Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Vlastnosti kuţeloseček 3. VLASTNOSTI KUŢELOSEČEK Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete znát vlastnosti kuţeloseček, které jsou potřebné pro řešení os kuţeloseček daných obecnými prvky, řešit příklady kuţeloseček, které jsou neřešitelné nebo velice obtíţe řešitelné jinými metodami Výklad 3.1 Polární vlastnosti kuţeloseček Zvolíme libovolný bod P, který neleţí na kuţelosečce k (obr. 3.1). Tímto bodem sestrojíme libovolnou přímku a tak, aby protínala kuţelosečku v bodech 1 A a 2 A. Na přímce a sestrojíme bod P a , pro který bude platit ( P P a 1 A 2 A ) = -1, potom lze ukázat, ţe platí věta: Všechny body P a leţí na jedné přímce p, kterou nazveme polárou bodu P vzhledem ke kuţelosečce k. Bod P bude pólem přímky p vzhledem ke kuţelosečce k. Obr. 3.1 22
Vlastnosti kuţeloseček Konstrukce a důkaz věty. 1. Bodem P vedeme libovolnou přímku m, která protne kuţelosečku v bodech 1 M a 2 M. 2. V těchto průsečících 1 M a 2 M sestrojíme tečny 1 t a 2 t. 3. Průsečík tečen 1 t a 2 t označíme jako bod M. 4. Sestrojíme diagonální vrcholy X a Y čtyřrohu 1 M 2 M 1 A 2 A. Třetím diagonálním vrcholem čtyřrohu je bod P. 5. Označíme: 1 2 1 2 M 1 2, M 4 5, A 3, A 6. Dle Pascalovy věty platí, ţe body M I, X II a Y III ………….. leţí na přímce p. Z vlastností úplného čtyřrohu 1 M 2 M 1 A 2 A plyne: ( 1 M 2 M P P m ) = ( 1 A 2 A P P a ) = -1. Přímka p je určena body M a P m a není tedy závislá na volbě přímky a. Jde tedy o hledanou poláru p bodu P. Jestliţe přímka p protíná kuţelosečku k v bodech 1 P a 2 P , potom lze ukázat, ţe tečny 1 t P a 2 t P kuţelosečky v bodech 1 2 P a P procházejí bodem P. Lze dále ukázat: Polára bodu P prochází spojnicí dotykových Obr. 3.2 bodů tečen vedených ke kuţelosečce z bodu P. Jestliţe bod - pól - leţí na kuţelosečce, potom polára tohoto bodu je tečna kuţelosečky s bodem dotyku právě v tomto bodě. Jestliţe bod Q leţí na poláře p bodu P kuţelosečky k, potom polára q bodu Q prochází bodem P. Na obrázku 3.2 je dán trojúhelník PQR tak, ţe kaţdá strana tohoto trojúhelníka je polárou protějšího vrcholu. Takovýto trojúhelník se nazývá polárním trojúhelníkem kuţelosečky k. 23
- Page 1 and 2: Vysoká škola báňská - Technick
- Page 3: OBSAH 1. Dělící poměr, dvojpom
- Page 6 and 7: Dělící poměr, dvojpoměr Pro x
- Page 8 and 9: Dělící poměr, dvojpoměr Harmon
- Page 10 and 11: Dělící poměr, dvojpoměr Involu
- Page 12 and 13: Dělící poměr, dvojpoměr b) k n
- Page 14 and 15: Kuţelosečky 2. KUŢELOSEČKY Cíl
- Page 16 and 17: Kuţelosečky Protoţe nás nezají
- Page 18 and 19: Kuţelosečky Ať bod A {[12],[56]}
- Page 20 and 21: Kuţelosečky Postup od předešlé
- Page 24 and 25: Vlastnosti kuţeloseček Klasifikac
- Page 26 and 27: Vlastnosti kuţeloseček Řešení:
- Page 28 and 29: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.9 S
- Page 30 and 31: Vlastnosti kuţeloseček Příklad
- Page 32 and 33: Vlastnosti kuţeloseček vrcholem a
- Page 34 and 35: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.17
- Page 36 and 37: Prostor, axiomy, pojmy 4. PROSTOR,
- Page 38 and 39: Prostor, axiomy, pojmy Kolmost Obr
- Page 40 and 41: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.6 Jeh
- Page 42 and 43: Prostor, axiomy, pojmy Průmětna -
- Page 44 and 45: Prostor, axiomy, pojmy Komplanárno
- Page 46 and 47: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.14 Ob
- Page 48 and 49: Křivky Přiřadíme kaţdému tako
- Page 50 and 51: Křivky Jestliţe křivku nelze vţ
- Page 52 and 53: Křivky Z poslední rovnice vypočt
- Page 54 and 55: Křivky Funkce s(t) je definována
- Page 56 and 57: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 58 and 59: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 60 and 61: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 62 and 63: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 64 and 65: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 66 and 67: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 68 and 69: Oskulační kruţnice p s 1 2 3 1 1
- Page 70 and 71: Oskulační kruţnice 1 1 k r , 2 k
Vlastnosti kuţeloseček<br />
Konstrukce a důkaz věty.<br />
1. Bodem P vedeme libovolnou přímku m, která protne kuţelosečku v bodech 1 M a 2 M.<br />
2. V těchto průsečících 1 M a 2 M sestrojíme tečny 1 t a 2 t.<br />
3. Průsečík tečen 1 t a 2 t označíme jako bod M.<br />
4. Sestrojíme diagonální vrcholy X a Y čtyřrohu 1 M 2 M 1 A 2 A.<br />
Třetím diagonálním vrcholem čtyřrohu je bod P.<br />
5. Označíme:<br />
1 2 1 2 M 1 2, M 4 5, A 3, A 6.<br />
Dle Pascalovy věty platí, ţe body<br />
M I, X II a Y III ………….. leţí na přímce p.<br />
Z vlastností úplného čtyřrohu<br />
1 M<br />
2 M<br />
1 A<br />
2 A plyne:<br />
( 1 M 2 M P P m ) = ( 1 A 2 A P P a ) = -1.<br />
Přímka p je určena body M a P m a není<br />
tedy závislá na volbě přímky a.<br />
Jde tedy o hledanou poláru p bodu P.<br />
Jestliţe přímka p protíná kuţelosečku k v<br />
bodech 1 P a 2 P , potom lze ukázat, ţe<br />
tečny 1 t P a 2 t P kuţelosečky v bodech<br />
1 2 P a P procházejí bodem P.<br />
Lze dále ukázat:<br />
Polára bodu P prochází spojnicí dotykových Obr. 3.2<br />
bodů tečen vedených ke kuţelosečce z bodu P.<br />
Jestliţe bod - pól - leţí na kuţelosečce, potom polára tohoto bodu je tečna kuţelosečky s<br />
bodem dotyku právě v tomto bodě.<br />
Jestliţe bod Q leţí na poláře p bodu P kuţelosečky k, potom polára q bodu Q prochází bodem<br />
P.<br />
Na obrázku 3.2 je dán trojúhelník PQR tak, ţe kaţdá strana tohoto trojúhelníka je polárou<br />
protějšího vrcholu. Takovýto trojúhelník se nazývá polárním trojúhelníkem kuţelosečky k.<br />
23