ČOS 100008 - Odbor obranné standardizace

ČOS 100008
1. vydání
Příloha D
TVARY WDA PRO ZBRANĚ PROTIVZDUŠNÉ OBRANY A VZDUŠNÉ STŘELBY
1 Úvod
1.1 Tato příloha je rozdělena do dvou částí, které se týkají dvou různých hledisek
při střelbě na cíle:
- ze země do vzduchu (střelba na vzdušné cíle pozemními zbraňovými systémy)
Příloha D, kapitola 2,
- ze vzduchu na zem (střelba na pozemní cíle leteckými zbraňovými systémy.
Z širokého výběru prostředků vzdušných výsadků jsou pro kapitolu 3 vrtulníky
vybrána neřízená munice z pevných lafet nebo z bočních dveří (například lafetované
na trojnožce).
1.2 V obou kapitolách této přílohy jsou použity upravené tvary WDA (Přílohy A a B).
2 Tvary WDA pro zbraně protivzdušné obrany
2.1 Úvod
V příloze jsou uvedeny tvary WDA pro zbraně protivzdušné obrany a na vzdušné cíle.
Tyto zbraně mohou být také použity na pomocné pozemní úkoly, při kterých lze využít
výsledky z Příloh A a B.
2.2 Předpoklady pro tvary WDA
2.2.1 Pro WDA při střelbě na vzdušné cíle je základem WDA pro střelbu na pozemní cíle
z příloh A a B, z důvodu možnosti střelby na vzdušné cíle v malých výškách. Při střelbě
na cíle ve vysoké nadmořské výšce v souladu s vysokým QE (kvadrantový náměr) musí být
WDA zvětšena podle následujících bodů.
a) Rozšířený dostřel a stranová odchylka střely, která je vystřelena při vysokém
kvadrantovém náměru (QE), jsou způsobeny silným větrem. Dálka a stranové rozměry
tvaru WDA mohou být vypočteny pomocí simulace drah letu střel s větrem (v souladu
se SMC) přicházejícím ze všech směrů (velikost kroku 15° je dostatečná). Stranová
odchylka by měla zahrnovat odchylku rotace v případě, že je použita munice
stabilizovaná rotací (viz Příloha E, kapitola 3). Pro délku vějíře EB má tento postup
za následek maximální dálku (s meteo podmínkami (viz Přílohy A a B)).
b) Přídavná plocha k pokrytí stranové odchylky z nejvzdálenější čáry vějíře EB může být
pokryta přídavnou plochou ovlivněnou větrem WIA (Wind Influence Area), která je
navržena podobně jako je FDA (plocha ohrožená střepinami). Šířka w d stejně jako úhel
rozevření β d vychází ze simulace. Na obrázku č. 32 je dán příklad.
c) Výška vzdušného ohrožení h (která definuje WDZ) závisí na maximálním povoleném
kvadrantovém náměru (QE) (například 70°), hodnota h je výška vrcholu dráhy letu
střely nejvyššího kvadrantového náměru. K vrcholu musí být přidán poloměr
fragmentace (NBSD).
d) Při zásahu vzdušného cíle může dojít k fragmentaci. Autodestrukční mechanismus
může přivést střelu k výbuchu na její dráze letu. Tato činnost se obvykle objevuje
během první třetiny letu střely, takže není vyžadována specifická plocha ohrožená
střepinami.
67