Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

person.vsb.cz
from person.vsb.cz More from this publisher
31.01.2015 Views

Vlastnosti kuţeloseček 3. VLASTNOSTI KUŢELOSEČEK Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete znát vlastnosti kuţeloseček, které jsou potřebné pro řešení os kuţeloseček daných obecnými prvky, řešit příklady kuţeloseček, které jsou neřešitelné nebo velice obtíţe řešitelné jinými metodami Výklad 3.1 Polární vlastnosti kuţeloseček Zvolíme libovolný bod P, který neleţí na kuţelosečce k (obr. 3.1). Tímto bodem sestrojíme libovolnou přímku a tak, aby protínala kuţelosečku v bodech 1 A a 2 A. Na přímce a sestrojíme bod P a , pro který bude platit ( P P a 1 A 2 A ) = -1, potom lze ukázat, ţe platí věta: Všechny body P a leţí na jedné přímce p, kterou nazveme polárou bodu P vzhledem ke kuţelosečce k. Bod P bude pólem přímky p vzhledem ke kuţelosečce k. Obr. 3.1 22

Vlastnosti kuţeloseček Konstrukce a důkaz věty. 1. Bodem P vedeme libovolnou přímku m, která protne kuţelosečku v bodech 1 M a 2 M. 2. V těchto průsečících 1 M a 2 M sestrojíme tečny 1 t a 2 t. 3. Průsečík tečen 1 t a 2 t označíme jako bod M. 4. Sestrojíme diagonální vrcholy X a Y čtyřrohu 1 M 2 M 1 A 2 A. Třetím diagonálním vrcholem čtyřrohu je bod P. 5. Označíme: 1 2 1 2 M 1 2, M 4 5, A 3, A 6. Dle Pascalovy věty platí, ţe body M I, X II a Y III ………….. leţí na přímce p. Z vlastností úplného čtyřrohu 1 M 2 M 1 A 2 A plyne: ( 1 M 2 M P P m ) = ( 1 A 2 A P P a ) = -1. Přímka p je určena body M a P m a není tedy závislá na volbě přímky a. Jde tedy o hledanou poláru p bodu P. Jestliţe přímka p protíná kuţelosečku k v bodech 1 P a 2 P , potom lze ukázat, ţe tečny 1 t P a 2 t P kuţelosečky v bodech 1 2 P a P procházejí bodem P. Lze dále ukázat: Polára bodu P prochází spojnicí dotykových Obr. 3.2 bodů tečen vedených ke kuţelosečce z bodu P. Jestliţe bod - pól - leţí na kuţelosečce, potom polára tohoto bodu je tečna kuţelosečky s bodem dotyku právě v tomto bodě. Jestliţe bod Q leţí na poláře p bodu P kuţelosečky k, potom polára q bodu Q prochází bodem P. Na obrázku 3.2 je dán trojúhelník PQR tak, ţe kaţdá strana tohoto trojúhelníka je polárou protějšího vrcholu. Takovýto trojúhelník se nazývá polárním trojúhelníkem kuţelosečky k. 23

Vlastnosti kuţeloseček<br />

Konstrukce a důkaz věty.<br />

1. Bodem P vedeme libovolnou přímku m, která protne kuţelosečku v bodech 1 M a 2 M.<br />

2. V těchto průsečících 1 M a 2 M sestrojíme tečny 1 t a 2 t.<br />

3. Průsečík tečen 1 t a 2 t označíme jako bod M.<br />

4. Sestrojíme diagonální vrcholy X a Y čtyřrohu 1 M 2 M 1 A 2 A.<br />

Třetím diagonálním vrcholem čtyřrohu je bod P.<br />

5. Označíme:<br />

1 2 1 2 M 1 2, M 4 5, A 3, A 6.<br />

Dle Pascalovy věty platí, ţe body<br />

M I, X II a Y III ………….. leţí na přímce p.<br />

Z vlastností úplného čtyřrohu<br />

1 M<br />

2 M<br />

1 A<br />

2 A plyne:<br />

( 1 M 2 M P P m ) = ( 1 A 2 A P P a ) = -1.<br />

Přímka p je určena body M a P m a není<br />

tedy závislá na volbě přímky a.<br />

Jde tedy o hledanou poláru p bodu P.<br />

Jestliţe přímka p protíná kuţelosečku k v<br />

bodech 1 P a 2 P , potom lze ukázat, ţe<br />

tečny 1 t P a 2 t P kuţelosečky v bodech<br />

1 2 P a P procházejí bodem P.<br />

Lze dále ukázat:<br />

Polára bodu P prochází spojnicí dotykových Obr. 3.2<br />

bodů tečen vedených ke kuţelosečce z bodu P.<br />

Jestliţe bod - pól - leţí na kuţelosečce, potom polára tohoto bodu je tečna kuţelosečky s<br />

bodem dotyku právě v tomto bodě.<br />

Jestliţe bod Q leţí na poláře p bodu P kuţelosečky k, potom polára q bodu Q prochází bodem<br />

P.<br />

Na obrázku 3.2 je dán trojúhelník PQR tak, ţe kaţdá strana tohoto trojúhelníka je polárou<br />

protějšího vrcholu. Takovýto trojúhelník se nazývá polárním trojúhelníkem kuţelosečky k.<br />

23

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!