Metodika_mapovÃ¡nÃ_biotopÅ¯_Natura2000 - vÃºkoz - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav ...

VÝZKUMNÝ ÚSTAV SILVA TAROUCY 

PRO KRAJINU A OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ 

pracoviště Brno 

oddělení ekologie lesa 

Lidická 25/27 

602 20 Brno 

______________________________________________________________ 

VÚKOZ Průhonice 

METODIKA "MAPOVÁNÍ BIOTOPŮ SOUSTAVY NATURA 2000 

VERSUS STÁVAJÍCÍ ROZDĚLENÍ LESA S OHLEDEM NA VAZBY 

PŘÍRODNÍCH BIOTOPŮ A MÍSTNĚ PŘÍSLUŠNÝCH 

HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ" 

(METODIKA "PRŮNIKOVÉ ANALÝZY") 

Zpracovali: Ing. David Janík srpen 2006 

Ing. Kamil Král, Ph.D. 

Ing. Libor Hort 

Ing. Pavel Unar 

OBSAH

1. ÚVOD 

2. KOMPATIBILITA VEKTOROVÉ VRSTVY PROSTOROVÉHO ROZDĚLENÍ 

LESA S VRSTVOU MAPOVÁNÍ BIOTOPŮ 

3. NÁVRH POSTUPU VYMEZENÍ BIOTOPŮ UVEDENÝCH V PŘEDMĚTU 

OCHRANY LOKALITY NA ZÁKLADĚ PROSTOROVÉHO ROZDĚLENÍ LESA 

NA PODKLADĚ GIS 

3.1. PŘÍPRAVA DAT PRO VLASTNÍ ANALÝZU 

3.1.1. Sjednocení formátu vektorových dat 

3.1.2. Filtrace a export databáze k vrstvě lesnického detailu v programu HELETAX 

3.1.3. Vytvoření připojovacího klíče k databázi vrstvy lesnického detailu 

3.1.4. Ošetření segmentů s mozaikou biotopů 

3.2. VYMEZENÍ HABITATŮ (BIOTOPŮ) UVEDENÝCH V PŘEDMĚTU OCHRANY LOKALITY NA 

ZÁKLADĚ PROSTOROVÉHO ROZDĚLENÍ LESA 

3.2.1. Identifikace segmentů s předmětným biotopem 

3.2.2. Úprava (zpřesnění) hranic segmentů předmětných biotopů na lesnický detail 

3.2.3. Výpočet zastoupení biotopů v porostních skupinách (rozšíření databáze les. 

detailu) 

3.2.4. Výběr porostních skupin, ve kterých předmětné biotopy tvoří nejvyšší podíl 

(identifikace „předmětných“ porostních skupin) 

3.2.5. Porovnání v přehledové tabulce 

3.2.6. Vymezení předmětných biotopů, které ze své podstaty zpravidla nedosahují majoritního 

zastoupení v porostních skupinách a jsou proto kriticky podhodnocovány 

3.2.7. Identifikace porostních skupin, ve kterých se „podhodnocované“ biotopy 

nacházejí 

3.2.8. Návrhy řešení 

3.3. POSOUZENÍ SOULADU BIOTOPŮ UVEDENÝCH V PŘEDMĚTU OCHRANY LOKALITY A 

HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLATNÉHO LESNÍHO HOSPODÁŘSKÉHO PLÁNU 

3.3.1. Základní východiska a příkladné problémy 

3.3.2. Metodika posouzení souladu biotopů uvedených v předmětu ochrany lokality a 

místně příslušných hospodářských souborů 

3.3.2.1. Rozbor zastoupení předmětných biotopů v hospodářských souborech 

3.3.2.2. Rozbor zastoupení hospodářských souborů v předmětných biotopech 

3.4. SHRNUTÍ POSTUPU 

2

4. POSOUZENÍ SOULADU BIOTOPŮ UVEDENÝCH V PŘEDMĚTU OCHRANY 

LOKALITY A HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ V LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH 

PLÁNECH NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ Z LOKALIT PODLUŽÍ- 

SOUTOK A CHŘIBY. 

4.1. EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA PODLUŽÍ -SOUTOK 

4.1.1. Metodika - analýza pomocí GIS 

4.1.2. Výsledky GIS analýz 

4.1.2.1. Proložení vrstvy les. detailu s vrstvou mapování biotopů dle atributů HS x BIOTOP 

4.1.2.2. Porovnání výměr jednotlivých biotopů podle vymapovaných segmentů a podle 

porostních skupin 

4.1.2. Rozbor zastoupení hospodářských souborů v rámci jednotlivých vymapovaných 

biotopů 

4.1.3. Rozbor zastoupení biotopů soustavy Natura 2000 v rámci hospodářských souborů 

4.1.4. Porovnání výsledků mapování biotopů soustavy Natura 2000 s lesnickým detailem 

dle platného LHP 

4.2. EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA CHŘIBY 

4.2.1. Metodika – analýza s využitím analogových podkladů 

4.2.2. Výsledky rozborů analyzovaného území 

4.2.2.1. Rozbor zastoupení hospodářských souborů v lesních biotopech soustavy Natura 2000 

4.2.2.2. Rozbor zastoupení biotopů soustavy Natura 2000 v hospodářských souborech 

4.2.2.3. Porovnání výsledků mapování biotopů soustavy Natura 2000 s lesnickým detailem 

dle platného lesního hospodářského plánu 

4.2.2.3.1. Rozbor jednotlivých porostních skupin ve vztahu k mapování soustavy Natura 2000 

4.2.2.3.2. Rozbor počtu vymezených lesních biotopů v jedné porostní skupině 

4.2.2.3.3. Rozbor počtu vymezených segmentů v jedné porostní skupině 

4.2.2.3.4. Další poznámky k problému mapování biotopů soustavy Natura 2000 v lesních 

porostech analyzovaného území 

4.3. SHRNUTÍ A ZÁVĚRY PLYNOUCÍ Z PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ 

5. ZÁVĚR 

6. POUŽITÁ LITERATURA 

3

1. ÚVOD 

Stanovení základních požadavků na obhospodařování lesů v lokalitách soustavy Natura 

200 s cílem nezhoršování stavu přírodních stanovišť chráněných podle evropské 

legislativy 

V případě lesních typů přírodních stanovišť je jedním z východisek pro formulování zásad 

péče v evropsky významných lokalitách (EVL) respektování současné legislativy platné pro 

lesní hospodářské plánování (zákon č. 289/1995 Sb., vyhláška č. 83/1996 Sb. a vyhláška č. 

84/1996 Sb.). 

Základním předpokladem pro zachování/udržení typu přírodního stanoviště v rámci lokalit 

Natury 2000 je přitom udržení současné výměry předmětného typu přírodního stanoviště 

v evropsky významných lokalitách a dále zachování příznivé druhové skladby dřevin a 

příznivé věkové a prostorové struktury lesních porostů v rámci evropsky významné lokality 

(EVL). Zejména se jedná o zachování dosavadního podílu dominantních dřevin a zachování 

rovnoměrného rozložení věkových stupňů lesních porostů předmětného typu přírodního 

stanoviště. 

Požadavky na lesnické hospodaření v lokalitách Natury 2000 lze formulovat ve 2 základních 

úrovních: 

1. Rámcové směrnice hospodaření / Rámcové způsoby řízení vývoje lesa zpracované pro 

jednotlivé předmětné typy přírodních stanovišť. 

2. Plán zásahů v lesních porostech, tj. až do úrovně porostních skupin. 

Ad 1) Rámcové směrnice hospodaření obsahují základní hospodářská doporučení dle 

hospodářských souborů (HS), tj. obmýtí, obnovní dobu, % minimálního podílu melioračních a 

zpevňujících dřevin, doporučenou cílovou druhovou skladbu dřevin, hospodářský způsob a 

jeho formy a jsou základním nástrojem pro řízení péče o lesní typy přírodních stanovišť 

v evropsky významných lokalitách soustavy Natury 2000 mimo zvláště chráněná území. 

Orgán ochrany přírody z hlediska předběžné ochrany evropsky významných lokalit mimo 

stávají zvláště chráněná území porovná při obnovách lesních hospodářských plánů navržené 

rámcové směrnice s „Rámcovými zásadami lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť 

v územích soustavy Natura 2000 v České republice“ a doporučeními pracovní skupiny 

k otázkám managementu evropsky významných lokalit Natury 200 v lesích, která byla 

ustanovena při Ministerstvu životního prostředí dne 13.1.05 a její koordinací bylo pověřeno 

bývalé oddělení ekologie lasa Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. 

Ve zvláště chráněných územích jsou základním nástrojem pro řízení péče plány péče 

zpracované v souladu s § 38 zákona 114/1992 Sb., v platném znění. Podkladem pro 

zpracování těchto plánů péče budou rovněž „Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy 

přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice“, pokud se ale 

nejedná o národní park, národní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci a I. zónu chráněné 

krajinné oblasti, nebo o jiné území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů 

včetně ptáků majících specifické požadavky na zajištění péče, které zmíněnými zásadami 

nejsou postihnuty. 

Ad 2) Plán zásahů v lesních porostech do úrovně porostních skupin je nezbytnou součástí 

plánů péče o národní přírodní rezervace a přírodní rezervace. V případě národních přírodních 

památek a přírodních památek a ochranných pásem zvláště chráněných území je na 

rozhodnutí zadavatele plánu péče, zda nechá zpracovat podrobný výčet navrhovaných zásahů 

4

v lesních porostech. Rozhodující je přitom potřeba zajistit příznivý vývoj předmětu ochrany 

v daném zvláště chráněném území. K tomuto kroku je nezbytné řešit problematiku vztahu 

mezi prostorovým vymezením vymapovaných segmentů přírodních stanovišť definovaných 

Katalogem biotopů České republiky (Chytrý, Kučera, Kočí ed. 2001) a prostorovým 

vymezením porostních skupin coby nejnižších jednotek rozdělení lesa, které jsou v systému 

lesnického plánování přiřazeny k jednotlivým hospodářským souborům. 

Mapování přírodních biotopů pro potřeby tvorby soustavy Natura 2000 proběhlo a probíhá na 

celém území České republiky, z něhož je cca 33% pokryto lesy ve smyslu zákona č. 289/1995 

Sb. o lesích. Ten, společně s vyhláškami MZe č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů 

rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů a č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském 

plánování, stanovuje způsob nakládání s pozemky určenými k plnění funkcí lesa (PUPFL) a 

lesními porosty na nich včetně plánování hospodářských opatření. Pro vyjasnění základních 

požadavků uplatňovaných v souvislosti s ochranou přírodních biotopů byla v minulých letech 

zpracována studie „Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť 

v územích soustavy Natura 2000 v České republice (Anonymus 2004). 

Vedle stanovení optimálního managementu, který ve vztahu k ochraně typů přírodních 

stanovišť (přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství) bude zaručovat nezhoršení 

současného stavu předmětů ochrany evropsky významných lokalit, je potřeba zajistit účinné 

finanční nástroje na prosazení a udržení tohoto optimálního managementu vůči vlastníkům 

lesa. Při vlastním definování případných dotačních nástrojů a i při jejich následné praktické 

realizaci se v lesích neobejdeme bez identifikace předmětů ochrany v rámci jednotlivých EVL 

v jednotkách prostorového rozdělení lesa. 

Cílem předkládané studie je vytvoření jednoho z podkladů pro rozhodování o managementu 

evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 v lesích, zejména pak vyřešit otázku, zdali 

stávající prostorové rozdělení lesa a hospodaření podle příslušných hospodářských souborů 

neohrožuje základní požadavek soustavy Natura 2000 na nezhoršování stavu místně 

příslušných „předmětných“ biotopů. V případě, že dochází k nesouladu potřeb péče o 

evropsky významné lokality a stávajícího způsobu hospodaření uplatňovaného vlastníkem na 

lokalitě, je třeba v prvé řadě vytvořit podklady pro identifikaci kritických biotopů (habitatů), 

které jsou při současném prostorovém rozdělení lesa a uplatňovaném způsobu hospodaření 

nejvíce ohroženy, popřípadě na základě jednotek prostorového rozdělení lesa lokalizovat 

místa, kde k tomu dochází. Na základě porovnání vrstvy mapování s jednotkami prostorového 

rozdělení lesa je pak možné na úrovni celých lokalit identifikovat místa, kde dochází 

k rozporu mezi stávajícím způsobem hospodaření podle platných rámcových směrnic a dalším 

zachováním struktury a funkce předmětů ochrany soustavy Natura 2000. 

Zmíněné cíle by měly být dosaženy ve dvou postupných krocích. První se zabývá plošným 

vymezením předmětů ochrany na jednotlivých lokalitách s využitím stávajícího prostorového 

rozdělení lesa a specifikuje problémy z toho plynoucí. Druhý krok následně vymezuje možné 

konflikty mezi ochranou biotopů uvedených v předmětu ochrany lokality a stávajícím 

způsobem hospodaření. 

Předkládaná analýza je založená na proložení vektorové a analogové vrstvy prostorového 

rozdělení lesa (tzv. lesnického detailu) s vrstvou mapování biotopů Natury 2000. 

5

2. KOMPATIBILITA VEKTOROVÉ VRSTVY PROSTOROVÉHO ROZDĚLENÍ 

LESA S VRSTVOU MAPOVÁNÍ BIOTOPŮ 

Kardinálním problémem celé analýzy je bezesporu nesoulad použitých mapových vrstev: 

mapování pro potřeby tvorby soustavy Natura 2000 bylo bohužel provedeno na podkladě 

základních map ZM-10. Do těchto map byly kresleny i hranice segmentů biotopů, které jsou 

posléze přejímány do digitální vrstvy. Mapy, které jsou součástí lesních hospodářských plánů, 

vycházejí z podkladu státní mapy odvozené (SMO 1 : 5000). Tato dvě mapová díla nejsou 

zcela kompatibilní, což ukáže proložení digitální vrstvy segmentů soustavy Natura 2000 do 

mapy porostní (viz obr. 1). Na první pohled je zřejmé, že segmenty sledující stejné skutečné 

hranice jako určité porostní skupiny, vodní toky, slepá ramena či elektrovody jsou na 

podkladu SMO posunuty. Důsledkem toho je, že v jedné porostní skupině se zobrazují i 

segmenty biotopů de facto do ní nepatřící. V kapitole 3.2.2. jsou nastíněna možná řešení, která 

by alespoň částečně kompenzovala výše uvedený nedostatek. V každém případě se ale jedná a 

pracný a tudíž nákladný krok, kterým je třeba kompenzovat špatné strategické rozhodnutí při 

tvorbě postupu mapování. V případě „minimalistické“ varianty, tj. provedení analýzy bez 

jakékoliv předchozí prostorové rektifikace, je třeba míti na zřeteli, že výsledky budou 

zatíženy chybou, která bude obzvláště významná u biotopů s maloplošným a liniovým 

charakterem. 

Obr. 1: Nesoulad mapových podkladů je místy značný a velmi různorodý 

6

3. NÁVRH POSTUPU VYMEZENÍ BIOTOPŮ UVEDENÝCH V PŘEDMĚTU 

OCHRANY LOKALITY NA ZÁKLADĚ PROSTOROVÉHO ROZDĚLENÍ LESA 

NA PODKLADĚ GIS 

3.1. PŘÍPRAVA DAT PRO VLASTNÍ ANALÝZU 

Pro analýzu jsou použita standardní digitální data lesního hospodářského plánu (LHP) včetně 

vektorové vrstvy lesnického detailu (DET.blk) a vektorová vrstva (.shp) vymapovaných 

segmentů biotopů soustavy Natura 2000. U posledně zmíněné vrstvy je nanejvýš vhodné 

použít verzi s úplnou databází, která obsahuje i jednotlivé členy mozaik biotopů a jejich 

procentické zastoupení (odpadá tím následný problém s připojováním rozšířené databáze). 

Jako třetí podklad vstupuje do analýzy taxativní výčet předmětů ochrany (tj. chráněných typů 

přírodních stanovišť – tzv. habitatů) pro každou lokalitu uvedenou v Národním seznamu 

evropsky významných lokalit. Tento výčet je jednak přístupný na 

http://stanoviste.natura2000.cz/ a dále je uveden v příloze částky č. 46/2005 k Nařízení vlády 

č. 132/2005 Sb. Jelikož pro dosažení smysluplných výsledků (z pohledu lesnického plánování 

a managementu) je třeba pracovat nikoliv na úrovni habitatů, ale na úrovni biotopů, je nutné 

příslušným habitatům přiřadit odpovídající biotopy (například podle klíče uvedého v Katalogu 

biotopů ČR). 

3.1.1. Sjednocení formátu vektorových dat 

Vzhledem k tomu, že se celá analýza zpracovává v prostředí ArcGIS 8 (9), je nejprve nutné 

konvertovat vrstvu lesnického detailu (DET.blk) do formátu „shapefile“ (.shp) a to pomocí 

exportu v GIS TOPOL (ArcGIS přímý import „topolovských“ bloků neumožňuje). Jelikož 

vrstva lesnického detailu (DET.shp) obsahuje vesměs pouze identifikační údaje jednotlivých 

porostních skupin (oddělení, dílec, porost, skupina, LHC, KU_KOD, katastr, plocha, výměra, 

atd.), je nutné připojit jejich další potřebné charakteristiky (příslušný hospodářský soubor 

(HS), věk, lesní typ, popřípadě zastoupení dřevin). Potřebná data je třeba vyfiltrovat a 

exportovat z digitálního LHP pomocí softwaru HELETAX do formátu Microsoft EXCEL 

(.xls). 

3.1.2. Filtrace a export databáze k vrstvě lesnického detailu v programu HELETAX 

Po otevření příslušného digitálního LHP v Heletaxu (ikonka Vyber LHC na disku v Hlavním 

menu po pravé straně) je nutné sestavit dotaz (záložka Dotaz na horní liště). Ve sloupci 

Export do Tab. je třeba pro požadované atributy vložit „ANO“ a pokud se tyto atributy 

vztahují k porostní skupině či etáži, je pro ně třeba ve sloupci Podmínka dotazu sestavit 

podmínku např. ve tvaru (not(PSK=‘‘)) či (not(ETAZ=‘‘)) tak, aby výsledný export obsahoval 

všechny nenulové záznamy. Bez použití těchto podmínek je export neúplný, neboť obsahuje 

vždy jen první záznam (řádek) pro danou por. skup. či etáž. Po spuštění dotazu je možné 

výslednou tabulku prohlédnout v záložce Výsledek dotazu na horní liště a následně exportovat 

do formátu .xls 

3.1.3. Vytvoření připojovacího klíče k databázi vrstvy lesnického detailu 

Databázi vytvořenou způsobem popsaným v kap. 3.2. otevřeme v MS EXCEL a spojením 

atributů (sloupců): oddělení (ODD), dílec (DIL), porost (POR) a porostní skupina (PSK) 

vytvoříme jednoznačný identifikátor každé porostní skupiny. Textové řetězce obsažené 

v několika sloupcích (max. 30) lze v Excelu slučovat do jednoho pomocí funkce 

7

„Concatenate“, syntaxe: „CONCATENATE ( text1; text2; …)“ Místo klíčového slova 

CONCATENATE lze pro slučování textu použít operátor „&“. Výsledný sloupec můžeme 

nazvat např. ObjectID. Možná poněkud složitě znějící operace je vcelku jednoduchá a její 

výsledek názorně ukazuje následující tabulka: 

ODD DIL POR PSK ObjectID 

101 A a 7 101Aa7 

101 B a 5 101Ba5 

101 C a 5 101Ca5 

Tab. 1: Tvorba jednoznačného identifikátoru každé porostní skupiny (připojovacího klíče) 

Pokud původní slučované sloupce obsahují kromě požadovaného textu navíc i nežádoucí 

mezery, bude je obsahovat i sloupec sloučený. Mezery je možné odstranit pomocí funkce 

„Nahradit“ (Hlavní menu: Úpravy / Nahradit) a to tak že v požadovaném sloupci dáme 

nahradit mezeru (“ “) za nic(“”). Výslednou databázi uložíme ve formátu .dbf. 

Stejný identifikátor jednotlivých porostních skupin je třeba podobným způsobem vytvořit i 

v tabulce atributů příslušné vektorové vrstvy (DET.shp). To je možné provést přímo 

v prostředí ArcGIS. Nejprve přidáme do tabulky atributů nové pole (sloupec): Atribute table: 

Options / Add Field (Name: např.: Object_ID; Type: Text; Length: např. 15). Takto přidané 

pole vyplníme pomocí funkce „Field Calculator“: pravý „klik“ na hlavičku pole / Calculate 

Values a zde sestavíme analogický řetězec jako v Excelu pomocí operátoru „&“. Tento 

identifikátor, stejný jak pro původní shapefile, tak pro rozšířenou databázi následně použijeme 

jako klíč k připojení výše zmíněné.dbf databáze. 

Je třeba zmínit, že většina připojovaných atributů (HS, věk, zkamenění, SLT) se nevztahovala 

přímo k ploše porostní skupiny (PSK), nýbrž k příslušné porostní etáži dané PSK, která už ale 

není prostorově jednoznačně vymezená. Vzhledem k následnému použití v GIS analýzách 

však musí být např. příslušnost každé PSK do daného HS určena jednoznačně. Bez dalšího 

ošetření bude při připojování automaticky brána nejstarší etáž (jako první v pořadí) a jí 

odpovídající údaje. Alternativou pro zpracovatele může být výběr etáže s největší plochou, 

přičemž volba patrně závisí na konkrétní situaci v daném území. 

3.1.4. Ošetření segmentů s mozaikou biotopů 

Jako druhá vrstva vstupuje do analýzy shapefile vymapovaných biotopů soustavy Natura 

2000. Doporučujeme použít vrstvu s úplnou databází, která obsahuje i jednotlivé členy 

mozaik biotopů (odpadá tak operace připojování). Analogický problém s jednoznačným 

přiřazením charakteristiky atributu „Biotop“ v případě mozaik biotopů však zůstává. Je 

otázkou do diskuze, jakým algoritmem by měl být výběr „reprezentativního“ biotopu 

z mozaiky prováděn. Možných kombinací předmětných a ostatních biotopů je celá řada (není 

výjimkou 5 členů mozaiky v jednom segmentu). Výběr reprezentativního biotopu za celý 

segment by však měl vzhledem k operativnosti analýzy probíhat podle relativně jednoduchého 

a transparentního klíče. 

V pilotní studii toto přiřazení probíhalo podle pravidla „větší bere vše“, čili celému segmentu 

byl přiřazen biotop, který byl v mozaice plošně nejvíce zastoupen. V dalším postupu 

navrhujeme tento algoritmus mírně upravit ve prospěch „předmětných“ biotopů (předmětný 

biotop = biotop, který je na dané lokalitě předmětem ochrany) a to tak, že v prvním kroku 

bude zastoupení jednotlivých ostatních biotopů porovnáno s celkovým zastoupením 

předmětných biotopů. Jestliže bude při tomto porovnání maximálně zastoupen jeden z 

„ostatních“ biotopů, bude tento vybrán jako reprezentativní biotop daného segmentu. Jestliže 

8

však bude v prvním kroku maximálně zastoupen součet předmětných biotopů, bude z nich 

v druhém kroku opět vybrán biotop s maximálním zastoupením. V případě shodného 

procentického zastoupení dvou předmětných biotopů v mozaice bude výběr konečného 

reprezentativního biotopu proveden individuálně. To vše může být provedeno následujícím 

postupem: 

• v databázi vrstvy mapování biotopů bude přidáno pole (sloupec) vyjadřující celkové 

zastoupení předmětných biotopů: Atribute table: Options / Add Field (Name: např.: 

SUM_prior; Type: Short Integer; Length: 3). Toto pole bude vyplněno pomocí funkce 

„Field Calculator“: pravý „klik“ na hlavičku pole / Calculate Values.- v dolním prázdném 

okně je třeba sestavit výraz pro součet hodnot zastoupení všech předmětných biotopů dané 

lokality; 

• analogicky bude přidáno a vyplněno pole vyjadřující maximální zastoupení z výběru 

všech „nepředmětných“ biotopů a celkového zastoupení předmětných biotopů (předchozí 

pole „SUM_prior“). Toto pole může být nazváno např. „Max_1“. Pro vyplnění bude 

použit předdefinovaný Visual Basic „skript“ pro výběr maxima (viz příloha č.5), který ale 

bude nutné upravit dle aktuálních názvů předmětných polí; 

• podobným způsobem bude přidáno pole např. s názvem „Max_biot1“ (Type: text). Toto 

pole bude obsahovat název biotopu, jehož procentické zastoupení figuruje v předchozím 

sloupci „Max_1“ (jedná se tedy o název maximálně zastoupeného biotopu ze skupiny 

všech nepředmětných a „sumy“ předmětných biotopů). Pole bude vyplněno postupnou 

filtrací v kombinaci s využitím Field Calculatoru: V postupných krocích budou pomocí 

funkce Select by Atribute vybrány záznamy (řádky), kde se maximální zastoupení biotopu 

shoduje se zastoupením jednotlivých členů mozaiky (hodnota „Max_1“ = zastoupení 

„Biotopu_1“, „Max_1“ = zastoupení „Biotopu_2“ atd.). Tímto způsobem se postupně 

vybraným záznamům pomocí Field Calculatoru vyplní pole s názvem maximálně 

zastoupeného biotopu (např. „Max_biot1“ = „Biotop_1“; „Max_biot1“ = „Biotop_2“; 

atd.); 

• následně bude přidáno pole (Type: Short Integer), které se bude vyplňovat pouze 

v případech, kdy byla jako maximální biotop v poli „Max_biot1“ vybrána „suma všech 

předmětných biotopů“ („SUM_prior“). Toto pole může být nazváno například jako 

„Max_prior“, přičemž bude vyjadřovat maximální procentické zastoupení ze všech 

předmětných biotopů v mozaice. Pro vyplnění pole bude analogicky použit Field 

Calculator a Visual Basic výraz pro výběr maxima; 

• nakonec bude přidáno pole obsahující název konečného reprezentativního biotopu pro 

daný segment mozaiky biotopů (Type: text). Toto pole můžeme nazvat např. jako 

„Rep_biotop“ V případě, že v poli „Max_biot1“ figuruje jakýkoliv nepředmětný biotop, 

bude tento i reprezentativním biotopem daného segmentu („Max_biot1“ = „Rep_biotop“). 

V druhém případě bude do sloupce „Rep_biotop“ doplněn název maximálně zastoupeného 

předmětného biotopu, jehož hodnota zastoupení figuruje ve sloupci „Max_prior“. Postup 

bude analogický jako ve třetím bodě této podkapitoly (postupná filtrace v kombinaci 

s využitím Field Calculatoru). 

Možná poněkud složitě znějící postup rozšíří stávající databázi vrstvy mapování biotopů o pět 

polí (viz tab.2). Při praktickém použití výše uvedeného postupu je patrně lepší nejprve 

vytvořit všech 5 nových polí a ty pak postupně vyplňovat. 

SUM_prior Max_1 Max_biot1 Max_prior Rep_biotop 

[%] [%] [NAME] [%] [NAME] 

xx xx SUM_prior xx xx 

xx xx "ostatní" - = Max_biotop 

Tab. 2: Přidaná pole databáze pro výběr reprezentativního biotopu pro segment s mozaikou biotopů. 

9

3.2. VYMEZENÍ HABITATŮ (BIOTOPŮ) UVEDENÝCH V PŘEDMĚTU OCHRANY LOKALITY NA 

ZÁKLADĚ PROSTOROVÉHO ROZDĚLENÍ LESA 

Tato analýza může sloužit jak k identifikaci z hospodářského hlediska „špatně uchopitelných“ 

biotopů tak k identifikaci kritických porostních skupin (resp. segmentů) při detailním rozboru. 

3.2.1. Identifikace segmentů s předmětným biotopem 

• v atributové tabulce shapefilu mapování biotopů přidat pole (sloupec) 

„Predmet_Ochrany“: Atribute table: Options / Add Field (Name: např.: Predm_Ochrany; 

Type: Shor Integer; Length: 1); 

• dle vyjmenovaných předmětů ochrany pro danou lokalitu soustavy Natura 2000 vybrat 

všechny segmenty předmětných biotopů pro danou lokalitu: Selection / Select by Atribute 

/ sestavení SQL dotazu s použitím logického operátoru „OR“; 

• nově přidané pole vyplníme pomocí funkce „Field Calculator“: pravý „klik“ na hlavičku 

pole / Calculate Values. Pro vybrané („vysvícené“) řádky (tj. pro předmětné biotopy) 

zadáme hodnotu „1“. Pro ostatní hodnotu „0“ (zde použijeme analogický postup – výběr 

řádků invertujeme pomocí funkce: Options / Switch Selection). 

3.2.2. Úprava (zpřesnění) hranic segmentů předmětných biotopů na lesnický detail 

Tento bod byl poměrně široce diskutován. Nabízí se několik variant řešení od 

„minimalistické“ varianty (tj. hranice neupravovat a analýzu provést se stávajícími 

polohovými disproporcemi), až po terénní revize hranic segmentů s cílem maximálního 

využití stávajícího prostorového rozdělení lesa jako mapového podkladu. V každém případě 

je minimalizace polohových odchylek obou vektorových vrstev před vlastní analýzou 

nanejvýš žádoucí. Vzhledem k charakteru odchylek jsou možnosti „automatizované“ 

rektifikace velmi omezené. Proto navrhujeme poměrně pracný postup založený na manuální 

úpravě hranic segmentů předmětných biotopů: 

• na základě pole „Predmet_Ochrany“ vytvořeného a vyplněného v předchozím bodě 

zvýrazníme všechny segmenty předmětných biotopů (např. linie hranic segmentů těchto 

biotopů zobrazíme jinou barvou); 

• hranice takto zvýrazněných segmentů budou manuálně upravovány na pokladě 

obrysových lesnických map tak, aby byly hranice zjevně identických prvků a segmentů 

sladěny. 

3.2.3. Výpočet zastoupení biotopů v porostních skupinách (rozšíření databáze les. 

detailu) 

Analýza bude provedena pomocí ArcView „extenze“ Spatial Analyst, funkce: Tabulate Area, 

která umožňuje efektivně extrahovat informace o vzájemném plošném zastoupení dvou 

vybraných charakteristik při kombinaci dvou prostorových datových vrstev (pro každou 

vrstvu je vybrána jedna charakteristika [pole]): 

• V dialogovém okně je třeba zadat jaké dvě vrstvy a které jejich charakteristiky chceme 

porovnat (tzn. pro shapefile lesnického detailu zadáme pole: „Object_ID“ a pro vrstvu 

biotopů zadáme pole: „BIOTOP“. Výsledkem je přímo tabulka ploch (v m 2 ), která 

názorně ukazuje jaké biotopy a jak plošně zastoupené se vyskytují v daných porostních 

skupinách; 

10

• tabulku vyúsťující z předchozího bodu připojíme pomocí pole „Object_ID“ ke stávající 

atributové tabulce vrstvy lesnického detailu (rozšíření její databáze o reálné plošné 

zastoupení biotopů v každé porostní skupině); 

• přidáme pole „Plocha“ (Atribute table: Options / Add Field) a vyplníme ho pomocí Field 

Calculatoru za použití výrazu pro výpočet plochy (viz odkaz HELP ve Field Calculatoru). 

• obdobným způsobem přidáme tolik polí, kolik vrstva les. detailu protíná na dané lokalitě 

biotopů (zjistíme po průniku vrstev popsaném v prvním bodě této podkapitoly). Pole 

nazveme analogicky podle příslušných biotopů, pouze s příponou nebo předponou např. 

„ZAS“ (jako „zastoupení“ – viz Tab. 3); 

• procentické zastoupení jednotlivých biotopů (tj. náplň výše přidaných polí) vypočítáme 

pomocí Field Calculatoru a údajů o ploše jednotlivých biotopů a celkové ploše každého 

prvku prostorového rozdělení lesa (pole „Plocha“). 

Object_ID X9 L 2.2. PLOCHA Zas_X9 Zas_L 2.2. SUM_prior Max_1 Max_BIOT1 Max_prior Rep_BIOTOP PRIOR 

[ha] [ha] [ha] [%] [%] [%] [%] [NAME] [%] [NAME] [ANO/NE] 

Tab. 3: Přidaná pole databáze pro výběr reprezentativního biotopu pro danou porostní skupinu. 

3.2.4. Výběr porostních skupin, ve kterých předmětné biotopy tvoří nejvyšší podíl 

(identifikace „předmětných“ porostních skupin) 

Operaci lze provést dvojím způsobem. V pilotní studii byla výsledná tabulka exportována do 

Excelu a zde dále zpracována (např. zastoupení bylo vyjádřeno v procentech a byl vybírán 

maximálně zastoupený biotop pro danou porostní skupinu). Při tom bylo využito standardních 

funkcí k nalezení plochy maximálně zastoupeného biotopu v každé porostní skupině a funkce 

VLOOKUP nebo HLOOKUP (Look-up functions) pro přiřazení názvu maximálně 

zastoupeného biotopu (funkce vrátí název sloupce, ze kterého pochází maximální hodnota). 

Tím bylo dosaženo požadovaného ztotožnění každé porostní skupiny s jedním biotopem. 

Takto zpracovaná databáze byla uložena ve formátu .dbf a následně zpětně připojena 

k vektorové vrstvě porostního detailu. 

Jelikož stávající standardní funkce ArcGISu provedení posledně jmenovaných operací 

neumožňují, byl vznesen požadavek na firmu ArcDATA, oddělení technické podpory, zda by 

nemohly být požadované funkce doplněny. Výsledkem jsou dva soubory „*.cal“ obsahující 

předdefinované Visual Basic výrazy pro použití ve Field Calculatoru. (Jeden ze souborů je 

používán i pro výběr reprezentativních biotopů v segmentech s mozaikou biotopů - viz bod 

3.4.). 

Při použití výše uvedených „ VBA skriptů“ „maximum.cal“ a „name-max.cal“ (viz příloha č. 

5) je možné dosáhnout stejného výsledku jako při zpracování v Excelu přímo v prostředí 

ArcGIS. Tato operace probíhá velmi podobným způsobem jako v bodě 3.4. (pomocí dvojího 

maxima favorizuje předmětné biotopy): 

• v databázi vrstvy lesnického detailu bude přidáno pole (sloupec) vyjadřující celkové 

zastoupení předmětných biotopů: Atribute table: Options / Add Field (Name: např.: 

SUM_prior; Type: Short Integer; Length: 3). Toto pole bude vyplněno pomocí funkce 

„Field Calculator“: pravý „klik“ na hlavičku pole / Calculate Values.- v dolním prázdném 

okně je třeba sestavit jednoduchý výraz pro součet hodnot zastoupení všech předmětných 

biotopů dané lokality; 

11

• následně bude přidáno pole (sloupec) pro vyjádření maximálního procentického 

zastoupení z výběru všech nepředmětných biotopů a celkového zastoupení předmětných 

biotopů (předchozí pole „SUM_prior“): Atribute table: Options / Add Field (Name: např.: 

„Max_1“; Type: Double; Length: 5). Toto pole bude vyplněno pomocí funkce „Field 

Calculator“: pravý „klik“ na hlavičku pole / Calculate Valus.- v dolní části dialogového 

okna otevřít předdefinovaný Visual Basic „skript“ pro výběr maxima (maximum.cal), 

který však bude nutné upravit dle aktuálních názvů předmětných polí (pole vyjadřující 

zastoupení); 

• podobným způsobem bude přidáno pole např. s názvem „Max_biot1“ (Type: text). Toto 

pole bude obsahovat název biotopu, jehož procentické zastoupení figuruje v předchozím 

sloupci „Max_1“ (jedná se tedy o název maximálně zastoupeného biotopu ze skupiny 

všech nepředmětných a „sumy“ předmětných biotopů). Pro vyplnění opět poslouží Field 

Calculator, ovšem s použitím předdefinovaného Visual Basic výrazu pro výběr jména 

maximálně zastoupeného biotopu (name-max.cal). Tento výraz musí být opět předem 

modifikován podle aktuálních názvů předmětných polí; 

• následně bude přidáno pole (Type: Short Integer), které se bude vyplňovat pouze 

v případech, kdy byla jako maximální biotop v poli „Max_biot1“ vybrána „suma všech 

předmětných biotopů“ („SUM_prior“). Toto pole může být nazváno například jako 

„Max_prior“, přičemž bude vyjadřovat maximální procentické zastoupení ze všech 

předmětných biotopů v mozaice. Pro vyplnění pole bude analogicky použit Field 

Calculator a Visual Basic výraz pro výběr maxima; 

• nakonec bude přidáno pole např. s názvem „Rep_BIOTOP“ (Type: text) obsahující název 

konečného reprezentativního biotopu pro danou porostní skupinu. V případě, že v poli 

„Max_biot1“ figuruje jakýkoliv nepředmětný biotop, bude tento i reprezentativním 

biotopem daného segmentu („Max_biot1“ = „Rep_biotop“). V druhém případě bude do 

sloupce „Rep_biotop“ doplněn název maximálně zastoupeného předmětnýho biotopu, 

jehož hodnota zastoupení figuruje ve sloupci „Max_prior“. K tomuto účelu bude opět 

použit předdefinovaný Visual Basic výraz pro výběr jména maximálně zastoupeného 

biotopu. Tento výraz musí být opět předem modifikován podle aktuálních názvů 

předmětných polí (tentokráte předmětných biotopů); 

• analogickým postupem jako v bodě 4.1. lze z tabulky atributů pomocí SQL dotazu 

identifikovat všechny „předmětné porostní skupiny“, tj. skupiny u nichž je reprezentativní 

biotop zároveň předmětným biotopem. Stejně jako v bodě 4.1. lze takto „vyfiltrované“ 

porostní skupiny ošetřit vlastním polem („předmětná porostní skupina - ANO/NE“, viz 

Tab. 3); 

• předmětné porostní skupiny vyexportovat do zvláštní tabulky .xls. 

3.2.5. Porovnání v přehledové tabulce 

Pro přehledné vyjádření toho, jak bude skutečné zastoupení předmětných biotopů postiženo 

pomocí porostních skupin (když každé porostní skupině přiřadíme pouze jeden – „maximální“ 

biotop), lze vytvořit zobecňující tabulku. Jak ukazují zkušenosti z pilotní studie na lokalitě 

Soutok-Podluží, některé biotopy budou tímto způsobem mírně nadhodnocovány, některé 

podhodnocovány a velká část (zejména nelesních) biotopů zůstane patrně zcela nezachycena 

(viz tab. 4). 

Vlastní postup: 

• exportovat atributové tabulky obou vektorových vrstev (po výše popsaném zpracování). 

S využitím např. funkce „kontingenční tabulka“ v MS Excel (Data / Kontingenční 

tabulka) sestavit přehlednou tabulku porovnávající původní plochy biotopů podle 

12

terénního mapování a podle maximálního zastoupení v porostních skupinách. Zastoupení 

porovnat též procenticky (původní mapování = 100%). 

BIOTOP L2_4 L2_3A X11 M1_7 M1_4 X14 X9B L2_3B 

Plocha dle mapování NATURY [ha] 71.8 2060.7 710.4 39.2 0.2 24.7 167.7 2804.6 

Plocha dle PSK (převažujícího biotopu) [ha] 40.9 2255.6 682.5 17.1 0.0 13.0 145.5 2948.6 

Zastoupení biotopu dle hranic PSK v nichž 

převažuje (plocha dle seg. NATURY = 100%) 57.0% 109.5% 96.1% 43.6% 0.0% 52.8% 86.7% 105.1% 

BIOTOP X7 V2A M1_3 X1 V1F T1_7 K3 M1_1 





BIOTOP K2_1 X9A X5 V2B L6_3 T3_5B L3_4 M6 





BIOTOP V1B V1A X12 T1_9 X2 X6 V4A V4B 





BIOTOP X13 V1G X8 X10 T1_1 CELKEM 

Plocha dle mapování NATURY [ha] 2.2 15.5 2.4 49.5 3.1 6789.2 

Plocha dle PSK (převažujícího biotopu) [ha] 0.6 0.0 0.7 44.3 0.0 6789.2 


převažuje (plocha dle seg. NATURY = 100%) 28.8% 0.0% 30.5% 89.5% 0.0% 100.0% 

Tab. 4: Ukázka přehledové tabulky porovnávající plochy biotopů dle původního mapování a dle zjednodušeného 

prostorového vymezení pomocí porostních skupin na lokalitě Soutok-Podluží (lesní biotopy jsou vyznačeny 

tučně, předmětné biotopy červeně). 

3.2.6. Vymezení předmětných biotopů, které ze své podstaty zpravidla nedosahují 

majoritního zastoupení v porostních skupinách a jsou proto kriticky podhodnocovány 

• jako „prahovou hodnotu“, při jejímž nedosažení už je biotop kriticky (neúnosně) 

podhodnocován navrhujeme 75% rozlohy biotopu dle původního mapování; 

• výčet kriticky podhodnocovaných předmětných biotopů pro danou lokalitu. 

3.2.7. Identifikace porostních skupin, ve kterých se „podhodnocované“ biotopy 

nacházejí 

• databázová filtrace s použitím SQL dotazů (postup podobný jako v bodě 4.1.). Při filtraci 

doporučujeme zavést podmínku minimálního zastoupení podhodnocovaného předmětného 

biotopu v porostní skupině (např. 1%), aby byla omezena možnost falešných průniků 

vlivem nesouladu mapových vrstev (vlivem tzv. „sliver“ polygonů). Vybrané porostní 

skupiny možno označit ve vlastním (nově přidaném) poli („porostní skupina obsahující 

kriticky podhodnocovaný předmětný biotop - ANO/NE“); 

• pomocí dalších filtrací lze specifikovat ve zvláštním atributovém poli jaké kriticky 

podhodnocované předmětné biotopy se v konkrétní skupině nacházejí. 

3.2.8. Návrhy řešení 

• poznámka k dané porostní skupině v hospodářské knize 

13

• případná úprava prostorového rozdělení lesa (nové porostní skupiny např. podle hranic 

liniových biotopů, atd.) 

3.3. POSOUZENÍ SOULADU BIOTOPŮ UVEDENÝCH V PŘEDMĚTU OCHRANY EVROPSKY 

VÝZNAMNÉ LOKALITY A HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLATNÉHO LESNÍHO 

HOSPODÁŘSKÉHO PLÁNU 

3.3.1. Základní východiska a příkladné problémy 

Jedním ze základních rámců lesnického hospodaření, do kterých se promítnou nároky péče o 

přírodní biotopy ve vyhlášených evropsky významných lokalitách, budou základní 

hospodářská doporučení diferencovaná dle cílových hospodářských souborů a porostních typů 

(vyhláška č. 83/1996 Sb., příloha č. 4). Základní návrhy pro péči o nejzachovalejší lokality 

vymezil materiál „Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť 

v územích soustavy Natura 2000 v České republice“ (Anonymus, 2004), který také obsahuje 

orientační převod přírodních biotopů na soubory lesních typů a odpovídající cílové 

hospodářské soubory. 

Předkládaný návrh rozboru si klade za cíl odpovědět na otázku, zda-li jsou v daném území 

vymezeny hospodářské soubory, které odpovídají vymapovaným biotopům, respektive, jaká 

je distribuce porostních typů jednotlivých hospodářských souborů v rámci mapovaných 

biotopů. Odhalení základních nesrovnalostí vyplývajících z průniku mapovaných 

předmětných biotopů a stávajících hospodářských souborů platného LHP je tak přípravným 

krokem před vlastní úpravou náplně základních hospodářských doporučení směrem ke 

splnění požadavku na nezhoršení současného stavu předmětných biotopů lokality. 

V ideálním případě mapovaný biotop pokrývá porostní skupinu a je vymapován na 

odpovídajícím lesním typu, který je uveden jako typologická charakteristika porostní skupiny. 

Tento lesní typ, resp. soubor lesních typů podmiňuje zařazení porostní skupiny do 

hospodářského souboru, jehož rámcové zásady hospodaření odpovídají potřebám a nárokům 

péče o biotop (viz schéma na obr. 2). Tato rovnice je však ve skutečnosti ovlivňována 

nejednoznačností jejích činitelů. V následujících bodech jsou jako příklad uvedeny dva 

problémy, které se běžně objevují ve vztahu mapovaný biotop – cílový hospodářský soubor, 

a které se dají popisovaným rozborem odhalit. 

Obr. 2: Schéma vztahů biotop vs. hospodářský soubor. 

14

Pomineme-li možnost nesprávně vylišeného biotopu, respektive lesního typu, problémem se 

jeví vylišení biotopu na menšinově zastoupeném lesním typu, který není reflektován ve 

stávajícím systému hospodářských souborů zájmového území. Příkladem mohou být 

například enklávy kyselých stanovišť středních poloh v severozápadní části Chřibů či 

stanoviště tzv. hrúdů na lokalitě Soutok-Podluží na jižní Moravě. V obou případech 

mapované biotopy (L5.3 Kyselé bučiny, resp. L3.4 Panonské dubohabřiny) odpovídají 

typologické determinaci stanoviště, avšak pro svou maloplošnost nenacházejí v místním 

vymezení hospodářských souborů oporu. 

V souladu s metodikou mapování biotopů jsou za přírodní biotop považována i stanoviště, 

jejichž hlavní stromové patro neodpovídá charakteristikám přírodního biotopu. Jako 

dostačující pro vylišení přírodního biotopu je přitom považována přítomnost odpovídajícího 

bylinného patra, případně podúrovně. Tento přístup s sebou přináší možnost nesouladu mezi 

mapovaným biotopem a stávajícím porostním typem hospodářského souboru. Jako obecně 

rozšířený příklad mohou posloužit kmenoviny borovice, jejichž bylinné patro velice často 

obsahuje prvky přírodních biotopů (např. doubrav, dubohabřin) a jsou tedy mapovány jako 

přírodní biotopy. Na stanovišti se tak mohou setkat např. biotop L3.3 - Karpatské 

dubohabřiny a hospodářský soubor 253 – borové hospodářství živných stanovišť nižších 

poloh, což s sebou přináší potenciální problém při určení odpovídajícího hospodářského 

souboru při tvorbě nového LHP. 

3.3.2. Metodika posouzení souladu biotopů uvedených v předmětu ochrany lokality a 

místně příslušných hospodářských souborů 

Posouzení souladu biotopů a hospodářských souborů je založeno na tabulce vyjadřující 

průniky HS a biotopů uvedených v předmětu ochrany lokality. Tabulku lze vytvořit dvěma 

způsoby: 

1) Zpracováním vyexportované atributové tabulky vrstvy lesnického detailu (obsahující pole 

„reprezentativní biotop“ - viz kapitola 4.) v programu MS Excel například použitím funkce 

“Kontingenční tabulka“. Získanou matici lze dále upravovat, např. vyjádřit zastoupení 

v procentech a to v obou směrech, tj.: 

a) vyjádřit procentické zastoupení jednotlivých biotopů v daném HS (viz bod 5.2.1) 

b) vyjádřit procentické zastoupení jednotlivých HS v daném biotopu (viz bod 5.2.2.) 

2) Proložením vektorových vrstev mapování biotopů a lesnického detailu: lze provést 

analogicky jako v bodě 4.3. pomocí ArcView „extenze“ Spatial Analyst, funkce: Tabulate 

Area. V dialogovém okně je třeba zadat jaké dvě vrstvy a které jejich charakteristiky chceme 

porovnat (tzn. pro shapefile lesnického detailu zadáme pole: „HS“ a pro vrstvu biotopů 

zadáme pole: „BIOTOP“. Výsledkem je přímo tabulka ploch (v m 2 ), která názorně ukazuje, 

jak se v daném území překrývají různé biotopy a HS., tj. jaké biotopy a jak plošně zastoupené 

se vyskytují v daných HS a naopak, do jakých HS a jakou plochou různé biotopy spadají. 

Výslednou matici lze exportovat do Excelu, kde je možné provést analogické operace jako 

v bodě předchozím (viz. bod 5.2.1. a 5.2.2.) 

První způsob, který preferujeme, navazuje na první část metodiky, ve které byly segmenty 

předmětných biotopů zařazeny do rámce prostorového rozdělení lesa a ztotožněny 

s konkrétními porostními skupinami. Všechny údaje o plošných podílech tak již vycházejí 

z rozloh porostních skupin, které nesou informaci o přítomnosti předmětného biotopu (a 

nikoli z rozloh biotopů po mapování). 

15

Při uplatnění druhého pojetí porovnáváme soulad biotopů a místně příslušných HS tak, jak 

byly v obou mapových vrstvách původně vylišeny a uplatňovány (možnost přesnějšího 

srovnání). Nevýhodou je nevyjasněná prostorová vazba mezi mapovanými hranicemi biotopů 

a hospodářskými soubory, respektive porostními skupinami. 

V případě, že lokalita zahrnuje území více lesních hospodářských celků (dále LHC), 

porovnání hospodářských souborů a předmětných biotopů je prováděno zvláště pro jednotlivé 

LHC. 

3.3.2.1. Rozbor zastoupení předmětných biotopů v hospodářských souborech 

Rozbor obsahuje komentovanou tabulku „Zastoupení předmětných biotopů v hospodářských 

souborech“ (viz tab. 5). Řádky tabulky tvoří jednotlivé hospodářské soubory včetně označení 

porostního typu, ve sloupcích jsou uvedeny plošné podíly (v ha, v %) všech předmětných 

biotopů mapovaných na lokalitě (suma řádku je 100%). Následují komentáře k jednotlivým 

hospodářským souborům, které obsahují údaje o celkovém podílu hospodářského souboru 

v zájmovém území, výčet nejvýznamněji zastoupených předmětných biotopů v rámci 

hospodářského souboru a posouzení jejich příbuznosti. Na základě orientačního převodu 

přírodních biotopů na odpovídající hospodářské soubory následuje posouzení souladu 

zastoupených předmětných biotopů v rámci hospodářského souboru. 

hospodářské soubory 

plocha HS v plocha HS v biotopech (ha / %) 

LHP (ha / %) L X.X L X.X LX.X L X.X 

Celkem 

(ha/%) 

HS xxx 

Tab. 5: Zastoupení předmětných biotopů v hospodářských souborech. 

3.3.2.2. Rozbor zastoupení hospodářských souborů v předmětných biotopech 

Rozbor obsahuje komentovanou tabulku „Zastoupení hospodářských souborů v předmětných 

biotopech“ (viz tab. 6). Řádky tabulky tvoří jednotlivé mapované předmětné biotopy, ve 

sloupcích jsou uvedeny plošné podíly (v ha, v %) všech zaujatých hospodářských souborů. 

(suma řádku je 100%) Komentáře k jednotlivým předmětným biotopům obsahují údaje o 

celkovém podílu biotopu v rámci analyzovaného území, výčet hospodářských souborů, ve 

kterých se biotop převážně objevuje, předpoklad odpovídajícího hospodářského souboru a 

porovnání se skutečnou distribucí biotopu v hospodářských souborech a porostních typech. 

Na základě tohoto porovnání je možné identifikovat biotopy, které nejsou pokryty 

odpovídajícími hospodářskými soubory, zaznamenat příčiny tohoto stavu a případně 

identifikovat porostní skupiny, kde k těmto disproporcím dochází (filtrace pomocí SQL 

dotazů v tabulce atributů vrstvy lesnického detailu po provedení kroků popsaných v bodě 4). 

předmětné biotopy 

plocha biotopu plocha biotopů v HS (ha / %) 

v LHC (ha / %) HS xxx HS xxx HS xxx 

L X.X 

Tab. 6: Zastoupení hospodářských souborů v předmětných biotopech. 

16

3.4. SHRNUTÍ POSTUPU 

V přípravné fázi integrace mapování biotopů soustavy Natura 2000 do systému lesnického 

hospodaření je z našeho pohledu žádoucí postupovat v následujících krocích: 

• Vymezení předmětných biotopů na základě prostorového rozdělení lesa (každé 

porostní skupině přiřadit pouze jeden biotop). 

• Identifikace výrazně podhodnocovaných biotopů a zajištění jejich ochrany. 

• Posouzení souladu biotopů uvedených v předmětu ochrany lokality a cílových 

hospodářských souborů platného lesního hospodářského plánu. 

• Identifikace biotopů, které nejsou zachyceny odpovídajícími hospodářskými soubory. 

• Úprava náplně základních hospodářských doporučení směrem ke splnění požadavku 

na nezhoršení současného stavu předmětných biotopů lokality. 

17

4. POSOUZENÍ SOULADU BIOTOPŮ UVEDENÝCH V PŘEDMĚTU OCHRANY 

LOKALITY A HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ V LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH 

PLÁNECH NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ Z LOKALIT PODLUŽÍ- 

SOUTOK A CHŘIBY. 

Případové studie mají odpovědět na dvě základní otázky: 

1. Pokrývají dostatečně základní hospodářská doporučení stanovená pro cílové hospodářské 

soubory (Anonymus 2004) škálu vymapovaných segmentů přírodních biotopů v určité 

lokalitě? 

2. Jaké problémy nutně nastanou při plánování hospodářských opatření v rámci tvorby LHP 

v evropsky významných lokalitách? 

Problematika byla zpracovány na dvou modelových lokalitách: 

a) navrhovaná evropsky významná lokalita Podluží- Soutok 

b) navrhovaná evropsky významná lokalita Chřiby 

Každé zájmové lokalitě je věnována samostatná kapitola. Protože metodika zpracování 

vstupních dat se v obou případech liší, bylo nutné postup prací popsat odděleně v příslušných 

podkapitolách. Následují výstupy analýz, které mají ozřejmit zastoupení jednotlivých 

vymapovaných biotopů v rámci hospodářských souborů, resp. zastoupení hospodářských 

souborů v rámci jednotlivých biotopů, a komentáře k nim. Rozbor byl zpracován vždy pro co 

největší celek. U lokality Podluží-Soutok byla postihnuta celá navrhovaná evropsky 

významná lokalita. V případě Chřibů, kde kvůli nedostupnosti potřebného formátu digitálního 

LHP bylo nutné pracovat výhradně s analogovými podklady, bylo analyzováno 1000 ha. 

Navazující subkapitoly se zabývají problémy plynoucími z potřeby uchopit otázku 

ochrany přírodních biotopů v evropsky významných lokalitách nástroji hospodářské úpravy 

lesů. K tomuto účelu byly využity průměty výsledků mapování biotopů částí zájmových 

území do lesnické obrysové mapy a základní charakteristiky porostních skupin podle LHP. 

Při rozborech byly brány v úvahu pouze typy biotopů jako takové bez jejich dělení 

podle stupnic reprezentativnosti a zachovalosti. Tyto charakteristiky, tak jak jsou definovány, 

nejsou v rámci hospodářských souborů na úrovni porostních typů postižitelné. Podle 

metodiky mapování biotopů jsou všechny složky fytocenózy postaveny na stejnou úroveň. Na 

rozdíl od porostních typů, které pracují výhradně se složkou stromovou. Mladá vývojová 

stádia porostů jsou tedy automaticky posuzována jako méně hodnotná, ačkoliv druhové 

složení kultur či mlazin zcela odpovídá stanovištním podmínkám. Stejně tak dospělé porosty 

se složením stromového patra blízkým nebo totožným s modelem přirozené druhové skladby 

(PDS) se díky výskytu neofytů v bylinné etáži řadí mezi méně reprezentativní. Usuzovat tedy 

podle kombinace reprezentativnosti – zachovalosti na porostní typ či naopak by bylo více než 

spekulativní. 

18

4.1. EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA PODLUŽÍ – SOUTOK 

4.1.1. Metodika - analýza pomocí GIS 

Pro analýzu byla použita standardní digitální data LHP pro LHC Židlochovice včetně 

vektorové vrstvy lesnického detailu (DET.blk) a vektorová vrstva (.shp) vymapovaných 

segmentů biotopů soustavy Natura 2000 pro evropsky významnou lokalitu Podluží-Soutok 

včetně připojitelné databáze ve formátu .dbf. 

Jelikož byla celá analýza provedena v prostředí ArcGIS 8, bylo nejprve nutné konvertovat 

vrstvu lesnického detailu (DET.blk) do formátu „shapefile“ (.shp). Jelikož tato vrstva 

obsahovala vesměs pouze identifikační údaje jednotlivých porostních skupin, bylo nutné 

připojit jejich další potřebné charakteristiky (příslušný HS, věk, popřípadě zastoupení dřevin). 

Potřebná data byla vyfiltrována a exportována z digitálního LHP pomocí softwaru HELETAX 

do formátu Microsoft EXCEL. Zde byl spojením atributů (sloupců): oddělení, dílec, porost, 

porostní skupina (PSK) vytvořen jednoznačný identifikátor každé porostní skupiny a takto 

vytvořená databáze byla uložena ve formátu .dbf. Stejný identifikátor jednotlivých PSK byl 

podobným způsobem vytvořen i ve vektorové vrstvě a následně byl použit jako klíč 

k připojení výše zmíněné obsáhlejší .dbf databáze. 

Je třeba zmínit, že většina připojovaných atributů (HS, věk, zastoupení dřevin) se 

nevztahovala přímo k ploše PSK nýbrž k příslušné porostní etáži dané PSK, která už ale není 

prostorově jednoznačně vymezená. To bylo v případě několika více-etážových porostů (36 

z celkového počtu cca 3500 analyzovaných PSK) nutno ošetřit jednoduchým algoritmem, 

kterým probíhal výběr ze vztahu 1:n (jedna PSK: více etáží) na vztah 1:1 (byla vybrána vždy 

nejstarší etáž a její údaje vztaženy na celou porostní skupinu. (Je možné připojovat i data se 

vztahem 1:n, ale vzhledem k následnému použití v GIS analýzách musela být např. 

příslušnost každé PSK do daného HS určena jednoznačně). 

Podobný problém byl řešen při připojování databáze mapování biotopů soustavy Natura 2000 

k segmentům s „mozaikou biotopů“. Zde musela být segmentům pro účely analýz přiřazena 

jednoznačná charakteristika atributu „Biotop“. Toto přiřazení probíhalo v mozaikových 

biotopech, kde alespoň jeden biotop byl lesní, podle pravidla „větší bere vše“, čili celému 

segmentu byl přiřazen biotop, který byl v mozaice nejvíce zastoupen. V nelesních mozaikách 

bylo jednoznačné přiřazení provedeno dle atributu „STEJ“ a to tak, že byl vždy přiřazen 

biotop s charakterem „M“ (značí prvního člena mozaiky - určeného mapovatelem) a nikoliv 

s charakterem „Md“ (značí „dalšího“ člena mozaiky biotopů). 

4.1.2. Výsledky GIS analýz 

4.1.2.1. Proložení vrstvy les. detailu s vrstvou mapování biotopů dle atributů HS x BIOTOP 

Proložením vektorové vrstvy lesnického detailu, kde byla zohledňována pouze příslušnost 

každé PSK k danému HS, s vrstvou vymapovaných biotopů, byl vytvořen soubor 

zobecňujících tabulek (viz tab. 7-12) vypovídající o vzájemném vztahu HS a biotopů soustavy 

Natura 2000. Tabulky názorně ukazují, jak se v evropsky významné lokalitě Podluží-Soutok 

překrývají různé biotopy a HS., tj. jaké biotopy a jak plošně zastoupené (v ha) se vyskytují 

v daných HS a naopak, do jakých HS a jakou plochou různé biotopy spadají. Tuto matici lze 

vyjádřit i v procentech a to dvojím způsobem: 

a) vyjadřujícím procentické zastoupení jednotlivých HS v daném biotopu (viz tab. 9, 10) 

19

) vyjadřujícím procentické zastoupení jednotlivých biotopů v daném HS (viz tab. 11, 

12) 

Tento výstup může sloužit především k identifikaci z lesnického pohledu „konfliktních“ 

biotopů ve vztahu k rámcovému plánování. 

20

HS L2_4 L2_3A X11 M1_7 M1_4 X14 X9B L2_3B X7 V2A M1_3 X1 V1F T1_7 K3 M1_1 K2_1 X9A X5 V2B L6_3 T3_5B L3_4 M6 V1B V1A X12 T1_9 X2 X6 V4A V4B X13 V1G X8 X10 T1_1 

185 7,1 837,1 259,5 5,2 0,0 3,0 32,6 730,4 3,0 0,7 0,3 0,7 23,2 9,4 0,5 0,3 0,0 4,2 7,9 0,2 0,3 2,5 35,4 0,3 0,8 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,1 0,6 0,0 8,6 0,0 

187 5,6 733,5 57,0 3,7 0,1 1,4 22,0 260,3 1,8 0,4 0,5 0,3 13,7 6,2 0,4 0,5 0,1 14,7 6,9 0,2 5,1 1,3 41,8 0,0 0,8 0,1 0,4 0,1 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,4 0,0 1,0 0,0 

188 14,4 21,7 25,2 1,1 0,0 0,2 36,1 55,2 0,2 0,3 0,0 0,1 3,3 4,1 0,0 0,5 0,0 0,1 0,2 0,0 0,1 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,5 0,0 

195 2,1 5,2 170,7 1,8 0,0 1,8 17,5 644,0 15,0 0,0 0,2 0,7 0,4 0,4 0,0 1,8 0,0 0,1 3,8 0,0 0,0 0,0 4,9 0,0 0,0 0,1 0,9 0,0 0,0 10,8 0,1 0,8 0,0 3,0 1,3 25,7 0,0 

197 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 3,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 

198 6,6 0,0 13,7 0,3 0,0 0,0 24,6 28,6 1,6 0,0 0,0 0,1 0,3 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 1,4 0,0 0,2 0,1 0,3 0,0 0,1 0,0 

223 0,0 0,3 5,2 0,0 0,0 0,0 0,7 4,1 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 16,2 0,1 0,0 4,1 0,8 2,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 

985 0,7 6,7 0,7 0,0 0,0 0,0 1,6 2,8 1,9 0,0 0,0 0,0 0,8 0,7 1,2 0,0 0,0 0,8 0,3 0,0 0,0 2,0 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 

987 0,0 21,9 2,2 0,2 0,0 0,0 0,1 6,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,0 0,0 0,5 5,4 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 

1185 0,0 0,1 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 

1197 4,7 0,2 52,5 1,7 0,0 0,6 8,2 633,8 6,4 0,0 0,3 0,2 0,3 0,3 0,0 1,4 0,0 0,3 0,9 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,1 0,8 0,0 0,0 4,3 0,1 0,3 0,0 3,0 0,4 9,0 0,5 

3225 0,0 33,3 0,3 0,3 0,0 0,0 0,2 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 

4187 0,3 4,8 0,2 0,0 0,0 0,0 0,5 2,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 

8185 1,5 138,9 42,9 1,3 0,0 0,7 5,2 119,5 2,9 0,0 0,0 0,1 3,3 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,2 0,5 0,1 0,4 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 

8187 5,4 101,6 19,2 0,1 0,0 0,2 6,6 102,3 1,7 0,0 0,0 0,0 2,4 0,2 0,0 0,0 0,0 0,1 2,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 

10000 23,5 155,5 60,5 23,4 0,1 16,6 11,8 209,3 54,2 0,7 0,3 5,0 66,4 223,8 0,6 11,7 0,2 5,8 89,7 0,2 0,5 21,3 10,8 0,2 2,3 0,8 2,6 0,0 4,1 19,8 0,2 3,1 1,8 7,7 0,7 4,6 2,5 

CELKEM 71,8 2060,7 710,4 39,2 0,2 24,7 167,7 2804,6 88,8 2,1 1,6 7,4 115,8 245,6 2,7 16,3 0,3 42,3 114,1 0,6 10,0 28,7 101,0 0,6 4,0 1,7 5,0 0,2 4,3 37,1 0,5 6,6 2,2 15,5 2,4 49,5 3,1 

Tab. č. 7: Zastoupení hospodářských souborů v rámci jednotlivých vymapovaných biotopů v evropsky významné lokalitě Podluží-Soutok v hektarech 


x(x)85, x95 11,4 988,0 474,1 8,3 0,0 5,5 56,9 1497,0 22,9 0,7 0,5 1,5 27,7 10,5 1,7 2,1 0,0 5,1 12,6 0,2 0,3 4,6 40,8 0,3 0,8 0,3 0,9 0,0 0,2 11,3 0,1 1,6 0,2 3,8 1,3 34,3 0,0 

xx87, xx97 15,7 857,1 131,2 5,7 0,1 2,2 36,9 1006,5 9,9 0,4 0,8 0,5 16,9 6,7 0,4 1,9 0,1 15,1 11,2 0,2 5,1 1,8 47,3 0,0 0,8 0,6 1,5 0,1 0,1 4,6 0,1 1,7 0,2 3,4 0,4 10,0 0,6 

188, 198 21,0 21,7 38,9 1,4 0,0 0,3 60,7 83,8 1,8 0,3 0,0 0,1 3,6 4,1 0,0 0,6 0,0 0,1 0,4 0,0 0,1 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 1,4 0,0 0,2 0,1 0,3 0,0 0,6 0,0 

223 0,0 0,3 5,2 0,0 0,0 0,0 0,7 4,1 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 16,2 0,1 0,0 4,1 0,8 2,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 

PR. NPR 0,3 38,1 0,5 0,3 0,0 0,0 0,7 4,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 

bezlesí 23,5 155,5 60,5 23,4 0,1 16,6 11,8 209,3 54,2 0,7 0,3 5,0 66,4 223,8 0,6 11,7 0,2 5,8 89,7 0,2 0,5 21,3 10,8 0,2 2,3 0,8 2,6 0,0 4,1 19,8 0,2 3,1 1,8 7,7 0,7 4,6 2,5 

CELKEM 71,8 2060,7 710,4 39,2 0,2 24,7 167,7 2804,6 88,8 2,1 1,6 7,4 115,8 245,6 2,7 16,3 0,3 42,3 114,1 0,6 10,0 28,7 101,0 0,6 4,0 1,7 5,0 0,2 4,3 37,1 0,5 6,6 2,2 15,5 2,4 49,5 3,1 

Tab. č. 8: Zastoupení příbuzných hospodářských souborů v rámci jednotlivých vymapovaných biotopů v evropsky významné lokalitě Podluží-Soutok v hektarech 

21


185 9,9% 40,6% 36,5% 13,3% 15,6% 12,3% 19,4% 26,0% 3,4% 34,2% 18,0% 9,7% 20,0% 3,8% 18,9% 1,6% 0,0% 9,9% 7,0% 37,1% 2,8% 8,8% 35,0% 57,1% 20,6% 4,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 5,5% 2,5% 3,6% 0,0% 17,4% 0,0% 

187 7,8% 35,6% 8,0% 9,5% 49,6% 5,7% 13,1% 9,3% 2,0% 18,0% 31,7% 3,4% 11,9% 2,5% 15,9% 3,3% 42,3% 34,8% 6,1% 30,2% 50,7% 4,5% 41,4% 5,1% 20,4% 5,2% 7,6% 63,1% 0,5% 0,0% 0,0% 2,0% 5,8% 2,5% 0,0% 2,1% 0,0% 

188 20,0% 1,1% 3,5% 2,8% 3,8% 1,0% 21,5% 2,0% 0,2% 13,1% 1,5% 0,7% 2,8% 1,7% 0,0% 3,0% 0,0% 0,2% 0,2% 0,0% 0,6% 0,6% 0,0% 1,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,8% 0,0% 0,0% 0,0% 1,0% 0,0% 

195 2,9% 0,3% 24,0% 4,6% 0,0% 7,1% 10,5% 23,0% 16,9% 0,0% 12,9% 9,3% 0,4% 0,2% 0,0% 11,1% 0,0% 0,2% 3,3% 0,0% 0,0% 0,0% 4,8% 0,0% 0,0% 6,2% 17,4% 0,0% 0,0% 29,1% 14,0% 12,2% 0,0% 19,6% 54,2% 51,9% 1,6% 

197 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 

198 9,2% 0,0% 1,9% 0,8% 0,0% 0,1% 14,7% 1,0% 1,8% 0,0% 0,0% 1,1% 0,3% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,8% 1,4% 0,0% 0,0% 3,8% 0,0% 2,6% 2,9% 1,7% 0,0% 0,1% 1,3% 

223 0,0% 0,0% 0,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 3,5% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 38,4% 0,1% 0,0% 41,0% 2,8% 2,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 36,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 

985 0,9% 0,3% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,9% 0,1% 2,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,7% 0,3% 44,5% 0,0% 0,0% 1,9% 0,3% 0,0% 0,0% 7,1% 0,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 7,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 

987 0,0% 1,1% 0,3% 0,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0% 1,8% 5,3% 0,0% 0,0% 0,0% 6,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 

1185 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 

1197 6,5% 0,0% 7,4% 4,4% 0,0% 2,6% 4,9% 22,6% 7,2% 0,0% 19,2% 3,1% 0,2% 0,1% 0,0% 8,4% 0,0% 0,7% 0,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 7,6% 15,8% 0,0% 0,0% 11,6% 21,7% 5,1% 0,0% 19,1% 17,4% 18,1% 17,4% 

3225 0,0% 1,6% 0,0% 0,9% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 

4187 0,4% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,7% 0,0% 0,0% 0,0% 

8185 2,1% 6,7% 6,0% 3,3% 0,0% 3,0% 3,1% 4,3% 3,2% 0,0% 0,0% 0,9% 2,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 7,4% 0,0% 0,0% 4,5% 1,4% 11,5% 6,4% 0,0% 1,6% 0,0% 0,0% 0,0% 

8187 7,6% 4,9% 2,7% 0,2% 0,0% 0,8% 3,9% 3,6% 2,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 2,5% 2,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 20,6% 0,0% 0,0% 0,7% 0,9% 8,5% 18,3% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0% 0,8% 

10000 32,7% 7,5% 8,5% 59,7% 31,0% 67,3% 7,0% 7,5% 61,0% 34,7% 16,6% 68,2% 57,4% 91,1% 20,7% 71,9% 57,7% 13,6% 78,6% 30,5% 4,9% 74,4% 10,7% 36,6% 59,0% 46,6% 51,6% 0,0% 94,2% 53,3% 43,5% 46,7% 79,7% 50,0% 28,4% 9,3% 78,9% 

CELKEM 100,0% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 

Tab. č. 9: Zastoupení hospodářských souborů v rámci jednotlivých vymapovaných biotopů v evropsky významné lokalitě Podluží-Soutok v procentech 


x(x)85, x95 15,8 47,9 66,7 21,3 15,6 22,4 33,9 53,4 25,8 34,2 30,9 19,9 23,9 4,3 63,4 12,7 0,0 12,0 11,1 37,3 2,8 15,9 40,4 57,1 20,6 18,3 17,4 0,0 4,5 30,5 25,6 24,4 9,6 24,8 54,2 69,4 1,6 

xx87, xx97 21,9 41,6 18,5 14,6 49,6 9,1 22,0 35,9 11,2 18,0 51,0 6,5 14,6 2,7 15,9 11,7 42,3 35,7 9,8 32,3 50,7 6,3 46,8 5,1 20,4 33,4 29,6 63,1 1,3 12,4 30,9 25,4 7,8 21,9 17,4 20,2 18,2 

188, 198 29,2 1,1 5,5 3,6 3,8 1,1 36,2 3,0 2,0 13,1 1,5 1,8 3,1 1,7 0,0 3,6 0,0 0,2 0,3 0,0 0,6 0,6 0,0 1,2 0,0 1,8 1,4 0,0 0,0 3,8 0,0 3,4 2,9 1,7 0,0 1,1 1,3 

223 0,0 0,0 0,7 0,0 0,0 0,0 0,4 0,1 0,0 0,0 0,0 3,5 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 38,4 0,1 0,0 41,0 2,8 2,0 0,0 0,0 0,0 0,0 36,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 

PR. NPR 0,4 1,8 0,1 0,9 0,0 0,0 0,4 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,7 0,0 0,0 0,0 

bezlesí 32,7 7,5 8,5 59,7 31,0 67,3 7,0 7,5 61,0 34,7 16,6 68,2 57,4 91,1 20,7 71,9 57,7 13,6 78,6 30,5 4,9 74,4 10,7 36,6 59,0 46,6 51,6 0,0 94,2 53,3 43,5 46,7 79,7 50,0 28,4 9,3 78,9 

CELKEM 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 

Tab. č. 10: Zastoupení příbuzných hospodářských souborů v rámci jednotlivých vymapovaných biotopů v evropsky významné lokalitě Podluží-Soutok v procentech 

22

HS L2_4 L2_3A X11 M1_7 M1_4 X14 X9B L2_3B X7 V2A M1_3 X1 V1F T1_7 K3 M1_1 K2_1 X9A X5 V2B L6_3 T3_5B L3_4 M6 V1B V1A X12 T1_9 X2 X6 V4A V4B X13 V1G X8 X10 T1_1 CELKEM 

185 0,4% 42,4% 13,1% 0,3% 0,0% 0,2% 1,7% 37,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 1,2% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,4% 0,0% 0,0% 0,1% 1,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 100,0% 

187 0,5% 62,1% 4,8% 0,3% 0,0% 0,1% 1,9% 22,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 1,2% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0% 1,2% 0,6% 0,0% 0,4% 0,1% 3,5% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 100,0% 

188 8,8% 13,3% 15,4% 0,7% 0,0% 0,2% 22,1% 33,8% 0,1% 0,2% 0,0% 0,0% 2,0% 2,5% 0,0% 0,3% 0,0% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,0% 100,0% 

195 0,2% 0,6% 18,7% 0,2% 0,0% 0,2% 1,9% 70,5% 1,6% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 1,2% 0,0% 0,1% 0,0% 0,3% 0,1% 2,8% 0,0% 100,0% 

197 0,0% 0,0% 7,4% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 92,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 

198 8,4% 0,0% 17,5% 0,4% 0,0% 0,0% 31,5% 36,5% 2,1% 0,0% 0,0% 0,1% 0,4% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 1,8% 0,0% 0,2% 0,1% 0,3% 0,0% 0,1% 0,0% 100,0% 

223 0,0% 0,9% 15,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,1% 11,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,7% 0,1% 1,4% 0,0% 0,0% 0,0% 47,1% 0,3% 0,0% 11,9% 2,4% 6,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 

985 3,2% 32,0% 3,5% 0,0% 0,0% 0,0% 7,6% 13,5% 9,1% 0,0% 0,0% 0,0% 3,6% 3,2% 5,8% 0,0% 0,0% 3,9% 1,5% 0,0% 0,0% 9,8% 2,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 

987 0,0% 57,3% 5,8% 0,6% 0,0% 0,0% 0,2% 17,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,3% 0,0% 0,0% 1,4% 14,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 

1185 0,0% 13,2% 34,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 30,8% 5,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 14,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 

1197 0,6% 0,0% 7,2% 0,2% 0,0% 0,1% 1,1% 86,8% 0,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,1% 1,2% 0,1% 100,0% 

3225 0,0% 91,5% 0,7% 0,9% 0,0% 0,0% 0,4% 3,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,3% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 

4187 3,0% 53,2% 2,3% 0,0% 0,0% 0,0% 5,9% 31,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,9% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 

8185 0,5% 43,6% 13,5% 0,4% 0,0% 0,2% 1,6% 37,5% 0,9% 0,0% 0,0% 0,0% 1,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,2% 0,0% 0,1% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 

8187 2,2% 41,5% 7,9% 0,0% 0,0% 0,1% 2,7% 41,8% 0,7% 0,0% 0,0% 0,0% 1,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 

10000 2,3% 14,9% 5,8% 2,2% 0,0% 1,6% 1,1% 20,1% 5,2% 0,1% 0,0% 0,5% 6,4% 21,5% 0,1% 1,1% 0,0% 0,6% 8,6% 0,0% 0,0% 2,0% 1,0% 0,0% 0,2% 0,1% 0,2% 0,0% 0,4% 1,9% 0,0% 0,3% 0,2% 0,7% 0,1% 0,4% 0,2% 100,0% 

Tab. č. 11: Zastoupení vymapovaných biotopů v rámci jednotlivých hospodářských souborů v evropsky významné lokalitě Podluží-Soutok v procentech 

HS L2_4 L2_3A X11 M1_7 M1_4 X14 X9B L2_3B X7 V2A M1_3 X1 V1F T1_7 K3 M1_1 K2_1 X9A X5 V2B L6_3 T3_5B L3_4 M6 V1B V1A X12 T1_9 X2 X6 V4A V4B X13 V1G X8 X10 T1_1 CELKEM 

x(x)85, x95 0,4% 30,6% 14,7% 0,3% 0,0% 0,2% 1,8% 46,4% 0,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,9% 0,3% 0,1% 0,1% 0,0% 0,2% 0,4% 0,0% 0,0% 0,1% 1,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 1,1% 0,0% 100,0% 

xx87, xx97 0,7% 39,0% 6,0% 0,3% 0,0% 0,1% 1,7% 45,8% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,8% 0,3% 0,0% 0,1% 0,0% 0,7% 0,5% 0,0% 0,2% 0,1% 2,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,1% 0,0% 0,2% 0,0% 0,5% 0,0% 100,0% 

188, 198 8,7% 9,0% 16,1% 0,6% 0,0% 0,1% 25,1% 34,7% 0,7% 0,1% 0,0% 0,1% 1,5% 1,7% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,6% 0,0% 0,1% 0,0% 0,1% 0,0% 0,2% 0,0% 100,0% 

223 0,0% 0,9% 15,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,1% 11,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,7% 0,1% 1,4% 0,0% 0,0% 0,0% 47,1% 0,3% 0,0% 11,9% 2,4% 6,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 

PR. NPR 0,6% 83,9% 1,0% 0,7% 0,0% 0,0% 1,5% 8,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,6% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,6% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 

bezlesí 2,3% 14,9% 5,8% 2,2% 0,0% 1,6% 1,1% 20,1% 5,2% 0,1% 0,0% 0,5% 6,4% 21,5% 0,1% 1,1% 0,0% 0,6% 8,6% 0,0% 0,0% 2,0% 1,0% 0,0% 0,2% 0,1% 0,2% 0,0% 0,4% 1,9% 0,0% 0,3% 0,2% 0,7% 0,1% 0,4% 0,2% 100,0% 

Tab. č. 12: Zastoupení vymapovaných biotopů v rámci příbuzných hospodářských souborů v evropsky významné lokalitě Podluží-Soutok v procentech 

23

4.1.2.2. Porovnání výměr jednotlivých biotopů podle vymapovaných segmentů a podle PSK 

Proložením vektorové vrstvy lesnického detailu s vrstvou vymapovaných segmentů biotopů 

soustavy Natura 2000 byla vytvořena rozšířená databáze k vrstvě les. detailu (viz příloha č. 2), 

která kromě původních údajů o PSK osahuje i údaje o plošném a procentuelním zastoupení 

biotopů v rámci každé porostní skupiny. Tato rozšířená databáze propojená s mapou může 

jednak ve své nezkrácené podobě sloužit jako podklad pro detailní rozbor a jednak umožňuje 

vytvořit zobecňující tabulku (viz tab. č. 13), která velmi zjednodušeně vypovídá o vztahu 

mezi porostní mapou a mapou segmentů biotopů. 

BIOTOP L2_4 L2_3A X11 M1_7 M1_4 X14 X9B L2_3B 

Plocha dle mapování biotopů [ha] 71.8 2060.7 710.4 39.2 0.2 24.7 167.7 2804.6 



převažuje (plocha dle seg. biotopů = 100%) 57.0% 109.5% 96.1% 43.6% 0.0% 52.8% 86.7% 105.1% 

BIOTOP X7 V2A M1_3 X1 V1F T1_7 K3 M1_1 





BIOTOP K2_1 X9A X5 V2B L6_3 T3_5B L3_4 M6 





BIOTOP V1B V1A X12 T1_9 X2 X6 V4A V4B 





BIOTOP X13 V1G X8 X10 T1_1 CELKEM 

Plocha dle mapování biotopů [ha] 2.2 15.5 2.4 49.5 3.1 6789.2 

Plocha dle PSK (převažujícího biotopu) [ha] 0.6 0.0 0.7 44.3 0.0 6789.2 


převažuje (plocha dle seg. biotopů = 100%) 28.8% 0.0% 30.5% 89.5% 0.0% 100.0% 

Tab. č.13: Porovnání výměr jednotlivých biotopů podle vymapovaných segmentů a podle PSK. 

Z tabulky č. 13 je patrné zastoupení biotopů soustavy Natura 2000 v evropsky významné 

lokalitě Podluží-Soutok podle převažujících biotopů v rámci jednotlivých porostních skupin. 

Některé biotopy jsou tímto způsobem nadhodnocovány, některé podhodnocovány a velká část 

(nelesních) biotopů zůstává zcela nezachycena. 

Tato analýza může sloužit jak k identifikaci „konfliktních“ biotopů tak k identifikaci 

kritických porostních skupin (resp. segmentů) při detailním rozboru. 

4.1.2. Rozbor zastoupení hospodářských souborů v rámci jednotlivých vymapovaných 

biotopů 

Tabulky 7 – 12 udávají přehled všech biotopů v lokalitě mapovaných. Ačkoliv problematika 

nelesních biotopů na PUPFL je rozhodně otázkou nezanedbatelnou a bude jí ještě věnována 

pozornost, zaměřili jsme se nyní na biotopy lesní. Pro danou oblast se jedná o: 

24

L2.3A - Tvrdé luhy nížinných řek s vysokou druhovou diverzitou 

L2.3B - Tvrdé luhy nížinných řek silně člověkem ovlivněné se zachovaným druhovým 

složením stromového patra 

L2.4 - Měkké luhy nížinných řek 

L3.4 – Panonské dubohabřiny 

L6.3 - Panonské teplomilné doubravy na písku 

X9B – Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami 

X10 – Paseky s podrostem původního lesa 

X11 – Paseky s nitrofilní vegetací 

X12 – Nálety pionýrských dřevin 

Biotop L 2.3A - Tvrdé luhy nížinných řek s vysokou druhovou diverzitou je z 47,9 % 

mapován v lužních porostech s dubem letním jako hlavní dřevinou (HS 185 a 195), z 41,6 % 

v lužních porostech jasanových (HS 187, 197). Téměř 90% vymapované plochy biotopu 

náleží oprávněně k cílovému hospodářskému souboru (CHS) 19 (18). 

Biotop L 2.3B rovněž nepředstavuje z pohledu zařaditelnosti k CHS problém. V porostech 

spadajících do HS 185 a 195 je vymapováno 53,4% plochy biotopu, v HS 187 a 197 je 

soustředěno 35,9% výměry biotopu. Zbývajících cca 10 % je rozděleno mezi olšové porosty 

lužních stanovišť (3,0%) a bezlesí (7,5%). 

Biotop L 2.4 je z 15,8 % mapován v dubových porostech lužních stanovišť (HS 185 a 195), 

z 21, 9 % v jasanových porostech lužních stanovišť a z 29,2 % v olšových porostech lužních 

stanovišť. Nezanedbatelná část – 32,7 % je mapována na plochách vedených jako bezlesí. 

Téměř 67% plochy mapované jako měkké luhy nížinných řek spadá do cílového 

hospodářského souboru 19 – lužní stanoviště. Zbývajících 33% se nachází na bezlesí. 

Biotop L 3.4 40,4% výskytu biotopu v porostech HS 185 a 195 a 46,8% plochy biotopu 

v HS 187 a 197. To představuje 87,2 % vymapované plochy biotopu v CHS 19. V porostech 

řazených do HS 22 (23) – kyselá stanoviště nižších poloh leží 2 % plochy biotopu. 

Zbývajících 10,7 % představuje bezlesí. 

Biotop L 6.3 je rozložen 50,7 % HS 187,197 a 41,0 % HS 223. 

Shrnutí: Biotopy L2.3A, L2.3B a L2.4 jsou tedy v rámci CHS 19 z převážné části 

identifikovatelné a hospodaření v nich lze usměrňovat dle Rámcových zásad (Anonymus 

2004). 

Poněkud odlišná situace nastává v menšinově zastoupených, nicméně významných biotopech 

L3.4 – panonské dubohabřiny a L6.3. – panonské teplomilné doubravy na písku. Jedná se 

s největší pravděpodobností o společenstva vyvinutá na vyvýšených hrúdech, tzn. existenčně 

podmíněná nižším obsahem vody v půdě. Dominantami přirozeného stromového patra, stejně 

jako v okolních lužních biotopech, zůstává dub letní, javor babyka a habr obecný. Výrazněji 

se odlišuje až keřová a bylinná etáž. Otázkou na zvážení zůstává, zda a do jaké míry zavedené 

hospodaření v CHS 19, které tato stanoviště nerozlišuje, představuje pro dané biotopy 

existenční hrozbu. I když je velmi pravděpodobné, že při použití citlivého, leč jinak běžného 

postupu obnovy s použitím dřevin přirozené druhové skladby (PDS), příp. přirozené obnovy, 

nedojde k zániku biotopů, bude vhodné při plánování managementu posuzovat každý případ 

jednotlivě. 

25

4.1.3. Rozbor zastoupení biotopů soustavy Natura 2000 v rámci hospodářských souborů 

HS 185 a 195 dubové hospodářství lužních stanovišť je 46,4% jeho rozlohy mapováno jako 

biotop L2.3B, dále 30,6% jako L2.3A a 14,7 % jako X11. Panonské dubohabřiny (L3.4) kryjí 

daný HS z 1,3%. Souhrnně řečeno: 77% plochy daného HS je mapováno jako biotop „tvrdé 

luhy nížinných řek“. Dalších 16% připadá na aktuální holiny amladé kultury. V této 

souvislosti nutno podotknout, že rozvoj nitrofilní vegetace na uvolněných plochách na lužních 

stanovištích probíhá velmi rychle a prakticky okamžitě potlačí druhy bylinného patra 

původního (obnovovaného) porostu. Z toho vyplývá, že mnohé segmenty řazené dnes do 

antropicky silně ovlivněných biotopů X10 a zejména X11, mohou v průběhu následujících let 

nabýt kvality biotopů přírodních. 

HS 187 a 197 – jasanové hospodářství lužních poloh je z 85% pokryt segmenty biotopu L2.3 

– tvrdé luhy nížinných řek, z 2,2% biotopem panonských dubohabřin a z 6 % pasekami. 

HS 188 a 198 – olšové hospodářství lužních stanovišť je z 44% reprezentován biotopem L2.3, 

z 9% L2.4, z 25% X9B a 16% X11. 

HS 223 – borové hospodářství kyselých stanovišť nižších poloh: tento hospodářský soubor je 

v zájmovém území vylišen na 34,4 ha a z více jak 60 % je pokryt segmenty biotopů řady X. 

Ze zastoupených přírodních biotopů lze uvést L2.3B (11,8%), L6.3 (11,9%) a L3.4 (6%). 

Shrnutí: Z uvedeného vyplývá, že v rámci cílového hospodářského souboru 19 (18) – lužní 

stanoviště v evropsky významné lokalitě Podluží – Soutok jsou v naprosté většině případů 

mapovány lesní přírodní biotopy, které nevybočující svými nároky z rámců daných 

základními doporučeními (Anonymus 2004). Možnou výjimkou jsou stanoviště panonských 

dubohabřin a panonských teplomilných doubrav na písku, které by svým charakterem spíše 

náležely k CHS 21 – exponovaná stanoviště nižších poloh nebo cílový hospodářský soubor 

CHS 25 – živná stanoviště nižších poloh. Jak již bylo zmíněno, jedná se pravděpodobně o 

stanoviště vyvýšených hrúdů, pro která je v systému lesnické typologie (Anonymus 

1971/1976) vytvořen lesní typ 1L6 – jilmový luh na hrúdech. Náležitost daných stanovišť 

k souboru lesních typů 1L pak zcela opravňuje jejich zařazení do CHS 19. Protože oba sporné 

biotopy jsou z pohledu soustavy Natura 2000 prioritní, bude nutné otázku jejich managementu 

v daných podmínkách řešit individuálně. 

Cílový hospodářský soubor 23 (22) - borové hospodářství kyselých stanovišť nižších 

poloh je vylišován na výraznějších písčitých nebo štěrkových vyvýšeninách – hrúdech. Ty 

pravděpodobně představují zbytky starých říčních teras a přesypů. Minerálně chudé podloží a 

nedostatek vody vedly k tomu, že tato stanoviště byla často zalesňována borovicí (X9A 

38,4%). Fragmenty teplomilných doubrav a dubohabřin je nutné řešit individuálně. Základní 

rozhodnutí pro rámcové plánování péče o daná stanoviště shrnují „Rámcové zásady“ 

(Anonymus 2004). 

4.1.4. Porovnání výsledků mapování biotopů soustavy Natura 2000 s lesnickým detailem 


Předmětem této části studie bylo na vybrané části evropsky významné lokality Podluží – 

Soutok ověřit kompatibilitu přístupu mapování biotopů soustavy Natura 2000 s metodami 

užívanými hospodářskou úpravou lesů při tvorbě lesních hospodářských plánů. Jinými slovy 

řečeno, jaké problémy nastanou při zohledňování potřeby ochrany vymapovaných segmentů 

lesních přírodních biotopů při tvorbě hospodářského plánu. Výchozími podklady byly: vrstva 

26

mapování segmentů soustavy Natura 2000, mapa lesnického detailu z platného LHP, 

hospodářská kniha platného LHP a Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních 

stanovišť v územích soustavy Natura 2000 (Anonymus 2004). 

Předcházející analýza ukázala, že v evropsky významné lokalitě Podluží – Soutok odpovídá 

převážná většina lesních přírodních biotopů cílovému hospodářskému souboru stanovenému 

pro porosty v nichž byly segmenty daných biotopů vymapovány. Pro rámcové plánování lze 

tedy velmi dobře využít základní hospodářská doporučení pro CHS 19 shrnutá v „Rámcových 

zásadách“ (Anonymus 2004). Otevřenou otázkou však zůstává praktická uchopitelnost 

požadavků na ochranu biotopů soustavy Natura 2000 při tvorbě a realizaci zákonného 

dokumentu – LHP. 

Proložením vrstvy segmentů biotopů soustavy Natura 2000 do lesnické obrysové mapy vznikl 

základní mapový podklad (příloha č.1). Propojení databáze LHP s databází jednotlivých 

segmentů pak umožnilo přístup k základním informacím o těchto plošných „jednotkách“ 

(příloha č.2). 

V evropsky významné lokalitě Podluží – Soutok bylo k dané analýze zvoleno území lesních 

oddělení 831, 832, 833, 834, 835, 836 a 843. Porovnání zákresů a k nim přiřazeným údajů 

ukázalo na následující problémy: 

• Nesoulad mapových podkladů: mapování pro potřeby tvorby soustavy Natura 2000 

probíhá na podkladě základních map ZM-10. Do těchto map jsou i kresleny hranice segmentů 

biotopů, které jsou posléze přejímány do digitální vrstvy. Mapy, které jsou součástí lesních 

hospodářských plánů vycházejí z podkladu státní mapy odvozené (SMO). Tato dvě mapová 

díla nejsou zcela kompatibilní, což prozradí proložení digitální vrstvy segmentů soustavy 

Natura 2000 do mapy porostní. Na první pohled je zde zřejmé, že segmenty sledující stejné 

skutečné hranice jako určité porostní skupiny, vodní toky, slepá ramena či elektrovody jsou 

na podkladu SMO posunuty mimo linie tyto části krajiny ohraničující. Důsledkem toho je, že 

v jedné porostní skupině se zobrazují i segmenty de facto do ní nepatřící. To je třeba míti na 

zřeteli i při interpretaci výše uvedených souhrnných tabulek. 

27

Obr. 3: Nesoulad mapových podkladů je fatální zejména pro malé segmenty biotopů (viz též příloha č. 2) 

• Několik segmentů různých biotopů v jedné porostní skupině: častým jevem je přítomnost 

několika typů přírodních biotopů v jedné porostní skupině (viz obr. 4). Mapovatel chtěl tímto 

v dobré víře zachytit skutečný aktuální stav vegetace a to nejen její stromové složky, ale i 

složky keřové a bylinné. Problém nastává v momentě plánování a realizace hospodářských 

opatření. Porostní skupina je nejmenší jednotkou rozdělení lesa pro kterou je stanovován lesní 

typ a podle něj hospodářský soubor. Například vylišené drobné shluky smrků jako biotopy 

řady X v jinak bukové porostní skupině nejsou z hlediska hospodářské úpravy lesa 

lokalizovatelné, pokud nejsou vedeny jako samostatná porostní skupina. Stejný problém 

nastává i při zastoupení několika přírodních biotopů vyžadujících odlišný management 

v jedné porostní skupině. Nabízí se řešení, že plošně nejvíce zastoupený biotop bude 

rozhodující. To však může narazit na četná úskalí. Plošně největší podíl může mít biotop řady 

X. V takovém případě by vymezené přírodní biotopy byly v podstatě obětovány, neboť X-ové 

biotopy by se měly řídit pouze pravidly stanovenými lesním zákonem a souvisejícími 

předpisy. Obtížně řešitelný je i případ minoritního zastoupení prioritního biotopu v porostní 

skupině náležející jinému přírodnímu, ale neprioritnímu biotopu. Řešení těchto kombinací 

určitě nebude jednoduché a bude vyžadovat citlivý individuální přístup. 

28

Obr. 4: Několik segmentů různých biotopů v jedné porostní skupině 

• Bezlesí mapované jako lesní biotop: zdánlivě zanedbatelná záležitost může později 

způsobit nemalé problémy. V daný moment nelze spolehlivě určit, zda louka uvnitř lesních 

porostů napůl značená jako lesní biotop je zčásti zalesněna nebo samovolně zarůstá nebo jde 

jen o chybu mapových podkladů (viz obr. 5). Každopádně vyřezání náletů a pokosení by 

mohlo být v budoucnu kvalifikováno jako zhoršení stavu daného lesního biotopu. Podobný 

problém může nastat i u skládek dřeva a komunikací uvnitř hranic přírodního biotopu. Ve 

všecho případech je nutno vycházet z identifikace druhu pozemku. 

Obr. 5: Bezlesí mapované jako lesní biotop: 825 A 101, 102 

• Obtížná uchopitelnost mozaik biotopů: podobně jako v bodu 2 zaznamenaný problém 

několika biotopů v jedné porostní skupině, jsou z pohledu hospodářské úpravy lesů 

neuchopitelné některé segmenty mapované jako mozaiky. Mozaika vzniklá násečným 

29

postupem obnovy a následným zalesněním jinou dřevinou je v pojetí HÚL většinou 

bezproblémová. Obnovené části jsou zpravidla vylišeny jako samostatné porostní skupiny. 

Prakticky neřešitelné jsou však případy vertikálního prolínání různých biotopů (viz obr.6). 

Obr. 6: Porostní skupina 843 D 4 se zastoupením dřevin DB 5, VR 40, TP 55 byla mapována jako mozaika 

biotopů L2.4 (30%), X9.B (30%) a M1.7 (40%) 

• Porosty s atypickou dřevinnou skladbou: jedná se o případ porostní skupiny 833Ca16 

mapované z větší části jako panonská dubohabřina (viz obr. 7). Udávané zastoupení dřevin je 

DB 2, CER 98. Nabízí se otázka, zda případné snížené zastoupení ceru při obnově bude 

vnímáno jako zhoršení současného stavu. 

Obr. 7: Porosty s atypickou dřevinnou skladbou: 833Ca16 

• Možný nesoulad přírodního biotopu a SLT, potažmo stanoveného HS: např. L3.4, SLT 

1L, HS 19. Tato otázka je již zmíněna v první části analýzy. V případě zájmového území se 

jedná o segmenty biotopů panonské dubohabřiny a panonské teplomilné doubravy na písku 

vylišených v porostních skupinách řazených k CHS 19. 

30

• Nelesní biotopy na porostní půdě: z velké části se jedná o nepřesnosti vyplývající z faktu 

popsaného v bodu 1. Přesto však zastoupení takových biotopů na porostní půdě reálně 

existuje a je z pohledu hospodářské úpravy lesa neuchopitelné. 

• Porostní skupiny výměrou nedosahují parametrů pro vymezení segmentu 

31

4.2. EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA CHŘIBY 

4.2.1. Metodika 

Vzhledem k nedostupnosti potřebného formátu digitálního LHP bylo v případě Chřibů nutné 

provádět analýzu s použitím analogových podkladů. K tomuto účelu byla vybrána část 

lokality Chřiby (Bunč; viz Příloha č.3), na které bylo analyzováno 1000,07 ha lesních porostů. 

Podkladovými materiály byla vektorová vrstva (.shp) vymapovaných segmentů biotopů 

Natury 2000 pro evropsky významnou lokalitu Chřiby včetně databáze ve formátu .dbf, rastr 

rozdělení lesa na podkladu SMO převzatý z OPRL pro PLO 36, data LHP k jednotlivým 

porostním skupinám a originální zákres vymapovaných biotopů analyzovaného území do 

lesnických obrysových map, který provedl mapovatel (dílo Z0140, ZM 25-33-01, mapovatel 

David Janík). Bylo analyzováno 301 porostních skupin, pro každou z nich bylo zaznamenáno: 

1. výměra porostní skupiny 

2. hospodářský soubor porostní skupiny 

3. počet vymapovaných segmentů zasahujících do porostní skupiny 

4. počet lesních biotopů a doplňkových biotopů „X“ mapovaných v porostní skupině 

5. výčet všech lesních biotopů a doplňkových biotopů „X“ mapovaných v porostní 

skupině 

6. určení plošně převažujícího lesního biotopu a uvedení jeho podílu na ploše (v %) 

7. určení souhrnného podílu doplňkových biotopů „X“ 

8. počet nelesních biotopů mapovaných v porostní skupině 

9. výčet nelesních biotopů mapovaných v porostní skupině 

Vzhledem k použití analogových podkladů bylo nezbytné jednoznačně identifikovat porostní 

skupinu s mapovaným biotopem soustavy Natura 2000. V případě, že je na území porostní 

skupiny mapováno více biotopů, je v tomto rozboru uplatňováno pravidlo, podle kterého se 

identifikátorem porostní skupiny stává plošně nejvýznamněji zastoupený biotop. Stejný 

přístup je uplatňován i v případech hodnocení jednotlivých členů mozaiky biotopů, jež tvoří 

segment. Při hodnocení souladu hospodářských souborů a přírodních biotopů bylo použito 

materiálu Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích 

soustavy Natura 2000 v ČR (Anonymus 2004), ve kterém je uveden orientační převod 

přírodních biotopů na soubory lesních typů a jim odpovídající cílové hospodářské soubory. 

4.2.2. Výsledky rozborů analyzovaného území 

4.2.2.1. Rozbor zastoupení hospodářských souborů v lesních biotopech soustavy Natura 2000 

V analyzovaném území byly lesní porosty zařazeny do 9 hospodářských souborů: 

HS 231 – Smrkové hospodářství kyselých stanovišť 

HS 251 – Smrkové hospodářství živných stanovišť nižších poloh 

HS 255 – Dubové hospodářství živných stanovišť nižších poloh 

HS 257 – Hospodářství ostatních listnáčů živných stanovišť nižších poloh 

HS 259 – Výmladkové hospodářství živných stanovišť nižších poloh 

HS 416 – Bukové hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh 

HS 2446 – vlivem nedostupnosti kompletního LHP není známa charakteristika HS 

HS 451 – Smrkové hospodářství živných stanovišť středních poloh 

HS 456 – Bukové hospodářství živných stanovišť středních poloh 

32

hospodářské 

kódy biotopů 

Celkem 

soubory 

L2.2B L3.3B L5.1 L5.4 X9A,X11 X9B X12 (ha) 

231 0 3,7 9,88 4,47 15,78 0 0 33,83 

251 0 0 0 0 1,74 0 0 1,74 

255 0 22,39 19,73 0 0 0 0 42,12 

257 0 16,73 0 0 0 0 0 16,73 

259 1,73 0,43 1,06 0 2,41 0 0,3 5,93 

416 0 1,87 4,72 0 1,3 0 1,87 9,76 

2446 0 2,46 19,2 6,16 14,78 0 0 42,6 

451 0,53 5,47 48,88 0 282,93 0 0 337,81 

456 0,44 13,19 458,12 27,05 10,4 0,35 0 509,55 

Tab. č. 14: Výměry hospodářských souborů v mapovaných biotopech soustavy Natura 2000 (v ha) 

hospodářské 

kódy biotopů 

Celkem 

soubory 

L2.2B L3.3B L5.1 L5.4 X9A,X11 X9B X12 (%) 

231 0 10,94 29,20 13,21 46,64 0 0 100 

251 0 0 0 0 100 0 0 100 

255 0 53 47 0 0 0 0 100 

257 0 100 0 0 0 0 0 100 

259 29,17 7,25 17,88 0 40,64 0 5,06 100 

416 0 19,16 48,36 0 13,32 0 19 100 

2446 0 5,77 45,07 14,46 34,69 0 0 100 

451 0,16 1,62 14,47 0 83,75 0 0 100 

456 0,09 2,59 89,91 5,31 2,04 0,07 0 100 

Tab. č. 15: Zastoupení mapovaných biotopů soustavy Natura 2000 v hospodářských souborech (v%) 

Komentář: 

HS 231 – Smrkové hospodářství kyselých stanovišť – hospodářský soubor pokrývá 

v zájmovém území přibližně 3% plochy. Nejvýrazněji je zastoupen doplňkový biotop X9A, 

případně X11 – převažují tedy monokultury stanovištně nepůvodního SM. Relativně vysoký 

podíl biotopu L5.1 tvoří smíšené tyčkoviny a tyčoviny s výrazným podílem SM na 

stanovištích souborů lesních typů 3K, 3D. 

HS 251 – Smrkové hospodářství živných stanovišť nižších poloh – hospodářský soubor je na 

území zastoupen zcela nepatrně, v jediné porostní skupině převažuje v dřevinné skladbě 

stanovištně nepůvodní SM. 

HS 255 – Dubové hospodářství živných stanovišť nižších poloh – hospodářský soubor 

pokrývá přibližně 4% analyzované plochy, jsou v něm zastoupeny biotopy L3.3B a L5.1. 

S 53% plošného zastoupení mírně převažuje biotop L3.3B, který lze pro tento hospodářský 

soubor považovat za odpovídající. Výrazně zastoupený biotop L5.1 je převážně tvořen 

porostem 731 D12 na stanovišti souborů lesních typů 3B, 3S. Dřevinné patro je zde tvořeno 

skupinovitou směsí hlavních dřevin BK a DB. 

HS 257 – Hospodářství ostatních listnáčů živných stanovišť nižších poloh – hospodářský 

soubor tvoří pouze 1,5% analyzované plochy, na 16,73 ha byl výhradně mapován biotop 

L3.3B s hlavními dřevinami HB a LP. 

HS 259 – Výmladkové hospodářství živných stanovišť nižších poloh – hospodářský soubor je 

zastoupen marginálně na necelých 6 ha, významné je zastoupení biotopu L2.2B, který je ve 

33

většině případů - při uplatňování pravidla „větší bere vše“ - v porostních skupinách opomenut 

(blíže je tento problém přiblížen v následující kapitole). 

HS 416 – Bukové hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh – hospodářský 

soubor tvoří necelé jedno procento analyzované plochy, na necelé polovině této plochy 

mapován odpovídající biotop L5.1, na 19,16% plochy biotop L3.3B, na zbývající ploše jsou 

mapovány doplňkové biotopy formace „X“. 

HS 2446 – vlivem nedostupnosti kompletního LHP není známa přesná charakteristika HS. 

HS 451 – Smrkové hospodářství živných stanovišť středních poloh – hospodářský soubor 

s druhým nejvyšším zastoupením v analyzovaném území, který pokrývá celou třetinu území. 

V porostních skupinách tohoto hospodářského souboru zcela dominuje doplňkový biotop 

X9A s monokulturami stanovištně nepůvodního SM (83,75%), necelých 15% pokrývá biotop 

L5.1 a 1,62% biotop L3.3B. 

HS 456 – Bukové hospodářství živných stanovišť středních poloh – nejvýznamněji 

zastoupený hospodářský soubor v zájmovém území. Hospodářský soubor pokrývá 509,55 ha, 

tj. více než 50% plochy analyzovaného území. Mezi mapovanými biotopy na tomto území 

zcela dominuje biotop L5.1, který pokrývá přibližně 90% území. Druhým nejvýznamněji 

zastoupených biotopem (27,05ha - 5,31%) je biotop L5.4, převážně mapovaný na stanovištích 

souborů lesních typů 3S, 3K. Na zbývajících 5% plochy byly mapovány biotopy 

L3.3B(2,59%), L2.2B a doplňkové biotopy formace „X“. 

Shrnutí: V analyzovaném území se neprojevuje výraznější rozpor mezi danými 

hospodářskými soubory a mapovanými biotopy. Přibližně na třech čtvrtinách plochy dané 

hospodářské soubory obsahují odpovídající biotopy (dle materiálu Rámcové zásady lesního 

hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v ČR – cf. 

Anonymus 2004). Toto shrnutí však platí pouze v případě, přijmeme-li smrkové porostní typy 

hospodářských souborů (231, 251, 451) jako odpovídající doplňkovým biotopům formace 

„X“. 

4.2.2.2. Rozbor zastoupení biotopů soustavy Natura 2000 v hospodářských souborech 

V zájmovém území byly na území lesních porostů mapovány tyto biotopy: 

R1.4 – Lesní prameniště bez tvorby pěnovců 

S1.2 – Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 

L2.2B – Údolní jasanovo-olšové luhy 

L3.3B – Karpatské dubohabřiny 

L4 – Suťové lesy 

L5.1 – Květnaté bučiny 

L5.4 – Acidofilní bučiny 

L7.1 – Acidofilní teplomilné doubravy 

Doplňkové biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem: 

X9A – Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 

X9B – Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami 

X10 – Paseky s podrostem původního lesa 

X11 – Paseky s nitrofilní vegetací 

X12 – Nálety pionýrských dřevin 

34

Komentář: 

R1.4 – Lesní prameniště bez tvorby pěnovců – v analyzovaném území bylo mapováno 13 

segmentů tohoto biotopu. Ve velké většině případů se tyto biotopy nacházely v porostních 

skupinách hospodářského souboru 456. Ve všech případech se jednalo o bodové segmenty, 

které se pro svou maloplošnost nestaly identifikačním biotopem porostní skupiny. 

S1.2 – Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin – biotop nemůže vzhledem ke svým 

charakteristikám najít oporu v systému hospodářských souborů. 

L2.2B – Údolní jasanovo-olšové luhy – v analyzovaném území mapováno 37 segmentů. 

Z toho se pouze v 5 případech stal biotop dominantním biotopem porostní skupiny. Toto lze 

vysvětlit typickým liniových charakterem biotopu, který v současném prostorovém rozdělení 

lesa není zachycován. V mnoha případech tvoří vodní tok hranici mezi porosty a 

doprovázející biotop jasanovo olšových luhů je tak rozdělen do více jednotek prostorového 

rozdělení lesa. 

L3.3B – Karpatské dubohabřiny – v zájmovém území mapováno celkem 51 segmentů. Jedná 

se o druhý nejčastěji mapovaný přírodní biotop s těžištěm výskytu v porostních skupinách 

hospodářských souborů 255 a 257. V případě hospodářského souboru 257 se jedná o smíšené 

listnaté porosty s dominantními dřevinami HB a LP. Minoritní podíl tvoří tento biotop i v 

„neodpovídajícím“ hospodářském souboru 456, v těchto případech se nejčastěji jedná o 

mozaiku s biotopem L5.1. 

L4 – Suťové lesy – v analyzovaném území biotop mapován v jediném segmentu jako 

menšinový člen mozaiky v porostní skupině hospodářského souboru 451. 

L5.1 – Květnaté bučiny – jedná se o nejčastěji mapovaný biotop zájmového území s těžištěm 

výskytu v odpovídajícím hospodářském souboru 456. Druhé nejvyšší zastoupení biotop 

dosahuje v hospodářském souboru 451, ve kterém v naprosté většině případů tvoří mozaiky 

s ostatními biotopy, zejména s doplňkovými biotopy formace „X“(X9A,X11). Významnější 

podíl dále biotop tvoří v HS 255, kde je mapován na souborech lesních typů 3S, 3B, hlavní 

stromová úroveň je zde tvořena směsí BK a DB. 

L5.4 – Acidofilní bučiny – v zájmovém území biotop mapován ve 29 segmentech, přičemž 

pouze v 10 porostních skupinách byl tento biotop převažující a stal se identifikátorem porostní 

skupiny. Biotop byl mapován zejména v hospodářském souboru 456, který pro tento biotop 

není uváděn jako odpovídající hospodářský soubor (dle materiálu Rámcové zásady lesního 

hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v ČR– cf. 

Anonymus 2004). V analyzovaném území byl biotop téměř výhradně mapován na 

stanovištích souborů lesních typů 3S, 3K. Ve sledovaném území není žádná porostní skupina 

zařazena do cílového hospodářského souboru 43 (Kyselá stanoviště středních poloh), který by 

mohl odpovídat výše zmíněným stanovištím a danému biotopu. Systémovým problémem 

biotopu L5.4 by se mohlo stát přípustné mapování tohoto biotopu v porostech růstových stádií 

mlazin, tyčkovin a tyčovin i na stanovištích plně odpovídajících biotopu L5.1 a tedy 

zařazených do hospodářských souborů živných ekologických řad. 

L7.1 – Acidofilní teplomilné doubravy – v analyzovaném území biotop mapován pouze 

v jediném segmentu v porostní skupině hospodářského souboru 456, tj. hospodářském 

souboru, který tomuto biotopu neodpovídá. Biotop byl mapován na stanovišti souboru lesních 

typů 3K6. 

35

Doplňkové biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem: 

X9A – Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami – v naprosté většině případů 

mapováno v porostních skupinách hospodářského souboru 451. 

X9B – Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami – v analyzovaném území mapováno 

ve dvou segmentech v hospodářských souborech 451 a 456. 

X10 – Paseky s podrostem původního lesa – mapován jediný segment v porostní skupině 

hospodářského souboru 451. 

X11 – Paseky s nitrofilní vegetací – mapováno ve všech hospodářských souborech na 

obnovních plochách. 

X12 – Nálety pionýrských dřevin – mapováno 9 segmentů, nejčastěji v hospodářských 

souborech 451 a 456. 

Shrnutí: Významný počet mapovaných biotopů nenachází v analyzovaném území 

odpovídající hospodářské soubory. Jedná se především o méně typická společenstva 

zájmového území (L4, L5.4, L7.1), často na exponovaných stanovištích, která díky své 

maloplošnosti bývají zahrnuta do většinových hospodářských souborů. Zvláštní kapitolu 

tvoří bodová a liniová společenstva, často velice běžná (typickým příkladem L2.2B), která 

nenachází oporu ve stávajícím prostorovém rozdělení lesa a tvoří pouze okrajové části 

rozlehlejších porostních skupin. 

4.2.2.3. Porovnání výsledků mapování biotopů soustavy Natura 2000 s lesnickým detailem 


4.2.2.3.1. Rozbor jednotlivých porostních skupin ve vztahu k mapování Natura 2000 

Výsledky rozboru viz Příloha č.4 (soubor Porostní_skupiny.xls) 

4.2.2.3.2. Rozbor počtu vymezených lesních biotopů v jedné porostní skupině 

Analýza počtu vymezených lesních biotopů připadajících na jednu porostní skupinu přibližuje 

míru závislosti prostorového rozdělení lesa (porostních skupin - PSK) na mapovaných lesních 

biotopech. Z tabulky vyplývá, že pouze v polovině analyzovaných PSK lze provést dokonalé 

ztotožnění porostní skupiny s mapovaným lesním biotopem (tj. jeden biotop pokrývá celou 

plochu porostní skupiny) bez nutnosti provedení arondace ostatních zastoupených biotopů. 

Pro ostatní případy bude nezbytné vytvořit a aplikovat kritéria, která rozhodnou o volbě 

„prioritního“ biotopu. Ještě výrazněji je tento problém znázorněn na hodnotě „podíl 

z analyzované plochy“ – porostní skupiny pokryté jedním biotopem tvoří pouze 36,5% 

analyzované plochy. 

charakteristiky porostních 

skupin 

počet lesních biotopů zastoupených v jedné porostní skupině 

1 2 3 4 5 

počet porostních skupin 152 85 49 12 3 

podíl z celk.počtu por.skup. (v%) 50,5 28,2 16,3 4 1 

plocha porostních skupin (ha) 364,82 302,95 247,2 67,89 17,21 

podíl z analyzované plochy (%) 36,5 30,3 24,7 6,8 1,7 

Tab. č. 16: Analýza počtu vymezených lesních biotopů v jedné porostní skupině 

36

4.2.2.3.3. Rozbor počtu vymezených segmentů v jedné porostní skupině 

Při rozboru počtu vymezených segmentů v jedné porostní skupině se přirozeně setkáváme 

s ještě větší mírou nezávislosti vymezených segmentů na porostních skupinách. Více než 75% 

plochy analyzovaného území pokrývají porostní skupiny, které jsou tvořeny více než jedním 

segmentem. Přírůstek počtu segmentů ve srovnání s počtem vymezených biotopů na jednu 

porostní skupinu je způsoben kvalitativním odlišením (charakteristiky věkové struktury, 

reprezentativnosti, zachovalosti) mapovaného segmentu v rámci vymapování stejného 

biotopu. 


skupin 

počet segmentů zastoupených v jedné porostní skupině 

1 2 3 4 5 6 

počet porostních skupin 148 61 47 17 14 4 

podíl z celk.počtu por.skupin (%) 49,2 20,3 15,6 5,6 4,6 1,3 

plocha porostních skupin (ha) 245,73 195,74 192,07 92,92 109,47 21,54 

podíl z analyzované plochy (%) 24,6 19,6 19,2 9,3 10,9 2,2 

Tab. č. 17: Analýza počtu vymezených segmentů v jedné porostní skupině 


skupin 

počet segmentů zast.v jedné porostní skupině 

7 8 9 16 

počet porostních skupin 4 3 2 1 

podíl z celk.počtu por.skupin (%) 1,3 1 0,7 0,4 

plocha porostních skupin (ha) 57,46 46,49 28,79 9,86 

podíl z analyzované plochy (%) 5,7 4,6 2,9 1,0 

pokrač. tab.č.17: Analýza počtu vymezených segmentů v jedné porostní skupině 

4.2.2.3.4. Další poznámky k problému mapování biotopů soustavy Natura 2000 v lesních 

porostech analyzovaného území 

Při provádění rozboru jednotlivých porostních skupin v analyzovaném území byly 

zaznamenány „obvyklé“ problémy: 

• Nekompatibilita vektorové vrstvy (.shp) mapovaných segmentů biotopů Natury 2000 pro 

evropsky významnou lokalitu Chřiby a rastru rozdělení lesa na podkladu SMO převzatý 

z OPRL pro PLO 36. Zařazení segmentů do jednotek prostorového rozdělení lesa není možné 

provádět bez znalosti konkrétní situace v terénu, v území je vyloučena automatizovaná 

identifikace biotopů do porostních skupin na základě výše jmenovaných podkladů. 

• Zahrnutí malých porostních skupin – některé porostní skupiny (např. 713A3; viz obr. 8) 

nesplňují prostorová kritéria pro mapování polygonového segmentu (50mx50m), a proto byla 

zahrnuta do matrice okolního biotopu, ačkoliv by měla být správně řazena do biotopu jiného. 

Výsledkem je tedy nesoulad mezi skutečným biotopem na ploše, mapovaným biotopem, 

popisem porostní skupiny a hospodářským souborem. 

• Porostní skupina je rozdělená do několika částí – v rámci porostu je porostní skupina 

rozdělena do více nespojitých částí, přičemž v každé části je mapován jiný biotop (biotopy). 

Extrémním příkladem je nespojitá porostní skupina 503B11, na které bylo vymapováno 16 

segmentů zahrnujících 5 biotopů. 

37

• Ve sledovaném území jsou běžné kombinace mozaikovitých segmentů přírodních biotopů 

(např. L5.1) a doplňkových biotopů (např. X9A), přičemž hlavní stromovou úroveň tvoří 

dřevina doplňkového biotopu (SM) a prvky přírodního biotopu se nachází v podúrovni, která 

není hospodářským popisem porostní skupiny a hospodářským souborem reflektována. 

Obr. 8: Porostní skupina 713 A 3 

• V předkládaném rozboru nebyly brány v potaz kvalitativní charakteristiky biotopu 

(věková struktura, reprezentativnost, zachovalost), neboť závislost tohoto hodnocení biotopu 

na cílovém hospodářském souboru (přesněji porostním typu) je minimální. Příkladem mohou 

být porosty bukových mlazin biotopu L5.1 označené obvykle stupněm reprezentativnosti „D“ 

a stejně hodnocené biotopy tvořené porostní matricí SM s přimíšeným BK a podrostem 

částečně odpovídajícímu biotopu L5.1. 

4.3. SHRNUTÍ A ZÁVĚRY PLYNOUCÍ Z PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ 

V předešlých kapitolách byly rozebrány vztahy a souvislosti mezi vymapovanými segmenty 

přírodních biotopů definovanými Katalogem biotopů České republiky (Chytrý, Kučera, Kočí 

2001) a charakteristikami porostních skupin coby nejnižšími jednotkami rozdělení lesa 

postižitelnými na úrovni hospodářských souborů. Vzhledem k plošnému rozsahu prozatím 

navrhovaných evropsky významných lokalit, lze předpokládat, že základem pro řízení péče o 

segmenty přírodních biotopů budou nástroje rámcového plánování – tzv. rámcové směrnice 

hospodaření zpracované pro hospodářské soubory v lokalitách vymezených. Případný 

podrobný rozpis opatření do porostních skupin bude nejspíš záležitostí doplňkovou 

v případech velmi cenných segmentů (resp. jejich částí). Rozbory ukazují, že ve zkoumaných 

lokalitách (evropsky významné lokality Podluží-Soutok a Chřiby) nedochází u většinově 

zastoupených biotopů k zásadním rozporům mezi nároky kladenými na ochranu biotopů a 

základními rozhodnutími shrnutými pro cílové hospodářské soubory v metodickém materiálu 

(Anonymus 2004). Rozbory ovšem také ukazují problémy, na které, pokud nebudou 

vyřešeny, bude nezbytná spolupráce ochrany přírody, zpracovatele LHP a lesního hospodáře 

38

narážet. Podle našeho názoru bude v rámci přípravy každé evropsky významné lokality na 

právoplatné vyhlášení nutné: 

A) Vytvořit jedno mapové dílo s jednotnými hranicemi: 

Pro potřeby lesního hospodářství jsou využívány mapy na podkladu SMO, která je odvozena 

z katastru nemovitostí a například pro uplatnění dotací nelze z jiného podkladu vycházet. 

Z tohoto důvodu doporučujeme přizpůsobit výstupy mapování segmentů biotopů soustavy 

Natura 2000 tomuto podkladu. Jak nasvědčují výsledky analýzy, značná část případů 

prolínání nesourodých biotopů v jedné porostní skupině pramení právě z nepřesnosti 

vyplývající z užití různých mapových podkladů. 

B) Každé porostní skupině přiřadit pouze jeden biotop: 

Aby otázka ochrany přírodních biotopů byla z pohledu lesního plánování uchopitelná a pro 

lesní hospodáře srozumitelná, doporučujeme každou porostní skupinu charakterizovat pouze 

jedním biotopem. V případových studiích bylo většinou používáno pravidlo, že plošně 

nejvýznamněji zastoupený biotop v rámci porostní skupiny je rozhodující. Šablonovité použití 

takové poučky by však v praxi znamenalo opomíjení plošně méně zastoupených biotopů a to 

jak ostrůvkovitě roztroušených tak i liniových. Způsob volby určujícího biotopu v porostní 

skupině nelze tedy zcela jednoznačně stanovit. Požadavky na dělení porostních skupin by 

však měly představovat spíše výjimečná řešení. Průchodnější by mohlo být zohlednění 

určitých speciálních nároků v textovém okně příslušného listu hospodářské knihy (popisu 

porostu). 

C) Vyřešit v každé lokalitě statut bezlesí: 

V praxi to znamená pro všechny plochy vedené v lokalitě jako bezlesí ve smyslu zákona 

289/1995 Sb o lesích a prováděcích předpisů a zahrnuté do segmentu některého lesního 

přírodního biotopu stanovit jmenovitě případná omezení v normálním využívání těchto ploch. 

D) V porostech s netypickou dřevinnou skladbou vedených v segmentech přírodních lesních 

biotopů definovat jaká druhová skladba dřevin po obnově porostu nebude vnímána jako 

zhoršení současného stavu. (Jedná se např. o porosty s vyšším zastoupením dubu pýřitého 

nebo dubu ceru). 

5. ZÁVĚR 

Z předložené analýzy vyplývají základní metodické nedostatky ve způsobu sběru a 

interpretace dat týkajících se přírodních biotopů dle Katalogu biotopů ČR (Chytrý, Kučera, 

Kočí ed. 2001) na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Celá koncepce od 

prostorového vymezování segmentů biotopů bez návaznosti na jednotky rozdělení lesa až po 

hodnocení stavu segmentů pomocí kategorií reprezentativnosti a zachovalosti, které zcela 

pomíjejí dynamiku vývoje lesních porostů, vede tzv. českou cestu tvorby soustavy Natura 

2000 spíše do roviny teoretických úvah než praktické ochrany. 

Jak dokazují zkušenosti z jiných evropských zemí, limitujícím faktorem pro funkčnost a 

smysluplnost soustavy Natura 2000 je spolupráce orgánů ochrany přírody s vlastníky 

pozemků a praktickými hospodáři. 

Podle závěrů předložené studie je nezbytně nutné jasně formulovat požadavky ochrany 

přírody ve vztahu k jednotlivým přírodním biotopům a konkrétním evropsky významným 

39

lokalitám a to formou respektující platnou legislativu zejména zákon č. 289/1995 Sb. o 

lesích, vyhlášku č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení 

hospodářských souborů a vyhlášku č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování. 

6. POUŽITÁ LITERATURA 

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M. eds., 2001: Katalog biotopů České republiky. Praha, AOPK 

ČR. 

Anonymus, 1971/1976: Typologický systém ÚHÚL 1971 (doplněn 1976). Brandýs nad 

Labem, ÚHÚL. 

Anonymus, 2004: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť 

v územích soustavy Natura 2000 v ČR. Praha. MŽP. 

Seznam příloh (přílohy jsou pouze v digitální verzi): 

Příloha č. 1: Ranšpurk a okolí - detailní porovnání mapování biotopů soustavy Natura 2000 s 

porostní mapou (1 : 10 000); [soupor PDF]. 

Příloha č. 2: Databáze porostních skupin území "Ranšpurk a okolí" s propojením na vrstvu 

mapování biotopů; [soupor .xls]. 

Příloha č. 3: Digitální mapové podklady analyzovaného území (vektorové i rastrové); 

[soupory ve formátu .shp a TIFF]. 

Příloha č. 4: Podrobná tabulka analyzovaných porostních skupin ve vztahu k mapování 

soustavy Natura 2000 ve vybraném území SAC Chřiby; [soupor .xls]. 

Příloha č. 5: VBA skripty pro ArcGIS použité pro výběr maximálně zastoupených biotopů v 

jednotlivých porostních skupinách; [soupory .cal]. 

40

Metodika_mapovÃ¡nÃ­_biotopÅ¯_Natura2000 - vÃºkoz - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

Metodika_mapovÃ¡nÃ_biotopÅ¯_Natura2000 - vÃºkoz - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav ...