Stará Ves u Rýmařova most ev. č. 11 - 111

Stará Ves u Rýmařova most ev. č. 11 - 111 Stará Ves u Rýmařova most ev. č. 11 - 111

geologie.vsb.cz
from geologie.vsb.cz More from this publisher
14.01.2015 Views

Stará Ves u Rýmařova – most ev. č. 11 - 111 K-GEO s. r. o., č. z. 2006 050 Unigeo Ostrava, a. s.. Výsledky provedených fyzikálně – mechanických zkoušek zemin a laboratorního rozboru vzorku podzemní vody jsou součástí přílohy č. 5 a 6 této zprávy. 2. VŠEOBECNÁ ČÁST 2.1 Geomorfologické a geologické poměry oblasti Dle geomorfologického členění území ČR náleží zájmová oblast: provincii: Česká vysočina, soustavě: Krkonošsko-jesenická soustava, podsoustavě: Jesenická podsoustava, celku: Hrubý Jeseník, podcelku: Pradědská hornatina, okrsku: Karlovská vrchovina. Z regionálně - geologického hlediska náleží horniny předkvartérního podloží v tomto zájmovém území obalu desenské jednotky – vrbenské skupině devonského stáří. Jedná se o sericitické, chloriticko-sericitické a grafitické fylity. V širším okolí se vyskytují také diabasy, diabasové tufy a tufity, které jsou zčásti i metamorfované. Předkvartérní flyšové horniny jsou kryty kvartérními uloženinami pleistocenního a holocenního stáří. Tento kvartérní pokryv je v zájmovém území tvořen fluviálními sedimenty místní vodoteče – štěrky, písky, náplavovými jíly. Vrstevní sled je pak ukončen navážkami. 3. PODROBNÁ ČÁST 3.1 Inženýrsko-geologické poměry Průzkumnými pracemi byl v zájmovém území ověřen následující geologický profil: - antropogenní sedimenty - navážky - kvartérní sedimenty - fluviální jíly - fluviální štěrky, písky - předkvartérní podloží devonského stáří Na základě makroskopického popisu a provedených laboratorních zkoušek byly jednotlivé typy zemin zatříděny dle ČSN 73 1001 „Základová půda pod plošnými základy“ s uvedením směrných normových charakteristik. Dále byly zeminy zařazeny do tříd těžitelnosti dle ČSN 73 3050 „Zemní práce“. (Zatřídění zemin dle výsledků laboratorních zkoušek je označeno *). Podrobný popis a zatřídění zemin jsou uvedeny v jednotlivých profilech vrtů, které jsou součástí přílohy č. 3. Navážky Antropogenní navážky byly zastiženy oběma provedenými vrty, a to v mocnosti 1,3 – 5,4 m. Ověřen byl návoz charakteru soudržných i nesoudržných zemin. Soudržná navážka je tvořena jílem písčitým až jílem se střední plasticitou, s úlomky cihel, kusy strusky, zbytky drátů a popelovin, konzistence většinou tuhé až měkké. Nesoudržnou navážku 4

Stará Ves u Rýmařova – most ev. č. 11 - 111 K-GEO s. r. o., č. z. 2006 050 převážně tvoří štěrk s příměsí jemnozrnné zeminy až štěrk hlinitý, s úlomky cihel. Vrtem S-1, který byl proveden v krajnici silnice, byla ověřena vlastní konstrukce vozovky. Ta byla v daném místě tvořena 3 cm vrstvou kameniva stmeleného živicí a podsypem z drobného kameniva s hlinito-písčitou mezerní hmotou. Ve vrtu S-2 byl dále v rámci navážek zastižen kus pískovce a v hloubce 4.8 m pak poloha dřeva o mocnosti 0,6 m. Dle ČSN 73 1001 jsou navážky řazeny do skupiny Y a na základě ČSN 73 3050 byly zařazeny do tříd těžitelnosti 2 - 4. Fluviální jíly Vrstva fluviálních jílů byla zastižena pouze vrtem S-1, a to v mocnosti 1 m. Jedná se o náplavové jíly písčité, šedohnědé barvy, tmavě rezavě smouhované, místy s drobnou organickou příměsí a s drobnými úlomky fylitů a štěrkovými valounky. Konzistence byla zjištěna tuhá. Dle ČSN 73 1001 jsou tyto náplavové jíly řazeny do třídy F4 - symbol CS a na základě ČSN 73 3050 byly zařazeny do třídy těžitelnosti 3. F4/CS Jíl písčitý tuhá konzistence Modul přetvárnosti E def (MPa) 5 Převodní součinitel β 0,62 Objemová tíha γ (kN/m 3 ) 18,5 Totální soudržnost c u (kPa) 50 Totální úhel vnitřního tření ϕ u (°) 0 Efektivní soudržnost c ef (kPa) 14 Efektivní úhel vnitřního tření ϕ ef (°) 23 Poissonovo číslo ν 0,35 Fluviální štěrky, písky Poloha fluviálních štěrků a písků byla zastižena pouze vrtem S-1, a to v celkové mocnosti 2,6 m. Strop štěrků se nachází v hloubce 2,3 m p. t.. Štěrky jsou s příměsí jemnozrnné zeminy až štěrky jílovité, šedohnědé, hnědé a rezavě hnědé barvy, střední až hrubé, středně ulehlé, z části zvodnělé. Klastika jsou poloostrohranná až zaoblená o velikosti převážně do 4 cm. Místy se však vyskytují valouny o velikosti i přes průměr vrtu. Ověřené písky jsou s příměsí jemnozrnné zeminy, hnědé barvy, hrubozrnné, středně ulehlé, s příměsí štěrkových valounů. Dle ČSN 73 1001 jsou štěrky řazeny do tříd G3 – symbol G-F až G5 – symbol GM a písky pak do třídy S3 – symbol S-F. Na základě ČSN 73 3050 byly zařazeny do třídy těžitelnosti 3 a 4. 5

Stará <strong>Ves</strong> u Rýmařova – <strong>most</strong> <strong>ev</strong>. č. <strong>11</strong> - <strong>11</strong>1<br />

K-GEO s. r. o., č. z. 2006 050<br />

Unigeo Ostrava, a. s.. Výsledky provedených fyzikálně – mechanických zkoušek zemin a<br />

laboratorního rozboru vzorku podzemní vody jsou součástí přílohy č. 5 a 6 této zprávy.<br />

2. VŠEOBECNÁ ČÁST<br />

2.1 Geomorfologické a geologické poměry oblasti<br />

Dle geomorfologického členění území ČR náleží zájmová oblast:<br />

provincii: Česká vysočina,<br />

soustavě: Krkonošsko-jesenická soustava,<br />

podsoustavě: Jesenická podsoustava,<br />

celku: Hrubý Jeseník,<br />

podcelku: Pradědská hornatina,<br />

okrsku: Karlovská vrchovina.<br />

Z regionálně - geologického hlediska náleží horniny předkvartérního podloží v tomto<br />

zájmovém území obalu desenské jednotky – vrbenské skupině d<strong>ev</strong>onského stáří. Jedná se o<br />

sericitické, chloriticko-sericitické a grafitické fylity. V širším okolí se vyskytují také diabasy,<br />

diabasové tufy a tufity, které jsou zčásti i metamorfované.<br />

Předkvartérní flyšové horniny jsou kryty kvartérními uloženinami pleistocenního<br />

a holocenního stáří. Tento kvartérní pokryv je v zájmovém území tvořen fluviálními<br />

sedimenty místní vodoteče – štěrky, písky, náplavovými jíly. Vrst<strong>ev</strong>ní sled je pak ukončen<br />

navážkami.<br />

3. PODROBNÁ ČÁST<br />

3.1 Inženýrsko-geologické poměry<br />

Průzkumnými pracemi byl v zájmovém území ověřen následující geologický profil:<br />

- antropogenní sedimenty - navážky<br />

- kvartérní sedimenty - fluviální jíly<br />

- fluviální štěrky, písky<br />

- předkvartérní podloží d<strong>ev</strong>onského stáří<br />

Na základě makroskopického popisu a provedených laboratorních zkoušek byly<br />

jednotlivé typy zemin zatříděny dle ČSN 73 1001 „Základová půda pod plošnými základy“<br />

s uvedením směrných normových charakteristik. Dále byly zeminy zařazeny do tříd<br />

těžitelnosti dle ČSN 73 3050 „Zemní práce“. (Zatřídění zemin dle výsledků laboratorních<br />

zkoušek je označeno *). Podrobný popis a zatřídění zemin jsou uvedeny v jednotlivých<br />

profilech vrtů, které jsou součástí přílohy č. 3.<br />

Navážky<br />

Antropogenní navážky byly zastiženy oběma provedenými vrty, a to v mocnosti<br />

1,3 – 5,4 m. Ověřen byl návoz charakteru soudržných i nesoudržných zemin. Soudržná<br />

navážka je tvořena jílem písčitým až jílem se střední plasticitou, s úlomky cihel, kusy strusky,<br />

zbytky drátů a popelovin, konzistence většinou tuhé až měkké. Nesoudržnou navážku<br />

4

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!