr. 5.3<br />
Výsledná křivka takového průniku se rozpadne na dvě kruţnice, které vlastně leţí v rovinách<br />
a ' o rovnicích<br />
2 2<br />
z = + R r<br />
2<br />
a ‘ z = - R r<br />
2 .<br />
50