Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Kuţelosečky Ať bod A {[12],[56]} a bod B {[23],[61]}. Body 1, 2, 4 a 6 promítneme z bodu 3 na spojnici [16] a z bodu 5 na spojnici [12]. Dle (2.2) (věta Chalessova) musí být dvojpoměry čtveřic bodů stejné. Obr. 2.7 Obr. 2.8 Tedy: (1BIII6) = (12IA) Z vlastnosti o perspektivitě řad plyne, ţe spojnice odpovídajících si perspektivních bodů procházejí jedním bodem - středem. V našem případě je to pro spojnici bodů [B2], [III I] a [6A] bod II, který leţí na přímce p [III,I]. Protoţe [B2] [23], [III I] p, [6A] [56], tak body I {[12][[45]}, II {[23][56]}, III {[34][61]} leţí na jedné přímce. A naopak, jestliţe mezi body 1, 2, 3, 4, 5 a 6 platí vztah uvedený ve větě, spojnice [A6], [B2],[I III] procházejí jedním bodem II, potom tedy (1BIII6) = (12IA). Z toho tedy plyne, ţe uspořádaná čtveřice přímek, kterými se promítají body 1, 2, 4, 6 z bodů 3 a 5, mají stejný dvojpoměr, a tedy všech 6 bodů 1, 2, 3, 4, 5 a 6 leţí na jedné kuţelosečce. Doporučená animace: 2a Pascalova veta, 2b P ascalova – Brianchonova veta Příklad pouţití uvedených vět pro konstrukci kuţeloseček. Příklad 1. Kuţelosečka je dána pěti body A, B, C, D, E. Ţádné tři neleţí na přímce. Určete a) další bod kuţelosečky; b) tečnu v libovolném bodě z nich; 18
Kuţelosečky Na obrázku 2.9 je řešen další bod kuţelosečky. Řešení: Bodem A vedeme libovolnou přímku a na které budeme určovat další - šestý bod kuţelosečky. Očíslování provedeme tak, ţe očekávaný bod číslo 6 bude na právě zvolené přímce a. Body A, B, C, D a E očíslujeme 1, 4, 2, 5 a 3. Spojnici bodů [61] známe, umíme tedy najít Pascalovu přímku p i bez znalosti bodu 6. Určíme dvojice protějších stran šestiúhelníka 123456 vepsaného do kuţelosečky. Obr. 9 Jsou to [12][45] , [23][56], [34][61]. Bod I přímky p je průsečík [12] W [45]. Bod III přímky p je [34] W [61], kde [61] je přímka a . Takţe pL IW III . Bod II L p W[23]. Výsledný bod F L 6L a W [5 II] . Doporučená animace: 2c Konstrukce eliptického oblouku e(tA , tB , C) Na obrázku 10 je tečna kuţelosečky v daném bodě. Obr. 10 19
- Page 1 and 2: Vysoká škola báňská - Technick
- Page 3: OBSAH 1. Dělící poměr, dvojpom
- Page 6 and 7: Dělící poměr, dvojpoměr Pro x
- Page 8 and 9: Dělící poměr, dvojpoměr Harmon
- Page 10 and 11: Dělící poměr, dvojpoměr Involu
- Page 12 and 13: Dělící poměr, dvojpoměr b) k n
- Page 14 and 15: Kuţelosečky 2. KUŢELOSEČKY Cíl
- Page 16 and 17: Kuţelosečky Protoţe nás nezají
- Page 20 and 21: Kuţelosečky Postup od předešlé
- Page 22 and 23: Vlastnosti kuţeloseček 3. VLASTNO
- Page 24 and 25: Vlastnosti kuţeloseček Klasifikac
- Page 26 and 27: Vlastnosti kuţeloseček Řešení:
- Page 28 and 29: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.9 S
- Page 30 and 31: Vlastnosti kuţeloseček Příklad
- Page 32 and 33: Vlastnosti kuţeloseček vrcholem a
- Page 34 and 35: Vlastnosti kuţeloseček Obr. 3.17
- Page 36 and 37: Prostor, axiomy, pojmy 4. PROSTOR,
- Page 38 and 39: Prostor, axiomy, pojmy Kolmost Obr
- Page 40 and 41: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.6 Jeh
- Page 42 and 43: Prostor, axiomy, pojmy Průmětna -
- Page 44 and 45: Prostor, axiomy, pojmy Komplanárno
- Page 46 and 47: Prostor, axiomy, pojmy Obr. 4.14 Ob
- Page 48 and 49: Křivky Přiřadíme kaţdému tako
- Page 50 and 51: Křivky Jestliţe křivku nelze vţ
- Page 52 and 53: Křivky Z poslední rovnice vypočt
- Page 54 and 55: Křivky Funkce s(t) je definována
- Page 56 and 57: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 58 and 59: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 60 and 61: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 62 and 63: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 64 and 65: Křivky. Tečná a oskulační rovi
- Page 66 and 67: Křivky. Tečná a oskulační rovi
Kuţelosečky<br />
Ať bod A {[12],[56]} a bod B {[23],[61]}. Body 1, 2, 4 a 6 promítneme z bodu 3 na<br />
spojnici [16] a z bodu 5 na spojnici [12]. Dle (2.2) (věta Chalessova) musí být dvojpoměry<br />
čtveřic bodů stejné.<br />
Obr. 2.7 Obr. 2.8<br />
Tedy:<br />
(1BIII6) = (12IA)<br />
Z vlastnosti o perspektivitě řad plyne, ţe spojnice odpovídajících si perspektivních bodů<br />
procházejí jedním bodem - středem. V našem případě je to pro spojnici bodů [B2], [III I] a<br />
[6A] bod II, který leţí na přímce p [III,I].<br />
Protoţe [B2] [23], [III I] p, [6A] [56], tak body I {[12][[45]}, II {[23][56]},<br />
III {[34][61]} leţí na jedné přímce.<br />
A naopak, jestliţe mezi body 1, 2, 3, 4, 5 a 6 platí vztah uvedený ve větě, spojnice<br />
[A6], [B2],[I III] procházejí jedním bodem II, potom tedy (1BIII6) = (12IA).<br />
Z toho tedy plyne, ţe uspořádaná čtveřice přímek, kterými se promítají body 1, 2, 4, 6<br />
z bodů 3 a 5, mají stejný dvojpoměr, a tedy všech 6 bodů 1, 2, 3, 4, 5 a 6 leţí na jedné<br />
kuţelosečce.<br />
Doporučená animace: 2a Pascalova veta, 2b P ascalova – Brianchonova veta<br />
Příklad pouţití uvedených vět pro konstrukci kuţeloseček.<br />
Příklad 1. Kuţelosečka je dána pěti body A, B, C, D, E. Ţádné tři neleţí na přímce.<br />
Určete a) další bod kuţelosečky;<br />
b) tečnu v libovolném bodě z nich;<br />
18