Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Prostor, axiomy, pojmy Kolmost Obrázky 4.3 jsou ilustrativní obrázky k pojmům kolmosti a rovnoběţnosti přímky a roviny a dvou rovin V10. Přímka je kolmá k rovině, jestliţe je kolmá ke všem přímkám roviny. a) b) c) Obr. 4.3 Kritérium kolmosti: Přímka je kolmá k rovině, jestliţe je kolmá ke dvěma různoběţkám roviny. V11. Dvě roviny jsou kolmé, jestliţe jedna obsahuje alespoň jednu přímku, která je kolmá k druhé rovině. Vzdálenosti Vzdálenost dvou útvarů definujeme jako nejmenší vzdálenost dvou bodů, které nepatří do jednoho útvaru. V12. Vzdálenost dvou přímek - mimoběţek - je délka úsečky, která je na mimoběţky kolmá a je různoběţná s kaţdou z nich. (Jde o nejkratší příčku mimoběţek - osu mimoběţek.) Elementární plochy a tělesa Poloprostor - prostor, který je rozdělen rovinou na dvě části. Dělící - hraniční - rovina patří k oběma poloprostorům. Body potom jsou rozděleny na - hraniční - leţí v hraniční rovině; - vnější a vnitřní. Které jsou vnitřní a vnější je nutno definovat bodem poloprostoru. Trojhran - průnik tří poloprostorů, kde hraniční roviny mají právě jeden společný bod - vrchol trojhranu. Trojhran definujeme často pomocí hran trojhranu.(Průsečnice hraničních rovin.) Trojhran, jehoţ hrany svírají pravý úhel se nazývá pravoúhlý trojhran. Čtyřstěn, mnohostěn Čtyřstěn - konvexní část prostoru ohraničeného čtyřmi trojúhelníky. Čtyřstěn - průnik čtyř poloprostorů. které nemají společný bod. 38
Prostor, axiomy, pojmy Mnohostěn - průnik poloprostorů (>3), kdy ţádné tři nemají společný bod. Mnohostěn konvexní - vypuklý - leţí vţdy právě v jednom poloprostoru kaţdé hraniční roviny - stěny. Obr. 4.4 Jehlanová - kuţelová plocha, jehlanový - kuţelový - prostor, jehlan - kuţel. Mějme rovinu (plochu) a v ní obecný n-úhelník (uzavřenou křivku). Mimo tuto rovinu mějme bod V. Plocha je potom tvořena přímkami, které procházejí bodem V a kaţdým bodem obecného n-úhelníka. (Obr. 4.5 ) Obr. 4.5 Bod V se nazývá vrchol plochy; n-úhelník je řídící křivka plochy a rovina (plocha) n- úhelníka je rovinou řídící křivky jehlanové resp. kuţelové plochy. Jestli-ţe vrchol V je nevlastní bod - dostaneme hranolovou plochu, resp. prostor. (Obr. 4.6 ) 39
- Page 1 and 2: Vysoká škola báňská - Technick
- Page 3: OBSAH 1. Dělící poměr, dvojpom
- Page 6 and 7: Dělící poměr, dvojpoměr Pro x
- Page 8 and 9: Dělící poměr, dvojpoměr Harmon
- Page 10 and 11: Dělící poměr, dvojpoměr Involu
- Page 12 and 13: Dělící poměr, dvojpoměr b) k n
- Page 14 and 15: Kuţelosečky 2. KUŢELOSEČKY Cíl
- Page 16 and 17: Kuţelosečky Protoţe nás nezají
- Page 18 and 19: Kuţelosečky Ať bod A {[12],[56]}
- Page 20 and 21: Kuţelosečky Postup od předešlé
- Page 22 and 23: Vlastnosti kuţeloseček 3. VLASTNO
- Page 24 and 25: Vlastnosti kuţeloseček Klasifikac
- Page 26 and 27: Vlastnosti kuţeloseček Řešení:
- Page 28 and 29: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.9 S
- Page 30 and 31: Vlastnosti kuţeloseček Příklad
- Page 32 and 33: Vlastnosti kuţeloseček vrcholem a
- Page 34 and 35: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.17
- Page 36 and 37: Prostor, axiomy, pojmy 4. PROSTOR,
- Page 40 and 41: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.6 Jeh
- Page 42 and 43: Prostor, axiomy, pojmy Průmětna -
- Page 44 and 45: Prostor, axiomy, pojmy Komplanárno
- Page 46 and 47: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.14 Ob
- Page 48 and 49: Křivky Přiřadíme kaţdému tako
- Page 50 and 51: Křivky Jestliţe křivku nelze vţ
- Page 52 and 53: Křivky Z poslední rovnice vypočt
- Page 54 and 55: Křivky Funkce s(t) je definována
- Page 56 and 57: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 58 and 59: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 60 and 61: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 62 and 63: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 64 and 65: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 66 and 67: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 68 and 69: Oskulační kruţnice p s 1 2 3 1 1
- Page 70 and 71: Oskulační kruţnice 1 1 k r , 2 k
- Page 72 and 73: Oskulační kruţnice dostatečně
- Page 74 and 75: Oskulační kruţnice r 1 y y 2 3
- Page 76 and 77: Křivky. Evolventy, evoluty 8. KŘI
- Page 78 and 79: Křivky. Evolventy, evoluty 1 2 1 a
- Page 80 and 81: Křivky. Evolventy, evoluty Evolven
- Page 82 and 83: Křivky. Evolventy, evoluty Od toho
- Page 84 and 85: Plochy 9. PLOCHY Cíl Po prostudov
- Page 86 and 87: Plochy takto Do bodu X( c, d ) umí
Prostor, axiomy, pojmy<br />
Kolmost<br />
Obrázky 4.3 jsou ilustrativní obrázky k pojmům kolmosti a rovnoběţnosti přímky a roviny a<br />
dvou rovin<br />
V10. Přímka je kolmá k rovině, jestliţe je kolmá ke všem přímkám roviny.<br />
a) b) c)<br />
Obr. 4.3<br />
Kritérium kolmosti:<br />
Přímka je kolmá k rovině, jestliţe je kolmá ke dvěma různoběţkám roviny.<br />
V11. Dvě roviny jsou kolmé, jestliţe jedna obsahuje alespoň jednu přímku, která je kolmá k<br />
druhé rovině.<br />
Vzdálenosti<br />
Vzdálenost dvou útvarů definujeme jako nejmenší vzdálenost dvou bodů, které nepatří do<br />
jednoho útvaru.<br />
V12. Vzdálenost dvou přímek - mimoběţek - je délka úsečky, která je na mimoběţky kolmá a<br />
je různoběţná s kaţdou z nich. (Jde o nejkratší příčku mimoběţek - osu mimoběţek.)<br />
Elementární plochy a tělesa<br />
Poloprostor - prostor, který je rozdělen rovinou na dvě části. Dělící - hraniční - rovina patří k<br />
oběma poloprostorům. Body potom jsou rozděleny na - hraniční - leţí v hraniční rovině; -<br />
vnější a vnitřní. Které jsou vnitřní a vnější je nutno definovat bodem poloprostoru.<br />
Trojhran - průnik tří poloprostorů, kde hraniční roviny mají právě jeden společný bod - vrchol<br />
trojhranu. Trojhran definujeme často pomocí hran trojhranu.(Průsečnice hraničních rovin.)<br />
Trojhran, jehoţ hrany svírají pravý úhel se nazývá pravoúhlý trojhran.<br />
Čtyřstěn, mnohostěn<br />
Čtyřstěn - konvexní část prostoru ohraničeného čtyřmi trojúhelníky.<br />
Čtyřstěn - průnik čtyř poloprostorů. které nemají společný bod.<br />
38